Na cestě za královskou korunou Mgr. Jiří Žilka

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_2.DE.11 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Středověk Materiál slouží k seznámení žáků s problematikou vývoje přemyslovského státu v letech 1055 - 1197. Osvětluje žákům základní problémy – dobu úpadku v období bojů o knížecí stolec, okolnosti získání prvních dvou doživotních královských titulů pro čeká knížata, složité vztahy českého knížectví k Říši. Je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.

Na cestě za královskou korunou Od smrti Břetislava I. k nástupu Přemysla Otakara I.

Po smrti Břetislava I. 150 let bojů o trůn Časté zásahy německých panovníků Závislost českých knížat na Svaté říši římské

Spytihněv II. 1055 – 1061 nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Bratr svého nástupce Vratislava II., Konráda I. Brněnského, Oty Olomouckého (vládli v moravských údělech) a Jaromíra (později se stal pražským biskupem) 1055 přijal od císaře Jindřicha III. Čechy v léno

zbavil své bratry údělů ze Sázavského kláštera vyhnal slovanské mnichy podřídil Moravu přímé vládě českého knížete ze Sázavského kláštera vyhnal slovanské mnichy nahradili je mniši němečtí (latinská liturgie) 1059 vrátil bratrovi Vratislavovi olomoucký úděl Snaha o propůjčení královského titulu nevyšla Za každoroční poplatek jednoho sta hřiven stříbra mu papež Mikuláš II. udělil právo nosit biskupskou mitru při vybraných církevních svátcích Přestavba rotundy sv. Víta na Pražském hradě na románskou baziliku

1. Spytihněvův náhrobek ve svatovítské katedrále

Vratislav II. 1061 – 1092 Vratislav II. byl významným spojencem císaře Jindřicha IV. při konfliktech s Poláky, Míšní a Jindřichovým protikrálem Rudolfem Švábským Spojencem Jindřicha IV. také v boji o investituru 1085 dvorský sjezd v Mohuči – Vratislav II. obdržel od císaře Jindřicha IV. královskou korunu (nedědičně) Téhož roku na Pražském hradě korunován Vznikl Kodex vyšehradský

2. Poslední večeře Páně 3. Svatý Václav

Obnovil moravské úděly Jaromír předurčen pro duchovní dráhu vrátil bratrům Konrádovi a Otovi Jaromír předurčen pro duchovní dráhu Stal se pražským biskupem Mezi knížetem a Jaromírem nepřátelství Aby Vratislav II. omezil vliv pražského biskupství, rozdělil roku 1063 českou diecézi na dvě části – v Olomouci bylo zřízeno biskupství pro Moravu, podléhající arcibiskupství v Mohuči Povolal zpět do Sázavského kláštera vyhnané mnichy Obnovení slovanské liturgie papež nepovolil

Neshody s pražským biskupem Jaromírem 1070 byla založena Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (vyšehradská kapitula) Souvislost s přenesením královského sídla z Pražského hradu na Vyšehrad Neshody s pražským biskupem Jaromírem Zřízení kolegiátní kapituly na Vyšehradě vyňaté z pravomoci pražského biskupa a podřízené přímo papeži bylo jedním z kroků, kterým chtěl Vratislav II. omezit moc svého bratra

Po smrti Vratislava II. (I.) Porušování zásad seniorátu Boj o moc mezi Přemyslovci Konrád I. Brněnský (1092)

Břetislav II. 1092 – 1100 Snažil se omezit vliv Říše a upevnit svou knížecí moc vybíral si biskupy z ciziny, kteří neměli v Čechách oporu v nikom jiném než v knížeti vyhnal představitele rodu Vršovců 1094 zakázal pohanství Posvátné stromy a háje byly vysekávány a páleny 1097 byli ze Sázavského kláštera definitivně vyhnáni slovanští mniši Klášter obsadili benediktini latinského obřadu

1096 prošli Čechami účastníci 1. křížové výpravy došlo k protižidovským pogromům 1098 Břetislav II. zkonfiskoval židovské majetky 1099 na dvorském sjezdu v Řezně svého mladšího bratra Bořivoje (II.) označil za dědice a nástupce a požádal Jindřicha IV., aby mu udělil Čechy v léno Císař žádosti vyhověl Odporovalo to stařešinskému řádu – napětí Břetislav II. zemřel v prosinci 1100 na následky atentátu v lesích u Zbečna Za akcí stáli asi Vršovci

