VÝTRUSNÉ ROSTLINY KAPRAĎOROSTY

KAPRAĎOROSTY Kapraďorosty je souhrnné označení pro několik oddělení suchozemských výtrusných rostlin, jejichž tělo je rozdělené na pravé orgány (kořen, stonek, list) Rozmnožování se děje především pomocí výtrusů (spor). Mezi kapraďorosty patří  kapradiny, přesličky a plavuně. Rozvoj kapraďorostů probíhal již v prvohorách, díky tomu máme dnes fosilní paliva (černé uhlí). Dnes známe asi 20 000 druhů.

KAPRADINY Současné druhy jsou z velké většiny byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromovité druhy. Vymřelé stromovité kapradiny se hojně vyskytovaly v prvohorních lesích. V druhohorách a třetihorách spíše kapradiny vymíraly. Evolučně pravděpodobně navazují na  Rhyniophyta. Rozmnožují se pomocí výtrusů uložených na spodní straně kapradin.

KAPRAĎ SAMEC Latinský rodový název pochází ze slov dryas (strom) a ptero (křídlo). Druhový název, podobně jako v češtině, obsahuje slovo mas, tedy samec, čímž upomíná na mohutný vzrůst. Kapraď samec je vytrvalá kapradina.  Výtrusy dozrávají na podzim a listy pak rychle usychají. Zjara je růst listů velmi rychlý. Vyskytuje se téměř na celém světě - od pahorkatin až do vysokohorských oblastí. Dříve se výluh z kapradě samce používal proti tasemnicím, ale neboť obsahuje látky jedovaté i pro člověka, velmi snadno mohlo dojít k otravě pacienta.

PAPRATKA SAMIČÍ Je vytrvalá, velmi statná kapradina někdy pěstovaná jako ozdobná rostlina. Patří mezi nejhojnější lesní kapradiny. Název této kapradiny pochází z dob, kdy nebylo nic známo o rozmnožování kapradin. Nynější druh kapraď samec ještě mohutnějšího vzrůstu byl považován za rostliny samčí téhož druhu. Papratka roste ve všech vlhkých smíšených, jehličnatých i listnatých lesích s bylinným podrostem. Vyhýbá se pouze vápnitým a suchým lokalitám. Jedovatý olej z oddenků využívala starověká medicína na odčervení člověka  a hlavně domácích zvířat. Příliš vysoká dávka však vede ke slepotě. Pro svou odolnost je vysazována v zahradách a parcích jako okrasná rostlina.

PŘESLIČKY V současnosti existuje asi 35 druhů. Jsou to vytrvalé byliny (kromě jihoamerických druhů - dřevnaté lodyhy). Přesličky vytrvávají v zemi dlouhými, plazivými, bohatě větvenými, článkovanými oddenky. U některých druhů (např. přeslička rolní) jednotlivé části tloustnou a tvoří oddenkové hlízy se zásobními látkami. Nadzemní lodyhy jsou u druhů mírného pásma nižší než 1 metr, u tropických druhů mohou být až 12 metrů dlouhé. Stavba nadzemní části je značně složitá. Některé druhy jsou jedovaté, např. přeslička bahenní. Vymřelé druhy přesliček, plavuní a kapradin rostly v močálovitých oblastech prvohorních tropických pralesů. Asi 35 druhů se vyskytuje téměř po celém světě, snad kromě Austrálie a Antarktidy. V ČR roste 8 druhů. Nejznámějším druhem je přeslička rolní.

PŘESLIČKA ROLNÍ Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10–70 cm.  Na jaře vyrůstá  lodyha s výtrusnicovým klasem, která je nezelená, později potom letní zelená lodyha. Letní lodyha je mělce rýhovaná a přeslenitě se větví. Jarní lodyha je cca 10–20 cm vysoká, nezelená, hnědavá až červenohnědá, na vrcholu je cca 1–4 cm dlouhý výtrusnicový klas. Roste skoro v celé Evropě a Asii (kromě tropů), a také ve velké části Severní Ameriky. Jedná se o hojný druh rozšířený od nížin do hor, asi nejhojnější přeslička v ČR. Nejčastější je jako polní plevel, ale využívá se i v lidovém léčitelství.

