Martin Vávra, Tomáš Čížek martin.vavra@soc.cas.cz Výzkum veřejného mínění před rokem 1989: diskursivní a institucionální zakotvení Martin Vávra, Tomáš Čížek martin.vavra@soc.cas.cz 7. olomoucká sociologická konference 18. 10 – 20. 10. 2017

Kontext v rámci projektu „CSDA Research – Výzkumný program Českého sociálněvědního datového archivu: Česká republika v Mezinárodním programu sociálních šetření ISSP, výzkum kvality dat a zdrojů dat“. Projekt je realizován s podporou Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) pod reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_013/0001796. Jedna z klíčových aktivit projektu má za cíl výzkum dějin české empirické sociologie do roku 1993 Součástí aktivity je i založení a plnění databáze historických empirických výzkumů

Význam výzkumu veřejného mínění To, že výsledky výzkumu veřejného mínění říkají něco o dané společnosti je evidentní Ovšem o společnosti vypovídá i samotný výzkum – to zda se vůbec provádí, kdo ho provádí, s jakým cílem, na jaká témata

Dějiny výzkumu veřejného mínění V USA v třicátých letech - George Gallup and Elmo Roper Přispěli významně ke změně pojmu „veřejné mínění“ – před nimi pod tím bylo nejčastěji míněno mínění elit, těch kdo mají kvalifikovaný názor Především pro Gallupa byly názory veřejnosti výrazem smysluplných společenských názorů (political wisdom) a výzkum byl klíčem, jak se k těmto názorům dostat „výzkum veřejnosti, na témata definovaná veřejností, ve prospěch veřejnosti“ Až do 30. let - roste popularita straw polls, jsou prováděny nejvlivnějšími deníky 1916 – první výzkum, který používá kvótní výběr (Ohio, Columbus Dispatch) 1916 – časopis Literary Digest – první straw poll zaměřený na prezidentské volby: až do roku 1932 byly předpovědi správné Gallupův záměr - Metodologie výzkumů + rozvoj masové komunikace (tisk,rozhlas) = možnost navrátit do moderní americké společnosti prvky přímé demokracie Výzkumy jako protiklad vlivu lokálních a zájmových skupin

Výzkumy veřejného mínění přichází do Československa Československý ústav pro výzkum veřejného mínění byl zřízen v roce 1946 jako oddělení Ministerstva informací Činnost byla ovlivněna Gallupovou metodou a výzkumníci ÚVVM (především Čeněk Adamec) se hlásili i ke Gallupově „misi“ – výzkumy jako „permanentní parlament“, hlas lidu Témata výzkumů byla ovšem zadávána především veřejnou správou Výsledky publikovány v časopise „Veřejné mínění“ i v médiích Po únoru 48 byla témata výzkumů stále více omezována až byl Ústav v roce 1950 „pro nepotřebnost“ uzavřen

Obnova výzkumu veřejného mínění v šedesátých letech V souvislosti s obnovou sociologie začaly okolo poloviny šedesátých let diskuse o obnově systematického výzkumu veřejného mínění V roce 1967 byl založen Ústav pro výzkum veřejného mínění jako součást Akademie věd První výzkum byl „Veřejné mínění a otylost“, ovšem převážná většina výzkumů z následujícího roku 1968 se již týkala politických témat Výsledky byly často publikovány v médiích

Důvěra v komunistickou stranu (červenec 1968) Sloupcová % Československo ČR SR   Zcela důvěřuje 11 10 12 Spíše důvěřuje 40 34 52 Ani/ani 36 39 31 Spíše nedůvěřuje 13 5 Zcela nedůvěřuje 3 4

Prospěšnost vzniku nesocialistické strany

Rudé právo o výzkumech veřejného mínění - 1966 „socialistická společnost je sice homogenní, ale postavení a potřeby lidí se liší“ „v padesátých letech byla úloha veřejného mínění oslabena a důsledky pociťujeme ještě dnes…..zmizela bohužel role veřejného mínění jako kontrolního mechanismu“ „odumírání práva a právních sankcí bude postupně nahrazováno normami morálky, veřejné mínění tak bude stále více vystupovat do popředí“ Rudé právo - 7.6.1966

Výzkum veřejného mínění v období normalizace Po srpnu 1968 byla ještě nějaký čas (do jara 69) zkoumána „citlivá témata“, ovšem poté se již výzkumy věnovaly spíše hospodářským a společenským tématům Veřejná prezentace výsledků výzkumů byla omezována až ustala úplně V roce 1972 ÚVVM skončil jako součást ČSAV a byl s novým personálním obsazením ustaven jako součást Federálního statistického úřadu Pod přímou kontrolou Sekretariátu UV KSČ (Oddělení ideologie a propagandy) Kritika předchozího fungování ÚVVM novým vedením

Rudé právo o výzkumech veřejného mínění - 1977 „Výzkum veřejného mínění není samoúčelným a nezainteresovaným sběrem empirického materiálu. Jeho smyslem je poznání konkrétního stavu politického vědomí jednotlivých sociálních skupin a vrstev československé populace a pomoc stranickým orgánům a organizacím při řešení daných bezprostředních i dlouhodobých úloh stranické činnosti.“ Karel Rychtařík, Rudé právo, 19.9.1977

Během sedmdesátých let a první poloviny osmdesátých byla zkoumána především „sociální „ témata (rodina, vzdělání) v druhé polovině osmdesátých došlo k rychlému nástupu významu politických témat. Data z výzkumů byla určena pouze pro účely vybraných institucí Vybrané výsledky začaly být zveřejňovány v médiích až na konci osmdesátých let V rámci Komunistické strany byly výsledky využívány i jako nástroj boje různých frakcí

Výzkum po nehodě v Černobylu

Která média poskytují lepší informace o havárii v Černobylu řádková % Československá Někdy československá, jindy západní Západní Neví Srozumitelnější 25 4 46 Přesvědčivější 19 9 53 Komplexnější 20 52 Přesnější 17 55 Aktuálnější 11 24 45

Z metodologického pohledu lze říci, že výzkumy byly ve všech obdobích před rokem 1989 na vysoké metodologické úrovni Pokud ovšem chápeme tyto výzkumy také jako formu sociální moci a sociální komunikace, pak tato moc po roce 68 nesloužila veřejnosti a její „vnitřní komunikaci“, což samo o sobě dynamiku veřejného mínění narušovalo.