Krize komunistického režimu ČSR v letech 1953-60 Krize komunistického režimu
1953 smrt Stalina a Gottwalda 5. 3. 1953 umírá Stalin Boj o nástupnictví – vítězí Nikita Chruščov 14. 3. po návratu ze Stalinova pohřbu umírá Gottwald Uctívání zesnulých vůdců – Mauzoleum Klementa Gottwalda na Vítkově; Stalinův pomník na Letné
Stalinův pomník na Letné „Fronta na maso“ Největší skupinové sousoší v Evropě Největší Stalinův pomník mimo SSSR Výška 15 m, délka 22 m 1949 základní kámen, 1955 odhalení Sochař Otakar Švec – sebevražda 1962 po kritice stalinismu odstřelen
Nové vedení ČSR a KSČ Prezident Antonín Zápotocký První tajemník KSČ Antonín Novotný Prezident Antonín Zápotocký
1953 měnová reforma Příčiny: ČSR jedinou zemí Evropy, kde dosud funguje válečný přídělový systém; paralelně s ním i volný trh bez lístků a černý trh – snaha KSČ o sjednocení trhu Velké zadlužení státu Nahromaděné peníze, které nebylo možné utratit – nedostatek spotřebního zboží, orientace na těžký průmysl Čs. měna vázána na dolar, snaha převést ji na rubl Příprava reformy – tajné tištění bankovek v SSSR 29. 5. 1953 rozhlasový projev Zápotockého: „Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou fámy, které šíří třídní nepřátelé.“ 30. 5. 1953 přesto vláda reformu vyhlásila!
1953 měnová reforma Povinnost výměny peněz za nové bankovky Hotovost do výše 300 Kč se měnila v poměru 5:1 Vyšší hotovost se měnila v poměru 50:1 Znehodnoceny též bankovní vklady, cenné papíry, životní pojistky Zrušení přídělového systému Snížení cen zboží
Důsledky měnové reformy Pokles reálných mezd a životní úrovně Lidé přišli o úspory a životní pojistky První velké protesty proti režimu: v Plzni 1. 6. 1953 – protesty 20 tis. dělníků Škodovky a studentů („Chceme svobodné volby, chceme novou vládu! Chceme své peníze!“) zásah Lidových milicí a StB – cca 200 zraněných a 330 zatčených šlo o první protikomunistické povstání v celém východním bloku (vzápětí následovalo povstání ve východním Berlíně)
Hlášení o plzeňských protestech V pondělí 1. 6. 1953 došlo v Plzni ke stávce části osazenstva Leninových závodů, která se postupně rozrostla v demonstraci a pokus o puč. Reakční sebranka, podporovaná plzeňskou buržoazií, kolísavými živly z Leninových závodů a jednotlivci z ostatních plzeňských závodů i bývalými kočovníky ze čtvrti „Cikánka“, ovládala několik hodin město, obsadila a zdemolovala budovu MNV, krajský soud a některé další veřejné budovy, páchala násilnosti na členech a funkcionářích KSČ, příslušnících Lidovým milic, pionýrech a poctivých bezpartijních, kteří odmítali opustit pracoviště nebo se pokoušeli rozmluvit demonstrantům jejich počínání. Demonstranti mluvili asi 10 minut do městského rozhlasu, vyházeli z oken obrazy a busty soudruha Gottwalda, Zápotockého, Lenina, Stalina, roztrhali a pošlapali sovětský státní prapor, vyvěsili na radnici velký obraz Beneše, spálili trestní spisy u soudu, odebrali auto bezpečnostním orgánům a páchali další násilnosti, přičemž zranili mnoho lidí a způsobili věcné škody. Demonstrace byla likvidována teprve v pozdních odpoledních hodinách ostrým zásahem ze strany Lidovým milicí, které byly poslány z pražských závodů, a přisunutým vojskem ministerstva vnitra.
1956 – kritika stalinismu Tajný projev N. Chruščova na XX. sjezdu KSSS v únoru 1956: Kritika kultu osobnosti, stalinských čistek a despotické vlády Nešlo o zpochybnění systému ani strany Projev určen jen vedoucím komunistům, ale 1 kopie se dostala na Západ – v ČSR ji mnozí slyšeli v zahraničním rozhlase
Reakce v ČSR na kritiku stalinismu Neúspěšná snaha KSČ zatajit obsah projevu Počátek diskuse ve straně i mezi intelektuály Sjezd čs. spisovatelů – projevy Seiferta a Hrubína, požadavek tvůrčí svobody a kritika pronásledování intelektuálů KSČ prohlásila diskusi za ukončenou – žádné uvolnění zatím nenastalo Jediný úspěch – úvahy o přehodnocení politických procesů (zatím jen pro členy KSČ)
Povstání v Polsku a Maďarsku
Povstání v Polsku a Maďarsku Červen 1956 – dělnické povstání v Poznani proti nízkým mzdám – přerostlo v obrovskou demonstraci – komunistické vedení muselo slíbit reformy, ale brzy od nich upustilo Říjen 1956 – studentská manifestace solidarity s poznaňskými dělníky v Budapešti – ozbrojené střety se sovětskou posádkou, úsilí o vystoupení z Varšavské smlouvy Chruščov dal v listopadu rozkaz k intervenci – vpád sovětských tanků, dobytí Budapešti, 200 tis. Maďarů odešlo do exilu, nástup Jánose Kádára („gulášový socialismus“ – „Kdo není proti nám, je s námi.“)
Další vývoj v ČSR 1957 smrt Zápotockého – prezidentem i vůdcem strany Antonín Novotný 1960 nová (socialistická) ústava: Přejmenování státu - ČSSR Nový státní znak Vedoucí úloha KSČ Státní ideologie – marxismus-leninismus Podřízení slovenských orgánů amnestie politických vězňů