Průzkum CSR pro potřeby Ministerstva průmyslu a obchodu ČR prosinec 2017 – březen 2018

Organizace, které se průzkumu zúčastnily Do průzkumu se nejvíce zapojily organizace spadající pod soukromý sektor (52 %).

Zabývá se Vaše organizace Společenskou odpovědností organizací (CSR)?

Pokud se zabýváte CSR, pod jaký sektor vaše organizace spadá? Ze všech dotazovaných, kteří odpověděli, že se jejich organizace zabývá CSR (80 %), je nejvíce ze soukromého sektoru (49 %), což kopíruje strukturu vzorku.

Jak dlouho se vaše organizace zabývá CSR? Z organizací, které odpověděly, že se CSR zabývají, se téměř 40 % zabývá CSR více než 6 let. Z toho můžeme usuzovat, že společenská odpovědnost není úplně novým fenoménem.

Plánujete se CSR zabývat? Z organizací, které odpověděly, že se CSR nezabývají, je téměř polovina (46 %) přesvědčena, že se CSR nebudou zabývat ani v budoucnu. Naopak 36 % se hodlá CSR zabývat do jednoho roku.

Informační zdroje Nejvíce respondentů se o průzkumu dozvědělo z internetu (46 %), dále pak z odborných seminářů, školení a konferencí (36 %). Někteří dotazovaní se také o CSR dozvěděli od známého či z vlastního zájmu o danou problematiku.

Přínosy CSR

Přínosy CSR Mezi pozitivní výsledky řadili respondenti například snížení uhlíkové stopy, rozvoj a větší angažovanost zaměstnanců, stabilitu pracovního týmu, zlepšení image, šíření dobrého jména a získání nových klientů.

Kdo se ve vaší firmě zabývá CSR? V rámci odpovědi „Samostatné oddělení“ měli respondenti možnost vypsat konkrétnější odpověď. Zde respondenti například uváděli, že se o CSR v jejich organizaci stará kancelář tajemníka či útvar řízení kvality.

Které aktivity společenské odpovědnosti ve vaší organizaci považujete za nejpřínosnější? Nejčastěji respondenti zmiňovali: Péče o zaměstnance: svoboda v práci, zlepšování životního prostoru, flexibilní práce pro rodiče malých dětí, osvětová činnost v oblasti slaďování práce a rodiny, služby hlídání dětí ve firmách Sociální oblast: podpora uplatnitelnosti sociálně slabých jednotlivců a příslušníků skupin: cizinci, lidé, kteří měli ztížený pracovní start, lidí s hendikepem, senioři, ženy po rodičovské dovolené apod. Zapojování neziskových organizací Dárcovství Dobrovolnictví Enviromentální odpovědnost: certifikované potraviny, péče o okolí Ekologie: s konkrétním dopadem, např. používání ekologických čisticích prostředků Zajímavý komentář: „Naše organizace je NNO poskytující sociální a zdravotní služby pro sociálně ohroženou klientelu. CSR se nás tedy týká spíše "z druhé strany" - potřebujeme, aby komerční firmy v regionech, kde působíme, byly společensky zodpovědné a přispívaly na sociální a zdravotní oblast v daném regionu, mají-li možnost. Potřebujeme, aby komerční firmy vnímaly sociální a zdravotní služby poskytované ze strany NNO jako záležitost celé komunity, nikoliv jako oblast, která se jich netýká. V zahraničí je rozvinuto CSR firem zejména v sociální oblasti mnohem více, než v ČR. Příkladem může být organizace Patrnership for Drug Free Kids, kterou založila asociace reklamních agentur, aby pomohla řešit akutní situaci tzv. kokainové epidemie v USA v 80. letech. U nás se aktivity tohoto typu nevyskytují.“

Znáte „Národní akční plán společenské odpovědnosti organizací v České republice“?

