Simona Saibertová Katedra ošetřovatelství LFMU BARIÉROVÁ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE, PROFESIONÁLNÍ NÁKAZY, MULTIREZISTENTNÍ BAKTERÁLNÍ KMENY, IZOLACE PACIENTA Simona Saibertová Katedra ošetřovatelství LFMU

Obecné zásady bariérové ošetřovatelské techniky Osobní hygiena Vyčleněné šatny, skříňky, filtry Hygiena, desinfekce rukou Jednorázové utěrky k otření rukou Jídlo a pití pouze ve vyhrazeném prostoru Individualizace pomůcek Přednost jednorázovým pomůckám Dodržování dekontaminačních postupů, harmonogramu desinfekčních prostředků

Profesionální infekce ve zdravotnictví Jsou to infekční onemocnění, kterými onemocní zaměstnanci zdravotnického zařízení v příčinné souvislosti s výkonem povolání zdravotníka

Profesionální infekce Dětské nemoci – spalničky, příušnice, zarděnky, plané neštovice. Profesionální infekce přenosné fekálně-orální cestou – bacilární dysenterie, salmonelózy, infekce vyvolané rotaviry, enteroviry, E. Coli, virová hepatitida typu A. Profesionální infekce přenosné vzdušnou cestou – streptokoková angína, faryngitida, bronchitida, chřipka, adenovirová konjunktivitida, infekční mononukleóza. Profesionální infekce přenosné krevní cestou – hepatitidy typu B, C, HIV, malárie. Profesionální infekce způsobené parazity – svrab

Dětské nemoci Nemoc Zdroj Přenos Inkubační doba Riziko Plané neštovice nemocné dítě osoba s herpes zoster   vzduchem, buď kapénkami nebo kontaminovaným prachem, nebo kontaktem s předměty potřísněnými výměšky z puchýřků  v průměru 16-21 dnů, výjimečně může být kratší, u kojenců naopak až 28 dnů. nebezpečné pro těhotné pracovnice v období porodu Zarděnky novorozenec s vrozeným zarděnkovým syndromem očkované dítě s patologickým imunitním stavem  kapénkovou infekcí, kontaktem s předměty potřísněnými sekretem z nosohltanu či močí 10-20 dní, průměrně 17 dní nebezpečné pro těhotné pracovnice v 1. trimestru těhotenství Spalničky vzduchem, buď kapénkami nebo kontaminovaným prachem, nebo kontaktem s předměty  6-19 dní, průměrně 13 dní nebezpečné pro těhotné pracovnice Příušnice osoba s častým bezpřízn. průběhem nemoci očkované dítě s patologickým imunitním stavem buď kapénkami nebo kontaminovaným prachem, nebo kontaktem - sliny 15-24 dní, průměrně 19 dní pro mladé muže – vznik orchitidy až neplodnost

Profesionální infekce přenosné fekálně-orální cestou Onemocnění původci Virová hepatitida typu A virus hepatitidy A Hemoragická kolitida bakterie Escherichia coli Klostridiová enterokolitida bakterie Clostridium difficile Rotavirová gastroenteritida rotaviry Bacilární dysenterie bakterie Shigella dysenteriae Salmonelóza bakterie Salmonella enteritidis

Profesionální infekce přenosné vzdušnou cestou Akutní respirační infekce Chřipkové infekce Streptokokové infekce Stafylokokové infekce Pneumokokové infekce Haemofilové infekce Infekce cytomegalovirem Chlamydiové infekce Legionelové infekce Parapertuse, Pertuse Tuberkulóza

Profesionální infekce přenosné krevní cestou Hepatitidy B, C HIV infekce (Human Immunodeficiency Virus)/ AIDS Téměř 75 % zdravotníků se minimálně jednou poranilo o ostrý předmět, z toho 53 % představovala poranění použitou jehlou

Postup při píchnutí použitou jehlou nebo jiným nástrojem?

