Asociace speciálních pedagogů ČR

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
ŽÁK SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Z HLEDISKA LEGISLATIVY
Advertisements

Kariérové poradenství
Petr Adamus.  Vycházíme z předpokladu, že osoby s autismem trpí poruchami chování, protože prostředí a většina technik učení nepočítá s jejich individuálními.
Sebehodnotící zpráva oboru speciální pedagogika na PdF MU
Základní škola, Brno, Štolcova 16
Kurikulární reforma Únor 2008 PhDr. Maria Bezchlebová
Projekt Inkluze – nová cesta vzdělávání OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost registrační číslo projektu CZ.1.07/1.2.02/ Závěrečná konference 16.
Prezentace na Vědecké radě Pedagogické fakulty MU 18. ledna 2011.
PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ POMÁHÁ INKLUZÍVNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ ZÁKLADNÍ ŠKOLY.
POLYTECHNICKÁ VÝCHOVA A VZDĚLÁVÁNÍ V MŠ
Komunikační techniky užívané v komunikaci sluchově postižených studentů s vyučujícími na vysoké škole Lenka Doležalová Brno, 2007.
PhDr. Jitka Kendíková ZŠ J. Gutha-Jarkovského
ŠPP Školní poradenská pracoviště Moravskoslezského kraje - východisko, koncepce - krajská síť a organizační struktura - metodika - vzdělávání
 systematická tvůrčí činnost v oblasti inkluzivního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základní škole  s důrazem na implementaci.
Poradenství v kontextu inkluzivního vzdělávání
Podpůrná a vyrovnávací opatření v inkluzivní škole
Pedagogicko-psychologické poradenské služby
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání -
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
 je systematická tvůrčí činnost v oblasti inkluzivního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základní škole  s důrazem na implementaci.
1. Setkání – Program seminářů, požadavky k zápočtu, požadavky ke zkoušce.
PRVOUK – vědecko výzkumné aktivity katedry speciální pedagogiky Praha PedF UK
Poradenství pro zdravotně postižené Pojetí a přínos kurzu Anna Kučerová.
PhDr. Veronika Girglová
Pohled pedagoga běžné základní školy na podporu komunikativních kompetencí žáků s narušenou komunikační schopností PhDr. Veronika Girglová Katedra speciální.
Analýza nabídky bakalářských studijních programů ICV v rámci pedagogického vzdělávání Ing. Lenka Danielová, Ph.D., Mgr. Dita Janderková, Ph.D., Doc. PhDr.
Jiří HAVEL - Jana KRATOCHVÍLOVÁ Katedra primární pedagogiky PdF MU
Ředitel školy: PaedDr. Ivan Pospíchal
Studijní program /obor Speciální pedagogika na Pedagogické fakultě MU
RVP ZV a tvorba ŠVP Jak dojít k cíli : zpracovat efektivní
Výzkumný záměr – zaměření PAS
Speciální školství v roce 2006 (a věřme, že i v dalších letech) Jiří Pilař
Speciální pedagogika jako pedagogická disciplína
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Prezentace výzkumných týmů Výzkumný záměr MSM Speciální potřeby žáky v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.
PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA VI.
Rozvoj inovace a integrace studijních programů a oborů pro učitele a pracovníky ve školství Transformační a rozvojové programy na rok 2005.
Prvá študentská vedecká konferencia v odbore špeciálna pedagogika a liečebná pedagogika ŠTUDENT NA CESTE K PRAXI Analýza podpůrných opatření a poradenských.
Pedagogika II. Lekce 8: Poruchy učení a chování
Petr Kopečný Katedra speciální pedagogiky
Petr Kopečný Katedra speciální pedagogiky PdF MU Prešov,
Žák se speciálními vzdělávacími potřebami a změny v legislativě.
ASISTENT PEDAGOGA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE CHRASTAVA. ZÁKLADNÍ ŠKOLA CHRASTAVA, náměstí 1.máje 228, okres Liberec – příspěvková organizace 25 tříd, 590 žáků.
Logopedická prevence v Olomouckém kraji CZ.1.07/1.2.27/ SCHOLA SERVIS – zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisko služeb.
Název kapitoly Název podkapitoly Text Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Seminář pro žadatele IROP.
Ústav pedagogických věd Mostní Zlín Tel: Fax:
Centra podpory integrace & Speciálně poradenské centrum aplikovaných pohybových aktivit Čísla projektů: CZ.1.07/1.2.00/ CZ.1.07/1.2.00/ Časový.
Alfa Human Service Alfa Human Service, I INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ Přátelská školka CZ.1.07/1.2.00/ Výměna.
Podmínky integrace SP a legislativní opatření Radka Horáková květen 2006.
ZÁKONY & VYHLÁŠKY PhDr. Lenka Gajzlerová MI3DC_DSP Speciální pedagogika OP3DC_DSP Speciální pedagogika.
Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání P-KAP: Kariérové poradenství prezentace pro Olomoucký kraj Mgr. Miroslav.
Kariérové poradenství v českém středním školství
9. Tvorba individuálního plánu
Kvalita-Inkluze-Poradenství-Rozvoj (KIPR)
Navazující magisterské studijní programy platnost od roku 2017/2018
KATEDRA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Bakalářské STUDIUM
Krajský akční plán vzdělávání Středočeského kraje
Analýza potřeb škol Většina škol rozvíjí inkluzívní vzdělávání prostřednictvím činností spadajících do základní nebo mírně pokročilé úrovně. Inkluzívní.
Seminář ke speciální pedagogice 1
DSP Speciální pedagogika Marie Vítková
Spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními
9. Tvorba individuálního plánu
Tisková konference
KURIKULUM V SOUČASNÉ ŠKOLE
8. Spolupráce MŠ se školskými poradenskými zařízeními
PORADENSKÝ SYSTÉM v České republice
Podpůrná opatření 1. – 3.stupně
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál
Transkript prezentace:

Asociace speciálních pedagogů ČR 19. května 2011 Jihlava

Inkluzivní vzdělávání v rámci řešení Výzkumného záměru Speciální potřeby žáků v kontextu RVP ZV Miroslava Bartoňová, Marie Vítková

Inkluzivní vzdělávání Se změnami ve společnosti se prohlubuje snaha po inkluzi žáků se SVP do školy hlavního vzdělávacího proudu 1-5 % žáků vyžaduje speciální programy, realizované v základní škole speciální 5-10 % žáků vyžaduje speciální intervenci, speciálně pedagogickou podporu (na základě IVP), poskytovanou ve škole hlavního vzdělávacího proudu 85-90 % žáků z příslušného populačního ročníku nevyžaduje žádnou intervenci

Legislativní rámec v ČR Právo na vzdělání žáků se SVP ve škole hlavního vzdělávacího proudu bylo poprvé zakotveno v zákoně ČNR č. 390/1991 Sb. K posunu v inkluzivním vzdělávání došlo po vydání školského zákona č. 561/2004 Sb. Ratifikací ČR (září 2009) Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením – Antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. O rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací.

Změna postavení učitelů a speciálních pedagogů v inkluzivní škole Se změnou pohledu na vzdělávání žáků se SVP se mění postavení učitelů a speciálních pedagogů na školách. Inkluzivní vzdělávání vyžaduje týmovou spolupráci učitele, speciálního pedagoga a asistenta pedagoga. Zvyšuje roli poradenských služeb na školách i externích subjektů (PPP, SPC, SVP). Pregraduální i postgraduální příprava učitelů vyžaduje určitou míru studia speciální pedagogiky (cca 1-2 semestry).

Pojetí oboru speciální pedagogika na Katedře speciální pedagogiky PdF MU 19 akreditovaných studijních oborů v bakalářském navazujícím magisterském doktorském stupni v prezenční a kombinované formě v jazyce českém, anglickém a německém Respektování požadavku vybudovat speciální pedagogiku jako interdisciplinární obor

Tři pilíře studia speciální pedagogiky společný základ speciálně pedagogický základ specializace A logopedie, surdopedie, SPU prohloubené studium logopedie a surdopedie specializace B psychopedie, somatopedie, oftalmopedie nebo etopedie volba mezi edukací jedinců s mentálním postižením, s více vadami nebo s poruchami chování

Směrnice o studiu osob se specifickými nároky – č. 4/03 Středisko Teireziás – Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky na MU Systémově zajišťuje podporu studentům se smyslovým a tělesným postižením, v poslední době rovněž se SPU. Poskytuje speciální technické vybavení, upravené studijní texty v Braillově písmu a elektronické podobě pro studenty se zrakovým postižením. Umožňuje studentům se sluchovým postižením využívat tlumočnické služby, popř. zapisovatelské služby. Úzce spolupracuje s fakultami a katedrami, na kterých studenti studují.