Která část „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v ČR“ Vás zaujala nejvíce/nejméně? (1/6) V subkapitole „Propagace a podpora“ je dle dotazovaných třeba pořádat více konferencí a seminářů, zlepšit osvětu/propagaci/přínos CSR do společnosti a zlepšit praktické vazby. V rámci dialogu a spolupráce je třeba zlepšit předávání zkušeností v rámci spolupráce zainteresovaných stran. Dle dotazovaných nedochází k reálnému dialogu zejména s podniky a není jasná zpětná vazba na národní program.

Která část „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v ČR“ Vás zaujala nejvíce/nejméně? (2/6) V subkapitole „Úloha orgánů veřejné správy“ je dle dotazovaných potřebná intenzivnější spolupráce mezi orgány veřejné správy nebo by měl být důraz na dobrovolnost certifikátů a další aktivit v procesu nakupování a zadávání veřejných zakázek. V rámci šíření a implementace jim například chyběl tlak na státem řízené organizace aby toto řešily.

Která část „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v ČR“ Vás zaujala nejvíce/nejméně? (3/6) V subkapitole „Mezinárodní spolupráce“ je dle dotazovaných nutné mít více informací z úrovně EU. V rámci dodržování lidských práv dotazovaní soudí, že jejich dodržování by mělo být standardem a také již existuje samostatný dokument Akční plán pro byznys lidská práva, tj. téma lidských práv není nutné mít v Akčním plánu CSR.

Která část „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v ČR“ Vás zaujala nejvíce/nejméně? (4/6) V subkapitole „Vzdělávání a výzkum v oblasti CSR“ nejvíce dotazovaným chybí různá praktika ve školách na téma CSR a spolupráce s resorty.

Která část „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v ČR“ Vás zaujala nejvíce/nejméně? (5/6) V subkapitole „Oceňování organizací“ je dle dotazovaných potřebná intenzivnější snaha o větší propagaci vítězných organizací i v dalších letech jejich existence. V rámci šíření a implementace jim například chyběla větší adresnost akčního plánu v kolonce realizátora - vyšší míra zapojení ostatních ministerstev, ústředních orgánů státní správy, územní samosprávy.

Která subkapitola „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v ČR“ Vás zaujala nejvíce? (6/6) Data byla vyhodnocena na základě průměrné známky jednotlivých subkapitol, kde 1 je nejlepší a 3 nejhorší. Z porovnaných dat vyplývá, že nejvíce respondenty zaujala subkapitola Sociální podnikání. Dále pak Dialog a spolupráce zainteresovaných stran společenské odpovědnosti a Vzdělávání a výzkum v oblasti společenské odpovědnosti.

Co Vám v „Národním akčním plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice“ chybělo? Nejčastěji respondenti zmiňovali: Dle čeho se společenská odpovědnost organizací posuzuje, resp. co (systém, model, norma, ukazatele, kritéria...) je měřítkem posouzení a srovnání Větší důraz na společenskou odpovědnost mimo mateřskou organizaci, větší propojení u korporátu na neziskové organizace realizující služby obecného hospodářského zájmu Anonymizované příklady dobré a špatné praxe Větší adresnost akčního plánu v kolonce realizátora - vyšší míra zapojení ostatních ministerstev, ústředních orgánů státní správy, územní samosprávy Konkrétní provázání Větší zapojení nestátních neziskových organizací Větší důraz na dobrovolnické aktivity Více prostoru pro mezinárodní spolupráci a inspiraci Environmentální aspekty jako součást CSR Ekonomická podpora organizací prokazujících pozitivní výsledky v oblasti CSR a udržitelného rozvoje

Jak byste hodnotili vybrané konkrétní aktivity z „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice“ dle přínosnosti pro Vaši organizaci? (1/2)

Jak byste hodnotili vybrané konkrétní aktivity z „Národního akčního plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice“ dle přínosnosti pro Vaši organizaci? (2/2) Data byla vyhodnocena na základě průměrné známky jednotlivých aktivit, kde 1 je nejlepší a 3 nejhorší. Z porovnaných dat vyplývá, že nejvíce respondenty zaujaly aktivity spojené se spoluprací s UN Global Compact v ČR. Dále pak Národní informační portál o CSR (www.narodniportal.cz) a Vytvoření Platformy zainteresovaných stran CSR.