PŘESLIČKA LESNÍ (HAJNÍ) Přeslička lesní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká nejčastěji 10-60 cm. I ona přežívá v podobě jarní a letní lodyhy – stejně jako přeslička rolní. Lodyhy se přeslenitě větví, a to dokonce vícenásobně (typický znak), větve jsou tenké a celá rostlina působí jemným a hebkým dojmem. Jedná se spíše o stínomilnou vlhkomilnou lesní rostlinu, najdeme ji v podmáčených smrčinách a některých typech luhů. Vzácněji ji uvidíme mimo les na rašelinných nekosených loukách. Roste v Evropě, Asii a v Severní Americe. Hojný druh od nížin do hor, ale v suchých teplých nížinách je vzácná a tam kde nemá vhodná stanoviště, může i chybět.

PLAVUNĚ Jsou oddělením výtrusných rostlin, velmi starobylou skupinou vyvíjející se již od počátku prvohor. Stromové formy vymírají v permu, křovité pak v druhohorách, takže do současnosti se zachovaly jen jako byliny s centrem rozšíření v tropech. Druhově jsou plavuňové rostliny celkem rozmanité, tvoří však pouze necelé 1 % rostlin na Zemi. Všechny naše plavuně jsou ohrožené a zákonem chráněné druhy!

PLAVUŇ VIDLAČKA Plavuň vidlačka je středně velká, plazivá, vytrvalá bylina s 30–120 cm dlouhou vidličnatě větvenou lodyhou s četnými postranními, vzpřímenými, 100 – 300 mm vysokými výhony, které se bohatě vidličnatě větví. Na konci větví bývají dva dlouhé klasy s výtrusnicemi, v nichž se tvoří drobné výtrusy. Vidlačka je místy hojně rozšířena, především na humózních, kyselých půdách v sušších jehličnatých (převážně smrkových a borových), ale i smíšených lesích. Obvykle nevytváří velké souvislé porosty. Je rozšířena od nížin až do vysokých hor v pásmech od 200 do 2 500 m nadmořské výšky. Vyskytuje se často ve společnosti mechů rostoucích na méně úrodných půdách. Je rozšířená v celé Evropě mimo pásů vždyzelených lesů středozemní oblasti. Výtrusy (světle žlutý mastný prášek) je silně hořlavý a dříve se používal také jako lék na kožní onemocnění.

VRANEČEK Je známo na 700 druhů vranečků, většina z nich je rozšířena v tropech. Dříve se u nás vyskytovaly 2 původní rody: vraneček brvitý a vraneček švýcarský . Dnes v České republice roste již pouze jeden druh, a to vraneček brvitý. Lodyhy jsou tenké, vzpřímené, vláknité asi 3-10 cm dlouhé. Na konci lodyh vytvářejí listy výtrusnice, které jsou seskupené do klasů.   Roste roztroušeně na vápnitých, jílových až humózních půdách. V pramenných nivách a rašeliništích, travnatých svazích a pastvinách. V okolí ČR například: Krušné hory,  Jizerské hory, Krkonoše do 1300 m n. m., evropské velehory, …

