Výzkum trhu vína v ČR – Obecná spotřebitelská studie –

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství Mojmír Hampl Viceguvernér ČNB Žofínské fórum na téma „České zemědělství“ 10. března 2014.
Advertisements

Značka výrobku Značka se skládá:
Víno a spotřebitel v ČR Znojmo, 4. září 2010 Ing. Jaroslav Machovec.
BIO – výzkumná zpráva listopad Agenda •Cíle výzkumu •Technické parametry výzkumu •Hlavní zjištění – biopotraviny •Hlavní zjištění – komunikační.
Aby vás e-zákazníci Jan Tuček. 3 Komunikace, zákaznický přístup 3 Komunikace, zákaznický přístup Zákazníci e-shopů vás nebudou pokud jim nenaplníte 3.
Projekt CZ.1.07/1.1.38/ Inovační technologie v odborných předmětech a odborném výcviku uměleckých řemesel a oborů gastro TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN.
Poptávka na trhu zboží a služeb
Objem a struktura trhu. Průmyslový řetězec Skládá se ze všech sektorů průmyslu, které jsou zapojeny do realizace výrobku Proces od získávání surovin přes.
Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika
Průzkum: Čeští zákazníci neznají rizika nákupu spotřebního zboží.
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2014 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2013.
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
Pozorování prezentuje: Václav Bubeníček.
TISKOVÁ KONFERENCE KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK.
Pro Sdružení Nového Města Pražského zpracoval Milan ŠULC VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ 2013 POZITIVA A NEGATIVA OČIMA NÁVŠTĚVNÍKŮ Výsledky výzkumu z podzimu 2013.
- je pevná sestava pokrmů, doplněná vhodnými nápoji, používaná k určité příležitosti. Bc. Daniel Vančura.
Složitá a slavnostní menu
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Označení:Sada: Ověření ve výuce:Třída: Datum: Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ VY_32_INOVACE_MAM_KC_1_08.
Proč slábne spotřeba domácností ? Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Pesimistický spotřebitel: světlo na konci tunelu 17. října 2012 Konferenční.
Název školy Střední odborná škola Luhačovice
Imigranti na trzích práce v EU
5.Měření trhu.
P6 CHOVÁNÍ ZÁKAZNÍKA Chování zákazníka na spotřebitelském trhu zahrnuje poznání: Které hlavní faktory ovlivňují chování spotřebitele? Jakými pravidly se.
Cílové skupiny SWOT analýza= analýza vnitřních a vnějších podmínek firmy STP proces=segmentace, targeting, positioning.
Chování spotřebitele, výrobci, efektivnost
Nákupní jednání zákazníků Pochopení zákazníků je východiskem pro navrhování marketingových nabídek, které splní jejich požadavky.
Vaše budoucnost s FM GROUP
PILSNER ENERGY AUTOŘI: Doubravová Monika Pavelka Martin Seďová Erika
registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 Využívání služeb e-governmentu jednotlivci ISSS 2007, Hradec Králové Andrej.
Poptávka na trhu zboží a služeb Ing. Vojtěch Jindra
Cíle přednášky Vymezení trhu z pohledu zákazníků a jejich poptávky
Čtenáři a čtení v ČR (2007) společný projekt Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a Národní knihovny ČR s finanční podporou Ministerstva kultury.
MARKETINGOVÝ VÝZKUM TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ Monika Ferdová Radka Hejzlarová Petra Stádníková Kristýna Voborníková VSRR 3. ročník, cvičení - středa 15:45hod.
MARKETINGOVÝ MIX.
TISKOVÁ KONFERENCE KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK.
Názor veřejnosti na téma DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ (vyhodnocení dotazníkového šetření) Královéhradecký kraj Ing. Jarmila Halouzková
Umět charakterizovat víno a jeho význam
A) Determinanty poptávky po produktech a službách
Revitalizace značky Víno Mikulov
Základní fakta o vinařství TARAPACA Založeno v roce 1874, cílem bylo vždy vyrábět vína špičkové a konzistentní kvality. Patří mezi největší a nejdůležitější.
Chování kupujících  Chování kupujících je složitý proces, který ovlivňuje řada vnitřních i vnějších činitelů a marketingový odborníci mohou znalost.
Současný stav užívání tabáku a alkoholu v ČR Seminář PSP ČR 27. května 2014 MUDr. Hana Sovinová, Státní zdravotní ústav PhDr. Ladislav Csémy, Psychiatrické.
Měření v sociálních vědách „Měřit všechno, co je měřitelné, a snažit se učitnit měřitelným vše, co dosud měřitelné není“. (Galileo Galilei)
Užívání tabákových výrobků v dospělé české populaci (15 let a více) Výsledky studie GATS WHO/CDC 2012 MUDr. Hana Sovinová, PhDr. Ladislav Csémy Státní.
Bc. Jaromír Šetek VNÍMÁNÍ ZEMĚ PŮVODU ZNAČKY A ZEMĚ PŮVODU PRODUKTU VEDOUCÍ PRÁCE: Ing. Pavel Štrach, Ph.D. et Ph.D.
Výsledky celonárodního šetření o spotřebě alkoholu v české dospělé populaci Ladislav Csémy Hana Sovinová.
Střední škola služeb a řemesel Stochov, J. Šípka 187 příspěvková organizace EU peníze školám Projekt Evropské peníze Stochovu reg. č. CZ.1.07/1.5.00/
Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci.
České školství v mezinárodním srovnání České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education.
Objem a struktura trhu. Segmentace trhu Podmínky: Velikost Měřitelnost Dostupnost Vnitřní homogennost.
Spotřeba domácností z environmentální perspektivy Zuzana Krautová Proměny životního způsobu a jeho environmentálních souvislostí.
Revitalizace značky Víno Mikulov, spol. s r. o.
UŽIVATELÉ SOCIÁLNÍCH SÍTÍ V ČR
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Hospodaření obcí v roce 2016
BIO – výzkumná zpráva listopad 2008.
Varianty výzkumu Kroky výzkumu Výběrový soubor
PŘÍLOHA Č. 4 – PROFIL OSOB ŽIJÍCÍCH V DOTÁZANÝCH RODINÁCH
Příjmová situace a zaměstnanost starších osob v evropském kontextu
Název: Marketing – podnikoví zákazníci Autor: Ing.Jan Štěpka
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Sociální začleňování seniorů - výzkumné podněty pro praxi
Regionální potraviny a výrobky
Dopady oslabení kurzu na ceny potravin a české zemědělství
Segmentace trhu pro cr Nikola Holasová.
Co říká česká veřejnost?
leden 2010 ZNAČKY Z PORTFOLIA VINAŘSKÉHO FONDU POHLEDEM OBYVATEL ČR
Zdravotnictví očima pacientů
Transkript prezentace:

Výzkum trhu vína v ČR – Obecná spotřebitelská studie – Presentace připravila NFO AISA pro Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská, a.s. a Vinařský fond ČR Duben 2004

Cíle výzkumu Studie má poskytnout odpovědi na tyto hlavní otázky :   Studie má poskytnout odpovědi na tyto hlavní otázky : Jak spotřebitelé vnímají kategorii vína – co ji tvoří, podle čeho segmentují kategorii, podle jakých kritérií (barva, odrůda, značka, země původu, cena, apod.). Jaká je role značky v tomto procesu a při rozhodování o volbě? Jaké je zastoupení/penetrace vína v obecné populaci, kolik procent pije/jaká je struktura a profil těchto konzumentů (podle věku, pohlaví, příjmu, vzdělání, životního stylu). Kdo přestal, kdo nikdy nevyzkoušel – jaký je profil těchto „rejecters“ a důvody proč nepijí víno, případně co konzumují místo vína? Jaké jsou hlavní příležitosti pro konzumaci vína doma i mimo domov (k jídlu, na oslavě, součást slavnostního oběda/večeře, apod.). Jaká je proporce, pokud jde o konzumaci vína doma a mimo domov? Jaké jsou blízké kategorie z hlediska jednotlivých příležitostí (pivo, likéry, lihoviny, nealko)? S čím a při jakých příležitostech si víno konkuruje? Jaké jsou hlavní motivátory spotřeby (chuť, zdraví prospěšnost, módní vlivy, tradice, apod.)? Jaká je frekvence konzumace u jednotlivých skupin spotřebitelů? Klesá/ roste oproti minulým rokům? Proč? Jaká jsou očekávání a preference do budoucna? Jaký lze očekávat trend v dané kategorii? Jaké je nákupní chování v kategorii vína – kdo a kde nakupuje, případně proč, jaké jsou důvody pro nakupování v jednotlivých prodejních kanálech? Jaký mají spotřebitelé postoj k importovaným vínům? Jsou ochotni za importované víno zaplatit vyšší cenu? Jakou cenu očekávají u jednotlivých kategorií importovaného vína? Jaká je znalost značek vín – spontánní a dotazovaná znalost vybraných značek, případně percepce a hodnocení značek.

Hlavní výsledky

Hlavní výsledky Víno konzumuje alespoň občas více než 80% dospělé populace s průměrnou frekvencí 4 krát za měsíc a spotřebou 2,8 litrů za měsíc, přičemž konzumace vína je téměř shodná mezi muži i mezi ženami, víno je v tomto smyslu nejméně diferencující nápoj. Za víno pro svou domácí spotřebu konzumenti utratí v průměru 301 Kč měsíčně. Častěji a více se pije z alkoholických nápojů pouze pivo. Nejbližší kategorii vínu z hlediska profilu spotřebitelů jsou kořeněná a aperitivní vína a šumivá vína a sekty.

