Workshop: Politické a státní instituce v praxi Legislativní a exekutivní tělesa ČR UK FSV IPS Přivítání studentů a přednášce – přání klidných svátků Vánočních Poděkování Univerzitě Karlově a Fakultě Sociálních Věd – skutečnost: také jsem byl studentem UK FSV IMS – Evropská studia – takže jsem rád za pozvání a není to tak dávno co jsem byl na druhé straně (v posluchárně jako student) Právě proto, že jsem absolventem FSV si dovolím malé zamyšlení a pokusím se předat svou zkušenost ze školy a doby krátce po absolvování magisterského studia… Exkurz do vnímání školy a politologie: jedná se o takzvanou humanitní / měkkou vědu, která má své kouzlo a krásu, ale také problematiku: tím je zejména fakt, že stále hledá své místo na slunci Humanitní vědy si postupně vytváření své stálé místo a upevňují si pozici i na trhu práce: Právníci – mají své advokátní komory, soudcovské unie, notářské komory apod. Ekonomové – se specializují na daňové poradce (kteří mají svou komoru), auditorská komora, hospodářská komora, Asociace malých a středních podnikatelů, makroekonomové mají své školy (neoliberálové, keynesiánci, apod.) A politologové? – otázka: Mají či nemají – a kde vidíte svou specializaci – jak části politologie se chcete zabývat (volební systémy, evropská politika – evropské fondy, regionální politika nebo geopolitika? Základ pro budoucí uplatnění není jen ve znalosti teorie a seznamu institucí a pravidel, ale je rovněž ve specializaci – tedy tak jako právník není jen právní, ale specializuje se na advokáta, soudce, notáře, dělá právo obchodní, trestní či správní – ekonom není jen ekonom – ale je specialista na daně, účetnictví, bankovní produkty, podnikové řízení Chtěl bych před začátkem své přednášky apelovat na Vás na budoucí reprezentanty politologické školy, aby již na škole vzplanul zájem konkrétní specializaci a té se začít věnovat teoreticky i prakticky Konec doporučování a posuneme se k obsahu

Státní správa a příprava legislativního procesu V minulém týdnu proběhla přednáška Národní ekonomické rady na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze – přednáška byla pro zaměstnance bank, pojišťoven a malých a středních podniků Přednáška byla na téma: daňové změny pro rok 2014 a dopady vstupu v platnost nového Občanského zákoníku (od ledna 2014) – zejména na daňovou soustavu a pravidla Na přednášce vystoupila plejáda renomovaných odborníků v oboru – profesoři, docenti, ale také státní úředníci (experti z ministerstva financí, a mě výrazně utkvělo v paměti vystoupení vysokého státního úředníka – pana 1. náměstka ministerstva financí – pana Minčiče – Proč – jedním z hlavních bodů, které měl, bylo vysvětlování změn v letech 2012-2013 – Zajímavé bylo, že největší aplaus sklidil poté co prohlásil, že zákony jsou často nekvalitní a obsahují chyby – a největší vinicí jsou politici (ministři) a to zejména proto, že všechno se řeší příliš překotně bez dostatečného množství času na projednání To že jsou v zákonech chyby je v řadě případech pravda, ale zrovna z úst 1.náměstka zní velmi nepatřičně (ještě k tomu politicky nominovaného) a hlavně to není pravda – Já jsem při uvažování nad strukturou dnešní přednášky předsevzal cíl – Vám vysvětlit jaký ten proces tedy opravdu je a jak krátký či dlouhý vlastně je – tak aby právě ti, kteří jsou těmi na slovo vzatými odborníky věděli a uměli si udělat obrázek, zdali slova pana náměstka jsou či nejsou pravda Tak a tímto oslím můstkem se můžeme přehoupnout k samotné přednášce…

Kompetenční zákon Vnitrorezortní připomínkové řízení Gesční autor zákona Podzákonné normy – prováděcí vyhlášky Eklep – povinná a nepovinná připomínková místa Senát – 2. čtení – přikázání na jednání příslušných výborů a podvýborů Kompetenční zákon Mezirezortní připomínkové řízení Senát– 1. čtení Prezident – podpis případně prezidentské veto Senát– 3. čtení – plénum a pozměňovací návrhy Jednání tripartity Vnitrorezortní připomínkové řízení Jednání Vlády ČR Poslanecká sněmovna – 3. čtení – plénum a pozměňovací návrhy Vyhlášení ve sbírce listin Poslanecká sněmovna – 1. čtení Porada ekonomických ministrů Začneme nutným minimem teorie a definicí termínů (či pojmů), které bezesporu znáte Protože nevím, co vše jste se již učili a dozvěděli na svých přednáškách ukážu matici pojmů. Chci se zeptat zdali Vám jsou pojmy známé a víte co znamenají (nebo lépe se zeptám zdali víte co se pod pojmy představit)? Zkusíme takový malý test – víte co je na počátku legislativního procesu zákona, který je připravován nějakým ministerstvem? Co se je na třeba vědět na samotném počátku – Kompetenční zákon – zákon 2/1969 sb. O zřízení ministerstev jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Co potom – gesční autor zákona – So je mezirezortní připomínkové řízení – to je řízení, při kterém jednotlivá ministerstva dávají své připomínky, vypořádávají je (mají statut technických připomínek/zásadní připomínka, doporučení) - materiál předkládaný na jednání vlády a konečný materiál se zapracovanými připomínkami z jednání vlády – jednání probíhají na pracovní úrovni které se účastní úředníci, poté náměstci a poslední slovo mají ministři – pokud se dohodnou jde materiál na jednání vlády bez rozporu, v případě že ne, tak s rozporem, který je třeba vypořádat na jednání vlády ČR Dobře tak já se teď pokusím rychle projít jednotlivé pojmy, tak jak jdou po sobě a co obsahují a pokusím se je okomentovat z vlastní zkušenosti Poslanecká sněmovna – 2. čtení – přikázání na jednání příslušných výborů a podvýborů

