Funkční ekologie na katedře botaniky Co nás zajímá? Kde se bere diverzita rostlinných společenstev (jak to, že ten nejsilnější druh nevytěsní všechny ostatní)? (Nebo: jak ty druhy spolu vydrží?) Jak diverzita ovlivní fungování ekosystému?

Co k tomu potřebujeme vědět? Vztahy mezi rostlinami (uvnitř populace nebo mezi populacemi ve společenstvu) Vztah k podmínkám prostředí Vztahy k dalším trofickým úrovním (mravenci, mykorhizní houby)

Ohrazení (http://mapy.atlas.cz)

Přístupy Detailní úžeji zaměřené experimenty v „kontrolovaných“ podmínkách (záhon, skleník, klimabox)

Když je hezky, tak je to v terénu pohoda

Ale zvládneme to, i kdž prší

Funkční vlastnosti rostlin Pracujeme většinou s celým společenstvem – v experimentu Ohrazení mám ke stovce druhů Měření fyziologických dějů – ale nejde změřit u všech druhů Měření funkčních vlastností – na místě (v terénu, ve skleníku či klimaboxu) nebo na odebraných rostlinách v laboratoři

Kdo co dělá? Jan Šuspa Lepš (KBO) suspa@prf.jcu.cz mechanismy, které určují fungování rostlinných společenstev Zpracování dat, Modelování Myrmekochorie Jakub Těšitel (KBO) jakub.tesitel@centrum.cz poloparaziti Majka Šmilauerová (KBO) majka@prf.jcu.cz vztahy mezi funkčními skupinami ve společenstvu kořeny, mykorhizy Francesco de Bello (KBO a BÚ Třeboň ) fradebello@ctfc.es, - functional diversity, Dark diversity

Proč mnoho druhů chybí na pro ně zdánlivě vhodných místech? Proč tady není?!?

Základní otázky Poměr vegetativního a generativního šíření převažuje spíše regenerace ze semen nebo z vegetativních orgánů? vliv semenné banky

MYRMEKOCHORIE Roznos semen mravenci bika mnohokvětá Oboustranně výhodná spolupráce: Masíčko = elaiosom = tukový přívěsek semen krmen přednostně larvám hodnotná strava; lepší přežívání zimy přenos dále od mateřské rostliny místo vhodné ke klíčení typ zoochorie – šíření semen mravenci, kteří krmí jejich elaiosomy larvám mutualismus rostlina – mravenec mutualismus + mravencům: hodnotná strava pro mravence (víc, těžších larev, lepší přežívání zimy) + rostlinám: dál od mateřské rostliny (0,01 m – 77 m; průměr - 0,96m) =) snížení kompetice s ní , místa výhodná ke klíčení (bohatá na živiny, provzdušněné) vlaštovičník větší 13

viola Rivinova vlaštovičník větší všivec lesní bika mnohokvětá rostliny z různých čeledí, dvouděložky, trávy, ostřice ostřice kulkonosná dymnivka dutá mochna nátržník trojzubec poléhavý 14

Jak (funkční) rozmanitost lučního společenstva ovlivňuje jeho fungování?

Rostliny nečerpají ale živiny jen kořeny… …ale také prostřednictvím symbiotických hub ! Společenstva arbuskulárně mykorhizních (AM) hub „spolupracujících“ s jednotlivými druhy rostlin nejsou shodná ! Tentýž druh houby může jednomu hostiteli prospívat a jinému škodit Jak se změní společenstvo AM hub v půdě po odstranění dominantního druhu byliny nebo funkční skupiny bylin?

Ekologie poloparazitických rostlin na katedře botaniky PřF JU 17

Kořenoví poloparaziti Zelené parazitické kytky Kytky na pomezí autotrofie a heterotrofie Pod zemí paraziti, nad zemí – kompetice o světlo Mohou ovlivňovat diverzitu a fungování společenstev Klíčové druhy: snižují dostupnost živin během sezóny, potlačují dominanty, snižují produktivitu Snižují intenzitu kompetice - umožňují koexistenci více druhů kontakt: Jakub Těšitel, jakub.tesitel@centrum.cz http://botanika.prf.jcu.cz/hemiparasiticplants/ 18

Co se u nás můžete naučit Kytky, snímkování a mapování vegetace Kultivace v klimaboxu a experimentování s rostlinami Experimentální metody Měření fotosyntézy Analýza obsahu chlorofylu, obsahu živin,… Stabilní izotopy uhlíku Molekulární metody PCR, sekvenování, DNA barcoding,… Analýza dat: klasická statistika, analýza molekulárních dat, design experimentů Matematické modelování Metody studia kořenů a mykorhizní symbiosy 19