Hlavní výsledky Většina konzumentů vína deklaruje stálou spotřebu vína v průběhu celého roku - více než tři čtvrtiny pije víno relativně stejně často v průběhu celého roku. Pouze 20% spotřebitelů pije víno častěji v některých částech, nicméně tyto výkyvy souvisí spíše s příležitostí než s určitou části roku nebo konkrétním obdobím. Průměrná frekvence pití vína je o něco nižší u červeného vína - 3,4 krát za měsíc než u bílého vína 3,7 krát, stejně tak i uváděné průměrné množství vypité za 1 měsíc je menší u červeného vína (1,53 litrů versus 1,63 litrů bílého vína). Naproti tomu ale deklarovaný trend ve spotřebě je pozitivnější u červeného vína. Pokud jde o preference chuťové - čeští spotřebitelé o něco více preferují sladká nebo polosladká vína, rozdíly se pak dají nalézt u jednotlivých typů konzumentů. Častěji sladké víno preferují ženy, cenově citlivější spotřebitelé a obecně spíše light users vína. Víno se v naprosté většině pije čisté – uvádí 75% spotřebitelů u bílého vína a 78% konzumentů červeného vína. Pouze u bílého vína a častěji ženy uváděly spotřebu vína smíchaného se sodou/jako střik. Pro konzumaci vína je velmi důležitá osobní zkušenost spotřebitele a dále lze říci, že druh je spolu s barvou určující hledisko při výběru vína. Odrůda je z hlediska důležitosti výrazně za těmito primárními kritérii a je v tomto smyslu spíše druhotným, rozřazovacím kritériem. Identifikace vína podle země původu, oblasti původu a výrobce respektive značky je obecně pro spotřebitele daleko méně důležitým kritériem a může mít větší důležitost pouze pro některé náročnější typy konzumentů. Chování v kategorii je spíše loajální, spotřebitelé mají nejčastěji jednu nebo jen několik málo odrůd, ze kterých vybírají a stejně tak i několik málo značek výrobců (73%). Pouze 20% konzumentů plánovitě střídá různé značky a různé odrůdy vína. Většina spotřebitelů rovněž uvádí stabilní preferenci odrůd, více než 70% z nich pije v současnosti stejnou odrůdu jako před třemi lety.

Hlavní výsledky Typický postoj k vínu je, že víno je společenské pití, které má v Čechách dlouholetou tradici a lidé vnímají i určité zdraví prospěšné účinky vína. Navíc, obecně spotřebitelé kvalitu českého a moravského vína hodnotí velmi vysoko (74% souhlasí, že české a moravské víno je stejně kvalitní jako vína ze zahraničí) a jen 22% je ochotno zaplatit za zahraniční víno vyšší cenu. Pouze 35% tvrdí, že pokud bude zahraniční víno cenově dostupné, budou jej kupovat více, naproti tomu 32% nesouhlasí, neuvádí větší ochotu kupovat zahraniční víno, pokud bude cenově dostupnější. Možná budoucí hrozba pro lokální trh s vínem ze strany levnějších (než v současnosti) zahraničních vín je tedy celkově jen velmi malá. Pravděpodobně se možný přechod k zahraničním vínům projeví jen u některých typů konzumentů. Velmi pozitivní hodnocení českého a moravského vína je patrné i z hodnocení na škále, kde moravské víno skóruje shodně s francouzským jako nejkvalitnější víno. Nejznámější odrůdou bílého vína je Műller-Thurgau – jak pokud jde o spontánní, tak také dotazovanou znalost. Tato odrůda je také hodnocena jako nejlepší bílé víno. U bílého vína pak následuje poměrně početná skupina odrůd s relativně vysokou znalostí – Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Sauvignon, Tramín a Muškát. U červených vín je nejznámější odrůdou Frankovka (dominuje zejména u spontánní znalosti) a Svatovavřinecké. Druhou skupinu tvoří Modrý Portugal, Rulandské Modré a Cabernet Sauvignon. Jako nejkvalitnější jsou vnímané odrůdy Frankovka a Modrý Portugal. Pokud jde o výrobce, potažmo značky, je celkově znalost nízká a nekonsistentní, spontánně byly spíše uváděny oblasti než konkrétní názvy výrobců a značek. Celkově nejvyšší je znalost Víno Mikulov – spontánně uvedlo 50% respondentů, dotazovaně identifikovalo 85%. Bohemia Sekt má velmi vysokou dotazovanou znalost (86%), nicméně spontánně si jej nevybaví. Tato vysoká znalost dotazovaná a nízká spontánní souvisí se silnými kořeny značky/výrobce v kategorii šumivých vín. Další je početná skupina výrobců/značek z Moravy, zejména jižní, s vybudovanou vysokou znalostí spíše jednotlivých oblastí – Moravské vinařské závody, Vinné sklepy Valtice, Vinium Velké Pavlovice, Družstevní sklepy Hodonín, Znovín Znojmo.

