Budova rozhlasu na Vinohradech.

Postavení protektora: podle výnosu vůdce ze 16.3. 1939 byl protektor podřízen přímo jemu Svobodný pán Konstantin von Neurath osobně do Prahy přicestoval až 5. dubna 1939. Funkci protektora vykonával v období: 16. 4. 1939 - 27. 9. 1941, kdy byl odvolán ze „zdravotních důvodů“. Fakticky z důvodu zvýšené činnosti českého odboje.

Struktura německé okupační správy: říšský protektor - K. von Neurath státní tajemník u úřadu říšského protektora - K. H. Frank úřady vrchních zemských radů (Oberlandrátů), které dohlížely na činnost okresních obecních úřadů německý policejně – bezpečnostní aparát zejména gestapo a SD (od podzimu 1939 vedený přímo z RSHA - Hlavního říšského bezpečnostního úřadu) německé soudnictví v protiříšských trestních záležitostech - německá finanční správa a jiné německé úřady Obávané sídlo gestapa v Praze. Petschkův palác, Bredovská 20. Foto: Čvančara J.: Někomu život, někomu smrt.

Struktura protektorátní autonomní správy: státní prezident Emil Hácha protektorátní vláda 27. dubna - nový předseda vlády gen. Eliáš) zemské úřady okresní úřady obecní úřady české soudnictví protektorátní policie - vládní vojsko Kontrola předepsaných zemědělských dodávek. Každý zemědělec musel odevzdávat značnou část své produkce. Byly zakázány černé zabijačky a černý trh s potravinami. Foto: Heyduk M., Sýs K.: Protektorát ve fotografiích

Likvidace čs. vojska: zmocněnec branné moci u říšského protektora v několika etapách nařídil zrušení čs. armády k 31. prosinci 1939 vzniklo tzv. vládní vojsko o 12 praporech s max. počtem mužů 7 000 veškerá česká těžká vojenská technika odvezena do říše k testování a posléze k vyzbrojení Wehrmachtu Na snímku z 26. března 1939 českoslovenští tankisté odvážejí své stroje k vagónování do říše. V době, kdy Velkoněmecká říše zaútočila na Francii tvořily tanky původem z Československa až třetinu z celkového počtu. Gebhart J., Kuklík J.: Velké dějiny zemí koruny české.

Vznik Národního souručenství: - původně mělo NS symbolizovat národní jednotu, postupně se stalo nástrojem kolaborace s okupanty - náborová akce do NS začala 2. dubna a nový člen musel splňovat následující podmínky: min. 21 let, bezúhonnost, česká národnot a árijský původ koncem roku 1939 mělo Národní souručenství již 4 092 308 členů - 99,2 procenta mužské populace

Drancování protektorátního hospodářství: Říše získala velký potenciál v rozvinutém českém zbrojním průmyslu, hutnictví, strojírenství okupanti se co nejrychleji snažili podřídit protektorátní výrobu systému řízeného hospodářství a přípravě války nucená správa zbrojovek a velkých podniků řízená arizace židovského majetku - kurz říšské marky a koruny 1:10 vytvořeny úřady práce rozhodující o zaměstnání každého práceschopného jedince (ztráta svobodné volby povolání) nezaměstnaní byli hromadně nabíráni na práci do říše prozatím na dobrovolnické bázi Zpočátku dobrovolný nábor pracovních sil se změnil v rámci tzv. totálního nasazení skutečnou hrozbou zejména pro mladé lidi. Foto: Gebhart J., Kuklík J.: Velké dějiny zemí koruny české.

- celkem bylo v Německu totálně nasazeno zhruba 650 tisíc Čechů - v srpnu 1929 vydáno nařízení zatím pouze pro muže od 16 do 25 let o všeobecné pracovní povinnosti na jeden rok kvůli evidenci všech osob v produktivním věku byly zavedeny pracovní knížky zmrazení cen a mezd - celkem bylo v Německu totálně nasazeno zhruba 650 tisíc Čechů Předvolání k nástupu na totální nasazení do říše znamenal práci v otrockých podmínkám a za zvýšené nebezpečí spojeneckého bombardování německých továren. Nosit u sebe pracovní knížky byla povinnost, jejíž porušení znamenal zatčení. Foto: Heyduk M., Sýs K.: Protektorát ve fotografiích.

