Kyjevská rus Mgr. Jiří Žilka

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_2.DE.09 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Středověk Materiál slouží k seznámení žáků s problematikou vzniku a trvání Kyjevské Rusi. Sleduje problematiku utváření raněstředověkého státu. Obrazový i mapový materiál je vhodný jako pomůcka pro osvětlení a srovnání událostí. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Od počátků Kyjevské Rusi do roku 1169

Pověst dávných let (Povesť vremennych let) nebo Nestorův letopis jediný pramen k nejstarším ruským dějinám nejstarší ze zachovaných ruských letopisů vznikla asi na počátku 12. století v Kyjevě existují ještě dvě pozdější redakce od mnicha Silvestra a od anonymního autora začíná od biblických dob a končí roku 1117 datovaná část dějin Kyjevské Rusi začíná rokem 852 důležité je popsání příchodu Rurikovy varjažské družiny a vzniku ruského státu

Říše s hlavním městem Novgorodem (862-882)

Vodní cestou po Dněpru obchodní družiny chráněné vojenským doprovodem 30. léta 9. století první zmínka o Rusech šli s poselstvem do Konstantinopole nikdo jim nerozuměl Vodní cestou po Dněpru obchodní družiny chráněné vojenským doprovodem Varjagové (kyjevský sever) vybírali daně od Slovanů Chazarové (kyjevský jih) – mocná říše, podmanili Slovany

Rurik (Hrörek, 862-879) vůdce Varjagů, zmocnil se Novgorodu a založil knížectví Jeho nástupci opanovali Kyjev a sjednotili ostatní knížectví v jednotný stát Rurikovci vládnou do roku 1598

Říše s hlavním městem Kyjevem (882-1169)

Považován za zakladatele státu – Kyjevská Rus Oleg (879-912) Rurikův příbuzný asi 882 se zmocnil Kyjeva Vládli tu Varjagové Askold a Dir, byli zabiti Považován za zakladatele státu – Kyjevská Rus 907 – pokus dobýt Konstantinopol tažení nebylo příliš úspěšné

911 se podařilo uzavřít s Byzancí výhodnou mírovou smlouvu upravovala vzájemné vztahy zaručovala ruským kupcům významná práva při obchodování v Konstantinopoli nemuseli například platit cla po dobu šesti měsíců byli zásobováni vším potřebným podmínkou bylo, že do města přijdou beze zbraně ne více jak padesát lidí současně

Igor (912-945) podle některých letopisů syn Rurika zaútočil dvakrát proti Konstantinopoli získal podobné obchodní podmínky jako Oleg Ve smlouvě z roku 944 vystupuje jako veliký kníže první mezi knížaty východních Slovanů zabit v boji proti Drevljanům 1.

Olga (945-962) manželka knížete Igora po jeho smrti regentka Kyjevské Rusi v době nezletilosti syna Svjatoslava I. Igoreviče přijala křesťanství po smrti uctívána jako světice 1547 prohlášena ruskou pravoslavnou církví za svatou Krutě se pomstila Drevljanům za manželovu smrt 2.

Svjatoslav I. Igorevič (962-972) nepřijal křesťanství celý život vedl válečná tažení s cílem rozšířit území státu zničil říši Chazarů a volžských Bulharů při přechodu přes Dněpr v březnu 972 na něj z popudu Byzantinců zaútočili Pečeněhové a většinu vojska pobili (zabili i Svjatoslava) po jeho smrti se říše rozpadla během bojů mezi jeho nástupci

Vladimír Svjatoslavič (980-1015) Christianizace Rusi Později svatořečen syn Svjatoslava z nemanželského lože matkou byla služebnice (klíčnice) nebo společnice kněžny Olgy Maluše (nebyla nízkého původu) 972 – 980 boje o moc mezi syny Svjatoslava 980 – Vladimír dobyl říši za pomoci najatého varjažskkého vojska Upevnil vládu 3.