Doporučený postup při poranění pracovníka použitou jehlou : omýt kůži v místě poranění mýdlem a vodou; dezinfikovat místo poranění dezinfekčním prostředkem s virucidním účinkem; zajistit spontánní krvácení rány několik minut, ránu nemačkat a netraumatizovat; provést opětovnou dezinfekci, poranění nahlásit vedoucímu pracovníkovi a zaznamenat do zdravotnické dokumentace i do knihy úrazů. do 72 hodin od poranění odebrat krev na vyšetření protilátek proti hepatitidě B, C a onemocnění HIV 1, HIV 2, dle potřeby zajistit imunoprofylaxi dle interních pokynů zařízení u epidemiologa, závodního lékaře nebo na infekčním oddělení, hlásit poranění ostrým předmětem orgánu ochrany veřejného zdraví Vyšetření Virová hepatitida B Virová hepatitida C HIV do 72 hodin po poranění ANO* ANO za 90 dnů po poranění za 180 dnů po poranění NE

Profesionální infekce způsobené parazity Svrab (Scabies) nejčastějším profesionálním přenosným parazitárním onemocněním vůbec nejčastější nemocí z povolání zdravotnických pracovníků Sarcoptes scabiei variatio hominis – Zákožka svrabová Mezi další formy svrabu patří: 1.Scabies čistých osob – na pokožce ojedinělé pupínky a silný pruritus ve večerních hodinách. 2.Scabies animalis – přenos zvířecích parazitů na člověka je sice možný, mohou vyvolat i místní podráždění kůže, ale nevyvolají onemocnění (netvoří chodbičky, nemnoží se), sami zanedlouho hynou. 3.Scabies norvegica – vzácná forma, postihuje imunokompromitované pacienty, je vysoce infekční.

Postup při výskytu scabies na ošetřovatelské jednotce??

Postup při výskytu scabies na ošetřovatelské jednotce izolace pacienta tak, aby se nedostal do kontaktu s ostatními pacienty používaní bariérových ošetřovacích technik, všechny pomůcky včetně pomůcek pro osobní hygienu musí být individualizovány pouze pro potřebu pacienta vyčlenění koupelny + WC s označením IZOLACE, pokud není možno vyčlenit koupelnu, je nutné po každé koupeli infekčního pacienta provést dezinfekci koupelny a všeho zařízení (židle, sedátko, madla,…) 1 x denně kontrola pokožky všech pacientů na oddělení, o prohlídce se provádí zápis do ošetřovatelské dokumentace vyšetření a překlady infekčních pacientů na jiná oddělení se provádí, pokud to není nezbytně nutné, až po zvládnutí infekce, edukace pacienta v dané problematice, návštěvy, pokud jsou poučeny, jsou možné, ale záleží na rozhodnutí lékaře péče o prádlo

Posouzení, odškodnění profesionálních nákaz typický klinický obraz onemocnění, potvrzení diagnózy infekcionistou; průkaz, že míra rizika při práci ve zdravotnickém zařízení je větší než v běžném životě a ostatních povoláních. průkaz, že při vstupu do zaměstnání nebyl pracovník nemocen chorobou, jejíž profesionalita se projednává, doba od styku s nemocným nebo infekčním materiálem do objevení příznaků musí odpovídat inkubační době, jmenovitý průkaz kontaktů (které nemocné pracovník ošetřoval), vyjádření epidemiologa, zejména zhodnocení epidemiologické situace na pracovišti (riziko práce) a v bydlišti pracovníka (rodinná anamnéza) s vyloučením onemocnění v rodině, potvrzení primárního infektu a vyloučení reaktivace

Hlavní zdroje nozokomiálních nákaz v intenzivní péči Nozokomiální nákazy Endogenní x exogenní Specifické x nespecifické Hlavní zdroje nozokomiálních nákaz v intenzivní péči Cévní vstupy Permanentní močový katetr

Nozokomiální nákazy Umělá plicní ventilace (ventilátorová bronchopneumonie) Tracheální rourka Nasogastrická, Nasojejunální sonda Drenážní systémy dutiny hrudní/břišní

Klasifikace infekcí na jednotkách intenzivní péče Primárně endogenní infekce jsou způsobeny mikroorganismy normálně přítomnými v pacientově mikroflóře. Projevují se zpravidla v prvním týdnu pobytu na JIP, často jako infekce dolních dýchacích cest u ventilovaných pacientů. Nejčastěji se vyskytujícími kmeny jsou Streptococcus pneumoniae, Hemophilus influenzae a Staphylococcus aureus. Sekundární endogenní infekce se vyskytují zpravidla po prvním týdnu hospitalizace a jsou vyvolány abnormálními aerobními gramnegativními bakteriemi a meticilin rezistentním Staphylococcus aureus. Exogenní infekce jsou způsobeny abnormálními nemocničními kmeny, vyskytují se kdykoliv během hospitalizace pacienta na JIP. Patří sem specifické infekce, které vznikají v souvislosti s diagnostickými a terapeutickými výkony a nespecifické infekce, které vypovídají o aktuální epidemiologické situaci a úrovni hygieny v daném zdravotnickém zařízení.