Vnitrorezortní připomínkové řízení Kompetenční zákon Gesční autor zákona Eklep – povinná a nepovinná připomínková místa Vnitrorezortní připomínkové řízení Mezirezortní připomínkové řízení Jednání tripartity Vnitropolitická debata ve stranách a koaliční jednání Porada ekonomických ministrů Jednání Vlády ČR Tak už víme, že na začátku celého procesu je pro ministerstva rozhodující co říká kompetenční zákon – s ohledem na chvilkovou zkušenost na ministerstvu dopravy si dovolím provést celým procesem na příkladu zákona, který se týká MD ČR a možná si i debatu o něm pamatujete z médii – bude se jednat o zákon, který zakazoval billboardy kolem silnic (nebo lépe řečeno pozemních komunikací) – důvody poměrně jednoduché: v ČR mám doposud takový malý, barevný cirkus – v ČR bylo v roce 2011 registrováno cca 20 000 venkovních (billboardových ploch) – no nejen že to poměrně zásadně hyzdí krajinu, ale rovněž to poměrně zásadně ovlivňuje soustředění na řízení a tím pádem se nám zvyšuje možnost nesoustředěnosti a bohužel i díky tomu dopravních nehod – nehledě černé plochy, které jsou příliš blízko komunikace a mohou tak být překážkou do které může i vozidla nabourat a mít nedozírné následky a cestující a řidiče No – důvody nechme stranou – ale taková věc spadá pod MD a touto tématikou se zabývá zákon 13/1997 sb. O pozemních komunikacích Což znamená, že je na MD přidělen řediteli odboru pozemních komunikací – v sekci náměstka pro silniční dopravu – ve spolupráci s odborem legislativy (všude mám právníky) Vnitrorezort – probíhá na půdě ministerstva, kde se všechny odboru mohou vyjádřit Mezirezort – zde již vstupují všechna tzv. povinná připomínková místa – tedy všechna ministerstva, úřad vlády, LRV, a v řadě případů i tzv. nepovinná připomínková místa: hospodářská komora, asociace (Asociace krajů), Svaz měst a obcí a komory (všimněte si, že se vracím ke slovo komory – které si již v řadě případů vydobyly toto privilegium a tím mohou ovlivňovat legislativní proces a realizovat tím svůj lobbing na dny příští …) Jednání tripartity – ne všechny zákony sem chodí, ale řada z nich pro sociální smír ANO – např. návrh státního rozpočtu, celá plejáda zákonů se sociální či zdravotní tématikou či daňových zákony – kdo se tripartity účastní – vláda, zaměstnanci (Hanák – prezident svazu průmyslu a dopravy) a odboráři (byl revolucionář Zavadil, který se nám změnil na zákonodárce a teď předpokládám, že je pan Středula – šéf odborových svazů KOVO) PEMka – nebo lépe Porada ekonomických poradců – (premiér, MF, MPO, MD, MPSV, MMR, MŽP,případně pozvaný gesční ministr) – o co se jedná – jeto neformální setkání, kde se většinou odlaďují rozepřekoaličních partnerů – zde se nehlasuje, ale na formální úrovni ministrů hledá kompromis většinou politického charakteru – daně, II. Pilíř, restituce, zákon o vyvlastňování pozemků, nebo zákon o zrušení billboardů Jednání vlády – a konečně jednání vlády – zde po celém martýriu předchozích bodů se formálně zákon schvaluje a pokud je bez rozporu a schválen, tak je poslán z úřadu vlády do poslanecké sněmovny

