Alkeny Alkadieny Alkyny
Alkeny jsou nenasycené uhlovodíky, které mají mezi atomy uhlíku v molekule s otevřeným řetězcem jednu dvojnou vazbu C=C. Patří mezi alifatické sloučeniny. Názvy alkenů jsou zakončeny na –en Uhlíkový skelet alkenů může být lineární, bez rozvětvení či se může libovolně větvit, navíc musí obsahovat minimálně jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku Alkeny se se svými fyzikálními vlastnostmi podobají alkanům. Jejich skupenství závisí na molární hmotnosti, jinak též řečeno na počtu atomů uhlíku v řetězci. Tři nejjednodušší alkeny - ethen, propen a buten - jsou plyny, alkeny s 5 až 16 uhlíky kapaliny a vyšší pevné voskovité látky
ETHEN: starší názvy: ethylen, etylén - je nejjednodušším zástupcem uhlovodíků ze skupiny alkenů. Je to bezbarvý hořlavý plyn nasládlé vůně s teplotou tání -169,1 °C. Se vzduchem tvoří výbušnou směs. Bývá obsažen v zemním a koksárenském plynu, dále se získává krakováním. Patří mezi základní suroviny v chemickém průmyslu. Odštěpením jednoho atomu vodíku vzniká funkční skupina ethenyl (triviálním názvem vinyl), která se může dále vázat na jiné sloučeniny
Kalotový model ethenu kuličkový model ethenu
ALKADIENY: nebo dieny jsou alifatické uhlovodíky, které mají 2 dvojné vazby mezi atomy uhlíku v otevřeném řetězci 1,3-butadien (buta-1,3-dien, but-1,3-dien) je uhlovodík se dvěma konjugovanými dvojnými vazbami v molekule. Tato látka se v průmyslu používá jako výchozí surovina pro výrobu polymerů, zejména styren-butadienového kaučuku a polybutadienu.
ALKYNY: dříve alkiny jsou uhlovodíky s minimálně jednou trojnou vazbou mezi atomy uhlíku v otevřeném řetězci. Alkyny mají body tání a varu vyšší než jim (počtem atomů uhlíku) odpovídající alkany a alkeny. První tři členy homologické řady (ethyn, propyn, butyn) jsou za běžných podmínek plyny, alkyny C5-C16 jsou kapaliny a s počtem atomů uhlíku větším jak 16 pevné látky.
Ethyn: HC≡CH (acetylen) – je bezbarvý plyn, v čistém stavu je bez zápachu, nicméně stopová množství různých nečistot způsobují, že ve směsi zapáchá. Stlačením vybuchuje, proto je v tlakových lahvích (s bílým pruhem) rozpuštěn v acetonu, který je navíc nasáknut do porézní hlinky. Jeho směs s kyslíkem je výbušná, oba plyny se společně využívají při sváření (teplota až 3.000 °C). Acetylen je možné získat reakcí karbidu vápenatého s vodou či tepelným rozkladem methanu. Dále je acetylen využíván například jako výchozí surovina pro výrobu PVC.
Syntetický kaučuk Vyrábí se polymerací nebo kopolymerací některých nenasycených uhlovodíků, může mít různé složení. Mezi nejběžnější typy patří polybutadienové kaučuky, butadien-styrenové kaučuky, ethylen-propylenové kaučuky a isoprenové kaučuky (jejich monomerem je isopren, tedy jsou chemickou obdobou přírodního kaučuku). Mezi syntetické kaučuky patří i silikonové kaučuky, což jsou zesíťované polysiloxany, ale také polychloropren a další halogenované kaučuky. Z kaučuků na bázi uhlovodíků se pryž vyrábí přídavkem plniv, antioxidantů, vulkanizačních činidel a následnou vulkanizací.
Použité zdroje: NEZNÁMÝ. Wikipedie [online]. [cit. 9.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ethylene-3D-vdW.png TORSTEN HENNING. Wikipedie [online]. [cit. 9.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:GHS-pictogram-flamme.svg USER:ABPONG. Wikipedie [online]. [cit. 9.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Butadi%C3%A8ne.PNG JIŘÍ JANOUŠEK. Wikipedie [online]. [cit. 11.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ethylene_3D.png http://cs.wikipedia.org/wiki/Ethen http://cs.wikipedia.org/wiki/1,3-butadien http://cs.wikipedia.org/wiki/Alkyny