Etruskové a římští králové uč. str. 101 - 104
Etruskové od 10. nebo 9. stol.př.n.l. (neznámý původ) velmi vyspělé zemědělství – terasovitá políčka v kopcích (zabránění stržení půdy z kopců na jaře v době tání) odvodňování bažin, zavlažování zpracování železa, předměty z bronzu zruční stavitelé – klenba, některé mosty slouží dodnes víra v posmrtný život – předměty v hrobkách spíše jen zobrazeny na stěnách – barevné fresky nekropole = města mrtvých – hrobky blízko sebe neměli centralizovanou říši – Etrurie = název území, ne říše městské státy, mocné rody, králové cvič. PS 37/3
pol. 5. stol. př.n.l. – ztráta moci Etrusků – střety s Řeky, Kartaginci, povstání kmenů na severu, vpád Keltů
Řím v době královské pověst o založení uč. str. 102 – 753 př.n.l. – prvním králem Romulus skutečnost – postupné rozšiřování osad na březích Tiberu (7 pahorků) 8. stol. př.n.l. – Etruskové – spojení osad do města = centrum území Latia (= obývané Latiny) Latinové, Italikové, Etruskové, Řekové vláda etruských králů volených lidovým sněmem
Poslední králové etruská dynastie Tarquiniovců 6. stol. př.n.l. král Servius Tullius – pět majetkových tříd podle počtu setnin vojáků, které stavěla, měla počet hlasů na sněmu Tarquinius Superbus (Zpupný) – zavraždil švagra Servia – stavební rozvoj Říma, krutý, nenáviděný 510 př.n.l. Tar. Sesazen Řím republikou – dva konzulové, voleni na rok cvič. PS 38/4