Vršovci Český raně středověký velmožský rod V 11. a na počátku 12. století významně ovlivňovali dějiny přemyslovského státu Uváděni jako příklad tzv. rané šlechty Přemyslovci se Vršovce pokusili třikrát vyvraždit Poprvé v roce 1003 Znovu asi 1014 Naposled 1108 Nebyli vyvražděni zcela, zůstala jedna rodina

4. Josef Mathauser - Záhuba Vršovců

Období 1100 - 1125 Po smrti Břetislava II. boje o vládu a zmatky Bořivoj II. (1100 – 1107) Syn Břetislava II. Nárok na knížecí stolec měl i Svatopluk Olomoucký Knížetem 1107 – 1109 1108 nechal vyvraždit Vršovce a zmocnil se jejich majetku Zavražděn 1109 asi nějakým zbylým Vršovcem

1120 se bratři opět z nejasných příčin vystřídali Vladislav I. (1109 – 1117) Syn Vratislava II. Získal podporu císaře Jindřicha V. 1114 zastával jako kníže český úřad nejvyššího číšníka předstupeň práva českých panovníků náležet mezi kurfiřty a volit německého krále 1117 dobrovolně předal vládu Bořivojovi II. Bořivoj II. (1117 – 1120) 1120 se bratři opět z nejasných příčin vystřídali Vladislav I. (1120 – 1125)

Soběslav I. 1125 – 1140 Nejmladší ze synů Vratislava II. Vládu si však nárokoval Ota II. Olomoucký (Ota Černý) jako nejstarší Přemyslovec Získal podporu německého krále Lothara III. Vojenská výprava do Čech Bitva u Chlumce Katastrofální porážka Lothara III. Ota II. Olomoucký padl

5. Adolf Liebscher - Vítězství Soběslava I. u Chlumce 18. února 1126

Soběslav přijal české knížectví v léno obdržel titul nejvyššího číšníka s právem hlasu při volbě německého panovníka Zbavil vlády potomky Oty II. Olomouckého na Olomoucku vládl sám prostřednictvím biskupa Jindřicha Zdíka V zahraniční politice byl spojencem Lothara III.

Vladislav II. 1140 český kníže 1158–1172 druhý český král nejstarší syn knížete Vladislava I. po zvolení upevnil svou pozici obhájil postavení i po vzpouře moravské a části české šlechty v roce 1142 1147 po boku císaře Konráda III. a francouzského krále Ludvíka VI. na druhou křížovou výpravu vojsko pro různé obtíže do cíle vůbec nedorazilo 1148 se čeští křižáci oklikou přes Rusko vrátili domů

1156 císařem Fridrichem Barbarossou požádán o podporu proti severoitalským svobodným městům, zejména Milánu 11. ledna 1158 na říšském sněmu v Řezně korunován českým králem 1172 – vzdal se trůnu ve prospěch svého syna Bedřicha

Vladislavova vláda přinesla českým zemím rozkvět V Čechách usadily nové církevní řády premonstráti a cisterciáci později i johanité Byla založena řada klášterů (Strahov, Plasy, Pomuk, Želiv, Doksany) V Praze nechal v letech 1160–1172 na popud své choti postavit kamenný most přes řeku Vltavu Juditin most

Období let 1172 - 1197 Boje o knížecí stolec Bedřich (Fridrich) 1172 – 1173 Otec mu předal vládu podle principu primogenitury V českých zemích platilo nástupnické právo seniorátu Bedřich nebyl dle tohoto práva právoplatným nástupcem Synové Soběslava I. byli starší, našli oporu u císaře Fridrich I. Barbarossy – ten zbavil Bedřicha trůnu