Které konkrétní aktivity Vám v „Národním akčním plánu společenské odpovědnosti organizací v České republice“ chybí? Nejčastěji respondenti zmiňovali: Větší důraz na práci s veřejností a celkové "přenastavení" vnímání společnosti v tom smyslu, že být společensky zodpovědný je normální Detailnější propracování ochrany životního prostředí, vyzvednutí tuzemské produkce a výrobků Workshopy, networkingové akce, seznamování s realizovanými projekty Environmentální aktivity Téma, jak s CSR pracovat v menších organizacích v regionech, jak vysvětlovat jednotlivcům a podnikatelům, že CSR je prospěšná a že může pomoci sociálně nebo i podnikatelsky v případě, že funguje a.b.c. apod. Účinný způsob edukace a šíření CSR mezi MSP Akce organizované podniky pro podniky, či pro veřejnost Zajímavý komentář: Pro objektivní vyhodnocení stavu a jeho srovnání chybí rozlišení náročnosti mezi přístupy/standardy k řešení problematiky společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje (UN Global Compact, zásady ILO, ČSN 01 0391, SA 8000, Model CSR vytvořený ve spolupráci EFQM s UN Global Compact apod.)

Měl/a byste zájem účastnit se organizovaných kulatých stolů na téma CSR?

Zajímáte se o problematiku nových Cílů udržitelného rozvoje (SDGs)?

Slyšeli jste o Cenách SDGs, ocenění za naplňování Cílů udržitelného rozvoje, které Ministerstvo průmyslu a obchodu od roku 2016 vyhlašuje?

Myslíte, že by měl stát podporovat CSR formou ekonomických nástrojů, pobídek, daňových úlev, dotací?

V případě, že jste pro, aby stát podporoval CSR formou ekonomických nástrojů, o jakých konkrétních nástrojích byste uvažovali? 66 % procent respondentů, kteří v otázce „Myslíte, že by měl stát podporovat CSR formou ekonomických nástrojů, pobídek, daňových úlev, dotací?“ odpovědělo ano, uvedlo následující ekonomické nástroje: Pobídky Daňové úlevy, zvýhodnění a asignace Dotace ( např. na projekty podporující CSR soukromým či neziskovým subjektům) Nepřímo - šířením povědomí, zprostředkováváním informací, vzděláváním, oceňováním konkrétních přínosných projektů Finanční podpora programů Národní cen za CSR a udržitelného rozvoje

Měli byste zájem o možnost financování ISO 26 000 ze zdrojů Ministerstva průmyslu a obchodu?

Jste spokojeni s množstvím informací o CSR v České republice?

V případě, že nejste spokojeni s množstvím informací o CSR v České republice, co konkrétně vám nejvíce vadí? 49 % procent respondentů, kteří v otázce „Jste spokojeni s množstvím informací o CSR v České republice? “ odpovědělo ne, uvedlo následující důvody: Malé povědomí (o problematice se málo hovoří, není to rozpoznatelné téma) Týká se jen úzkého okruhu zainteresovaných, ale rychle se to zlepšuje, že začínají smysluplnost CSR vidět i další subjekty Chybí větší práce s veřejností, posílení veřejného mínění ve smyslu, že CSR je záležitostí všech Jeden hlavní portál (např. stávající Platforma), kde by byly informace koncentrovány. To v současné době Platforma nesplňuje Rozmanitost témat a příkladů, většinou se používají stále stejné příklady dobré praxe Více zahraničních inspirací

Úřad vlády ČR připravuje platformu pro dobrovolné závazky a sdílení dobré praxe pro naplňování cílů Strategického rámce Česká republika 2030. Měla by Vaše organizace zájem se zapojit a publikovat svůj závazek/aktivity v oblasti udržitelného rozvoje?