Tlačenice na pražském Masarykově nádraží (přejmenovaném na Hybernské - německy Hibernerbahnhof) při nastupování do vlaku vedoucí české dělníky nuceně nasazené do Říše. Týdně bylo vypraveno i pět takových vlaků. Foto: Jakl T.: Boj za svobodu 1938-1945

postupem času byly příděly potravin snižovány - 1.10. 1939 zavedeno přídělové hospodářství na potraviny, obuv, textil a pohonné hmoty každá rodina obdržela tzv. kmenový list - oprávnění k měsíčnímu odběru (Němci byli v každém ohledu zvýhodněni) lístky byly rozdělovány podle tří kategorií českého obyvatelstva – obyčejní spotřebitelé, těžce pracující a velmi těžce pracující postupem času byly příděly potravin snižovány - ceny na černém trhu se vyšplhaly závratným tempem nahoru (během 6 let i o 2000 %) Lístky musely být v obchodech odevzdány měsíc před odběrem. Nutno podotknout, že pak bylo zboží opravdu obdrženo.

Průměrný týdenní příděl na osobu: 3,5 kg brambor 1,5 kg chleba 1,5 l mléka 0,25 kg masa 2 vejce tuky - nedostatkové zboží měsíční příděl másla - 7 dkg sádlo 160 dkg margarín 480g čaj, kakao, čokoláda, cigarety - nedostatkové zboží rozbujelý černý trh: 1 kg másla - 1500 korun 1 kg sádla - 1800 korun 1 kg vepřového - 1200 korun 1 kg mouky - 100-150 korun 1 kg cukru - 320 korun 1 kg zrnkové kávy - 17 000 korun pánský oblek - 20 000 korun

Jízda vpravo: Dlouho zvažovanou změnu zavedli okupanti takřka přes noc. Moravská Ostrava. Foto: Gebhart J., Kuklík J.: Velké dějiny zemí koruny české. V Praze byla jízda vpravo zavedena 26.3. 1939. Letáky oznamující jízdu vpravo pomáhaly roznášet také čeští skauti. Foto: Čvančara J.: Někomu život, někomu smrt. Zavedení jízdy vpravo přes všechny oznamovací kampaně způsobilo nemálo dopravních nehod. Foto: Heyduk M., Sýs K.: Protektorát ve fotografiích.

Protektorátní humor: okupanti přejmenovávali i ulice. Například pražská Vodičkova, podle pana Vodičky, se tupě mechanicky změnila na Wassergasse. A tak si Češi vytvořili i další pseudoněmecké novotvary: Smíchov – Lachau, most Svatopluka Čecha – Heiliger Regiment Böhmen Brücke, Myslíkova ulice – Špekulírgasse, Stašnice – Bu-bu-bustadt, Hrdlořezy – Es kommt der Tag, Lazarská – Kriplgasse, Kališnická – Štamprlgasse, Tylovo náměstí – Organtiner Platz, Masarykova kolej Fleisch-Krawal-Geleise-Gib- Mehr, Pankrác – Gestapoheim, Řeznická ulice – Generalstabstrasse, Masarykovo nádraží – Fleischbrajglbanhof „Jde gestapák po ulici a pojednou vidí na baráku křídou napsáno „Hitler je vůl". Zavolá nedaleko stojícího strážníka a ptá se ho výhružně co tomu říká? — „No, že to má být napřed německy a pak česky" odpovídá strážník.“ když vzplanula válka mezi Polskem a Německem, začali Pražáci přejmenovávati ulice, věci, lidi a všechno možné po polském vzoru -tak se německé armádě říkalo cirkus plechówy, Hitlerovi cwok na swobódě, Háchovi děda podpisówy, radiu se říkalo kysna prolhána atd.

