DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0691 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_EK09 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice 68771 Autor RNDr. Anna Priessnitzová Vzdělávací oblast Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor Základy přírodních věd - ekologie Tématický okruh Ohrožování základních složek biosféry Téma Pedosféra Ročník 1. M Datum tvorby 6.8. 2013 Anotace Prezentace motivuje žáky k hlubšímu zájmu o půdu. Poskytuje informace o vzniku půdy, jejím složení, o nevhodném zasahování člověka do půdního fondu. Účelem je vést žáky k úctě k půdě. Metodický pokyn Teoretické informace z prezentace je vhodné doplnit praktickými ukázkami typů půd, dle možností žáci na školní zahradě vytvoří půdní profil. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Vlastnosti půdy Typy půd Složení a úrodnost půdy Pedosféra Vlastnosti půdy Typy půd Složení a úrodnost půdy

Vlastnosti půdy Půda vzniká zvětráváním podložní (matečné) horniny, na jejímž chemickém složení závisí do značné míry vlastnosti půdy. Důležitým faktorem jsou i klimatické podmínky. Půdy se liší chemickým složením, zastoupením organismů, strukturou a propustností pro vodu a plyny. Podle obsahu humusu půdy dělíme na : černozem hnědozem podzolové půdy

Půdní horizont O- humusová vrstva A- jílovitá vrstva B- zvětralá a rozrušená matečná hornina C- matečná hornina

Půdní horizont

Typy půd v ČR

Hnědozem Černozem

Černozem Jsou to také nejúrodnější půdymírného pásma Černozem Jsou to také nejúrodnější půdymírného pásma. Na Zemi se nacházejí dvě velké černozemní oblasti: jednak prérie v okolí Velkých jezer v Severní Americe, jednak v jižní Ukrajině, jižním a středním Rusku a na Sibiři. V ČR se černozem vyskytuje na jižní Moravě a částečně i v Polabí. Hnědozem půdní typ, který je méně kvalitní než černozemě Hnědozemě jsou typické pro rovinaté či jen mírně zvlněné oblasti, kde se dříve vyskytovaly spraše či sprašové hlíny vznikajících převážně v dobách ledových v předpolí ledovců. Původní vegetační pokrytí bylo tvořeno listnatým lesem, který později ustoupil zemědělskému využití. V současnosti se jedná o široce využívanou zemědělskou půdu.

Kambizem – v ČR nejrozšířenější, hnědá lesní půda Glejovitá půda – podmáčená, vyluhované Podzol – vyluhovaná neúrodná půda

Podle klimatických podmínek půdy suché , podmáčené, trvale zmrzlé (permafrost) Podle velikosti částic půdy písčité, hlinité, jílovité Další vlastnosti půdy pórovitost (na ní závisí obsah vody a vzduchu) sorpční schopnost (zvyšuje ji obsah humusu) teplota půdy kyselost půdy – pH slanost půdy (ovlivňuje příjem vody a živin) Nejdůležitější vlastností půdy je úrodnost.

Základem půdy je povrchová vrstva zvětralé zvětralé nerosty a horniny Základem půdy je povrchová vrstva zvětralé zvětralé nerosty a horniny. Tvoří zhruba 90% pevné složky půdy, její chemické složení pak ovlivňuje obsah minerálních látek v půdě. Humus – zbytky odumřelých organismů Půdní voda (obsahuje rozpuštěné minerální látky) Plyny – dusík, kyslík, oxid uhličitý Edafon – živé organismy v půdě (patří sem organismy, které půdu provzdušňují, rozkládají odumřelé zbytky rostlin a živočichů, přispívají k vzniku minerálních látek v půdě).

Edafon

Úrodnost půdy je schopnost půdy poskytnout rostlinám dostatek živin, vzduchu a vody, ovlivňuje ji množství humusu, tmavší barva půdy = vyšší úrodnost. Úrodnost půdy se zvyšuje vhodným obděláváním, odvodňováním, zavlažováním, hnojením. Půda je lehce zničitelný ale těžko obnovitelný zdroj. Jeden cm půdy vzniká 80 – 150 let. Neuvážené zásahy mohou půdu poškodit až zničit – degradace půdy.

Degradace půdy - znehodnocení Eroze: vlivem vody, větru a mrazu dochází k rozrušení a transportu půdy. Ochrana – kořeny vegetace. Sesuvy půdy po odlesnění a přívalových srážkách, podmáčená půda se sune po svazích. Příčiny : nevhodné rozorávání svahů, odlesnění, rozorávání mezí, vykácení remízků a rozptýlené vegetace.

Povrchové doly, skládky odpadu, kalová pole

Nepromyšlené, politicky motivované a nekompetentní zásahy se prováděly v 50. letech. V době nástupu komunistického režimu docházelo k násilné kolektivizace. Z polí sedláků vznikaly lány, rozorávaly se meze. Došlo ke zničení rozptýlené zeleně, pěstovaly se nevhodné plodiny extenzivním způsobem podle sovětského vzoru. Následně pak docházelo k erozi půdy a nenahraditelným ztrátám na půdním fondu. Důsledkem je nevratné poškození půdy v nejúrodnějších oblastech naší republiky.

Podmáčení půdy – zavlažováním na nevhod Podmáčení půdy – zavlažováním na nevhod. místech Zasolení půdy – zavlažování tvrdou vodou, soli se hromadí v půdě, snižují se výnosy (zánik civilizace v Mezopotámii). Solení komunikací - vegetace podél silnic odumírá. Chemická degradace – pesticidy, kyselé deště oleje, nafta, PCB, mořidla nadměrné hnojení. Dezertifikace - přeměna v poušť. Příčina : nadměrná pastva, pěstování nevhodných plodin, nedostatek statkových hnojiv.

Zhutňování půdy – udusání půdy těžkými mechanismy, hnojení umělými hnojivy místo statkovými. Zábor půdy – povrchové doly, stavby sídlišť, supermarketů, silnic a dálnic, solární elektrárny.

Zábor půdy

Ochrana půdy - opatření Zalesňování, pozemky na svazích využívány jako pastviny, výsadba větrolamů, rozptýlené zeleně – remízky, meze. Zonální pěstování – střídání plodin. Využívání statkových hnojiv a kompostů. Bránit neuvážené zástavbě na lokalitách s úrodnou půdou. Omezit využívání těžké mechanizace, umělých hnojiv a pesticidů.

Rozptýlená zeleň : meze, aleje, větrolamy, remízky

ZDROJE: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stagnogley.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Soil_profile.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Black_dirt_in_Black_Dirt_Region.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BrownSoil.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Braunerde_Conv.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Podzol.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Talpa_europaea_MHNT_Tete.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/fa/Krtek1.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Regenwurm1.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aterro_Sanitario.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sonoran_Desert_33.081359_n112.431507.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:K%C5%99emelinov%C3%BD_d%C5%AFl.JPG http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Surface_coal_mining_(Mecsek_Mountains).jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rapsfeld_2007.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Czechia,_Jicin,_Wallenstein%27s_alley.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fletcher_Moss-row.JPG http://pl.wikipedia.org/wiki/Plik:Combine_CR9060.jpeg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fotovoltaick%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Brno-Tu%C5%99any.jpg http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Traktor_McCormick_XTX_145.JPG http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Interchange-colour-img_0526b.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Gora_Cisowa_03.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%AFda_(pedologie) BRANIŠ, Martin: Základy ekologie a ochrany životního prostředí. Praha : Informatorium, 1997.