Prvky II.A skupiny – kovy alkalických zemin charakteristika: s – prvky, valenční elektron(y) v orbitalech s elektropozitivní prvky zásadotvorné

hořčík (12 Mg) výskyt: magnezit - MgCO3 dolomit - MgCO3·CaCO3 olivín - (Mg,Fe)2SiO4 mastek - Mg3Si4O10(OH)2 v mořské vodě (MgCl2) zelené barvivo rostlin - chlorofyl

stříbrobílý, lesklý, kujný a tažný kov při zahřívání na vzduchu shoří za vývinu oslňujícího světla - vzniká bílá směs oxidu hořečnatého (MgO) a nitridu hořečnatého (Mg3N2)

s vodou reaguje velmi pomalu reaguje s oxidujícími i neoxidujícími kyselinami má redukční účinky

využití: konstrukční materiál - lehké slitiny – letecký a automobilový průmysl ochrana jiných kovů před korozí redukční činidlo

obchodní název - pálená magnézie oxid hořečnatý obchodní název - pálená magnézie bílý prášek, nepatrně rozpustný ve vodě využití - ohnivzdorné kelímky,vyzdívky pecí hydroxid hořečnatý ve vodné suspenzi (magnesiové mléko) se používá jako antacidum (určitá dávka Mg(OH)2 zneutralizuje 1,37× větší množství HCl než stejná dávka NaOH a 2,85× větší množství HCl, než stejné dávka NaHCO3

síran hořečnatý využití – projímadlo v lékařství, v minerálních vodách (Šaratica)

kazivec (fluorit) - CaF2 vápník (20 Ca) výskyt: vápenec - CaCO3 - kalcit (šesterečná soustava) + aragonit (kosočtverečná soustava) dolomit sádrovec - CaSO4.2H2O kazivec (fluorit) - CaF2 apatit - 3Ca3(PO4)2.CaCl2 nebo 3Ca3(PO4)2.CaF2 sloučeniny vápníku jsou obsaženy téměř ve všech minerálních vodách, v orgánech živočichů a rostlin

průmyslová výroba: elektrolýzou taveniny chloridu vápenatého

stříbrobílý, lesklý, měkký kov barví plamen oranžově červeně reaguje s vodou: Ca + 2H2O → Ca(OH)2 + H2 reaguje s kyselinami

je dobře rozpustný ve vodě sloučeniny: chlorid vápenatý hexahydrát CaCl2·6H2O je dobře rozpustný ve vodě při rozpouštění spotřebuje značné množství tepla využití: příprava chladících směsí postřik komunikací při sněhu a náledí proti zamrzání uhlí a rud na lodích a haldách

oxid vápenatý - pálené vápno chlornan vápenatý součást chlorového vápna: Ca(ClO)2·CaCl2 využití – desinfekce, bělení oxid vápenatý - pálené vápno vyrábí se tepelným rozkladem vápence: CaCO3 → CaO + CO2 prudce reaguje s vodou za značného vývoje tepla: CaO + H2O → Ca(OH)2, této reakci se říká hašení vápna využití - k odstranění P, S, Si z oceli - struskotvorná látka

hydroxid vápenatý výroba – reakcí oxidu vápenatého s vodou: CaO + H2O → Ca(OH)2 – silně exotermická reakce silný hydroxid, nazývá se „hašené vápno“ vodný roztok - vápenná voda suspenze hydroxidu vápenatého ve vodě se nazývá vápenné mléko

( v mlékárenství se přidává do smetany, aby se snížila její kyselost před pasterizací a výrobou másla ) fermentací syrovátky a přidáním vápenného mléka vzniká mléčnan vápenatý (využití ve farmacii), nebo se z něj okyselením získá kyselina mléčná v cukrovarnictví se používá k čeření řepné šťávy - odstranění necukerných složek změkčování vody - odstranění přechodné tvrdosti: Ca(HCO3)2 + Ca(OH)2 → 2CaCO3 + 2H2O Mg(HCO3)2 + Ca(OH)2 → MgCO3 + CaCO3 + 2H2O

malta - směs písku s hašeným vápnem a vodou, na vzduchu postupně tuhne, protože odpařováním ztrácí vodu a hydroxid vápenatý reaguje se vzdušným oxidem uhličitým, tvoří se nerozpustný uhličitan vápenatý: Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O

vyskytuje se obvykle jako dihydrát (sádrovec) síran vápenatý vyskytuje se obvykle jako dihydrát (sádrovec) alabastr – kusová, kompaktní jemně zrnitá forma CaSO4·2H2O kalcinací – zahříváním (t = 150°C) ztrácí sádrovec vodu, přechází na hemihydrát - sádra (CaSO4·1/2H2O), poté na bezvodý síran vápenatý (CaSO4 (t = 200 °C) → β CaSO4 (t = 600 °C) při dalším zahřívání (t = 1100 °C ) se bezvodý β CaSO4 rozkládá na CaO a SO3

hemihydrát CaSO4·1/2H2O, rozmíchán s vodou tuhne na kaši (odlitky, sádrové obvazy, obkládačky) CaSO4 způsobuje trvalou tvrdost vody

uhličitan vápenatý nerozpustný ve vodě využití výroba papíru příprava - srážením vápenatých solí alkalickými uhličitany: CaCl2 + Na2CO3 → CaCO3 + 2NaCl nerozpustný ve vodě s kyselinami reaguje za uvolňování oxidu uhličitého: CaCO3 + 2HCl → CaCl2 + CO2 + H2O využití výroba papíru brusivo v zubních pastách zdroj vápníku při dietách složka žvýkaček

Vznik krápníků ve vápencových jeskyních uhličitan vápenatý je prakticky nerozpustný ve vodě pokud je ve vodě protékající přes vápencové skály rozpuštěn oxid uhličitý, dochází k přeměně nerozpustného uhličitanu vápenatého na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý: CaCO3 + CO2 + H2O → Ca(HCO3)2 roztok hydrogenuhličitanu po malých kapkách dopadá na skálu a pomalu se z něj odpařuje voda a uvolňuje se oxid uhličitý reakce probíhá tedy v opačném směru a dochází ke vzniku krápníků: Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O

dusičnan vápenatý obchodní název - norský ledek, hygroskopický dusíkaté a vápenaté hnojivo fosforečnan vápenatý – výroba hnojiv

stroncium (38 Sr) stříbrobílý, lesklý, poměrně měkký kov krystalizuje v krychlové soustavě reaguje s vodou lépe než vápník Sr + 2H2O → Sr(OH)2 + H2 barví plamen červeně

sloučeniny: dusičnan strontnatý používá se v zábavné pyrotechnice

radium (88Ra) historie: výskyt: v roce 1898 bylo izolováno ve stopovém množství z jáchymovského smolince P. a M. Curieovými z této rudy se jim podařilo po mnohaletém úsilí izolovat chlorid radnatý na izolaci 1 gramu chloridu radnatého spotřebovali 10 tun smolince M. Curierová pojmenovala prvek podle jeho vlastnosti - radioaktivity (latinsky radius = paprsek) výskyt: vzniká ve smolinci radioaktivním rozpadem z uranu

na vzduchu zčerná (vytvoří se oxid radnatý) lesklý, bílý kov na vzduchu zčerná (vytvoří se oxid radnatý) v současné době je známo 25 izotopů radia nejvýznamnějšími jsou izotopy 226Ra s poločasem rozpadu 1602 let a 228Ra s poločasem 6,7 roku vysílá všechny druhy záření krystalizuje v krychlové soustavě

využití: dříve v lékařství (léčení rakoviny)