Odpor proti německé okupaci: - prvním výrazným protiněmeckým vystoupením byla pouť na Říp 30. dubna 1939, které se zúčastnilo 60 tisíc lidí; řada dalších církevních poutí následovaly akce při převozu těla K. H. Máchy na Vyšehrad další manifestací byly oslavy výročí upálení mistra Jana Husa. Poutě na sv. Vavřinečku u Domažlic 13. srpna 1939 se účastnilo 100 tisíc lidí 6. května 1939 hovořil u hrobu K.H. Máchy na Vyšehradě generál Rudolf Medek. Foto: Gebhart J., Kuklík J.: Velké dějiny zemí koruny české.

při rozhánění demonstrace byl zabit dělník Václav Sedláček 28. října 1939 se konaly masové manifestace při rozhánění demonstrace byl zabit dělník Václav Sedláček Jan Opletal na následky zranění 11. listopadu zemřel, jeho pohřeb 15. listopadu 1939 byl brutálně rozehnán dne 17. listopadu byly přepadeny vysoké školy a koleje všechny české vysoké školy byly uzavřeny vedoucí představitelé českých vysokoškoláků byli zatčeni a popraveni stovky českých studentů byly internovány do koncentračních táborů Student medicíny Jan Opletal byl postřelen při demostraci, která kráčela od Karlova náměstí vzhůru Žitnou ulicí. Foto: Čvančara J.: Někomu život, někomu smrt. Protektorátní policie zatkla 28. října 1939 83 osob, gestapo asi 400. Foto: Čvančara J.: Někomu život, někomu smrt.

Protektorátní školství: - omezování českého školství a vzdělávání spočívalo v uzavření nejen všech českých vysokých škol, ale od roku 1942 byl postupně omezován i počet studentů na gymnáziích - počet studentů poklesl z 85 tisíc v roce 1939 na zhruba 35 tisíc v roce 1944 bylo zrušeno přes 50 středních škol zavedena povinná výuka němčiny překrucována výuka národních dějin učitelé museli absolvovat kurzy proříšské propagandy

Činnost odboje: Zkladatel a první velitel Obrany národa gen. Josef Bílý. Byl popraven gestapem. Foto: Jakl T.: Boj za svobodu 1938-1945 - do odboje se aktivně zapojilo asi 10-15% české populace specifika – odboj již před válkou, nedostatek zbraní a zkušeností, izolace od válečných front organizace - Obrana národa, Politické ústředí, PVVZ, ilegální vedení KSČ, ÚVOD činnosti – letáky, časopisy, zpravodajství, převádění do ciziny, shromažďování zbraní, sabotáže… - účinné zatýkání gestapem zlikvidovalo činnost většiny odbojových skupin, přesto se nepodařilo odboj úplně zlikvidovat

Příběhy 20. století – Libuše Nachtmannová http://www.myjsmetonevzdali.cz/pametnici/konec-ceskoslovenska-a-druha-svetova-valka/domaci-odboj/libuse-nachtmannova

„Tři králové“ Václav Morávek (1904-1942) - „Věřím v Boha a ve své pistole.“ Josef Balabán (1894-1941) člen užšího vedení ON Josef Mašín (1896-1942) otec Ctirada a Josefa Mašínů Legendární představitelé domácího odboje byli součástí ON a věnovali se celé škále odbojových aktivit – udržování radiotelegrafického spojení s Londýnem a informování o situaci v protektorátě, formování sítě rozptýlených odbojových organizací, diverzní činnosti (mj. neúspěšný atentát na H. Himmlera v Berlíně), shromažďování zbraní, vydávání ilegálního časopisu „V boj“ aj.