Poslanecká sněmovna – 1. čtení Poslanecká sněmovna – 2. čtení – přikázání na jednání příslušných výborů a podvýborů Poslanecká sněmovna – 3. čtení – plénum a pozměňovací návrhy Velbloud – jak vzniká a proč takový výraz na ministerstvech vznikl – Pokud se podívám na původní předlohu – tak ta po celém procesu, který jsem vám na předchozím slidech ukázal, tak ta v 99% případů není totožná s tou která je na ve třetím čtení schválena v poslanecké sněmovně Jak je to možné? První čtení – zákon vždy musí předkládat ministr a je záhodno, aby u svých zejména zásadních tisků tam byl osobně, u méně závažných je možné požádat kolegu/kolegyni z vlády, aby to za ně předložili V první člení je přidělen zpravodaj – který doporučí sněmovně přikázat zákon do jednotlivých výborů sněmovny (případně podvýborům) Před druhým čtením proběhne jednání na půdě výborů a začne hra jménem pozměňovací návrhy a celá plejáda lobbistů má své žně… Ve druhém čtení nehlasuje, ale načtou se pozměňovací návrhy poslanců a poslankyň Třetí čtení – plénum – zde zpravodaj provádí hlasováním – nejprve informuje sněmovnu kde všude zákon byl, jaká byla procedura a poté informuje kolik a jaké jsou pozměňovací návrhy a jak se o nich bude hlasovat – pak začíná procedura hlasování dle návrhu a na konci se hlasuje o zákonu jako o celku No a proč velbloud – verze MD – byla zrušit billboardy kolem všech komunikací – díky lobbingu obcí, které mají peníze za to, že pronajímají pozemky pro plakátovací plochy, díky stranám, které potřebuji mít s ohledem na kampaně dobré vztahy s reklamními společnostmi a díky lobbistům, kteří zlobují jednotlivé poslance (jako příklad je pan poslanec Sivera v případě billboardů) – je výsledek po třech čteních prasopes – nebo hezky řečeno velbloud – tedy zcela jiný zákon než předloha, která odešla z vlády – bohulibí zákon, který měl zatočit z billboardy kolem komunikací vznikl zákon, který po době 5 let nařizuje odstranit billboardy od pozemních komunikací typu Dálnic, Rychlostních silnic a silnic I. Třídy ovšem ještě s výjimkou tzv. intravilánu – tj. vyjma území v katastru obcí a měst a vyjma reklamy, která inzeruje místo (prodejnu ve vzdálenosti 250 m od místa provozovny (prodejny) Do sněmovny se zákon může vrátit ještě dvakrát a to v případě pozměňujících návrh Senátu ČR, případně pokud je veto prezidenta – v takových případech je možné zákon přijmout jen za předpokladu, že je schválen 101 hlasy, nehledě na počet přítomných poslanců (kteří jsou ať již na dovolené či v cele/nápravném zařízení…) Parlamentní institu – ten může být požádan ze strany jednotlivých poslanců – aby zpracoval analýzu předloženého zákona a odpověděl na dotazy poslanců, které předloží v dané věci (od kdy platí, zdali nejrozí to či ono, či na koho všeho se předloha vztahuje …) Vrácení zákona za Senátu Zákon byl vetován prezidentem Parlamentní institut

Senát – 2. čtení – přikázání na jednání příslušných výborů a podvýborů Senát– 3. čtení – plénum a pozměňovací návrhy Velmi podobný proces probíhá v senátu, ovšem s tím rozdílem, že pozměňovací návrh pokud jsou na plénu schváleny se vezmu v jednom balíku a posílají se zpět do sněmovny a tam je znovu o nic hlasováno – pokud se s nimi ministr ztotožní, pak je hlasování o jednoduší a je třeba prosté většiny pro – pokud pozměňovací návrhy nepodpoří (neztotožní se s nimi), pak potřebuje podporu 101 hlasů – bez ohledu na počet přítomných poslanců a poslankyň ve sněmovně V senátu je diskuse v celku věcná a mnohdy i velmi obsahová – na rozdíl od poslanecké sněmovny – kde je velký tlak lobbingu a politiky jednotlivých stran Pokud je zákon prohlasován v senátu, případně 101kou ve sněmovně pak jde dál…

Prezident – podpis případně prezidentské veto Vyhlášení ve sbírce listin Podzákonné normy – prováděcí vyhlášky Takže zákon ze Senátu či po 101čce ze sněmovny putuje dál k prezidentovi – ten po konzultaci se svými odborníky z prezidentské kanceláře návrh posoudí a buď podepíše nebo vetuje (někteří ještě vymysleli léčku nepodepsat ani nevetovat a s čímž jaksi ústava nepočítala a není úplně jasné jak by to skončilo u ústavního soudu)4 Účinnost zákona – pokud neobsahuje nějakou prekluzivní doložku či jasný termín od kdy zákon má platit – tak platí vydáním ve sbírce listin A ani to není vše – většina zákonů je psána obecně a pro jejich platnost je třeba celá řada podzákonných norem – někdy jednoduše řečeno prováděcích vyhlášek – které upravují výši sazeb, pokut, termínů, technický popis apod. – ty jsou napsány vždy příslušným ministerstvem a musí být schváleny v Legislativní radě vlády – pak jsou vydány ve sbírce listin Legislativní rada vlády

Legislativní proces. - trvá cca 1 rok. - k návrhu se vyjadřují Legislativní proces - trvá cca 1 rok - k návrhu se vyjadřují desítky někdy i stovky lidí - je to nákladný proces, který je většinou po schválení završen otevřením diskuse o nutnosti začít pracovat na další novele zákona…

Děkuji za pozornost