MULTIREZISTENTNÍ MIKROORGANISMY

Epidemiologicky závažné bakteriální kmeny 1.MRSA Methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus 2. Kmeny gramnegativních bakterií produkující betalaktamázy dělíme na: - ESBL   - Amp C cefalosporinázy - Karbapenemázy: - MBL - KPC karbapenemázy Extended-Spectrum ß-Lactamase - plasmidově kódované betalaktamázy, hydrolyzují peniciliny a cefalosporiny všech generací, inhibovatelné kyselinou klavulanovou Chromozomálně kódované betalaktamázy, hydrolyzují peniciliny a cefalosporiny všech generací, neinhibovatelné kyselinou klavulanovou Metalo -ß-laktamázy hydrolyzují všechny laktamy včetně karbapenemů (kromě aztreonamu), nejčastěji u pseudomonád Klebsiella pneumoniae carbapenemase hydrolyzují všechny ß-laktamy, nejčastěji u gramnegativních fermentujících bakterií 3. Kmeny vykazující multirezistenci do terapie zbývají 1-2 antibiotika, nutno ověřit, zda se nejedná o produkci MBL či KPC 4. Kumulativní nálezy jednom oddělení je výskyt více identických kmenů, které nemusejí být polyrezistentní, ale jejich hromadný výskyt znamená epidemiologické selhání 5. Clostridium difficile toxin pozitivní 6. VRE Vankomycin rezistentní Enterococcus

Gram negativní bakterie produkující ß-laktamázy Produkují širokospektré β-laktamázy Bronchopneumonie Infekce močových cest Sepse Livermore a Yuan popisují četnost ß-laktamázy na JIPv západní Evropě v rozmezí 14-16 %. Prevalence ESBL pozitivních kmenů v 16 zdravotnických zařízeních České republiky dosáhla v průměru 26 % (Kotlář, M. a kol., 2006)

Karbapenemy

Karbapenemy

Karbapenemy

Methicillin Rezistentní Staphylococus Aureus Původně citlivé na všechna ATB (vankomicin, meticilin, oxacilin…) V roce 2000 v ČR zaznamenám výskyt ve 4 %, v roce 2004 již 9 %. S. Aureus kolonizuje pokožku 20-30 % populace, zvýšeně u zdravotníků, diabetiků, chronicky dialyzovaní, osoby s defekty imunity, HIV+ osoby, i.v. uživatelé drog

PREVALENCE MRSA nejvyšší výskyt MRSA u hospitalizovaných v USA (asi 60 %) a Japonsku (více než 70 %), Střední Evropa 10-25 %, země severní Evropy udávají tradičně výskyt pod 1 %. (ČLS JEP, 2005) Pravděpodobnost vzniku infekce po kolonizaci na jednotkách intenzivní péče je 20-60 %, na oddělených s chronicky nemocnými pacienty 3-15 %. (Maďar a kol., 2006)

MRSA Samotná kolonizace není důvodem k léčbě, zahajuje se u jedinců s poruchou imunity a probíhající infekcí Vyvolává: kožní infekce, pneumonie, invazivní endokarditity, osteomyelitidy a sepse (Sas, 2010)

RIZIKO VÝSKYTU MRSA DLE MEDICÍNSKÝCH OBORŮ Skupina 1 – vysoké riziko: intenzivní péče, popáleninová a transplantační oddělení, kardiovaskulární chirurgie, neurochirurgie, ortopedie, traumatologie, specializovaná centra se širokou spádovou oblastí Skupina 2 – střední riziko: všeobecná chirurgie, urologie, neonatologie, gynekologie a porodnictví, dermatologie, ORL Skupina 3 – nízké riziko: standardní lůžková oddělení interních oborů, neurologie, pediatrie. Skupina 4 – specifické riziko: psychiatrie, LDN, na tato oddělení mohou být přijímáni pacienti chronicky kolonizovaní. Lze na ně pohlížet jako na zdroj multirezistentních kmenů, riziko vzniku klinicky významné infekce je nízké.