Alkoholické nápoje – postavení kategorií

Uživatelé alkoholických nápojů – profil podle kategorie Víno – profil spotřebitelů blízký kořeněným vínům a sektům. VÍNO PIVO Pohlaví: – muži (51%), ženy (49%) Věk: – 18 - 29 let (29%) – 30 - 49 let (39%) – 50 - 69 let (31%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (26%) – 14-25 tisíc Kč (47%) – >25 tisíc Kč (27%) Pohlaví: – muži (59%), ženy (41%) Věk: – 18 - 29 let (28%) – 30 - 49 let (38%) – 50 - 69 let (34%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (26%) – 14-25 tisíc Kč (47%) – >25 tisíc Kč (27%) POPULACE 18-69 Pohlaví: – muži (50%) – ženy (50%) Věk: – 18 - 29 let (27%) – 30 - 49 let (39%) – 50 - 69 let (34%) Vzdělání: – nižší (58%) – vyšší (42%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (32%) – 14-25 tisíc Kč (49%) – >25 tisíc Kč (19%) Vzdělání: – nižší, bez maturity (38%) – vyšší, s maturitou (63%) Vzdělání: – nižší, bez maturity (44%) – vyšší, s maturitou (57%) KOŘENĚNÁ A APERITIVNÍ VÍNA ŠUMIVÁ VÍNA A SEKTY Pohlaví: – muži (51%), ženy (49%) Věk: – 18 - 29 let (30%) – 30 - 49 let (42%) – 50 - 69 let (28%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (20%) – 14-25 tisíc Kč (46%) – >25 tisíc Kč (34%) Pohlaví: – muži (52%), ženy (48%) Věk: – 18 - 29 let (30%) – 30 - 49 let (40%) – 50 - 69 let (29%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (24%) – 14-25 tisíc Kč (47%) – >25 tisíc Kč (29%) Vzdělání: – nižší, bez maturity (30%) – vyšší, s maturitou (69%) Vzdělání: – nižší, bez maturity (39%) – vyšší, s maturitou (61%) Pilotní studie

Uživatelé alkoholických nápojů – profil podle kategorie BYLINNÉ LIKÉRY LIHOVINY Pohlaví: – muži (60%), ženy (40%) Věk: – 18 - 29 let (29%) – 30 - 49 let (40%) – 50 - 69 let (31%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (23%) – 14-25 tisíc Kč (47%) – >25 tisíc Kč (30%) Pohlaví: – muži (56%), ženy (44%) Věk: – 18 - 29 let (22%) – 30 - 49 let (44%) – 50 - 69 let (34%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (26%) – 14-25 tisíc Kč (47%) – >25 tisíc Kč (27%) Vzdělání: – nižší, bez maturity (37%) – vyšší, s maturitou (64%) Vzdělání: – nižší bez maturity (38%) – vyšší, s maturitou (62%) Lihoviny a likéry pijí spíše muži a starší. MÍCHANÉ ALKOHOLICKÉ NÁPOJE Pohlaví: – muži (46%), ženy (54%) Věk: – 18 - 29 let (40%) – 30 - 49 let (44%) – 50 - 69 let (16%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (16%) – 14-25 tisíc Kč (47%) – >25 tisíc Kč (37%) Vzdělání: – nižší, bez maturity (35%) – vyšší, s maturitou (65%) Pilotní studie

Profil konzumentů vína podle frekvence spotřeby PIJÍ VÍNO – 81% NEPIJÍ VÍNO – 19% Heavy users* Light users* 39% 61% Přestali pít Nikdy nepili 32% 68% Důvody, N=96, spontánně Přestalo mi chutnat, nechutná mi 44% Ze zdravotních důvodů 33% Přestal(a) jsem pít alkoholické nápoje, jsem abstinent 17% Piji jiné alkoholické nápoje 11%  měsíční frekvence pití vína: 10.36 měsíční spotřeba vína v litrech: 3.6 Pohlaví: – muži (52%) – ženy (48%) Věk: – 18 - 29 let (22%) – 30 - 49 let (47%) – 50 - 69 let (30%) Čistý měsíční příjem domácnosti: – <14 tisíc Kč (22%) – 14-25 tisíc Kč (51%) – >25 tisíc Kč (26%) 1.11 1.9 – muži (48%) – ženy (52%) – 18 - 29 let (35%) – 30 - 49 let (35%) – 50 - 69 let (29%) – <14 tisíc Kč (26%) – 14-25 tisíc Kč (52%) – >25 tisíc Kč (22%) *) Heavy users – pijí víno alespoň jednou týdně Light users – pijí víno méně často než jednou týdně

Konzumace vína – rozložení konzumentů podle vína celková frekvence pití vína za měsíc 4.22 celkové množství vypitého vína za měsíc 2.8 l celková měsíční útrata za víno: 301 Kč PIJE VÍNO – 81% Pouze Bílé víno 12% Pouze Červené víno 12% Bílé i červené víno/růžové 76%

Konzumace vína - frekvence Bílé víno absolutně větší segment. MĚSÍČNÍ FREKVENCE PITÍ VÍNA (Všichni respondenti, N=657) frekvence pití vína za měsíc Bílé víno Červené víno Celkem: 3.7 3.4 množství vypitého vína za měsíc v litrech Bílé Červené víno víno Celkem: 1.63 1.53 Q7A

