Název školy Základní škola Kolín V., Mnichovická 62 Autor Mgr. Jiří Mejda Datum 23. 1. 2012 Název VY_32_INOVACE_06_CH7 Téma Složení vzduchu Ročník Sedmý

Složení vzduchu Anotace: Materiál je připraven jako interaktivní materiál pro sdílení ve školní síti pro samostudium nebo pro prezentaci na projektoru. Ovládání je řešeno skrz hypertextové odkazy.

Složení vzduchu – kliknutím vyber Ostatní plyny Kyslík Dusík

Dusík Ve vzduchu je dusíku 78% Dusík, chemická značka N (lat. Nitrogenium) je plynný chemický prvek, tvořící hlavní složku zemské atmosféry. Patří mezi biogenní prvky, které jsou základními stavebními kameny živé hmoty. Dusík je plyn bez barvy, chuti a zápachu. Není toxický ani jinak nebezpečný. Dusík je v atmosféře tvořen dvouatomovými molekulami, které jsou spojené velmi pevnou trojnou vazbou. Tato trojná vazba má za následek jeho nízkou reaktivitu. Dusík je inertní plyn, to znamená, že reaguje s jinými chemickými sloučeninami pouze za vysokých teplot a tlaků. Za laboratorní teploty reaguje pouze s lithiem a plutoniem. Za vysokých teplot se však dusík slučuje s většinou prvků - např. s kyslíkem okolo teploty 2 500 °C. Zpět na výběr Konec

Kyslík Kyslík (chemická značka O, latinsky Oxygenium) je plynný chemický prvek, tvořící druhou hlavní složku zemské atmosféry. Je biogenním prvkem a jeho přítomnost je nezbytná pro existenci většiny živých organizmů na této planetě. Kyslík je velmi reaktivní permanentní plyn, nezbytný pro existenci života na naší planetě. Slučování kyslíku s ostatními prvky se nazývá hoření, pokud je látka zahřátá na zápalnou teplotu. Jde prakticky vždy o exotermní reakci, která vede k uvolnění značného množství tepelné a světelné energie. Produkty hoření se nazývají oxidy, dříve kysličníky. Na Zemi je kyslík velmi rozšířeným prvkem. V atmosféře tvoří plynný kyslík 21 objemových %. Voda oceánů, které pokrývají 2/3 zemského povrchu je hmotnostně složena z 90 % kyslíku. V zemské kůře je kyslík majoritním prvkem, je přítomen téměř ve všech horninách. Jeho obsah je odhadován na 46 – 50 hmotnostních %. V hlubších vrstvách zemského tělesa zastoupení kyslíku klesá a předpokládá se, že v zemském jádře je přítomen pouze ve stopách. Zpět na výběr Konec

Ostatní plyny Zpět na výběr Konec Z ostatních plynů jsou nejdůležitější vzácné plyny, oxid uhličitý a vodní pára Oxid uhličitý (dříve kysličník uhličitý) je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu; při vyšších koncentracích může v ústech mít slabě nakyslou chuť. Je těžší než vzduch. Oxid uhličitý se podílí na vzniku skleníkového efektu. Celkově má však na skleníkovém efektu nižší vliv než vodní pára[1][2], která se na něm podílí z více než 60 procent Vodní pára je nejvýznamnější skleníkový plyn, její skleníkový efekt je víc než 10 000× vyšší než u oxidu uhličitého, způsobující jeho jak kladnou tak zápornou zpětnou vazbu. Z 99,9 % se nalézá v zemské troposféře. Kondenzací vodní páry vznikají oblaka, mraky a dešťové a sněhové srážky, vodní pára je též hlavní příčinou vzniku blesků či nejčastější a nejvíce zastoupený vulkanický plyn Inertní plyny (neboli netečné plyny či vzácné plyny) jsou členy 18. skupiny (dříve nulté skupiny) periodické tabulky. Mezi vzácné plyny patří helium, neon, argon, krypton, xenon, radon. Všechny mají plnou valenční slupku, která je příčinou jejich nízké reaktivity. Všechny jsou plynné látky, bez barvy a zápachu. Chemická reaktivita těchto plynů je přesto velmi malá, protože mají zcela zaplněné valenční orbitaly s2p6 (helium pouze s2). Všechny se vyskytují v podobě jednoatomových částic. Mají nízké teploty tání a varu (helium dokonce za normálního tlaku nelze převést do tuhého stavu). Svými vlastnostmi je nejunikátnější helium, které za velmi nízkých teplot kapalní. V kapalném stavu má supratekuté a supravodivé vlastnosti. Zpět na výběr Konec

Citace – odkazy jsou platné k 22.1.2012 http://cs.wikipedia.org/wiki/Dus%C3%ADk – dusík http://cs.wikipedia.org/wiki/Kysl%C3%ADk – kyslík http://cs.wikipedia.org/wiki/Oxid_uhli%C4%8Dit%C3%BD – oxid uhličitý http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_p%C3%A1ra – vodní pára http://cs.wikipedia.org/wiki/Inertn%C3%AD_plyn – vzácné plyny