Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1405 Název sady materiálů Český jazyk 9. ročník Název materiálu VY_32_INOVACE_05_Slovenština vs. čeština Autor Chňoupková Martina

Mgr. Martina Chňoupková Slovanské jazyky Mgr. Martina Chňoupková

Slovanské jazyky jazyky východoslovanské jazyky západoslovanské ruština, ukrajinština, běloruština, rusínština jazyky západoslovanské čeština a slovenština, polština, horní a dolní lužická srbština (menšinové jazyky v Německu) jazyky jihoslovanské chorvatština, slovinština, srbština, bosenština, černohorština (západní větev); makedonština, bulharština (východní větev)

Blízkost slovanských jazyků všechny slovanské jazyky vznikly z praslovnaštiny mezi některými jazyky jsou značné shody a národy si mezi sebou rozumí některé jsou naopak velmi odlišné – po svém vzniku se vyvíjely samostatně písmo: latinka azbuka (ruština, běloruština, ukrajinština, bulharština, srbština, makedonština)

Čeština vs. slovenština společný historický vývoj – mnoho stejných slov slovenština – větší nářeční rozdíly čeština byla na Slovensku národním jazykem až do pol. 19. stol. – od 15. století do ní pronikaly slovenské prvky

Slovenština ve srovnání s češtinou Pravopis a výslovnost: diakritická znaménka: ô - stôl, ä – mäso, ĺ,ŕ (dlouhé souhlásky) – tĺcť, l´ (měkká souhláska - l´ahostajný de, te, ne: vyslovují se měkce, výjimka u přídavných jmen a zájmen –tej hrušky, u cizích slov – literatúra, u některých domácích slov – teraz di, ti, ni: vyslovuje se měkce, tvrdě v 1. p. mn. č. přídavných jmen, zájmen, příčestí – tí mladí boli unavení; po předponě - odísť, u cizích slov - politika v po samohlásce nebo po r se vyslovuje jako neslabičné u: bratov, krv v příčestí minulém - vždy měkké i

Hláskosloví: kromě dvojhlásky ou také ie, ia, iu – námestie, bratia nemá ř, ě, ů má skupiny dz, dž – bryndza, hádžem rytmický zákon – za sebou nenásledují dvě slabiky s dlouhou samohláskou

Tvarosloví: skloňování – uchovaly se starobylejší tvary u podstatných a přídavných jmen – žena, ulica 4. pád osob se rovná druhému pádu obou osob – poznám tých mužov, žien časování - jednodušší v 1. os. č. j. – vždy m – nesiem, volám 3. osoba čísla množného – ú, ia, a – nesú, robia, boja sa infinitiv končí na ť příčestí minulé – přidává se „o“ – nesol v rozkazovacím způsobu se zachovává délka samohlásek – písať – píš v tvarech podmiňovacího způsobu – vždy jen by – bol by som, bol by si

Skladba: některá slovesa mají odlišnou vazbu neužívá se neosobního pasiva opisného

Kvíz

Čeština a slovenština patří mezi západoslovanské jazyky.

Jaké slovanské jazyky užívají jako písmo azbuku? ruština, běloruština, ukrajinština makedonština, bulharština

Ve slovenštině se v příčestí minulém píše: je to stejné jako v češtině vždy měkké „i“ vždy tvrdé „y“ slovenština vůbec příčestí nepoužívá pouze „a“