DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0967 Název projektu Zlepšení podmínek pro vzdělávání na MGO Název školy Matiční gymnázium Ostrava, Dr. Šmerala 25/2565, 728 04, Ostrava Název materiálu Platón Autor Jana Trčková Tematický okruh Základy společenských věd – Základy filosofie Ročník 3. ročník Vytvořeno 15. 9. 2013 Anotace Cílem tohoto pracovního listu je na jednotlivých úkolech lépe pochopit základy Platónovy filosofie. Metodický pokyn Studenti mohou s pracovním listem smysluplně pracovat až po probrání základů Platónovy filosofie. Jednotlivé úkoly pak slouží k procvičení a k nalezení širších souvislostí v celku antické filosofie. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Platón Pracovní list

Platónova akademie Platónova hlavní díla se dochovala, což souvisí zřejmě s tím, že založil kousek za Aténami vlastní filosofickou školu. Byla v malém hájku pojmenovaném po řeckém bájném hrdinovi, jenž se jmenoval Akadémos (od té doby mluvíme o akademickém životě, akademickém přístupu). Vyučovala se zde filosofie, matematika, zejména geometrie, a gymnastika. I když vyučování možná není to správné slovo, nejdůležitější byl totiž živý rozhovor s žáky. Není tedy náhodou, že Platónovou nejběžnější formou vyjadřování se stal dialog.

Otázky k textu: Zamyslete se nad složením vyučovacích předmětů, o čem svědčí? 2. Na koho zjevně Platón svou formou vyjadřování pomocí dialogu navazuje?

Správné odpovědi: Svědčí o praktickém naplňování řeckého ideálu kalokaghátie. 2. Platón navázal na svého učitele Sókrata, který zemřel v jeho 29 letech.

Platónova ontologie Platón v oblasti ontologie usiloval o pravé, jisté vědění, které se může týkat jen pravého, trvalého jsoucna (vliv eleatů). Právě pro toto jsoucno používá výraz idea (eidos), odvozuje ho z řeckého idein=vidět. Je to schopnost vidět přes pomíjivost smyslových věcí ono neproměnné, stálé. Tedy schopnost nikoli smyslů, ale rozumu. To znamená, že máme co činit s dvojím odlišným jsoucnem.

Platónovo dvojí odlišné jsoucno: Jedná se o svět idejí (původnost, stálost, vyšší hodnota) a svět smyslově vnímatelných věcí (odvozenost, pomíjivost, nižší hodnota). To, co považujeme v běžném životě za skutečné, jsou pouze jakási zdánlivá jsoucna, pravý, objektivně existující je svět idejí, který je hiearchicky uspořádán, a na nejvyšším místě se nachází idea dobra.

Správně doplňte: Platón při hledání pravého poznání používá pojem ……., který je odvozen z řeckého slova…………….. . Pravý, objektivně existující svět poznáme ……………………, ten pomíjivý vnímáme ………………. . Nejvyšší idea je …………………………. .

Správné doplnění: Platón při hledání pravého poznání používá pojem idea, který je odvozen z řeckého slova idein=vidět. Pravý, objektivně existující svět poznáme rozumem, ten pomíjivý vnímáme smysly. Nejvyšší idea je idea dobra.

Úkol: Zařaďte Platóna z hlediska poznání světa do zavedených filosofických kategorií.

Správná odpověď: Platóna řadíme z hlediska poznání světa k idealistům, přesněji k objektivním idealistům.

Platónova představa státu Vybudování státu přirovnává ke své představě o lidském těle. Tělo je rozděleno do tří částí: hlavy, hrudi a břicha. Každé z těchto částí odpovídá i některá duševní vlastnost. K hlavě patří rozum, k hrudi vůle a k břichu žádostivost. Ke každé z těchto vlastností patří nějaká ctnost. Rozum míří k moudrosti, vůle k odvaze a vášeň je třeba krotit, aby člověk prokázal uměřenost. Jako má tělo hlavu, hruď a břicho, má stát vládce, strážce a výrobce. Dobrý stát je řízen pomocí rozumu a společnost by měli řídit filosofové (sofokracie).

Doplňte tabulku vztahů: Tělo Duše Ctnost Stát hlava rozum ……….. vládci ……… vůle odvaha ………. břicho …….. …………. výrobci

Doplněná tabulka vztahů: Tělo Duše Ctnost Stát hlava rozum moudrost vládci hruď vůle odvaha strážci břicho žádostivost vášeň výrobci

Závěrečný úkol pro diskusi: Pokuste se komentovat slova britského matematika a filosofa A. N. Whiteheada (1861 – 1947): …… Celé dějiny filosofie jsou vlastně pár poznámek k Platónovi.

Použitá literatura GAARDER, Jostein. Sofiin svět: Román o dějinách filosofie. První vydání. Košice: Knižná dielňa Timotej, 1995. NOVOTNÝ, Zdeněk. Jak (se) učit filosofii. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2004, 143 s. Dějiny filosofie (Olomouc), díl 1. ISBN 80-718-2179-9. RICKEN, Friedo. Antická filosofie. 1. vyd. Překlad David Mik. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1999, 230 s. díl 1. ISBN 80-718-2092-X.