Sportovní trénink dětí a mládeže

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Teorie sportovní přípravy Školení trenérů baseballu II.tř. Nymburk 2010.
Advertisements

MY JSME MŠ VYHLÍDKA J.K.Tyla
Instruktor lyžování © 2008 jen pro vnitřní potřebu Metodická komise ÚZL SL ČR.
Formy a druhy sociálních služeb. Sociální služby Činnost zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo v rámci prevence před.
Elektronické učební materiály - … stupeň Předmět Autor: Mgr. Roman Havlíček Elektronické učební materiály – II. stupeň Tělesná výchova 1.1 Rozvoj vytrvalostních.
© 2010 Metodická komise OSÚ-ZL Cvičitel lyžování.
Projekt Děti na startu. CO JSOU DĚTI NA STARTU  Celonárodní projekt všeobecné sportovní přípravy dětí předškolního a mladšího školního.
Didaktika TV jako součást kinantropologie Kinantropologie = vědní obor, jehož předmětem zkoumání je lidská pohybová činnost ve všech souvislostech. Má.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
Univerzita Karlova v Praze Fakulta tělesné výchovy a sportu Katedra gymnastiky Gymnastika II. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem,
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a mateřská škola Lukavice, okres Ústí nad Orlicí AUTOR: Eva Strnadová NÁZEV: VY_52_INOVACE_04_05_13_POSTNATÁLNÍ VÝVOJ JEDINCE.
Mechanické vlastnosti dřeva - úvod VY_32_INOVACE_28_565 Projekt MŠMTEU peníze středním školám Název projektu školyICT do života školy Registrační číslo.
Stres a jeho důsledky. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a mateřská škola Bohdalov ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.4.00/ ŠABLONA: III/2 VZDĚLÁVACÍ OBLAST:
Mechanika II Mgr. Antonín Procházka. Co nás dneska čeká?  Mechanická práce, výkon, energie, mechanika tuhého tělesa.  Mechanická práce a výkon, kinetická.
VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST ZKUŠENOSTI S PODPOROU ESF VE VELKÉ BRITÁNII.
Podnik ro Název projektu: Nové ICT rozvíjí matematické a odborné kompetence Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název školy: Střední odborná.
Autor: Mgr. Tomáš SládekGVH HořoviceVY_52_INOVACE_ZSV1_21 POZORNOST.
Didaktická analýza dějepisného učiva Přednáška č. 6 AR 2014/2015.
©Ing. Václav Opatrný. V úvodních hodinách elektrotechniky jsou žáci seznamováni s veličinami, které popisují známý fyzikální svět, získávají představu.
ÚVOD DO SPECIALIZACE AKTIVITY PODPORUJÍCÍ ZDRAVÍ 8. Pohybové aktivity - programy a jejich možnosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním.
Dotkněte se inovací CZ.1.07/1.3.00/ Životospráva rodiny.
Michal Lehnert Sportovní trénink dětí a mládeže. O S N O V A P Ř E D N Á Š K Y 1)Charakteristika STDM, specifika tréninkového zatížení. 2)Specifické požadavky.
Sub-projekt PF 098: Práva dítěte ve školské praxi Brno, 26. listopadu 2013 Autentická participace Petra Ali Doláková Realizátor projektu: Česko-britská.
2 Marketingové koncepce
Ing. Kateřina Lichtenberková
Instruktor lyžování II.třídy (150) jen pro vnitřní potřebu
Regenerace ve sportu Stolní tenis Tomáš Kurečka TVS RVS III
Vnitropodniková komunikace ve vybraném subjektu
Mimoškolní aktivity dětí
2.2. Dynamika hmotného bodu … Newtonovy zákony
Název školy: Základní škola speciální Litvínov, Šafaříkova 991
Dobrý den Horská klinika 2011.
PSYCHICKÉ STAVY OSOBNOSTI POZORNOST - VĚDOMÍ.
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tématický celek
Didaktika sportovních činností
Stimulace tvořivosti – tvůrčí řízení a vedení lidí,
Vliv sportu na rozvoj a motivaci mládeže Richard Beneš
Tělesná zdatnost ve školní tělesné výchově
Tělesná zdatnost ve školní tělesné výchově
Rychlostní schopnosti (speed, Schnelligkeit)
Tělesný, funkční a psychický vývoj dětí a mládeže
Strategie na různých trzích
PRÁCE Z TERÉNU – sportovní gymnastika Veronika Krupková
PROTIDROGOVÁ PREVENCE Alkohol
Týmové dovednosti 2 Marie Blahutková.
Autor: PaedDr. Hana Hrubcová Název: VY_32_INOVACE_3B_12_Svaly
OP VK Využívání ICT Sada č. 3 - Př - 8
Pedagogika školního sportu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
České školství v mezinárodním srovnání Stručné seznámení s vybranými ukazateli publikace OECD Education at a Glance 2010 Tisková konference 7.
TRÉNINK MLÁDEŽE PLAVÁNÍ Mgr. Ivana Felgrová (UK FTVS)
Životní cyklus.
Cyklistický trénink dětí v triatlonu Petr Polívka
SOS-Kinder- und Jugendhilfen
Zdravotní tělesná výchova (ZTV)
APLIKACE PEDAGOGICKÝCH PRINCIPŮ (ZÁSAD) VE SPORTOVNÍ EDUKACI
PERIODIZACE Michal Lehnert.
Fáze vývoje jedince Mgr. Jana Gajdošová
FORMY PRÁCE S TALENTOVANÝMI ŽÁKY
KOORDINAČNÍ SCHOPNOSTI
PŘEDZÁVODNÍ OBDOBÍ KATEGORIE ML. DOROST, ST. DOROST A JUNIOŘI
Metoda VTI Intenzivní forma pomoci v domácím prostředí rodiny, přímo tam, kde problém vzniká (80.léta 20. stol. v Holandsku) Rodiny, které mají obtíže.
2. setkání platformy: .d Tvorba Školské inkluzivní koncepce Libereckého kraje Manažer aktivit projektu: Bc. Jakub Lang
Střední škola obchodně technická s. r. o.
Diferencované stravování
SK Benešov U8 – kompenzační cvičení, protahovací cviky
Kondiční PŘÍPRAVA LAKROS.
Děti mladšího školního věku a přirozený pohyb
Diagnostika dítěte předškolního věku
Transkript prezentace:

Sportovní trénink dětí a mládeže Michal Lehnert

O S N O V A P Ř E D N Á Š K Y Charakteristika STDM, specifika tréninkového zatížení. Specifické požadavky na činnost trenéra v STDM. STDM ve věkových obdobích 6-10, 11-15, 16-18 let. Shrnutí poznatků o kondičním tréninku a tréninku techniky. STDM a sportovní výkon (soutěže).

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE CHARAKTERISTIKA Součást počáteční etapy dlouhodobého procesu přípravy sportovců. Zpočátku přípravný charakter - zaměřen na utvoření vztahu ke sportu, vytváření základního fondu dovedností a zvyšování tělesné zdatnosti, vytváření správného pohybového režimu… SPECIFICKÝ CÍL – tvorba předpokladů pro efektivní trénink a základů dosažení relativně maximální sportovní výkonnosti v dalších etapách.

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE CHARAKTERISTIKA VÝCHODISKA TRÉNINKU: perspektivnost, všestrannost a respektování probíhajícího vývoje. Většina mladých sportovců nedosahuje v tomto období maxima svého potenciálu díky biologickému vývoji (tréninkové a výkonnostní možnosti determinovány rychlostí růstu skeletu, nervové soustavy a vnitřních orgánů).

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE CHARAKTERISTIKA Fyzický rozvojpřizpůsobovat tréninkové zatížení růstovým trendům, vývoji kostry, specifikům odpovědí na tréninkové podněty. Psychický rozvoju dětí vycházet z toho, co potřebují a co je baví (to mohu ovlivnit), u nejmladších brát v potaz vysokou unavitelnost CNS.

