Stát na svém místě

2. Samuelova 15,16–21 15,31b–36 15,22–26 17,15–22 15,27–30a 17,27–29

https://wol.jw.org/en/wol/d/r1/lp-e/1001060116

http://www.jesuswalk.com/david/maps/rebellion-of-absalom-map-2sam-15-19-1200x1748x300.jpg

Boží vůle Lidé mi pořád říkají: „Já vážně nechci do Afriky. Ale vím, že kdybych si hned teď klekl na podlahu, tak mi řekne, abych do Afriky šel. Mohl bych vám místo toho prosím poslat peníze?“ Opravdu vtipný postoj! Bůh je laskavý. Do Afriky vás možná pošle, možná nepošle, ale pokud ano, tak si Afriku zamilujete. My milujeme Afriku, Asii, Evropu i každé jiné místo, na které nás Pán poslal. Ať vás pošle kamkoli, půjdete tam moc rádi. Budete radostně milovat ty, které vám k tomu, abyste je milovali, Bůh dá. Heidi Bakerová: Rození zázraků, Křesťasnké centrum Příbram 2015, str. 95-96

Boží vůle Lidé se mě často ptají, jestli bych dnešním mládežníkům doporučil, aby si stejně jako já koupili jednosměrnou letenku a vyrazili na misii, i kdyby měli jen málo peněz a nepatrnou podporu. Odpovídám jednoznačným NE! Mladí lidé musí dělat to, co Bůh říká jim, a ne co Bůh řekl mně. Bruce Olson: Bručko a motilonský zázrak, Nakladatelství KMS 2017, str. 207

Hledání Boží vůle O Boží vůli jako o stezce pro budoucnost, kterou musíme objevit a sledovat, Bible mluví velice málo. … Mě učili, že je jedna určitá stezka, kterou musím objevit a kráčet po ní; bylo spousta cest, kterými jsem mohla jít, ale já jsem musela najít tu správnou. Ve skutečnosti je pravda, že je jen jedna stezka do Království a ta vede skrze Ježíšův kříž. Jako křesťané ale nemáme žít všichni stejně. Já jsem tehdy stále hledala tu správnou stezku, kterou jsem si představovala jako úzkou hřebenovku s hlubokými údolími na obou stranách, což znamenalo, že jsem každým okamžikem mohla zakopnout a spadnout buď na jednu stranu do svévole, nebo na druhou do Zákona. Výsledkem takového pohledu je, že když musíme udělat nějaké rozhodnutí, věříme, že je jenom jedna správná možnost a jen jedna správná odpověď, takže rozhodnutí je opravdu závažné. Pokud se rozhodneme správně neboli pokud odhalíme Boží vůli, zažijeme jeho požehnání a dosáhneme štěstí a úspěchu. Pokud si však vybereme špatně, Boží vůli mineme, možná se ztratíme a zůstaneme ztracení navždy nebo přinejlepším pouze přijdeme o to nejlepší. Proto jsme jako ochromení, čekáme na jasné znamení a napadají nás otázky jako třeba: „Co když se rozhodnu špatně? Minu se v životě s Boží vůlí? Budu už navždy trčet na tomtéž místě? Budu si muset stále nést následky svého špatného rozhodnutí?“ … Další neděli v církvi jsem viděla obraz, jak jsem ovečkou v Boží ruce. Obraz se zvolna měnil, až jsem se ocitla uprostřed rozlehlé krajiny, o které jsem si uvědomila, že to je zahrada v Edenu. Říkala jsem Bohu: „Chceš, abych šla okopávat zelí, nebo prořezávat růže?“ Bůh mi odpověděl: „Vyber si. Akorát zůstaň na území mé lásky.“ Lin Buttonová: Otec je důležitý, Nakladatelství KMS 2014, str. 44-45 a 51.

Hledání Boží vůle Nejprve se podívejme na smýšlení svobody. Vypadá takhle: Dokud neblikne červená, svítí zelená. Žijeme s porozuměním, že jsme dostali svobodu a moc dělat v rámci vztahu rozhodnutí. Nemáme-li od Pána slovo s velmi určitým pokynem, pokládáme se za svobodné k tomu, abychom mohli rozhodnout. Takového pojetí jsme se drželi s manželkou. Když se ohlédneme za jakýmkoli svým rozhodnutím, ať velkým, či malým, můžeme říct, že u některých jsme silně cítili, že nám Pán říká, co máme dělat. U ostatních jsme od Pána určité slovo neměli, a tak jsme předpokládali, že máme svobodu probrat všechny možnosti a rozhodnout se tak, jak to podle nás bylo správné. Téměř jako by Bůh říkal: „Uznám jakékoli rozhodnutí, které uděláte.“ … Teď si promluvme o smýšlení kontroly. Kdybychom ho opět vysvětlili na semaforu, funguje takhle: Dokud neblikne zelená, svítí červená. Lidé s takovýmto smýšlením si myslí: „Abych něco mohl udělat, musí mě někdo kontrolovat.“ Ti, kteří takto smýšlejí, většinou mají potřebu lidi okolo kontrolovat, aby něco udělali, a tak potřebují i kontrolu nad sebou. Takový způsob života nám ale sílu odčerpává. Lidí, kteří tak žijí, je naneštěstí hodně. Z celého Písma vychází najevo, že Bůh lidem v největší možné míře dává moc a jde mu o svobodu. Počátek vidíme už v zahradě Edenu a v Novém zákoně to pokračuje. V 1. Mojžíšově Bůh pro Adama a Evu stvořil zahradu… Eric a Bill Johnsonovi: Momentum, Křesťanské centrum Příbram 2015, str. 162-163 a 164

Mk 16,15 1Te 4,3

k9webprotection.com