Studenti se specifickými nároky na PdF MU k 1.9. 2010 bylo zapsáno na PdF MU v programu učitelství pro ZŠ nebo ZŠ v jednooborových programech: speciální pedagogika, sociální pedagogika, učitelství pro MŠ nebo 1. st. ZŠ 19 studentů s pohybovým postižením 26 studentů se zrakovým postižením 47 se sluchovým postižením 25 studentů se specifickými poruchami učení

Výzkumný záměr – Speciální potřeby žáků v kontextu RVP ZV Předmětem výzkumného šetření je systematická tvůrčí činnost v oblasti inkluzivního vzdělávání žáků se (SVP) v základní škole s důrazem na implementaci RVP ZV a na výuku podle ŠVP s cílem syntetizovat didaktické principy, přístupy, strategie a koncepce do modelu inkluzivní didaktiky. Realizace probíhá v základních školách v Brně a v Jihomoravském kraji. www.ped.muni.cz/wsedu

Výzkumné týmy výzkumného záměru VT 1: Sociální determinanty inkluzivního vzdělávání Výzkumný cíl: analyzovat sociální determinanty inkluzivního vzdělávání, komparovat ve vybraných zemích, hledat faktory, které determinují inkluzivní proces, zkoumat role sociálních služeb v procesu inkluzivního vzdělávání (Pančocha, Vítková 2013). VT 2: Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáky s poruchami chování a sociálním znevýhodněním Výzkumný cíl: zaměřit se na empirické šetření v základním vzdělávání a v prostředí školských zařízení pro preventivně výchovnou péči a ústavní a ochrannou výchovu (Němec, Vojtová 2009, Vojtová 2010).

Výzkumné týmy výzkumného záměru VT 3: Kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření zaměřené na sociálně znevýhodněné skupiny Výzkumný cíl: vytvořit typologii charakteristik sociálního prostředí v kontextu žáka základní školy, navrhnout optimální koncepci stimulačně edukativních přístupů, které povedou k jeho smysluplné činnosti ve třídě (Němec, Vojtová 2009, Němec 2010). VT 4: Intervence u žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním v základních školách Výzkumný cíl: analyzovat současná intervenční opatření ve škole u žáků s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním (Opatřilová 2009, 2011, Procházková 2009).

Výzkumné týmy výzkumného záměru VT 5: Vzdělávání a výchova nadaných a mimořádně nadaných žáků Výzkumný cíl: analyzovat informační zdroje týkající se přístupu ke vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků, provést průzkum současného stavu na vybraných školách v ČR, navrhnout a ověřit strategie jejich vzdělávání a výchovy v základních a středních školách (Šimoník 2008, 2009, 2010). VT 6: Školní kurikulum při výuce žáků se SVP na 1. stupni ZŠ Výzkumný cíl: zjistit připravenost škol k inkluzi žáků se SVP, zprostředkovat učitelům integrativní didaktické postupy, výsledky implementovat do pre-a postgraduální přípravy učitelů primární školy (Havel, Filová 2009, 2010).

Výzkumné týmy výzkumného záměru VT 7: Empirický výzkum u žáků se SVP se zaměřením na český jazyk a jazykovou komunikaci Výzkumný cíl: zjistit současný stav ve výuce žáků se SVP na školách se zřetelem na žáky z cizojazyčného prostředí, na žáky se SPU a zaměřit se na problematiku jazykových a komunikativních kompetencí (Zítková 2008). VT 8: Učení a vyučování cizímu jazyku u žáků se SVP v kontextu inkluze Výzkumný cíl: zmapovat současný stav cizojazyčné výuky u žáků s SPU ve školách, zjistit efektivitu vybraných výukových aktivit a metod relevantních pro cílovou skupinu žáků, vytvořit konkrétní náměty pro jazykovou výuku (Grenarová 2008, 2009).