CLOSTRIDIUM DIFFICILE spory tvořící anaerobní bakterie, rezistentní vůči většině běžně používaných ATB produkuje klostridiové toxiny postihující tračník, významný původce NN. výskyt i jako infekce komunitní (v povrchových a odpadních vodách)

CLOSTRIDIUM DIFFICILE Riziko kolonizace zejm. u seniorů, dlouhodobě hospitalizovaných pacientů 7-17 % dospělých pacientů kolonizováno U novorozenců a kojenců je kolonizováno >50 % , infekce se vyskytují jen vzácně z důvodu chybějícího receptoru toxinů. (Matoušková, 2013)

CLOSTRIDIUM DIFFICILE Vysoce virulentní patogen, infekční dávka u vnímavého jedince jsou desítky až stovky spor Nemocný člověk s klostridiovou kolitidou vylučuje milióny spor v jednom mililitru průjmovité stolice, dochází k silné kontaminaci okolí

CLOSTRIDIUM DIFFICILE Disponující faktor Typické příklady střevní dysmikrobie antibiotická léčba (zejména aminopeniciliny včetně kombinovaných přípravků obsahujících inhibitory beta-laktamáz, cefalosporiny 2. a 3. generace, klindamycin a ciprofloxacin) porucha slizniční imunity v GIT nedostatečná tvorba slizničních IgA; karence bílkovin; maligní tumory; léčba cytostatiky; idiopatická zánětlivá onemocnění střeva (ulcerózní kolitida, Crohnova choroba) imobilita střeva stavy po operaci v břišní dutině; podávání léků tlumících peristaltiku; gravidita celková imobilita dlouhodobý pobyt na lůžku; operace v celkové narkóze; revmatické a nervové choroby omezující hybnost hospitalizace zejména pobyt na JIP; riziko infekce je vyšší na odděleních, kde se již klostridiová kolitida v minulosti vyskytla vyšší věk incidence a závažnost nemoci podstatně narůstá od věku ≥65 let Rizikové faktory vzniku rezistentních klostridiových infekcí?

CLOSTRIDIUM DIFFICILE Preventivní opatření k zabránění šíření infekce ??? zdroj infekce (izolace pacienta) zamezení přímého přenosu na další osoby (bariérová opatření, mytí rukou), snížení kontaminace prostředí (speciální úklidová opatření s použitím sporicidních prostředků).

OPATŘENÍ V SOUVISLOSTI S VÝSKYTEM INFEKČNÍHO ONEMOCNĚNÍ A NN, IZOLACE PACIENTA

Zajištění izolace pacienta podle povahy infekčního onemocnění Označit izolaci – nápisem Zvýšený hygienický režim Dodržovat zásadu zavřených dveří izolace Zakázat pobyt pacienta mimo izolaci

Vyčlenit ošetřovatelský personál Vždy informovat spolupracující oddělení a konziliární lékaře Vstup na izolaci zajistit v ochranném oděvu, používat ochranné rukavice při rizikových úkonech, obličejovou roušku při ranných a respiračních infekcích Při vstupu a výstupu z izolace provádět hygienickou dezinfekci rukou Vyčlenit vyšetřovací a ošetřovací pomůcky, používat přednostně jednorázové Dodržovat zásady bariérové ošetřovací techniky a režimu Překlad pacienta provádět jen v medicínsky indikovaných případech

Lékařské vizity provádět na izolaci jako poslední za podmínek izolačního režimu a v omezeném počtu lékařského týmu Diagnostické výkony na jiných oddělení provádět jen za dodržení režimových opatření (jednorázové roušky a prádlo, jednorázové pomůcky) a tato vyšetření zařazovat na konci programu (zvážit odkladnost vyšetření) Provádět ohniskovou dezinfekci okolí pacienta za použití vyčleněných pomůcek, informovat pracovníky dodavatelského úklidu a zabezpečit použité prádlo, pokud se nepoužije jednorázové Po skončení hospitalizace nebo ukončení izolace provést závěrečnou ohniskovou dezinfekci

Omezit vstup návštěv a jeho umožnění jen po souhlasu ošetřujícího lékaře a nemocničního hygienika za podmínek dodržení režimu izolace Zabezpečit vyšetření případných kontaktů mezi pacienty a ošetřujícího personálu dle charakteru infekčního onemocnění.

Děkuji za pozornost http://www.bpp.cz/solan/PDF/blok2/7.pdf http://www.lefa.sk/internet/nozokom/2006/2006-3/7.pdf https://www.google.cz/search?q=transport+vysoce+infe k%C4%8Dn%C3%ADho+pacienta&ie=utf-8&oe=utf- 8&aq=t&rls=org.mozilla:cs:official&client=firefox-a