Charakteristika jednotlivých věkových období

Mladší školní věk 6 – 11 let Tělesný vývoj Kostra není dovyvinutá, zakřivení páteře není ještě trvalé – důležitost věnovat se návykům správného držení těla Nervový systém dostatečně zralý i pro koordinačně náročné pohyby Předpoklady pro vytváření nových nervových struktur a schopnost rychle střídat podráždění a útlum nervových center vytváří v tomto věku příznivé podmínky pro rozvoj koordinačních a rychlostních schopností Mladší školní věk 6 – 11 let

Schopnost chápat abstraktní pojmy je ještě malá. Uvádí se období tzv Schopnost chápat abstraktní pojmy je ještě malá. Uvádí se období tzv.konkrétního (reálného) nazírání. Proto některé trenérské rady dětem (např.: „Musíš pořádně trénovat, abys byl jednou výborný“) mají jen minimální účinek, protože malé dítě nechápe termíny, jako je „jednou, v budoucnu“ (Perič, 2008) Vůle je slabě vyvinuta, dítě nedokáže sledovat dlouhodobý cíl Veškerou činnost dítě silně emočně prožívá Malá sebekritičnost k vlastnímu vystupování a jednání Doba max. koncentrace cca 5 min. Obraty a argumenty které nepřesahují rozumové možnosti dětí (Slepička, 1988) Psychický vývoj

Pohybový vývoj / trenérský přístup Převládat by měl herní princip (příjemné prožitky ze spontánního pohybu) Porážky by neměly být podnětem negativního hodnocení trenérem či rodiči, které by děti stresovalo Trenér by měl být dítěti příkladem v dané činnosti…..výhoda, ale zároveň velká odpovědnost Nové pohybové dovednosti jsou lehce a rychle zvládány, ale při méně častém opakování jsou rychle zapomenuty. V učení nových pohybových dovedností se uplatňují zkušenosti dětí z přirozené motoriky (Perič, 2008) „Zlatý věk motoriky“ Dětský elán postupně převést od spontánní pohybové aktivity k systematické sportovní přípravě Dospělý je přirozenou autoritou Pohybový vývoj / trenérský přístup

Koordinační schopnosti – senzitivní období Senzitivní období lze stanovit mezi 7. – 10. (11.) roky u děvčat a 7. – 12. roky u chlapců Po tomto období může z důvodu pubertálních změn nastat výrazný útlum v tempu vývoje, který může skončit i stagnací Mnohé výzkumy ukázaly, že z celého rozvoje „obratnosti“ dosaženého v období mezi 7. – 17. rokem bylo asi 75% získáno do 12 let u chlapců a 10 let u dívek (Perič, 2008) Koordinační schopnosti – senzitivní období

Rychlostní, silové schopnosti a flexibilita Citlivé období pro rozvoj rychlostních schopností se uvádí mezi 7. – 14. lety Nejvyšších přírůstků silových schopností se dosahuje u dívek mezi 10. – 13. rokem a u chlapců mezi 13. – 15. rokem K nejintenzivnějšímu rozvoji aktivní pohyblivosti dochází mezi 9. – 13. rokem, přičemž nejvyšších přírůstků se dosahuje kolem 10. – 12. roku. S nástupem pubertální akcelerace růstu dochází k poklesu možného rozvoje pohyblivosti Rychlostní, silové schopnosti a flexibilita

Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti jsou do jisté míry univerzální. Mohou se tedy rozvíjet v podstatě v kterémkoliv věku. Děti pěstující sport, nemusí asi do 11. – 12. roku života absolvovat ještě žádný speciální nebo intenzivní vytrvalostní trénink. S 5 – 10 hodinami tréninku týdně je vytrvalostní zátěž dost vysoká. Příležitostné delší běhy 20 – 30 minut nemohou škodit. Mají ale spíše psychologický (snaha překonat se) a regenerační charakter (díky vyšší úrovni vytrvalostních schopností se zvyšuje schopnost organismu – efektivněji a rychleji regenerovat) (Schönborn, 2006, Jansa, Dovalil a kol., 2007) Vytrvalostní schopnosti

Tělesný vývoj – rychlejší nerovnoměrný růst („samá ruka, samá noha“), negativní působení na kvalitu pohybu, růst pohybového aparátu rychlejší než růst vnitřních orgánů – náchylnost k poruchám hybného ústrojí, změny mají různé tempo, srovnávají se na konci období, plasticita nervového systému = příhodné pro rozvoj rychlostních schopností, hormonální činnost = výrazný vývoj primárních a sekundárních pohlavních znaků Starší školní věk

Klíčové období, hormonální aktivita ovlivňuje emotivní vztahy a projevy jedince (pozitivně i negativně) Po stránce rozumové rozšiřování obzorů, znaky logického a abstraktního chápání, rozvíjí se paměť Soustředění po delší dobu Zvyšuje se rychlost učení a snižuje počet potřebných opakování Typická je náladovost Usilování o vlastní názor Kritičnost k okolí V této fázi někdy vznikají hluboké zájmy – základ příští volby povolání Formuje se vztah ke sportu (vnímání uspokojení, ale za cenu úsilí a ne pouze nezávazná hra) Psychický vývoj

Pohybový vývoj Nerovnoměrnost vývoje ovliv.pohybové možnosti Výkonnost nedosáhla ještě maxima Schopnost adaptace na vysoké úrovni = dobré podmínky pro trénink Přechod mezi ml.a st.školním věkem = vrchol ve všeobecném vývoji – výrazná ekonomičnost, účelnost, přesnost, mrštnost provedení Anticipace na vysoké úrovni (vlastní pohyby, míč, soupeř) Rychlé chápání, schopnost adaptace měnícím se podmínkám Dovednosti naučené v tomto období jsou pevnější než v dospělosti Vyrovnaný poměr mezi procesy vzruchu a útlumu a rychlé upevňování podmíněných reflexů = motorické učení probíhá na „první ráz“ Do druhé části staršího školního věku spadá puberta = značné zhoršení koordinace, přesnosti a plynulosti pohybu (sport zlepšuje) Pohybový vývoj

Trenérský přístup Taktní a diskrétní jednání Řešení přestupků po odmlce (až odezní silné emoce) Pozor na ostrakizmus (snaha o odsouzení chování jednotlivce kolektivem) Nevhodná je přílišná autoritativnost a ironie děti mají tendence silně napodobovat dospělé – trenér musí jít příkladem Trenérský přístup

Vymezení jednotlivých období – pouze orientační (hranice mezi nimi nejsou ostré, prolínají se) Princip individualizace – žádné dítě se nevyvíjí stejně rychle Jedna schopnost či vlastnost se vyvíjí rychleji – druhá naopak zpomaluje (například vývoj CNS má zcela jiný průběh než růst postavy) Veškeré fce organismu žijí jakoby „vlastním životem“ – trenér musí znát charakteristiky dětského věku a chápat jejich význam pro trénink Závěr