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE STANOVENÍ TRÉNINKOVÝCH CÍLŮ Krátkodobé cíle - jejich stanovování udržuje každodenní koncentraci a motivaci. Dlouhodobé cíle - představují kulminaci tréninkového úsilí. Průběžně a pravidelně vyhodnocujeme pokroky. Zapojení do vytyčování cílůzvýšení motivace.

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE STANOVENÍ TR. CÍLŮ U DĚTÍ Při stanovení cílů vycházet z toho, co děti potřebují a co je baví (to můžeme ovlivnit). Upřednostňovat cíle procesuálně orientované (zlepšení, „zvládnutí“) především krátko a střednědobé) před výsledkově orientovanými (absolutně orientovanými – medaile, umístění).

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ Zvyšovat postupně, výrazněji většinou po 1. etapě sportovní přípravy (u technicko-estetických sportů dříve): -prodlužováním doby trvání jednotek, -zvyšováním počtu jednotek v týdnu, objemu (intenzity) zatížení při stejné frekvenci. Vždy vycházet z individuálních specifik, charakteristických požadavků disciplíny (odvětví), včetně věku dosažení maximální výkonnosti. Zajistit úspěšnost v co nejvíce tréninkových činnostech.

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRÉNINKOVÉ ZATÍŽENÍ U DĚTÍ Celkový objem: do 10 let max. 4-5hod/týden, asi do 14 let max. 10-12hod/týden. Intenzivní tréninkové zatížení zřejmě neovlivňuje negativně růst. Výsledky výzkumů: v obsahu tréninku prepubescentů není nutno výrazněji rozlišovat zatížení aerobního a anaerobního charakteru.

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRENÉR Znát problematiku výběru talentů. Znát a respektovat specifika vývoje somatického, fyziologického, psychosociálního. Respektovat možné odlišnosti ve vývoji - rozdíly mezi kalendářním a biologickým věkem. Využívat citlivých (senzitivních) období v rozvoji motorických schopností.

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRENÉR Stanovit poměr všestranné a speciální přípravy – vyhnout se rané specializaci!!! Znaky rané specializace: -snaha o rychlé (předčasné) nárůst sportovní výkonnosti, -jednostranné zaměření, upřednostňování obsahu specializace, -celková podobnost s tréninkem dospělých (důraz na výkonnost, vážnost, psychický tlak…)

SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ A MLÁDEŽE TRENÉR Sledovat chuť do tréninku, vytvářet dobrou atmosféru, dbát na pestrost a zábavnost tréninku – upřednostňovat herní princip, podporovat další aktivity (vč. nesportovních)… Vyrovnat se s organizací tréninkové jednotky. Psychologické působení zaměřit na plnění a vyrovnání se s tréninkovými (později i soutěžními) požadavky, rozvoj morálně-volních vlastností, fair play, vztah sportovců k vlastnímu tělu, samostatnosti, sebevědomí, výkonové motivace…

SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 6-10 let Vytvářet vztah ke sportu, návyk na pravidelnou činnost (snadná ovlivnitelnost), zaujmout nabízenými činnostmi, soutěživostí. Osvojovat širokou škálu základních dovedností bez zaměření na detaily, dovednosti často opakovat. Často měnit obsah (rychle klesá soustředěnost). Preferovat zábavu před vítězstvím, společné soutěžení hochů a děvčat (rozdíly ve výkonnosti jsou minimální).

SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 6-10 let Systematicky využívat modifikovaných (zjednodušených) aktivit a pomůcek. Podporovat uvědomování si vlastního těla, tvořivosti, oceňovat “zaměření” na trénink, disciplinovanost …

KONDIČNÍ TRÉNINK (6-10 let) KOORDINACE - senzitivní období, zařazovat v každém tréninku, široké spektrum cvičení. RYCHLOST- senzitivní období (zejména v 2. polovině období), -nejdříve preferovat rozvoj R reakce a jednodušší lokomoční cvičení - hlavně frekvenční R do 6-8 s, -později lze zvýšit podíl běhů se změnou směru (adaptace a přirozený nárůst síly), -pozornost i R horních končetin a trupu, spojovat rychlost a techniku. POHYBLIVOST - přirozeně vzrůstá.