Konzumace vína – trend ve spotřebě U červeného vína je patrná větší dynamika. Důvody pro častější pití – kvalita vína/chutná + společenský vliv/ okolí Konzumace vína – trend ve spotřebě FREKVENCE PITÍ VÍNA V SOUČASNOSTI VS. PŘED TŘEMI LETY (Respondenti, kteří pijí daný druh vína) BÍLÉ VÍNO, N=574 ČERVENÉ VÍNO, N=571 DŮVODY, N=98, spontánně – Chutná mi, začalo mi více chutnat (68%) – Mí známí, partner(ka) pije víno (33%) – Nabídka se rozšířila, je dostupných více druhů vína v různých cenových relacích (33%) – Kvalita vína se zlepšila (27%) DŮVODY, N=121, spontánně – Chutná mi, začalo mi více chutnat (79%) – Mí známí, partner(ka) pije víno (31%) – Kvalita vína se zlepšila (27%) – Konzumace vína je zdraví prospěšná (26%) Nyní piji častěji 17% Nyní piji častěji 21% Piji stejně často 62% Piji stejně často 58% DŮVODY, N=89, spontánně – Piji více červeného vína (54%) – Piji více piva (25%) – Přestalo mi chutnat (21%) DŮVODY, N=95, spontánně – Piji více bílého vína (53%) – Piji více piva (31%) – Přestalo mi chutnat (24%) Piji méně často 17% Piji méně často 16% Neví, bez odpovědi 5% Neví, bez odpovědi 4% Q8, Q9, Q10 Q13, Q14, Q15

Konzumace vína – spotřeba, frekvence, místo, trend, preference

Konzumace vína – místo a sezóna MÍSTO PITÍ VÍNA PITÍ VÍNA ČASTĚJI V NĚKTERÝCH OBDOBÍCH – Všichni respondenti – Spotřeba není vázána na sezónu. Převažuje On Trade spotřeba KDY PIJÍ VÍNO ČASTĚJI, N=119 - o dovolené 50% - o Vánocích 50% - v létě 42% - v zimě 35% Q4, Q5, Q6, N=657

Konzumace vína – preferovaný druh Preferuje se spíše sladké, případně spíše sladké víno. Rozdíl u jednotlivých typů konzumentů. Konzumace vína – preferovaný druh NEJOBLÍBENĚJŠÍ DRUH VÍNA BÍLÉ VÍNO ČERVENÉ VÍNO – Respondenti, kteří pijí daný druh vína – Piják Piják Q11, N=574 Q16, N=571

Konzumace vína - způsob pití Víno se pije čisté, ženy a příležitostní pijáci více míchají víno s nealkem. Konzumace vína - způsob pití NEJČASTĚJŠÍ ZPŮSOB PŘÍPRAVY VÍNA ČERVENÉ VÍNO BÍLÉ VÍNO – Respondenti, kteří pijí daný druh vína – Piják Piják Q12A, N=574 Q17A, N=571

S ČÍM JE VÍNO NEJČASTĚJI KONZUMOVÁNO Konzumace vína S ČÍM JE VÍNO NEJČASTĚJI KONZUMOVÁNO BÍLÉ VÍNO ČERVENÉ VÍNO – Respondenti, kteří pijí daný druh vína – Piják Piják Q12B, N=574 Q17B, N=571

Segmentace, výběr vína Zkušenost – víno znám, už jsem vyzkoušel Druh – suché, sladké, suché,polosuché Barva – červené, bílé, růžové Kvalita vína – stolní, jakostní, s přívlastkem Odrůda – Frankovka, Merlot,.. Druh obalu – sklo, krabice Cena Oblast původu – Mikulovská, Velkopavlovická… Země původu – české, francouzské, moravské….. Výrobce značka – Vinium, BohemiaSekt

Konzumace vína – způsob výběru, kritéria Společenský Příležitostný Cenově orientovaný Milovník, znalec vín Pijáci: Určující kritéria, základ segmentace vín – Zkušenost, Druh a Barva. KRITÉRIA DŮLEŽITÁ PŘI VÝBĚRU VÍNA (Všichni respondenti, N=657) Celkem Muž/Žena Vlastní zkušenost, už jsem jej pil(a), vyzkoušel(a) 91% 91/91 98/71/95/97 Druh vína 84% 83/85 96/57/81/94 Barva 81% 81/80 82/51/89/96 Odrůda/název 75% 75/74 86/53/58/91 Druh obalu 73% 71/74 85/52/59/88 Kvalita vína 72% 73/70 94/55/44/89 Cena 63% 58/68 22/54/85/85 Země původu 57% 59/55 57/45/36/81 Oblast původu 56% 59/53 63/50/17/82 Výrobce, značka vína 51% 52/50 62/48/13/74 Doporučení známých 47% 44/50 39/43/53/51 Doporučení prodavače nebo vinaře 47% 48/46 49/38/36/62 Obsah, množství 43% 44/41 39/40/23/65 Ročník 36% 40/32 43/26/8/60 Rozřazovací kritéria. Kritéria relevantní podle typu spotřebitele – náročný versus cenově orientovaný. % respondentů, kteří považují kritéria za důležitá (4+5: spíše důležité + velmi důležité) Q34

