Doba bronzová
Periodizace Starší doba bronzová (u nás cca 2300/2200 – cca 2. polovina 17. stol. př. n. l.) Střední doba bronzová (na našem území zhruba 2. pol. 17. stol. až 1300/1250 př. n. l.) Mladší doba bronzová (na našem území 1300/1250 až cca 800 př. n. l.)
Úvodní vymezení Navazuje na eneolitické tradice, v níž je známost mědi; bronz je slitina mědi a cínu; nejvíce dochovaných předmětů máme díky depotům (úmyslně uschované artefakty na určitém místě, nejčastěji pohřebiště); těžba rudy: původně povrchová (jámová), posléze jsou dochovány i první hlubinné těžby (např. Hallštat)
Příklad bronzových potřeb
Hrob unětické kultury s depoty
Starší doba bronzová Nejvýznamnější kultura u nás: Unětická kultura; bronzové předměty původně atributy vyššího sociálního postavení – prestižní zbraně, šperky a součást oděvu; obývali zemědělské vsi, které se skládaly z několika tzv. “dlouhých domů”. Živili se obděláváním půdy, kterou orali celodřevěným rádlem; naleziště: Únětice severně od Prahy.
kotouč z Nebry Nejstarší známé zobrazení oblohy.
Hrobový nález Mohylové kultury
Střední doba bronzová Nejvýznamnější kultura u nás: Mohylová kultura; v centrálním hrobě bývá muž s bohatší výbavou – „hlava rodiny“, popř. manželský pár) a pak pohřebiště rodů; v této době byli odlišně pochovávány ženy a muži – muži se zbraněmi, ženy se šperky; naleziště: „záhada“ české doby bronzové – Skalka ve Velimi u Kolína (nevysvětlitelná záhuba hradiště i s jeho obyvateli)
Sluneční vozík z Trundholmu Sloužil k náboženským obřadům (patrně zasvěcen slunci) vozík je tažen koněm a kotouč znázorňuje slunce.
Pohřeb kultury popelnicových polí
Mladší doba bronzová Nejvýznamější kultura u nás: popelnicových polí pohřebiště o desítkách, stovkách nebo i tisících žárových urnových hrobů. všeobecné pohřbívání žehem a ukládání spálených ostatků do uren je skutečně zásadní novinkou; v oblastech těžby a zpracování měděných rud poznamenala znečištění přírody; naleziště: Kunětická hora u Pardubic, Brno– Obřany.
Bronzová stylizovaná plastika koně z Brna–Obřany