KONDIČNÍ TRÉNINK (6-10 let) SÍLA Není závislost mezi sportovním výkonem v dospělosti a silovým tréninkem. Hlavním úkolem je příprava šlach a vazů, zlepšení činnosti energetických systémůlepší využívání tukůlepší poměr svalová hmota/hmotnost. Cvičení - nenáročná cvičení kondiční gymnastiky, s překonáváním odporu vlastního těla (vč. rychlostně-silových), úpoly…

SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 11-15 let Soutěže by ještě neměly představovat nadměrný stres pro podpůrně-pohybový aparát a psychiku - vítězství není rozhodující. Podporovat utváření správných návyků (tréninkových, stravovacích, hygienických), fair-play při soutěžení (i v životě). V 2. polovině období si mladí sportovci začínají uvědomovat nezbytnost plného nasazení a pravidelnosti pro dosažení vysoké výkonnosti (sport = nejen hra, ale i povinnost).

SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 11-15 let Dobré předpoklady pro trénink, cca do poloviny období hlavně pro motorické učení. Vzestup výkonnosti, zvětšují se rozdíly mezi chlapci a děvčaty. Vytvářet základy strategie a taktiky ve spojení s dovednostmi (zlepšená představivost a orientacepředpoklady pro spolupráci). Období zvýšeného rizika poškození podpůrně-pohybového aparátu (hoši až cca 13-15 let). Specifickým fenoménem je nástup puberty.

KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let) KOORDINACE – senzitivní období (zejména zpočátku období), u dříve dospívajících zařazovat více koordinačních cvičení. Ke konci období stagnace, event. pokles. Respektovat specifika sportů. RYCHLOST – senzitivní období - především R reakční, frekvenční, děvčata později i akcelerační. Rozvoj rychlosti hlavně u hochů v pubertě (v pozdější fázi) a v časné postpubescenci  zvýšit objem R tréninku.

KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let) VYTRVALOST – průběžně rozvíjet aerobní vytrvalost – není potřeba klást důraz na intenzitu. Koncem období dle požadavků sportu vyšší pozornost tréninku aerobní vytrvalosti a u dívek i anaerobní. POHYBLIVOST – přirozeně vzrůstá, ke konci období je možná stagnace, event. zhoršení.

KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let) SÍLA Hlavním úkolem je podpora harmonického rozvoje a příprava na zvýšené zatížení v následující etapě. Preferovat komplexnější cviky (zapojeno více kloubů, resp. velké svalové skupiny), techniku cvičení, správné návyky (protažení, kompenzace). Využívat: cvičení kondiční gymnastiky, s překonáváním odporu vlastního těla, úpoly, doplňkové odpory - přednost expanderům, lehkým činkám. Dbát na variabilitu pohybů, výběr vhodných poloh – nepřetěžovat páteř…

KONDIČNÍ TRÉNINK (11-15 let) SÍLA Předchází-li kvalitní příprava, lze ke konci období využít doplňkových odporů až 50-60% maxima. Výbušná síla – důraz na rychlostní složku – dívky již zpočátku období. Příklad S tréninku u 14letých: PO = 10-15, později 8-12, PS = 1-3, v programu vybrat 6-10 komplexních cviků (na strojích více).

SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 16-18 let Úspěch v soutěžích není, zejména v počátku období, ve většině sportů stále hlavním cílem. Počet soutěží se zvyšuje. Hlavním východiskem stavby tréninkových cyklů se postupně stává soutěžní kalendář, roste význam přípravy na soutěže. Výrazněji narůstá velikost zatížení, ke konci období trénink postupně nabývá rysy tréninku dospělých. Oscifikace kostí však není plně dokončena.