Konzumace vína – modely chování, výběr vína Postoj ke značkám vína Konzumace vína – modely chování, výběr vína N=579 Postoj k odrůdám vína většinou střídám různé odrůdy vína mám jen několik odrůd, ze kterých většinou vybírám mám jednu odrůdu, kterou většinou vybírám Postoj ke značkám vína většinou střídám různé značky vína 20% 4% — mám jen několik značek, ze kterých většinou vybírám 3% 55% 5% mám jednu značku, kterou většinou vybírám 2% 11% Převažuje spíše loajální postoj, spotřebitelé nestřídají odrůdy ani značky.Nejčastěji vybírají z několika málo odrůd a značek. Q35, Q36

Hodnocení vína podle oblasti PRŮMĚRNÉ HODNOCENÍ VÍN (Všichni respondenti, N=657) (neví, bez odpovědi) Francouzské víno 1.69 (12%) Moravské víno 1.71 (1%) Portugalské víno 2.25 (23%) Španělské víno 2.26 (20%) Italské víno 2.36 (15%) Řecké víno 2.55 (32%) České víno 2.64 (12%) Maďarské víno 2.64 (15%) Slovenské víno 2.79 (12%) Chilské víno 2.97 (56%) Chorvatské víno 3.07 (34%) Kalifornské víno 3.08 (63%) Argentinské víno 3.13 (63%) Bulharské víno 3.19 (26%) Moldavské víno 3.26 (48%) Australské víno 3.28 (64%) Víno z jižní Afriky 3.28 (66%) Rakouské víno 3.39 (32%) Německé víno 3.58 (30%) Průměr na 7 bodové škále, kde 1=vynikající víno, 7=velmi špatné víno Známé oblast/země a pozitivně hodnocena vína. Neznámé oblasti. Q37

Postoj k zahraničním vínům T2B: 5+4-souhlasím T2B: 1+2-nesouhlasím POSTOJE K ZAHRANIČNÍMU VÍNU: (Všichni respondenti, N=657) České a moravské víno je stejně kvalitní jako vína ze zahraničí 74% 6% Za zahraniční vína jsem ochoten(a) zaplatit vyšší cenu 22% 46% Kupoval(a) bych více zahraniční vína, pokud by byla cenově dostupnější 35% 32% Pozitivní hodnocení lokálních vín. Spíše neochota kupovat zahraniční vína s nižší cenou, hrozba spíše u některých typů konzumentů. Q38E, Q38J, Q38MM

Konzumace vína – postoje ke kategorii Společenský Příležitostný Cenově orientovaný Milovník, znalec vín Výroky vázané na kategorii, relevantní. Využitelné v komunikaci a podpoře kategorie Konzumace vína – postoje ke kategorii Pijáci: POSTOJE K VÍNU (Všichni respondenti, N=657) Celkem Muž/Žena Pokud mi určité víno zachutnalo, příště si jej koupím 86% 83/89 94/67/87/92 Víno je společenské pití, pije se s přáteli 82% 81/83 90/63/86/85 Střídmé pití vína má zdraví prospěšné účinky 81% 80/82 83/60/84/92 Pití vína má v Čechách dlouholetou tradici 80% 81/79 81/64/89/83 Většinou kupuji vyzkoušené a ověřené značky a druhy vína 78% 79/78 89/55/79/85 České a moravské víno je stejně kvalitní jako vína ze zahraničí 74% 75/73 78/51/79/81 Víno se dá pít kdykoliv, při jakékoliv příležitosti 72% 72/73 69/47/77/89 Víno je pro mě zárukou příjemného večera 69% 68/70 66/40/73/86 Víno je pro mě nedílnou součástí oslavy 67% 63/71 69/33/67/86 Víno je pití pro slavnostní příležitost 65% 65/65 62/64/67/65 Na pití vína se mi líbí atmosféra, kterou vyvolává 63% 59/66 68/34/63/75 Často kupuji víno pro někoho jako dárek, pozornost 61% 56/67 60/54/53/75 Dávám přednost domácím vínům 58% 58/58 54/42/58/70 Za lepší chuť a kvalitu jsem ochoten(a) zaplatit vyšší cenu 54% 55/52 75/35/30/68 Pití a servírování vína má přísná pravidla 54% 55/53 62/51/32/67 Myslím, že víno je nápoj budoucnosti a jeho spotřeba u nás 54% 58/50 57/44/41/69 se bude zvyšovat Pití vína se stává módní 52% 53/51 50/42/49/61 Cena není zárukou kvality i levnější víno může být kvalitní 51% 54/48 52/38/64/50 Víno je pití pro člověka jako jsem já 49% 46/51 48/21/44/72 Mezi jednotlivými víny nejsou výrazné rozdíly 21% 20/23 12/30/23/22 Q38 % respondentů, kteří s výroky souhlasí (4+5: spíše souhlasím + rozhodně souhlasím)