za Vladimírovy vlády dovršena integrace kyjevského státu pokus o reformu pohanského náboženství nechal postavit jakýsi pohanský pantheon s šesti božstvy Perun – hlavní bůh neujalo se to 988 – christianizace Rusi přijetí křesťanství z Byzance sňatek s Annou, dcerou byzantského císaře Basilea I. (za poskytnutí vojenské pomoci císaři) dal stavět na podporu nového náboženství kostely po jeho smrti konflikty a boj o moc (měl celkem 12 synů)

4. Křest sv. Vladimíra (freska z 19. století)

Svjatopolk I. (1015-1018) Prokletý (Zatracený) 5. Ikona sv. Borise a Gleba Prokletý (Zatracený) bratry Borise, Gleba a Svjatoslava nechal zabít Boris a Gleb později svatořečeni

Jaroslav Moudrý (1019 – 1054) období vrcholného politického i kulturního rozkvětu Kyjevské Rusi vládu kyjevského knížete uznávali všichni východní Slované hranice raného ruského státu stabilizovány 6.

bojoval o nástupnictví se svým bratrem Svjatopolkem 1017 byl Jaroslav poražen Boleslavem Chrabrým na Bugu 1019 dobyl zpět Kyjev stal se samovládce budoval Kyjev jako hlavní město velké říše s reprezentativními stavbami podporoval překládání řeckých spisů do staroslověnštiny

pořízena tzv. Ruská pravda sbírka zákonů vzorem byl byzantský církevní zákoník Nomokánon umírněná, téměř nezná trest smrti šetří tělesnými tresty většinou tresty peněžní, diferencované podle sociálního postavení postiženého připouští i „ boží soud“ vyhlásil nový složitý nástupnický řád rozdělil zemi na 6 údělů pro syny nejstarší měl vládnout všem z Kyjeva problémy a boj o moc mezi syny

7. Rozpad Kyjevské Rusi

Vladimír II. Monomach (1113-1125) 8. poslední velký kníže mír s Polskem posílení a rozkvět Kyjevské Rusi odstředivé tendence údělných knížat po jeho smrti se Kyjevská Rus rozpadla do 1157 vládnou jeho synové

přeneseno politické centrum ruské země z Kyjeva do Vladimiru 1169 – konec státu Kyjev vypálen a vydrancován vojskem vnuka Vladimíra II. Andreje Bogoljubského (1157–1174), vládce vladimirsko- suzdalského knížectví možnosti vládnout z Kyjeva se zřekl přeneseno politické centrum ruské země z Kyjeva do Vladimiru

Závěrečné opakování Stručně charakterizuj Nestorův letopis. Za zakladatele Kyjevské Rusi je považován kníže ______. Jmenuj vládce Kyjevské Rusi, kteří byli svatořečeni. Za vlády kterého panovníka došlo k christianizaci Rusi? Co to byla Ruská pravda? Posledním velkým knížetem Kyjevské Rusi byl _____. Po jeho smrti se roku _____ říše rozpadla. Rurikovci vládli v Rusku do roku_____. A) 1498 B) 1598 C) 1698

Zdroje NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit. 3.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Igor_the_Old.jpg?uselang=cs NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit. 3.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:OlgaKiev.jpg?uselang=cs NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit. 3.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vladimir-I-Sviatoslavich.jpg?uselang=cs VASNETSOV, Viktor M.. wikipedia.cz [online]. [cit. 3.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vasnetsov_Bapt_Vladimir_fresco_in_Kiev.jpg?usela ng=cs ANONYMNÍ. wikipedia.cz [online]. [cit. 3.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boris_Gleb_astride.jpg AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit. 3.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jaros%C5%82aw_M%C4%85dry.jpg SEIKOEN. wikipedia.cz [online]. [cit. 3.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Principalities_of_Kievan_Rus%27_%281054- 1132%29.jpg NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit. 3.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vladimir_monomakh.jpg

Literatura KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, 2008. ISBN 978-802- 5306-055. KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978-808-6761- 701. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN 80- 735-8059-4.

Konec