POUŽITÉ ZDROJE Bob Nagy's Travel Pix: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Adirondecks-2000:. Dostupné z WWW: <http://www.spring.net/nagy/travel/adirondacks/ferns.jpg>. Plants For A Future : 7000 Edible, Medicinal & Useful Plants: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Equisetum sylvaticum Wood Horsetail PFAF Plant Database:. Dostupné z WWW: <http://www.pfaf.org/Admin/PlantImages/EquisetumSylvaticum.jpg>. Herbář Wendys: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Lycopodium clavatum, Plavuň vidlačka, Plavúň obyčajný - Herbář Wendys:. Dostupné z WWW: <http://botanika.wendys.cz/kytky/prew.php?../foto/O621_3.jpg>. Pesniper's Traveler Profile - TravelPod: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Orchideje a Indiana Jones - Ranau, Malaysia Travel Blog:. Dostupné z WWW: <http://images.travelpod.com/users/pesniper/1.1287351244.stromov-kapradiny.jpg>. Doporučený Autor: Vling | Téma: Krása v detailech: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Royalty Free Obrázek: Kapradina | Autor: Atman:. Dostupné z WWW: <http://thumbs.dreamstime.com/thumb_337/1227646999J41K4R.jpg>. Herbář Wendys: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Dryopteris filix-mas, Kapraď samec, Papraď samčia - Herbář Wendys:. Dostupné z WWW: <http://botanika.wendys.cz/kytky/prew.php?../foto/O684_2.jpg>. Botanika - teorie a praxe: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Kapraď samec (Dryopteris filix-mas (L.) Schott):. Dostupné z WWW: <http://botanika.borec.cz/fota/kaprad_samec1m.jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Kapraď samec - Wikipedie:. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/Koeh-202.jpg/250px-Koeh-202.jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Papratka samičí - Wikipedie:. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/eb/Athyrium_filix-femina0.jpg/270px-Athyrium_filix- femina0.jpg>. Rajce.net | místo pro vaše fotografie: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Novyprales | 9. Exkurze - Rádlo - Orchideje 24. května 2008 – rajce.net:. Dostupné z WWW: <http://img4.rajce.idnes.cz/d0404/1/1016/1016821_fe3c5fe8c29faa7b7e102aa937a4a1bd/images/papratka_samici.JPG>. Novinky.cz – nejčtenější zprávy na českém internetu: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Bazalkou proti mandelince? – Novinky.cz:. Dostupné z WWW: <http://media.novinky.cz/581/135810-article-p3ird.jpg>. CelýSvět.cz - encyklopedie: psi, kočky, pokojové rostliny, vtipy, státy, cestování, hry online: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Fotky: Přeslička Rolní (foto, obrázky):. Dostupné z WWW: <http://www.celysvet.cz/fotky/preslicka-rolni_1.jpg>. *Ranch Na Žarách*: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. *Ranch Na Žarách* - Střípky ze života koní - Rostliny pro koně nebezpečné:. Dostupné z WWW: <http://www.ranchnazarach.cz/img/picture/559/p%C5%99esli%C4%8Dka- roln%C3%AD.jpg>. AVICENNA Company :: herbální přípravky pro Vaše zdraví: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Equisetum arvense / přeslička rolní :: Herbář :: AVICENNA Company:. Dostupné z WWW: <http://www.avicenna.cz/media/4/20040902- Equisetum-arvense.jpg>. Web Jiřího France: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Web Jiřího France - Fotoalbum - Příroda - Rostliny - Přeslička lesní - Janské Lázně:. Dostupné z WWW: <http://www.jirifranc.estranky.cz/img/mid/2357/preslicka-lesni---janske- lazne.jpg>. Sajri's blog: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Sajri's blog: Expedice Boubín - Bóbik:. Dostupné z WWW: <http://sajri.astronomy.cz/blog/img_9688.jpg>. E-ZAHRADY.cz - zahrady | zahradnictví | atlas rostlin | katalog firem: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. E-ZAHRADY.cz - Atlas rostlin - detail:. Dostupné z WWW: <http://www.e- zahrady.cz/img/upload/herbar_54321368.jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Vraneček - Wikipedie:. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/73/Selaginella-sp.jpg/220px-Selaginella-sp.jpg>. Wikipedie, otevřená encyklopedie: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Vraneček švýcarský - Wikipedie:. Dostupné z WWW: <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Illustration_Selaginella_helvetica1.jpg/258px-Illustration_Selaginella_helvetica1.jpg>. BIOLOGIE 1.O. | ©bART-ův blog?: [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Mechorosty. Dostupné z WWW: <http://nd04.jxs.cz/828/990/98c2e1fe8a_70085478_o2.png>. JURČÁK, Jaroslav; FRONĚK, Jiří. Přírodopis 7. Olomouc : PRODOS, 1998. 143 s.