Bedřich se 1178 zmocnil Prahy Soběslav II. 1173 – 1178 syn Soběslava I. Bedřich se 1178 zmocnil Prahy 1179 mezi Bedřichem a Soběslavem bitvy u Loděnice (u Berouna) a v Praze Zvítězil Bedřich Soběslav II. utekl do zahraničí, 1180 zemřel

císař využil situace a pokusil se rozdělit Čechy a Moravu Bedřich (Fridrich) 1178 – 1189 Uplatil císaře (ten stál původně na straně Soběslava II.) a obdržel od něj Čechy v léno 1182 vzpoura šlechty Bedřich byl vyhnán ze země a šlechta si zvolila za nového knížete Konráda II. Otu Znojemského 1182 – sněm v Řezně císař využil situace a pokusil se rozdělit Čechy a Moravu Čechy vrátil Bedřichovi Morava Konrádovi Konrád se pak tituloval markrabě moravský Nebezpečí rozdělení země

vlády se ujal Konrád II. Ota (1189 – 1191) 1189 Bedřich zemřel vlády se ujal Konrád II. Ota (1189 – 1191) Čechy a Moravy opět sjednoceny Statuta Konráda Oty nejstarší známý český zákoník Kompromis mezi panovníkem a šlechtou v určitých směrech posiluje panovníkovu moc (soudnictví a správa) v určitých ustupuje šlechtě (větší podíl na vládě)

Václav II. (1191 – 1192) Přemysl Otakar I. (1192 – 1193) Syn Soběslava I. císař Jindřich VI. zbavil Václava českého trůnu a knížetem provolal Přemysla Přemysl Otakar I. (1192 – 1193) Poražen svým příbuzným pražským biskupem Jindřichem Břetislavem Prchl ze země Jindřich Břetislav biskup pražský (1182–1197) český kníže (1193–1197)

Vladislav Jindřich Přemysl Otakar I. (1197 – 1230) český kníže v roce 1197 markrabě moravský (1192 – 1194 a 1197 – 1222 Knížecí titul nárokoval také Vladislavův starší bratr Přemysl Otakar I. Schylovalo se k válce mezi bratry Vladislav Jindřich po poradě s biskupem Danielem a velmoži se sešel s bratrem a vládu mu přenechal Přemysl Otakar I. (1197 – 1230)

6. Josef Douba - Smír Přemysla Otakara I. s bratrem Vladislavem III.

Závěrečné opakování Vysvětli, v čem spočíval princip seniorátního řádu. Co je to primogenitura? Doživotní královské tituly získali roku ____ kníže ______ od ______ a roku ____ kníže ______ od ______. Co to byla údělná knížectví. Kdo to byli Vršovci? Který kníže získal titul říšského číšníka? Proč byl tento titul pro naše pozdější dějiny důležitý? Který český kníže se účastnil křížové výpravy? Kolikátá výprava to byla? Stručně charakterizuj Statuta Konráda Oty.

Zdroje ACOMA. wikipedia.cz [online]. [cit. 18.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Spytihnev_2_nahrobek.jpg NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit. 19.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kodex_vy%C5%A1ehradsk%C3%BD2.jpg NEZNÁMÝ. wikipedia.cz [online]. [cit. 19.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kodex_vy%C5%A1ehradsk%C3%BD1.jpg MATHAUSER, Josef. wikipedia.cz [online]. [cit. 19.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josef_Mathauser_-_Z%C3%A1huba_Vr%C5%A1ovc%C5%AF.jpg LIEBSCHER, Adolf. wikipedia.cz [online]. [cit. 19.11.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Adolf_Liebscher_-_V%C3%ADt%C4%9Bzstv%C3%AD_Sob%C4%9Bslava_I._u_Chlumce_18._%C3%BAnora_1126.jpg DOUBA, Josef. wikipedia.cz [online]. [cit. 19.11.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Josef_Douba_-_Sm%C3%ADr_P%C5%99emysla_Otakara_I._s_bratrem_Vladislavem_III.jpg

Literatura Dějiny zemí koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. 4. vyd. Praha: Paseka, 1997, 315 s. ISBN 80-718-5096-9. KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, 2008. ISBN 978-802-5306-055. KVIRENC, Jan a Eliška KUNSTOVÁ. České dějiny do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2006, 207 s. ISBN 80-867-6143-6. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN 80-735-8059-4.

Konec