Typologie konzumentů vína

Typologie konzumentů - popis Největší skupinou jsou Milovníci/znalci vína, tvoří přibližně 32% všech konzumentů vína. Víno je nedílnou a běžnou součástí jejich života, pijí víno pravidelně, je součástí všech oslav, je to společenské pití. Víno považují za typické pro člověka jako jsou oni. Pití vína se podle nich stává módní. Česká a moravská vína považují za stejně kvalitní jako zahraniční, nicméně jsou více ochotni zaplatit za zahraniční víno vyšší cenu a také je kupovat častěji, pokud bude zahraniční víno dostupnější. Často víno kupují také jako dárek či pozornost a nakupování vína je baví, rádi víno vybírají. Vědí, že servírování a pití vína má přísná pravidla, že se určité druhy vína hodí k určitým situacím a druhům jídel a snaží se tato pravidla dodržovat. Podle nich má střídmé pití vína zdraví prospěšné účinky a také uvádějí, že poznají kvalitní víno podle ochutnání. Za lepší kvalitu vína jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, měsíčně za víno utratí téměř 340 Kč (průměr je 301 Kč měsíčně), jejich spotřeba vína je nadprůměrná, nadprůměrně často konzumují červené i bílé víno. Nejčastěji víno konzumují doma nebo na návštěvě. Deklarují rostoucí spotřebu vína. Pijí všechny druhy, jak sladké tak také suché víno. Pijí víno pouze samotné. Při výběru vína je pro ně důležitá země a oblast původu a také odrůda a značka, více také dají na doporučení vinaře nebo prodavače. Při výběru vína volí jen mezi několika málo odrůdami a značkami. Druhý nejpočetnějším typem spotřebitele vína jsou Společenští konzumenti vína, kteří víno pijí typicky na oslavu, těch je přibližně 25%. Již podle názvu daného typu je pro tyto spotřebitele víno společenskou záležitostí, pijí víno s přáteli. Víno konzumují doma a často také mimo domov, v restauraci nebo ve vinárně. Konzumace vína není natolik běžnou a nedílnou součástí jejich života jako u milovníků/znalců vína, je svázáno typicky se slavnostnějšími situacemi. Většinou kupují vyzkoušené a ověřené značky, vědí, že mezi jednotlivými víny jsou rozdíly a za vyšší kvalitu jsou ochotni zaplatit vyšší cenu. Naproti tomu ale nejsou ochotni kupovat více zahraniční vína ani pokud budou cenově dostupnější. Jejich spotřeba vína je průměrná, častěji pijí víno bílé, preferují spíše sušší druhy vína. Víno pijí většinou samotné, ale také jako například střik. Měsíčně za víno utratí 305 Kč. Při výběru vína je pro ně důležitý druh, kvalita a osobní zkušenost, nesledují doporučení vinaře či prodavače, ale nejsou příliš citliví na cenu. Vybírají jen z několika málo odrůd a značek.

Typologie konzumentů - popis Dalším typem jsou Cenově orientovaní nenároční konzumenti vína – ti představují přibližně 23% všech pijáků vína. Pijí víno v rámci společenských příležitostí, víno je pro ně součást oslav. Za vyšší kvalitu nejsou ochotni zaplatit vyšší cenu, zahraniční vína vnímají jako drahá a nejsou ochotni za ně zaplatit vyšší cenu. Věří, že vyšší cena není zárukou kvality, že i levnější vína mohou být kvalitní. Nepoznají kvalitní víno podle ochutnání. Víno nekupují do zásoby. Nespojují si spotřebu vína s určitými pravidly či rituály, případně určitými druhy jídel, nesledují je a nedodržují. Pijí víno doma i mimo domov, deklarují spíše průměrnou spotřebu vína. Pijí červená i bílá vína, preferují spíše sladké a polosladké druhy. Víno nakupují v supermarketech, nákup si neplánují, maximálně předem znají barvu. Měsíčně za víno utratí 251 Kč. Nejdůležitějším kritériem při výběru vína je cena a vlastní zkušenost. Při výběru vína jsou země původu, oblast, výrobce či značka zcela nedůležité. Posledním nalezeným typem konzumenta je Příležitostný piják vína, jde o 20% všech konzumentů vína. Je to typický light user. Pije víno pouze sporadicky a konzumace je vázána více na situaci nebo místo, častěji pije víno mimo domov (ve vinárně, baru) nebo o Vánocích a při oslavách. Pije výrazně méně i jiné alkoholické nápoje. K vínu má spíše neutrální postoj, nepovažuje jej za součást svého života, neztotožňuje se s ním, nespojuje si víno s typickými příležitostmi. Podle něj mezi jednotlivými víny nejsou rozdíly. Většinou střídá odrůdy i značky respektive výrobce. Víno si vybírá spíše náhodně nebo podle momentální dostupnosti, nevnímá kvalitu. Při výběru nejsou žádná produktová kritéria důležitá. Nicméně není citlivý na cenu. Měsíčně utratí za víno v průměru 295 Kč. Častěji pije bílé víno, celková spotřeba vína je spíše stabilní. Preferuje jak vína sladká tak také suchá. Častěji pije víno smíchané s jiným nealko nápojem nebo případně svařené. Víno nenakupuje, což souvisí s častější konzumací mimo domov.

