1. DÝCHACÍ SOUSTAVA Funkce dýchací soustavy Dýcháním dodáváme tkáním kyslík O2 Odstraňujeme oxid uhličitý CO2 DÝCHÁNÍ – RESPIRACE Rozlišujeme 3 základní děje dýchání: ZEVNÍ DÝCHÁNÍ ROZVOD DÝCHACÍCH PLYNŮ VNITŘNÍ DÝCHÁNÍ

Tři základní děje dýchání 1. Zevní dýchání- výměna plynů mezi plícemi a zevním prostředím. 2. Rozvod dýchacích plynů – přenos O2 a CO2 krví k buňkám těla. 3. Vnitřní dýchání – výměna plynů O2 a CO2 mezi krví a tkáněmi.

2. STAVBA DÝCHACÍ SOUSTAVY HORNÍ CESTY DÝCHACÍ dutina nosní nosohltan DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ hrtan průdušnice Průdušky plíce

HORNÍ CESTY DÝCHACÍ Dutina nosní Je rozdělena na 2 poloviny; Vystlána prokrvenou sliznicí s řasinkami-je oddělena horním patrem od dutiny ústní. V horní části je ČICHOVÉ POLE (čichový nerv). FUNKCE Ohřev vdechnutého vzduchu Čištění od nečistot (prach) Produkce hlenu – zvlhčení vdechovaného vzduchu Dutina nosní

HORNÍ CESTY DÝCHACÍ NOSOHLTAN Navazuje na dutinu nosní. Na bocích ústí ESTACHOVA TRUBICE – spojuje nosohltan a střední ucho, vyrovnává změny tlaku. FUNKCE Obsahuje nosohltanové mandle – zachycují bakterie NOSOHLTAN

DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ HRTAN Trubice napojena na hltan, přechází v průdušnici. Tvoří ji chrupavky spojené klouby. Hrtan je trubice, kde se kříží dýchací cesty/trávící cesty- na konci je rozdělen na JÍCEN- vchod potravy do žaludku a HRTAN – vede vzduch. HRTAN je proti vstupu potravy chráněn hrtanovou příklopkou: při polykání se sklopí/ uzavře vchod do hrtanu; Při dýchání se otevírá/ proud vzduchu. HRTAN – obsahuje hlasové ústrojí.

DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ HRTAN

DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ Průdušnice Uložena před jícnem, tvoří ji chrupavky tvaru podkovy. Dělí se na pravou a levou. Každá polovina vstupuje do plíce.

DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ PLÍCE Párový orgán, uložený v hrudníku. V pravé polovině hrudníku 3 plicní laloky, v levé polovině 2 plicní laloky. Jsou protkány krevními vlásečnicemi. Obsahují: plicní sklípky ALVEOLY – drobné průdušinky, které se do nich zanořují; žíly a tepny. Jsou obaleny blánou – POPLICNICÍ RESPIRAČNÍ JEDNOTKA – ALVEOLUS- místo výměny plynů (dospělý člověk má 300-400 miliónů). Vzduch prochází stěnou sklípků do krevních vlásečnic a kyslík se váže na červené barvivo hemoglobin- oxihemoglobin.

DOLNÍ CESTY DÝCHACÍ- PLÍCE

PLICNÍ VENTILACE Mechanický proces pohybu vzduchu do plic a z plic. VDECH – aktivní děj, nasátí vzduchu do plic pomocí svalů bránice a mezižeberních svalů. VÝDECH – pasivní děj, vypuzení vzduchu z plic. Frekvence dýchání – v klidu činí za 1 minutu 14-18 vdechů, při objemu vzduchu 7-9 litrů. VITÁLNÍ KAPACITA PLIC – množství vzduchu, který vydechneme po maximálním nádechu. Hluboký nádech- vydechneme z plic 4 litry vzduchu. Měří se přístrojem SPIROMETREM. V klidu spotřebuje člověk za 1 minutu 250 ml O2 a vytvoří 200ml CO2.

Přenos O2 a CO2 O2- přejde z plicních ALVEOL do krve. CO2 – přechází z krve k plicním ALVEOLÁM. Přenos O2 krví: rozpuštěný v plazmě V červených krvinkách- OXIHEMOGLOBIN Přenos CO2 krví: Rozpuštěný v plazmě Vázaný na hemoglobin Ve formě hydrogenuhličitanového iontu.

Onemocnění dýchací soustavy Dýcháním vstupují do těla viry – chřipka (virové onemocnění) bakterie- zápal plic (viry+ bakterie) Plicní sklípky jsou zaplněné hlenem- tekutinou; zhoršená výměna plynů (nebezpečné ve stáří). Tuberkulóza – vyvolána bakteriemi- léčba antibiotiky.