PRVNÍ TRIUMVIRÁT

KRIZE REPUBLIKY z provincií - dovoz levného obilí drobní zemědělci x velkostatkáři bratři Gracchové – tribuni lidu vydali pozemkový zákon, oba zavražděni 2 politické strany: populáři (reformy, lidové shromáždění) optimáni (odmítání reforem, senát) Sulla (optimán) roku 83. př. n. l. ovládl Řím a stal se diktátorem proskripce

ROK 70 PŘ. N. L. Crassus a Pompeius se stali společně pro tento rok konzuly oba nadměrně ctižádostiví nepřátelé o 10 let později je dal dohromady obratný diplomat G. I. Caesar PRVNÍ TRIUMVIRÁT

60 př. n. l. - první triumvirát („dohoda tří“) Crassus (východní provincie) Pompeius (Hispánie) Caesar (Galie)

MARCUS CRASSUS př. n. l. správce východních provincií politik, vojevůdce nejbohatší z celé římské republiky po roce 55 př. n. l. se stal prokonzulem v Sýrii, kde bojoval hlavně proti Parthům přes počáteční úspěchy padl v bitvě u Karrh (53. př. n. l.) konec triumvirátu

GNAEUS POMPEIUS př. n. l. správce Hispánie politik vynikajicí vojevůdce po Crassově smrti využil Caesarovy nepřítomnosti v Římě nechal se jmenovat konzulem bez kolegy pronásledoval Caesarovy stoupence donutil senát, aby zbavil Caesara veškerých pravomocí

GAIUS IULIUS CAESAR – př. n. l. dobyvatel a poté správce Galie politik, vojevůdce, řečník a diktátor jeden z nejmocnějších mužů antiky klíčová role u zániku republiky a její transformace v monarchii vynikající stratég a taktik jako první Říman v Británii a za Rýnem překročením řeky Rubikon v roce 49 př. n. l. zahájil Caesar občanskou válku, na jejímž konci se stal jediným a nesporným vládcem celého římského státu.

OBČANSKÁ VÁLKA Pompeius s většinou senátorů uprchl do Řecka Caesar vstoupil bez boje do Říma při obléhání Dyrrhachia Pompeius znovu dosáhl jasného vítězství v kritickém momentu upustil od pronásledování již poražených Caesarových vojsk „Dnešního dne mohli nepřátelé skončit válku, kdyby jejich velitel uměl vítězit.“ bitva u Farsálu v Thesálii (48 př. n. l.) Pompeius 2x větší vojsko, přesto neuspěl Pompeius utekl do Egypta zde zrazen a zavražděn 45 př. n. l. - Caesar samovládcem

CAESAROVA SAMOVLÁDA nechal se zvolit do množství úřadů nechal si udělit nejrůznější tituly (např. doživotní diktátor, konzul, tribun) vše na neomezenou dobu = značné porušení republikánských pravidel snaha zajistit klid v celém impériu péče o armádu podpora řemeslníků zve učitele a lékaře do Říma uděluje občanství obyvatelům Galie a jiných provincií

REFORMA KALENDÁŘE - JULIÁNSKÝ zavedl Caesar v roce 45 př. n. l. 12 měsíců Koncipován jako sluneční kalendář měsíce mají stejný počet dní jako v dnešním kalendáři jednou za čtyři roky rok přestupný (366 dní) dosud používaný některými pravoslavnými církvemi

CAESAROVA SMRT proti Caesarovi někteří příznivci republiky konspirační řeči o Caesarově snaze přenést sídlo říše do Alexandrie a o odhlasování titulu krále 15. března 44 př. n. l. zavražděn v senátu v čele spiknutí Caesarovi přátelé (Brutus) snaha o znovuzavedení republiky rozdělení společnosti na dva tábory zastánci republiky x Caesarovi stoupenci

23 ran, z toho 2 smrtelné spiklenci z Říma utekli zmatky v celé říši místo očekávané svobody občanské války

DRUHÝ TRIUMVIRÁT = Marcus Antonius + Gaius Octavianus + Lepidus Lepidus odešel do ústraní Antonius x Octavianus – 31. př. n. l. bitva u Actia = Antonius + Kleopatra poraženi a spáchali sebevraždu Egypt se stal římskou provincií Octavianus samovládce = titul Augustus Augustus - první císařem římské říše konec římské republiky

DĚKUJI ZA POZORNOST Zdroje: now.html#!/2012/12/why-caesar-why-now.html now.html#!/2012/12/why-caesar-why-now.html V. Válková: Dějepis 6, Pravěk a starověk, SPN Praha další soukromé zdroje autora © Ondřej Paleček, Gymnázium F. M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou, 2018