Ilegální žurnalistika: - hlavní cíl ilegálního tisku – posílení národního odporu proti nacistům, tlumočení názorů londýnské vlády, diskuse o poválečném Československu - Komunistický tisk – Rudé právo - V Boj – nekomunistický odboj – vojenské kruhy, legionáři Český kurýr – velmi dobře informovaný, snaha o realistický pohled na poválečné uspořádání země „detektivky PVVZ“ Ilegální časopis „V boj“ patřil k nejznámějším a nejrozšiřovanějším. Jeden z vydavatelů Vojtěch Preissig byl v roce 1940 zatčen gestapem a zemřel v koncentračním táboře v Dachau. Finančně na tisk přispíval také továrník Waldes. Foto: Čvančara J.: Někomu život, někomu smrt.

Poslouchání zahraničního rozhlasu: poslouchání českého vysílání BBC „Volá Londýn“ bylo nelegální přesto toto riziko podstupovala drtivá většina národa Antonín Žlábek, Miloš Bič, Přemysl Pitter při poslechu rozhlasu. Foto: Čvančara J.: Někomu život, někomu smrt. Každý radiopřijímač byl povinně opatřen štítkem. Viz vlevo dole. V pravidelných relacích vstupoval do éteru i exilový ministr zahraničních věcí Jan Masaryk.

Kolaborace: Druhy kolaborace: 1) soukromá 2) ideologická 3) vynucená motivy? Kolaboranti: novináři politici (Emanuel Moravec, Emil Hácha?) umělci (Lída Baarová, Vlasta Burian?) organizace – Vlajka, Árijská fronta Hlavní ikonou kolaborace byl ministr Emanuel Moravec. Původně čsl. vojenský stratég a masarykovec provedl za okupace veletoč a začal podporovat nacistickou okupaci a germanizaci české populace.

Kolaborace???

Zahraniční odboj Odchody do exilu již po Mnichovu Beneš – hlava odboje? uznání? Původní centrum - Paříž Léto 1940 – Prozatímní čs. státní zřízení v Londýně (prezident, vláda, Státní rada) Cíle exilové vlády – spojení s domácím odbojem, řízení čs. vojáků v zahraničí, uznání Spojenců, anulování Mnichova, obnova ČSR v původních hranicích

Zahraniční odboj Léto 1941 – exilová vláda uznána Sovětským svazem a V. Británií Léto 1942 – po atentátu na Heydricha Británie a Francie anuluje Mnichovskou dohodu 1943 Benešova cesta do Moskvy – podpis smlouvy se SSSR (vojenská, ekonomická a diplomatická spolupráce), setkání s čs. komunisty Proč se Benešova zahraniční orientace změnila ve prospěch SSSR?

Zahraniční odboj - vojáci 1) Polsko – Československý legion (Ludvík Svoboda) 2) Francie – Cizinecká legie, letci 3) Británie – pozemní brigáda, RAF (310. a 312. stíhací peruť, 311. bombardovací) – Karel Janoušek 4) Blízký východ a severní Afrika – 11. čs. pěší prapor – Východní (Karel Klapálek) 5) SSSR – Čs. armádní sbor (Heliodor Píka, Ludvík Svoboda)

Zahraniční odboj - vojáci

Příběhy 20. století – František Fajtl http://www.myjsmetonevzdali.cz/pametnici/konec-ceskoslovenska-a-druha-svetova-valka/zahranicni-odboj/frantisek-fajtl

Příběhy 20. století – Imrich Gablech http://www.myjsmetonevzdali.cz/temata/konec-ceskoslovenska-a-druha-svetova-valka/zahranicni-odboj Youtube

Slovenské národní povstání Slavné dny – 29. srpen 1944 https://www.stream.cz/slavnedny/831728-den-kdy-zacalo-slovenske-narodni-povstani-29-srpen

Slovenský štát Vznik 14. 3. 1939 Jozef Tiso Hlinkova slovenská l‘udová strana Klerofašistický režim, autoritativní (koncentrační tábory, propaganda, jedna strana…) Satelit Hitlera, vzorový neokupovaný stát, politika menšího zla, výroba pro Říši Účast na válce proti Polsku a SSSR Arizace majetku a deportace Židů Příčiny počáteční podpory režimu?

