Houby Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou hub stopkovýtrusných a vřeckovýtrusných. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Základní pojmy kvašení pučení chitin glykogen destruent parazit symbiont kvasinky plodnice houby vřeckovýtrusné vřecka plísně podhoubí antibiotika toxiny námel houby stopkovýtrusné houby lupenité houby rourkaté rouško třeň klobouk plachetka závoj prsten houby dřevokazné

Říše: Houby samostatná říše jednobuněčné i mnohobuněčné nezelené organismy  nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy výživa hub destruenti (rozkladači – hniložijné houby) – rozkládají organickou hmotu parazité (cizopasníci) – přijímají organické látky ze živých organismů symbionti – žijí v soužití např. s kořeny dřevin (mykorhiza)

Zápis do sešitu Říše: Houby jednobuněčné i mnohobuněčné nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy výživa hub destruenti (rozkladači – hniložijné) – rozkládají mrtvou hmotu parazité (cizopasníci) – organické látky ze živých organismů symbionti – soužití s jinými organismy (mykorhiza – s kořeny stromů)

Říše: Houby jejich buněčná stěna obsahuje chitin zásobní látkou není škrob jako u rostlin, ale složitý cukr glykogen jako u většiny živočichů tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf), není členěna na jednotlivé orgány mnohé houby tvoří plodnice rozmnožují se výtrusy

Zápis do sešitu buněčná stěna obsahuje chitin tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf) mnohé tvoří plodnice rozmnožování výtrusy

Podříše: Jednobuněčné houby zvláštní skupina hub mají podobnou stavbu jako rostlinné buňky, ale nemají chlorofyl kvasinky způsobují kvasné procesy – kvašení nejčastěji je to alkoholové kvašení cukrových roztoků za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu kvasinky se rozmnožují pučením použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta kulturní druhy kvasinek kvasinka pivní, kvasinka vinná 1, 2

Zápis do sešitu Podříše: Jednobuněčné houby kvasinky způsobují kvašení nejčastěji alkoholové za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu rozmnožování pučením použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta kvasinka pivní kvasinka vinná

Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) většina z nich netvoří plodnice patří sem i kvasinky mají vřecka = útvary, ve kterých se tvoří výtrusy  způsob nepohlavního rozmnožování patří sem plísně, ale i jiné houby nikdy nekonzumujeme potraviny napadené plísní! – některé toxiny mohou způsobovat rakovinu obrázek 1

Vřeckovýtrusné houby bez plodnic štětičkovec (Penicillium) slouží k výrobě antibiotika penicilinu 1, 2 plíseň hlavičková vyskytuje se často na potravinách kropidlák vylučuje do potravin toxiny, které mohou být prudce jedovaté paličkovice nachová cizopasí hlavně na žitě v klasu vytváří fialové útvary – námel surovina pro výrobu léků 1, 2 padlí jabloňové hlízenka ovocná

Vřeckovýtrusné houby s plodnicemi smrž obecný jedlý 1, 2 ucháč obecný jedovatý

Zápis do sešitu Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) vřecka = útvary, kde se tvoří výtrusy  nepohlavní rozmnožování štětičkovec (Penicillium) | výroba antibiotika penicilinu | plíseň hlavičková | bez plodnic kropidlák | hlízenka ovocná | smrž obecný | s ucháč obecný | plodnicemi

Třída: Houby stopkovýtrusné většina vytváří plodnice výtrusy se tvoří na lupenech (houby lupenaté), nebo na rourkách (houby rourkaté) vrstva tvořená lupeny nebo rourkami = rouško rozlišujeme houby jedlé, nejedlé a jedovaté obrázek 2

Stavba houby obrázek 3

Zápis do sešitu Třída: Houby stopkovýtrusné stavba plodnice většina vytváří plodnice výtrusy na lupenech (houby lupenaté), nebo na rourkách (houby rourkaté) vrstva z lupenů nebo rourek = rouško jedlé, nejedlé a jedovaté stavba plodnice obrázek 3

Čeleď: Hřibovité rourkaté houby, často v symbióze s dřevinami hřib dubový 1, 2 hřib smrkový hřib žlučník nejedlý hřib hnědý (suchohřib) křemenáč osikový 1, 2 kozák březový klouzek sličný (modřínový) hřib satan za syrova jedovatý

Čeleď: Holubinkovité lupenaté houby, nikdy nemají plachetku, pochvu, závoj a prsten holubinka révová 1, 2 holubinka nazelenalá ryzec pravý

Čeleď: Čirůvkovité lupenaté houby špička obecná čirůvka májovka 1, 2 čirůvka májovka závojenka olovová jedovatá, zaměňovaná s jedlou čirůvkou václavka obecná

Čeleď: Žampionovité lupenaté houby žampion polní bedla vysoká pěstují se i uměle 1, 2 bedla vysoká

Čeleď: Muchomůrkovité lupenaté houby, většinou jedovaté muchomůrka růžovka jedlá a chutná 1, 2 muchomůrka červená muchomůrka tygrovaná muchomůrka zelená smrtelně jedovatá často zaměňovaná se žampionem