Výzkumné týmy výzkumného záměru VT 9: Intervence u žáků s narušenou komunikační schopností v rámci základního vzdělávání Výzkumný cíl: analyzovat výskyt žáků s NKS v základních školách v Brně a Jm kraji, metoda kvantitativního výzkumu, technika dotazníků, 254 respondentů – učitelů 1. st. ZŠ (Klenková 2008). VT 10: Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení strategie ve vzdělávání žáků v ZŠ vzdělávání žáků s dyskalkulií a dalšími poruchami učení v matematice Výzkumný cíl: analyzovat současný stav integrace žáků se SPU na ZŠ, rovněž se zřetelem na SPU v matematice (dyskalkulie) (Bartoňová 2007, Blažková 2009, 2010).

Výzkumné týmy výzkumného záměru VT 11: Vzdělávání žáků se SVP ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví - Výchova ke zdraví Výzkumný cíl: analyzovat stav a respektování podmínek integrace se zřetelem na integrované žáky (sociální adaptabilita) ze strany školy (podmínky, připravenost pedagogů), zaměřit se na utváření postojů v kontextu spolužáků (Kachlík 2011). VT 12: Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce Výzkumný cíl: analyzovat současný stav v oblasti profesní orientace žáků se SVP, zjistit, jakou roli hrají jednotlivé subjekty na školách, jak se toto téma realizuje ve ŠVP (Friedmann 2012).

Výzkumné týmy výzkumného záměru VT 13: Edukace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami prostřednictvím dramatické výchovy Výzkumný cíl: rozvíjet osobnostní a sociální kompetence u žáků se SVP prostřednictvím dramatické výchovy (Pavlovská 2009) VT 14: Edukace žáků s poruchami autistického spektra (PAS) a profesní uplatnění na trhu práce Výzkumný cíl: stanovit základní faktory determinující úspěšnost inkluze žáků s poruchami autistického spektra (PAS) ve smyslu jejich dalšího uplatnění ve vzdělávacím procesu a na trhu práce (Bazalová 2011)

SWOT analýza – výstupy z výzkumů Z realizovaných výzkumů (VZ Speciální potřeby žáků v kontextu RVP ZV 2007 - 2013) vyplynulo, že školy hlavního vzdělávacího proudu jsou vstřícné myšlence inkluzivního vzdělávání žáků se SVP; na školách nejsou vytvořeny pro inkluzivní vzdělávání optimální podmínky (personální, organizační, materiální), i když legislativně zabezpečeny jsou. (Kratochvílová, Havel, Filová 2009, Havel, Filová 2010, Bartoňová, Vítková 2009, 2010, Opatřilová 2009, Vojtová 2010, Brožová 2010).

Inkluzivní vzdělávání v primární škole Výzkumné šetření V letech 2007-2009 - obsahová analýza ŠVP a podmínek na vybraných školách se zaměřením na žáky se SVP. V roce 2009-2010 - přímé pozorování výuky tříčlenným týmem s cílem podpořit odbornými argumenty sebeanalýzu a sebehodnocení vlastního pedagogického výkonu. Plán na léta 2011-2013 – explicitně stanovit klíčové parametry inkluzivního vzdělávání a implementovat je do přípravy učitelů (Havel, Filová 2009, 2010).

Žáci se specifickými poruchami učení (SPU) Výzkumy dokládají zlepšující se podmínky pro žáky s SPU ve školách hlavního vzdělávacího proudu (Bartoňová 2007, Bartoňová, Vítková 2008, 2009, 2010). Výzkumy ze specifických oblastí. Vzdělávání žáků se SPU v českém jazyce a literatuře (Zítková 2008). Komunikativní přístup v cizojazyčné výuce žáků se SPU – AJ, NJ, FJ, RJ (Grenarová, Vítková 2008, 2009). Dyskalkulie a další SPU v matematice (Blažková 2009). (Bartoňová 2007, Zítková 2008, Grenarová 2008, 2009, Blažková 2009, Bartoňová, Vítková 2009, 2010).

Žáci se SPU - výzkumné šetření Parciální cíle: Analyzovat současnou situaci o žáky se specifickými poruchami učení v oblasti kariérového poradenství. Zaměřit se na výběr střední školy u jedinců s SPU podle způsobu ukončení a podrobněji analyzovat, na jaké obory se žáci s SPU hlásí nejčastěji. Analyzovat možnosti profesního poradenství na základní škole a na střední škole.