SPORTOVNÍ TRÉNINK VE VĚKOVÉM OBDOBÍ 16-18 let V obsahu tréninku zdůrazňovat specializaci – nárůst specifičnosti tréninkových cvičení. Zvyšuje se význam taktické přípravy, teoretické přípravy. Spojení dokonalé techniky s taktikou (zvládnout téměř celé spektrum specializace),. Zvýšení důrazu na kondici (značné přírůstky hlavně u hochů), aerobní i anaerobní zatížení.

KONDIČNÍ TRÉNINK (16-18 let) SÍLA Předpolady pro hypertrofii, zvyšovat specifičnost cvičení. Ke konci období - maximální a výbušná S. Dívky v postpubertě – důraz na horní polovinu těla (k udržení proporcionality). Výsledek výzkumu: 13-15 opakování lepší výsledky než 6-8, trvání pohybu 4-6 sec.

KONDIČNÍ TRÉNINK (16-18 let) RYCHLOST – akcelerační, frekvenční – zlepšování hlavně nárůstem silové komponenty. VYTRVALOST – aerobní i anaerobní. KOORDINACE – více respektovat specifika specializace FLEXIBILITA – dále rozvíjet (vzhledem k specifikům sportovních výkonů) nebo udržovat.

SILOVÝ TRÉNINK U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) Podpora vývinu svalstva vytváří základ vysoké výkonnosti v dospělosti - většinou jsou slabé svaly zajišťující držení těla (trup, ramena, kyčle). Nejdříve odstranit svalové dysbalance. Cvičení vede k přizpůsobení délky svalových vláken rostoucím kostem - intenzita není zpočátku rozhodující. Nejdříve upřednostňovat sílu šlach a vazů před silou svalů (ta roste rychleji), trupu před končetinami, podporovat rozvoj flexibility svalů.

SILOVÝ TRÉNINK U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) Při odborném vedení nedochází k poškozování organizmu, zlepšuje se připravenost na následující specifické zatížení, podporuje se rozvoj svalové rovnováhy, činnost synergistů… Výsledky výzkumu: -U 7-16letých stejné výsledky při cvičení 2 i 3x/týden, trénink 1x týdně nestačí na udržení. -Děti, které absolvují S trénink mají 3x nižší výskyt zranění.

PŘÍKLAD SPECIFICKÉHO ZAMĚŘENÍ SILOVÉHO TRÉNINKU Tenis – šikmý sval břišní (pro přenos sil), prsní, deltový, široký zádový a triceps (pro úder). Příklady cvičení: pullovery, shyby, flexe a extenze zápěstí…). Tance – speciální cvičení abdukce, addukce dolních končetin, výpady (i stranou), extenze hlezna (přitahování špiček), flexe a extenze kolene, pohyby trupu do všech směrů, tlaky nad hlavu…

TRÉNINK RYCHLOSTi U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) Využít důsledně citlivého období – v cca 8 –12 (13) letech, u chlapců déle. Zaměřit se na všechny druhy rychlosti, různé části těla. Zařazovat široké spektrum cvičení. Trénovat v menších objemech, ale častěji, upřednostňovat soutěžení. Dbát na technické provedení cvičení a na včasné propojení rychlosti a techniky (zvládnout hrubé rysy).

TRÉNINK VYTRVALOSTI U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) Názory, že děti se hůře adaptují na aerobní vytrvalostní podněty než dospělí se nepotvrdily. Prepuberta – vysoká intenzita je zbytečná (např. při tepové frekvenci kolem 200/min je tepový objem nízký – pokles schopnosti přenosu kyslíku a glukózy pro svalovou práci). Vhodné je měnit překonávané vzdálenosti a trvání. Prepuberta – provádět déletrvající sportovní činnost bez pocitu výrazné únavy (hry - vyhovuje opakování krátkých intenzivnějších nástupů).