Nakupování vína

Nakupování vína Ano 71% Ne 27% KUPUJETE VÍNO (Všichni respondenti, N=657) NEJČASTĚJŠÍ MÍSTO NÁKUPU VÍNA (Respondenti, kteří kupují víno, N=468) Ano 71% Ne 27% měsíční frekvence nákupu vína Celkem 2.7 počet lahví vína koupených při jednom nákupu Celkem 1.97 Průměrná frekvence nákupů v domácnosti 12 krát měsíčně. Q23, Q24, Q25, Q26

NEJČASTĚJŠÍ ZPŮSOB NÁKUPU VÍNA (Respondenti, kteří kupují víno, N=468) Nakupování vína Společenský Příležitostný Cenově orientovaný Milovník, znalec vín NEJČASTĚJŠÍ ZPŮSOB NÁKUPU VÍNA (Respondenti, kteří kupují víno, N=468) 29/11/14/18 15/11/10/20 25/17/30/21 31/58/47/40 Muž/Žena 19/19 16/14 26/22 39/44 Neplánovaný přístup k nákupu, rozhodování, výběr vína až na prodejně. Q27

PRŮMĚRNÁ CENA ZA LÁHEV VÍNA V KČ Nakupování vína PRŮMĚRNÁ CENA ZA LÁHEV VÍNA V KČ – Respondenti, kteří kupují daný druh vína – 1 L SKLENĚNÁ LÁHEV 64,- 70,- – tento typ balení nekupuje 30% 29% 0.75 L SKLENĚNÁ LÁHEV 70,- 73,- – tento typ balení nekupuje 31% 26% 1 L KARTON 36,- 40,- – tento typ balení nekupuje 69% 68% 1 L ČEPOVANÉHO VÍNA 45,- 49,- – tento typ balení nekupuje 63% 61% BÍLÉ VÍNO ČERVENÉ VÍNO Q31, Q32, Bílé víno, N=390 Červené víno, N=408

Značky vín

– Všichni respondenti – počet odrůd bílého vína Bílé víno - znalost % – Všichni respondenti – počet odrůd bílého vína uváděných spontánně 4.67 Z1, Z2,Z3 N=657

Bílé víno – konzumace odrůd % – Všichni respondenti – Z4, Z5, N=657

– Všichni respondenti – počet odrůd bílého vína Červené víno - znalost % – Všichni respondenti – počet odrůd bílého vína uváděných spontánně 3. 19 Z7, Z8,Z9 N=657

Červené víno – konzumace odrůd % – Všichni respondenti – Z10, Z11, N=657

– Všichni respondenti – Výrobci vín - znalost % – Všichni respondenti – Znalost nekonsistentní, spíše náhodná, spojená s oblastmi spíše než se značkou/výrobcem. Bohemia Sekt- vysoká dotazovaná znalost, nízká spontánní, kořeni značky více v šumivých vínech/sektech. Z13, Z14, Z15 N=657

Výrobci vín – konzumace značek/výrobců vín % – Všichni respondenti – Z16, Z17, N=657

– Víno doma –

Víno doma – zastoupení barev 54% spotřebitelů má víno doma. PODÍL BARVY VÍNA NA CELKOVÉM POČTU LAHVÍ, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA (Láhve vína, které mají respondenti doma, N=487) KOMBINACE BAREV VÍNA, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA (Respondenti mající doma víno, N=286) Q40

Víno doma – odrůdy vína MNOŽSTVÍ ODRŮD, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA (Respondenti mající doma víno, N=286) NEJČASTĚJŠÍ ODRŮDY VÍNA, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA: (Láhve vína, které mají respondenti doma, N=487) BÍLÉ Müller – Thurgau 13% Veltlínské zelené 5% ČERVENÉ Frankovka 15% Modrý Portugal 6% Svatovavřinecké 5% počet odrůd vína doma: 1.46 Q40

Víno doma – množství vína doma VELIKOST BALENÍ VÍNA, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA (Láhve vína, které mají respondenti doma, N=487) CELKOVÉ MNOŽSTVÍ VÍNA V LITRECH, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA (Respondenti mající doma víno, N=286) CELKOVÉ POČET LAHVÍ VÍNA, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA (Respondenti mající doma víno, N=286) celkové množství vína v litrech doma: 1.97 celkové množství lahví vína doma: 2.26 1 láhev 34% 2 láhve 30% 3 láhve 12% více než 3 láhve 24% Q40

Víno doma – výrobci/značky vína a země původu vína NEJČASTĚJŠÍ VÝROBCI/ZNAČKY VÍNA, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA (Láhve vína, které mají respondenti doma, N=487) Jiné vinařské závody, sklepy 36% Vinium a.s., Velké Pavlovice 10% Víno Mikulov a.s. 9% Družstevní vinné sklepy Hodonín 7% Moravské vinařské závody 7% ZEMĚ PŮVODU VÍNA, KTERÉ MAJÍ RESPONDENTI DOMA (Láhve vína, které mají respondenti doma, N=487) Q40

Víno doma – způsob a místo uskladnění MÍSTO USKLADNĚNÍ VÍNA (Láhve vína, které mají respondenti doma, N=487) ZPŮSOB USKLADNĚNÍ VÍNA (Láhve vína, které mají respondenti doma, N=487) TYP BALENÍ VÍNA (Láhve vína, které mají respondenti doma, N=487) Sklo 92% PET lahve 6% Ostatní 2% Q40

Děkuji za pozornost !