Přehled teorií regionálního rozvoje

Přehled teorií regionálního rozvoje značný počet teorií MaRR jedná se o koncepčně hybridní teorie s často protikladnými výchozími principy tradiční (základní) dělení teorií RR na: teorie regionální rovnováhy (konvergenční t.) a nerovnováhy (divergenční t.) názory na základní tendence RR (k rovnováze či nerovnováze) prošly během 20. století velkými proměnami v souvislosti se širší a obecnější diskusí o roli státu a státních intervencí v ekonomice a společnosti

Role státu v ekonomice a společnosti krajní stanoviska představují neintervencionistické (neoklasické, neoliberální přístupy) a intervencionistické přístupy (keynesiánství a zejm. neomarxismus), přičemž většina teorií se těmto extrémům vyhýbá hledání vhodné míry státního intervencionismu souvisí mj. s velmi složitým dilematem mezi principem zásluhovosti a principem solidarity, resp. ekonomickou efektivností a sociální spravedlností složitost vyplývá ze subjektivity vnímání těchto principů jednotlivci a z velké proměnlivosti názorů v prostoru a čase; objektivizace řešení je prakticky vyloučená, vždy se jedná o kompromis mezi hlavními aktéry viz např. problém daňového určení, resp. systému financování místních a regionálních samospráv

Dilema vzniku a významu nerovností pro ekonomický a sociální rozvoj I. liberální směry tvrdí, že čím větší prostor poskytneme tržním silám, tím rychlejší bude ekonomický rozvoj naopak pro alespoň částečné omezení působení tržních sil hovoří nejenom sociální hlediska charita – tj. pomoc a ochrana slabších, ale i zohlednění skutečnosti, že příjem jednotlivců nezávisí pouze na vlastních schopnostech, ale také na existujících omezeních (např. přístup ke vzdělání, vlastnické vztahy, sociální a prostorová mobilita atd.) či ochotě riskovat, na náhodě atd.

Dilema vzniku a významu nerovností pro ekonomický a sociální rozvoj II. rozdíly v životní úrovni různých regionů nejsou závislé pouze na schopnostech a iniciativě jejich obyvatel, ale i na hospodářské struktuře, geografické poloze, konkrétních vládních rozhodnutích, vnějších úsporách apod. Problém vzniku nerovností a jejich význam pro vývoj společnosti je principiální otázkou – nejenom v souvislosti s koncipováním regionální politiky – která doposud nebyla uspokojivě vysvětlena

Příčiny regionálních nerovností I. vnitřní a vnější vnitřní: rozdílná úspěšnost jednotlivců daná jejich odlišnou dispozicí – jde o celý soubor individuálních osobních vlastností (vůle, úsilí, ambice, vize), které ovlivňují míru jejich využití vnější: společensky podmíněné rozdíly v možnostech osobní schopnosti realizovat se a rozvíjet (např. odlišné soc. postavení), jednak rozdíly dané heterogenitou vnějšího prostředí tato heterogenita je primárně fyzickogeografické povahy, avšak s rozvojem společnosti se zvětšoval a postupně nabyl na dominanci význam socioekonomických faktorů (odpoutávání od závislosti na přírodním prostředí)

Příčiny regionálních nerovností II. vývojové mechanismy často kumulativního typu, které umožňují prohlubování rozdílů (např. akumulace majetku/ bohatství a jeho předávání, resp. jeho rozmnožování investováním přes velký význam těchto mechanismů, nevysvětlují uspokojivě, proč v posledních 200 až 250 letech se tolik zvětšily rozdíly mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi v životní úrovni co je resp. bylo spouštěcím mechanismem

Příčiny regionálních nerovností III. současnost: neustálé vznikání rozdílů na všech hierarchických/ měřítkových úrovních je obvykle silnější, než opačné přizpůsobování (difúzní a homogenizační procesy) příčinou rozdílů mezi jednotlivci není primárně trh (tržní mechanismus), ale na druhé straně představuje soubor mechanismů, které působí ve směru zvyšování rozdílů

Příčiny regionálních nerovností IV. problémem tržních transakcí je, že i za předpokladu dobrovolnosti transakce, dokonalé informovanosti i racionality aktérů, kdy na tržní směně získají obě (zúčastněné) strany, neexistuje mechanismus, který by zaručil rovnováhu v dělbě zisku (např. k výrazné jednostranné kumulaci zdrojů dochází v oligopolním a monopolním prostředí intenzita nivelizačních a diferenciačních mechanismů tak do značné míře záleží na regulačním rámci existence nerovností je významným podnětem společenského rozvoje, předpokladem pro formování efektivnějších forem územní dělby práce a specializaci

Příčiny regionálních nerovností V. ačkoliv je existence rozdílů žádoucí a nezbytná, příliš velké rozdíly, ať již mezi jednotlivci nebo mezi regiony, přestávají působit stimulačně a mají závažné sociální a politické důsledky, a proto jsou zpravidla považovány za negativní jev velikost nerovností mezi jednotlivci i skupinami obyvatel je vládami omezována souborem politik, včetně např. daňového systému, sociálního zabezpečení jednou z forem snižování meziregionálních rozdílů je regionální politika „vyrovnávací“ a „strategická“ regionální politika