TRÉNINK VYTRVALOSTI U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) Děti: upřednostňují se sportovní hry a jejich modifikace, pohybové hry, štafetové závody. 1) aerobní zatížení: 90s-3 min a více (HR 166-174) 2) anaerobní zatížení: 20-60s (HR – 176-190). Výsledky výzkumů: -Prepubescenti – vytrvalostní trénink ovlivňuje pravděpodobně vlákna I i II - jejich metabolický charakter (výsledek výzkumu u 11letých). -Dlouhotrvající běhy zřejmě nepoškozují epifýzy dlouhých kostí. -Dívky (normální populace) – výkony z období (pre)puberty již nemusí zopakovat.

TRÉNINK VYTRVALOSTI U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) Puberta – zvýšení VO2 max hlavně u hochů (především nárůstem svalové hmoty, zvýšení koncentrace hemoglobinu), ale cca půl roku před růstovým spurtem může dojí k stagnaci, resp. snížení úrovně vytrvalosti. Postpuberta – v tréninku postupně respektovat specifika specializace, v  soutěžním období nejméně 50% specifického tréninku vzhledem k nárokům sportovního výkonu na (an)aerobní metabolismus.

TRÉNINK KOORDINACE U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) Věnovat maximální pozornost. 7-12 let – výrazný rozvoj schopnosti kinestetické diferenciační, rytmické, rovnováhové, prostorově orientační, reakční Doporučení. všechny věkové skupiny – minimálně cca 10-15 min koordinačních cvičení v každé tréninkové jednotce.

TRÉNINK FLEXIBILITY U DĚTÍ A MLÁDEŽE (SHRNUTÍ) Přirozeně se vyvíjí až do cca 13-14 let. Hlavní úkoly: rozvoj a později udržení současné úrovně, příprava na specifické nároky disciplíny, prevence zranění, osvojení vhodných návyků… Upřednostňovat aktivní strečink - vysvětlovat význam cvičení a učit technice (cca od 10-11 let).

TRÉNINK TECHNIKY (SHRNUTÍ) Osvojovanou dovednost zařazovat co nejčastěji (v každém tréninku stanoveného bloku), hodnotit úsilí, snahu, nejen úspěchy. U dětí upřednostňovat komplexní postup (osvojovat dovednosti vcelku), zjednodušení – např. ve hrách umožnit co nejdříve po vytvoření hrubých pohybových programů uplatnění dovednosti při řešení herních situací (zisk míče, bodu = silnější stimul pro děti, než pochvala za zvládnutí techniky… Dále viz téma „Technická příprava“

VARIABILITA V TRÉNINKU TECHNIKY (SPORTOVNÍ HRY) Měnit obsah, náčiní (např. volejbal – velikost a hmotnost míče, tenis – výše odskakující míče, basketbal – nižší koše). Redukovat hrací prostor, počet hráčů – umožní lépe realizovat hru. Omezit nebo zjednodušit využívané dovednosti či taktiku, …

TRÉNINK DĚTÍ A SPORTOVNÍ VÝKON Trénink dětí není prioritně orientován na úspěch v soutěžích. Sportovní výkony jsou ovlivněny věkovými zvláštnostmi a dobou sportovní přípravy. Sportovní výkony jsou ovlivněny somatometrickými ukazateli (hoši v období 10-14 let, dívky v období 9 a především 12-13 let). Z nejlepších žáků se prosadí jen polovina (i méně) mezi nejlepší v dorosteneckých kategoriích, není úzká vazba mezi vysokou výkonností v dětství a v dospělosti.

PROČ KONČÍ DĚTI SE SPORTEM? ztráta zájmu absence zábavy časová náročnost přílišný tlak, důraz na vítězství jednostranné zaměření, nuda přílišná únava trenér

K O N T R O L N Í O T Á Z KY Charakterizujte STDM, uveďte specifika tréninkového zatížení. Jaké jsou specifické požadavky na činnost trenéra v STDM. Charakterizujte STDM ve věkových obdobích 6-10, 11-15, 16-18 let. Uveďte specifika a zaměření tréninku v jednotlivých obsahových složkách tréninku. Uveďte váš názor na problematiku sportovní výkonnosti a význam soutěží u dětí a mládeže.