Slovenský štát 1943 krize státu a změna postoje obyvatel Vánoční dohoda 1943 – sjednocení odboje, vznik Slovenské národní rady, cílem obnova ČSR Příprava ozbrojeného povstání – Vojenské ústředí (v čele Ján Golian) Plán – sladit povstání s příchodem Rudé armády Problém – sovětští partyzáni – v srpnu 1944 postříleli německé vojáky – 29. 8. 1944 začíná německá okupace Slovenska

Slovenské národní povstání Největší protiněmecké povstání mimo frontu 29. 8. 1944 Vojenské ústředí vyhlásilo neplánovaný začátek povstání – centrem Banská Bystrica Rudá armáda daleko, východoslovenské divize odzbrojeny Němci Německá vojska postupují do země Nedostatek zásob a zbraní Účast – 60 tis. vojáků, 20 tis. partyzánů 27. 10. 1944 dobyta Banská Bystrica

Slovenské národní povstání

Slovenské národní povstání Poprava Jána Goliana a vůdců povstání 13 tis. povstalců odchází do hor – partyzánská válka Problémy – zima, hlad, žádný úkryt Pomoc civilních obyvatel – reakcí německé útoky a vypalování osad – např. Kaliště (březen 1945); masové popravy, obnova židovských transportů Říjen 1944 – Rudá armáda vstupuje z východu Duben 1945 – osvobození Bratislavy, Tisův pokus o útěk, přílet Beneše

Protektorát v letech 1942-45 1943 K. H. Frank státním ministrem – faktický vládce protektorátu (vs. Kurt Daluege, Wilhelm Frick) Totální nasazení v Říši Obnova domácího odboje, vznik partyzánských skupin, nové výsadky; sjednocení odboje- Česká národní rada Bombardování českých továren a nádraží

Kdo osvobodí Čechy?

České národní povstání Viz dokument Pražské povstání v květnu 1945 (16.30 – 23.30) Povstání vypukla živelně v jednotlivých městech po zprávě o Hitlerově smrti První povstání v Přerově 1. 5. - potlačeno

České národní povstání – 5. 5. 5. 5. živelné povstání v Praze – jen malá německá posádka Boj o budovu rozhlasu – odvysílána žádost o pomoc: „Voláme českou policii do rozhlasu, střílí se zde!.... Všichni do českého rozhlasu! Jsou zde stříleni čeští lidé! Přijďte co nejdříve! Přijďte nám na pomoc!“ Do čela se staví Česká národní rada (Albert Pražák, Josef Smrkovský) Připojují se vojáci, četníci, partyzáni, vlastenci

České národní povstání – 5. 5.

České národní povstání – 6. 5. Německé bojové skupiny ze středních Čech zahajují útok na Prahu Rozhlas vyzývá obyvatele ke stavbě barikád – postaveno cca 1500 Američané osvobozují Plzeň a zastavují se na demarkační čáře Pomoc povstalcům nabízejí „vlasovci“ – Ruská osvobozenecká armáda generála Vlasova – dosud na německé straně

České národní povstání – 6. 5.

České národní povstání – 6. 5.

České národní povstání – 8. 5. Boje pokračují, zničena Staroměstská radnice Česká národní rada začíná jednat s německým velením o kapitulaci Němci skládají zbraně a ustupují na západ Povstání mělo celkem cca 2000 obětí Poválečné uznání odbojářů a České národní rady???

České národní povstání – 8. 5.

9. 5. – Rudá armáda v Praze

Konec války Zatýkání německých vojáků a živelné msty na civilistech – počátek divokého odsunu 10. 5. příjezd košické vlády (Zdeněk Fierlinger) a převzetí moci 11. 5. zrušení České národní rady 11. – 12. 5. poslední výstřely u Milína na Příbramsku (Němci vs. Rudá armáda)