Čeleď: Pýchavkovité v mládí jsou plodnice bílé a jedlé, později hnědé, otvorem na vrchu plodnice se uvolňují výtrusy pýchavka obecná 1, 2 pýchavka obrovská (vatovec) dosahuje až 20 kg

Zápis do sešitu Jedlé houby rourkaté Jedlé houby lupenaté hřib dubový hřib smrkový hřib hnědý (suchohřib) křemenáč osikový kozák březový klouzek sličný (modřínový) Jedlé houby lupenaté holubinka nazelenalá ryzec pravý žampion polní bedla vysoká

Zápis do sešitu Jedovaté houby rourkaté Jedovaté houby lupenaté hřib satan Jedovaté houby lupenaté muchomůrka červená muchomůrka zelená

Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním muchomůrka zelená má pochvu lupeny vždy bílé klobouk zelený žampion polní nemá pochvu lupeny růžové až hnědé klobouk bílý

Zápis do sešitu Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním muchomůrka zelená má pochvu lupeny vždy bílé klobouk zelený žampion polní nemá pochvu lupeny růžové až hnědé klobouk bílý

Další stopkovýtrusné houby (bez plodnic) Dřevokazné houby dřevomorka domácí 1, 2 troudnatec kopytovitý patří mezi choroše troudnatec pásovaný Rzi a sněti parazitují na travinách a obilninách rez travní 1, 2 sněť kukuřičná

Zápis do sešitu Dřevokazné houby troudnatec pásovaný – choroš zvláštní skupina – rzi a sněti, parazité na travinách

OPAKOVÁNÍ Říše: Houby Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) jednobuněčné i mnohobuněčné nemají chloroplasty  nejsou schopny fotosyntézy výživa hub destruenti (rozkladači – hniložijné) – rozkládají mrtvou hmotu parazité (cizopasníci) – organické látky ze živých organismů symbionti – soužití s jinými organismy (mykorhiza – s kořeny stromů) buněčná stěna obsahuje chitin tělo hub – stélka, složená z houbových vláken (hyf) mnohé tvoří plodnice rozmnožování výtrusy Podříše: Jednobuněčné houby kvasinky způsobují kvašení nejčastěji alkoholové za vzniku oxidu uhličitého a alkoholu rozmnožování pučením použití: výroba piva, vína, kefíru, kynutí těsta kvasinka pivní kvasinka vinná Třída: Houby vřeckovýtrusné (vřeckaté) vřecka = útvary, kde se tvoří výtrusy  nepohlavní rozmnožování štětičkovec (Penicillium) | výroba antibiotika penicilinu | plíseň hlavičková | bez plodnic kropidlák | hlízenka ovocná | smrž obecný | s ucháč obecný | plodnicemi Třída: Houby stopkovýtrusné většina vytváří plodnice výtrusy na lupenech (houby lupenaté), nebo na rourkách (houby rourkaté) vrstva z lupenů nebo rourek = rouško jedlé, nejedlé a jedovaté

OPAKOVÁNÍ Dřevokazné houby Jedlé houby rourkaté Jedlé houby lupenaté hřib dubový hřib smrkový hřib hnědý (suchohřib) křemenáč osikový kozák březový klouzek sličný (modřínový) Jedlé houby lupenaté holubinka nazelenalá ryzec pravý žampion polní bedla vysoká Jedovaté houby rourkaté hřib satan Jedovaté houby lupenaté muchomůrka červená muchomůrka zelená Rozdíly mezi muchomůrkou zelenou a žampionem polním muchomůrka zelená má pochvu lupeny vždy bílé klobouk zelený žampion polní nemá pochvu lupeny růžové až hnědé klobouk bílý Dřevokazné houby troudnatec pásovaný – choroš zvláštní skupina – rzi a sněti, parazité na travinách

Otázky a úkoly Jakým způsobem můžeme pro náš prospěch využívat jednobuněčné houby (kvasinky)? Na jaké dvě třídy rozdělujeme houby? Podle typu rouška houby dělíme na ......................................... a .................................... . Většina rourkatých hub je jedlá, nebo nejedlá. Jedna z nich je ale za syrova jedovatá. Jak se jmenuje? O muchomůrkách si lidé myslí, že jsou jedovaté. Jedna z nich je ale jedlá a velmi chutná. Jmenuje se .......................... ........................... . Vzpomeň si na co nejvíce rozdílů, podle kterých poznáš muchomůrku zelenou od žampionu polního.

Zdroje Autorem materiálu je Mgr. Hana Žídková, ZŠ a MŠ Horymírova 100, Ostrava Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis 1 : pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přepracované vydání. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2002. 104 s. ISBN 80-7235-068-4. [2012-12-11] Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2012-12-11] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty. obr. 1 – plíseň http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/40/Verschimmeltes_Brot_2008-12-07.JPG/640px-Verschimmeltes_Brot_2008-12-07.JPG obr. 2 – muchomůrka růžovka http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8a/Amanita_rubescens_I.jpg obr. 3 – stavba houby autor: Mgr. Hana Žídková