AFRIKA RZS 96, AS 101-103 54 nezávislých států anglicky Africa, francouzsky Afrique, portugalsky África, arabsky أفريقيا, Afrīqiyā, amharsky አፍሪቃ, 'Äfəriqa, svahilsky Afrika Rozloha : 30,4 mil. km2 (W2/3) Kdy je Afrika druhá a kdy třetí podle rozlohy? Počet obyvatel : 1,2 mld. (W2) (2018 – W 7,6 mld., AS 4,4 mld., AF 1,2 mld., AM 1,0 mld.)↑ 54 nezávislých států 1 – poloha Afriky

AFRIKA - obyvatelstvo RZS 96, AS 101-103 považována za místo původu dnešního moderního člověka asi před 200 tis. lety – Homo sapiens (Etiopie, východní Afrika) starověk – vyspělá egyptská civilizace (3 tis. – 332 př.n.l.) – písemné památky, monumentální stavby (např. pyramidy) sever Afriky (Libye) – první osady (Féničané, Řekové a Římané) středověk – konec 15.st. – objevné plavby Portugalců 15. – 19. století – obchod s otroky (Karibik, USA) Kolonizace – 1881-1914 („Závod o Afriku“), 1870 – 10%, 1914 – 90%. Samostatné státy pouze Habeš (Etiopie) a Libérie Dekolonizace – 50. – 70. léta 20. století (1960 Rok Afriky)

AFRIKA – kolonizace a dekolonizace AS 101,ADS 84-87 2 – Závod o Afriku. Porovnání politické mapy z roku 1880 s rokem 1913. Hlavní kolonizátoři – Británie, Francie, Portugalsko,Španělsko, Itálie, Německo, Belgie

AFRIKA– kolonizace a dekolonizace AS 101, ADS 84-87 DOPLŇTE TABULKU (Doplněno získání nezávislosti po roce 1965) Název v roce 1923 Tehdejší kolonizátor Nezávislost Dnešní název Basutsko 1966 Bečuánsko Belgické Kongo Dahome Horní Volta Jižní Rhodésie Severní Rhodésie Portugalská Guinea 1974 Ubangi Šari Zlatonosné pobřeží

AFRIKA– kolonizace a dekolonizace AS 101 DOPLŇTE TABULKU ŘEŠENÍ Název v roce 1923 Tehdejší kolonizátor Nezávislost Dnešní název Basutsko GBR 1966 Lesotho Bečuánsko Botswana Belgické Kongo BEL 1960 DR Kongo Dahome FRA Benin Horní Volta Burkina Faso Jižní Rhodésie 1965 Zimbabwe Severní Rhodésie 1964 Zambie Portugalská Guinea PRT 1974 Guinea - Bissau Ubangi Šari Středoafrická republika Zlatonosné pobřeží 1957 Ghana

AFRIKA – obyvatelstvo RZS 97, AS 103, ADS 37 Rasová, národnostní, jazyková i náboženská struktura velice pestrá Jazykové rodiny : 1. Afroasijské jazyky (semito-hamitské) (středozemský typ populace, S AF, europoidní rasa (Arabové, Berbeři, Amharové, Hausové, Tuaregové)) 2. Nilosaharské jazyky (smíšený negroidně-europoidní typ populace, S stř. AF (Tuaregové) a SV AF (Etiopané, Masajové)) 3. Nigerokonžské jazyky A (Súdánci) (pravé negroidní populace (Mandinkové, Jorubové, Ibové (Igbové))) 4. Nigerokonžské jazyky B (Bantuové) (pravé negroidní populace (Bantuové, Svahilci, Zuluové) a negroidní trpasličí kmeny tropických lesů stř. AF (Pygmejové)) 5. Khoisanské jazyky (starý negroidní typ populace, pouště a polopouště J AF, Khoikhoiové (Hotentoti), Sanové (Křováci)) 6. Austronéské jazyky (malajsko-indonéský typ populace, negroidně-mongoloidní rasa na Madagaskaru (Malgaši)) 3 – hlavní etnika a jazykové rodiny a skupiny v Africe Vlivem kolonialismu africké státy přijaly evropské úřední jazyky (angličtina, francouzština, portugalština, španělština, afrikánština). Důležitým jazykem, především v severní Africe je i arabština.

AFRIKA - obyvatelstvo RZS 96, AS 103 Náboženství : sever – islám (sunnité) subsaharská oblast (křesťanství) (bývalé britské kolonie – protestantské, bývalé francouzské a portugalské kolonie – katolické) Na obě hlavní náboženství připadá asi 45%, ostatní asi 10% - tradiční domorodá náboženství či jiná (judaismus (NGA, EGY) , hinduismus – 48% Mauricius) 4 – Afrika - náboženství

AFRIKA - obyvatelstvo RZS 96, AS 101-103 Počet obyvatel : 1,2 mld. (2018) – 16,4 % sv. populace Mezi roky 1700 a 1900 stagnace růstu – důsledek obchodu s otroky Od roku 1920 růst, mezi roky 1950 a 1990 ztrojnásobení populace (z 229 na 630 mil.) Od roku 1990 navýšení asi o 200 mil. za 10 let : 814 mil. (2000), 1 044 mil. (2010), 1 216 mil. (2018), odhady 2,4 mld. (2050) a 4,2 mld. (2100) – růst v subsaharské Africe Současné problémy (hlavně subsaharská Afrika) : politická nestabilita či různé krize (válečné konflikty, hladomory, nemoci,…) chudoba, podvýživa nedostatek vody, špatná hygiena negramotnost, dětská práce nemoci – HIV/AIDS (70 % všech nakažených), virus Ebola, žlutá zimnice, malárie.

