Půdy Podle velikosti částic rozlišujeme půdní druhy: a) písčité – málo humusu, špatně zadržují vodu (lehké půdy) b) hlinité – stejný podíl písku a jílu, dostatek humusu (středně těžké půdy) c) jílovité – hodně jílovitých částic, málo vzduchu (těžké půdy)
Ohrožení půdy: plošná eroze (odnos půdy větrem a deštěm) hloubková eroze (vede ke vzniku stružek až roklí) kyselé deště (vymývají živiny z půdy) znečištění hnojením a postřiky stavba měst a silnic těžká mechanizace (udusání půdy – snižuje se pórovitost)
Podle tloušťky a zastoupení půdních horizontů rozlišujeme půdní typy: a) černozem – v nížinách - vznikají na spraších do 400 m nad mořem - bohaté na humus - velmi úrodné, pěstuje se na nich pšenice, cukrovka a zelenina b) hnědozem – středně těžké půdy mírného pásu - u nás nejrozšířenější - podobné černozemím, s menším obsahem humusu, CaCO3 a živin - pokud se hnojí - velmi dobrá úroda c) podzoly – ve vyšších polohách - vznikají na kyselých horninách (SiO2) – kyselé půdy - svrchní vrstva je vyluhovaná - nepříliš úrodné, většinou zalesněné, jinak vhodné k pěstování brambor d) nivní půdy – půdy naplavené řekami, pěstování zeleniny e) rendziny – na vápenatých substrátech (krasy) – zásadité půdy
Složení půd 1. Plynná složka = půdním vzduchem (N2, O2, CO2) + vodní pára + plyny vzniklé rozkladem organických látek (amoniak, sirovodík a metan) 2. Kapalná složka = půdní roztok (H2O+rozpuštěné látky) 3. Pevná složka se dělí na organickou a anorganickou část: - anorganická část - úlomky matečné horniny různé velikosti, určuje zrnitost půd - organická část - organismy a humus