Výzkumné šetření 1. etapa výzkumného šetření realizována na ZŠ v Jihomoravském kraji - 267 ZŠ, šetření se zúčastnilo - 105 ZŠ. Analytická jednotka: výchovný poradce na 2. stupni ZŠ (N=105). 2. etapa výzkumného šetření realizována na SŠ v Jihomoravském kraji, šetření se zúčastnilo – 31 středních škol. Analytická jednotka: výchovný poradce SŠ (N = 31). Základní technika Dotazník vlastní konstrukce. Realizace v roce 2007/2008.

Výběr střední školy a typ školy u žáků s SPU

Zohledňování SPU u žáků při přijímacích zkouškách Zohledňování při maturitních (závěrečných zkouškách)

Způsoby zohledňování žáků s SPU při studiu

Závěry šetření základní škola Většina poradců (64%) uvedla, že si žáci zvolili vhodné obory; 23% výchovných poradců uvedlo, že se to nedá posoudit, záleží na individuálním případu; 13% výchovných poradců uvedlo, že si žáci s SPU volí často obor či školu, který je pro ně nevhodný. Jako důvody uvedli nereálná očekávání rodičů, naivní představa profesního života, špatnou informovanost, velké nároky, zvolení maturitních oborů, i když je potom nezvládají, nemají k tomu předpoklady.

Žáci se sociálním znevýhodněním Žáci ze sociálně vyloučených lokalit (včetně romského etnika) – výzkumy prokázaly nutnost včasné podpory, osvědčilo se využívat přípravné třídy základní školy. Ukazuje se pozitivní vliv asistenta pedagoga na jejich výuku. Bylo prokázáno, že jenom část těchto žáků po 3. postupném ročníku nepotřebuje intervenci. Důležitá je funkční diagnostika, která vyloučí u žáků mentální postižení (úkol PPP, SPC). (Němec, Vojtová 2009, Bartoňová 2009, Vojtová 2009)

Výzkumné šetření kvalitativní výzkum Cíl : analýza úspěšnosti absolventů přípravných tříd v systému základního vzdělávání ve městě Brně; analýza procesu utváření postojů k žákům jiného etnika. Zaměřit se na osvojení klíčových kompetencí žáků romského etnika (absolventů přípravné třídy). Výzkumný nástroj: Řízený rozhovor, zúčastněné pozorování, analýzy dokumentů; případové studie, sociogram. Kategorie: osvojení vědomostí dovedností a návyků, prospěchu osvojení kompetencí sociálních vztahů

Výzkumné šetření kat. vědomostí dovedností a návyků

Výzkumné šetření kat. osvojení kompetencí

Výzkumné šetření kategorie prospěchu Žák přichází s nulovou slovní zásobou. Jde o rodinu mluvící jen romsky. Žák má vadu řeči, rodina odmítá spolupráci s logopedem i školou, je bez podpory rodiny, tudíž je z grafu patrná regrese prospěchu zejména v českém jazyce a prvouce, v matematice je výkon nevyrovnaný. Graf: 6 Nástup do ZŠ z PT Žák je z funkční rodiny. V rodině se mluví převážně česky. Rodina má zájem o vzdělávání a školní výsledky. V grafu je viditelná progrese v prvouce, stabilní výborný výkon v ostatních předmětech, pouze v hudební výchově je výkon nevyrovnaný. Na výsledcích se výrazně projevuje absolvování přípravné třídy. Graf 7: nástup do ZŠ - rodina

Výzkumné šetření kategorie sociální vztahy Cílem bylo analyzovat povahu sociální interakce u žáků se sociálním znevýhodněním na počátku školní docházky. 3 5 František Daniel Nikola Josef Veronika Denisa Arpád Giuliano 4 Respondenti: žáci ZŠ Brno město 47 respondentů -3. třída ZŠ O příznivé kvalitě klimatu v třídách vypovídají sítě pozitivních výběrů v jednotlivých sociogramech, jejich převaha nad výběry negativními a častý výskyt vzájemnosti těchto výběrů. Pozitivní klima - budováním vzájemné otevřené komunikace a pěstováním společných zážitků. Graf č. 8: Sociogram pozitivních výběrů ZŠ

Závěry Nutnost předškolní institucionální přípravy dětí se sociálním znevýhodněním. Přípravná třída kladně ovlivňuje proces osvojování školních kompetencí, vědomostí a dovedností žáků po nástupu do ZŠ Výsledky ve školních prospěchu mimo absolvování přípravné třídy pozitivně ovlivňuje i přístup rodičů v přípravě na vyučování svých dětí. Příznivé klima pedagogové ovlivňují budováním vzájemné otevřené komunikace a pěstováním společných zážitků. Podpořit působení poradenských zařízení na žáka se sociálním znevýhodněním v rámci celé školní docházky

Žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Žáci se zdravotním postižením se stále častěji vzdělávají ve školách v hlavním vzdělávacím proudu; k výuce vyžadují zabezpečení personálních, materiálních a organizačních podmínek. Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat faktory ovlivňující vzdělávací proces u žáků s tělesným postižením v ZŠ; respondenti - 122 integrovaných žáků s tělesným postižením; údaje poskytlo 110 učitelů z ČR. (Opatřilová 2009, 2010, Hanák 2008)

Závěry Největší počet integrovaných žáků byl s dg. DMO (57 %). Zajištění materiálních opatření bylo obtížnější než zajištění organizačních opatření. Problém byl se zajištěním kompenzačních pomůcek v sestavení individuálního vzdělávacího plánu (významná překážka u 48 % dotázaných učitelů); znalost speciálně pedagogické diagnostiky využitelnost závěrečné zprávy z SPC a PPP pro školu (často příliš obecné) ve využívání reedukačních a kompenzačních metod; se zajištěním pedagogické asistence; se zajištěním dopravy žáka do školy.

Žáci s mentálním postižením Žáky s lehkým mentálním postižením (IQ 59-69) je třeba odlišit v rámci funkční diagnostiky (SPC, PPP) od žáků ze sociálně vyloučených lokalit (žáků romského etnika) vzhledem k použití různé intervence (Brožová 2010, Bartoňová 2011). Pro obě skupiny je třeba realizovat výzkumy ve škole  hlavního vzdělávacího proudu s přesným vymezením podmínek (materiálních, organizačních, personálních). Žákům se středně těžkým a těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami, s poruchou autistického spektra vyhovuje model základní školy speciální (RVP ZŠS, 2008) (Vítková 2006, Bazalová in Bartoňová, Vítková 2009, Vítek, Vítková 2010).

Výzkumné šetření Kvalitativní šetření Parciální cíle: Výzkumné otázky: Popis faktorů a podpůrných opatření, ovlivňujících proces integrace/inkluze žáků s lehkým mentálním postižením v základních školách; podklady pro přípravu kvantitativního dotazníku. Výzkumné otázky: Jaký je význam postižení v konotacích vyučujících a žáků. Jaké jsou individuální potřeby žáka s LMP . Jaké přístupy a kompetence uplatňují učitelé směrem k žákům s lehkým mentálním postižením. Konfrontace pohledů vyučujících, žáků a rodičů.

Výzkumné šetření – kvalitativní výzkum Metody Polostrukturované hloubkové rozhovory podle bodového scénáře, zaznamenávané na diktafon. Délka rozhovorů cca 45 min. - 1 hod. Analýza v paradigmatu zakotvené teorie (Glaser, Strauss 1967; Strauss, Corbin 1990; Charmaz 2006). Popis vzorku: Vzorek konstruovaný metodou teoretického vzorkování (princip teoretické saturace v rámci zakotvené teorie). Triangulace ze tří úhlů pohledu (učitelé, žáci, rodiče). Klíčové jsou rozhovory s vyučujícími.

Předběžné výsledky Konotace LMP: Vnímání potřeb: Přístupy: Žáci jsou neuvědomovaně viděni jako inferiorní (podřadní, podprůměrní ) ve všech oblastech nikoliv jen intelektu. Převyšují-li v některé oblasti ostatní žáky, je to vnímáno jako překvapení. Vnímání potřeb: Nutná názornost, konkrétní a podrobné pokyny. Nutná podpora v rodině – rozvíjející prostředí, dostatek podnětů a motivace. Výrazná diferenciace výuky. Přístupy: Improvizace - častý odklon od výukových materiálů, vnímání jejich nedostatečnosti. IVP. Problematičtější integrace na II. stupni. Výsledky jsou předběžné, na analýze rozhovorů pracujeme

Shrnutí Při realizaci inkluzivního vzdělávání žáků se SVP je třeba: počítat s finanční podporou škol hlavního vzdělávacího proudu k zabezpečení po stránce materiální, personální a organizační; pokračovat ve výzkumech inkluzivního vzdělávání žáků se SVP ve školách hlavního vzdělávacího proudu.

Děkuji za pozornost