AFRIKA - obyvatelstvo RZS 96, AS 101-103 Státy s největším počtem obyvatel (2018): (W7) NIGÉRIE 200 mil. (193 mil.) (W12) ETIOPIE 110 mil. (108 mil.) (W14) EGYPT 100 mil. (98 mil.) (W16) DR KONGO 85 mil. (84 mil.) (W24) JIŽNÍ AFRIKA 60 mil. (58 mil.) (W25) TANZANIE 55 mil. (54 mil.) (W28) KEŇA 50 mil. (51 mil.) 1. CHN 1394, 2.IND 1338, 3.USA 328, 4. IDN 265, 5. BRA 210, 6. PAK 202, 7. NGA 193, 8. BGD 165, 9. RUS 147, 10. JAP 126, 11. MEX 125, 12. ETH 108, 13. PHL 107, 14. EGY 98, 15. VNM 95, 16. COD 85, 17. DEU 83, 18. IRN 82, 19. TUR 81, 20. THA 69

AFRIKA - obyvatelstvo RZS 96, AS 101-103 Státy s nejvyšší hustotou osídlení v obyv. na km2(2018): MAURICIUS 624, 2. RWANDA 441, 3. BURUNDI 402, 4. KOMORY 363, 5. NIGÉRIE 215, 6. SEYCHELY 211, 7. SVATÝ TOMÁŠ A PRINCŮV OSTROV 190, 8. GAMBIE 176, 9. UGANDA 165, 10. MALAWI 145 Státy s nejnižší hustotou osídlení v obyv. na km2(2018): NAMIBIE 3, 2. LIBYE 4, 3. BOTSWANA 4, 4. MAURITÁNIE 4, 5. GABON 6, 6. STŘEDOAFRICKÁ REPUBLIKA 8, 7. ČAD 11 Nejnižší hustotu má území Západní Sahary 2,2 obyv./km2

AFRIKA - obyvatelstvo RZS 96, AS 101-103 Afrika je nejméně urbanizovaný region – 40 % Nejvyšší - Gabon 89,4 %, Libye 80,1 %, Džibutsko 77,8 % Nejnižší hodnoty : Burundi 13 % - nejméně na světě, Niger (W4) 16,4 %, Malawi (W5) 16,9 %, Rwanda (W6) 17,2 %, Jižní Súdán (W10) 19,6 % 5- urbanizace podle světadílů (2018)

AFRIKA– zdroje 1 http://cs.wikipedia.org/ Obr.1 - [cit. 2018-09-28]. < https://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika#/media/File:Africa_%28orthographic_projection%29.svg> . Licence: CC BY-SA 3.0, Autor: Martin23230 Obr.2 - [cit. 2018-09-28]. < hthttps://cs.wikipedia.org/wiki/Dělení_Afriky#/media/File:Scramble-for-Africa-1880-1913.png> . Licence: CC BY-SA 4.0, Autor: davidjl123 / Somebody500 – Vlastní dílo Obr.3 - [cit. 2018-09-28]. < https://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika#/media/File:African_language_families_en.svg> . Licence: CC BY 2.5, Autor: Mark Dingemanse (původní PNG verze); User:Pmx (SVG verze) – Vlastní dílo Obr.4 - [cit 2018-09-28]. < https://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika#/media/File:Religion_distribution_Africa_crop.png> . Licence: Public domain, Autor: T L Miles Obr.5 - [cit 2018-09-28]. < https://en.wikipedia.org/wiki/Urbanization_by_country#/media/File:Urbanized_population_2018.png> . Licence: CC BY-SA 4.0, , Autor: Wikignuthor

AFRIKA– zdroje 2 Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. ]. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org/ Afrika. < https://cs.wikipedia.org/wiki/Afrika > Kontinenty – obyvatelstvo a rozloha. < https://en.wikipedia.org/wiki/Continent#Area_and_population > Seznam jazyků < https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_jazyků > http://cs.wikipedia.org/wiki/ISO_3166-1 - kódy států http://en.wikipedia.org/wiki/Lists_of_countries Afrika - Dnešní svět, metodický časopis moderní výuku v souvislostech, číslo 2, ročník 2017/2018, vydává TERRA-KLUB,o.p.s. a TERRA, s.r.o, ISBN 1801-4119 Bičík, Ivan a kol. Regionální zeměpis světadílů. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2003. 1. vydání, ISBN 80-86034-43-7 Bičík, Ivan a kol. Makroregiony světa. Regionální geografie pro gymnázia. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2010. 1. vydání, ISBN 978-80-86034-78-2 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Kašparovský. Karel. Zeměpis II. v kostce pro SŠ. Praha: Nakladatelství FRAGMENT,s. r. o.,2008.1. vydání, ISBN 978-80-253-0585-0 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.