Pivo a jeho výroba

Kvašený, mírně alkoholický nápoj, který se obvykle vyrábí v pivovaru Rozštěpení škrobu v obilných zrnech Zkvašení pomocí kvasinek 3) Smíchání s vodou → vodní roztok Suroviny potřebné na výrobu piva: obilný slad (ječný) voda chmel kvasnice

Základní pojmy – výroba sladu Humna – to co je ve sladovně – později vyfoukáno v sušárně (do metrové výšky se nasype zrno a zespoda se začne topit – voda je vysušena zpět a klíčky jsou odemlety – čím vyšší teplota tím tmavší) → SLAD

Slad Mladík - Nejdůležitější fáze klíčení - zrno intenzivně dýchá, rozlušťuje se a vytváří potřebné enzymy Stařík – poslední fáze klíčení – později ukončeno hvozděním

Hvozd – místnost kde odchází k sušení sladu Pukavka – na zrnu ječmene se objevují další kořínky, hromada intenzivně dýchá a má výraznou vůni po okurkách

Šrotování - navezený slad se nechává asi 4 až 6 týdnů odležet – zbaví se vlhkosti Náduvníky - kónická nádoba, která slouží k namáčení ječmene → proběhne klíčení Hromady se musí přehazovat, aby klíčky neprorostly skrz – ječmen by se nedal oddělit. Musí mít také všude stejnou teplotu

Bavorský slad - vyšší teplota sladu, černé, karamelizuje, řezaná piva Světlý – piva plzeňského typu Agens – chemické činidlo Rial – světlé nasládlé pivo - Německo

Hvozdění – nejprve se hvozdí při nižší teplotě – okolo 40°C, a poté při vyšší – cca 80°C. Celý proces trvá 24 h.

Varné procesy Slad se dá do pánve/kotel (zahřívá se) Káď - Tam se pivo nezahřívá 1) vystírací pánev – rozšrotovaný slad a nalije se tam voda a zahřívá se 2) 1/3 se zahřeje na 62-75°C = rmutování (rozštípání sacharidů na kratší kousky) 3) tato třetina se vrátí zpět (několikarmutový způsob)

Poté se ozkouší jodem – pokud tam škrob stále je, látka se zbarví do modra → musí se dále zahřívat 4) scezovací pánev – přeteče přes to voda - síto 5) proteče to do mladinové pánve – tam se přidá chmel (často v podobě granulátu → má pak homogenní vlastnosti, ale nevýhoda – pivo je mlátovější)

Poloraný červeňák – chmel rostoucí na železité půdě – minerály Nižší cukrotvorná teplota - 63 °C Vyšší cukrotvorná teplota 72 °C Rozvařený chmel dělá přirozené sítko ve scezovací kádi

Mláto = to co zbylo ve scezovací kádi To co přiteče má v sobě 12% cukru – to se prokvasí (kvasinka si papká ethanol a vylučuje do piva odpadní látky svého těla – ethanol) → 4,5-5,3 piva 12 ° → = vznik mladého piva → odstředí se v odstřezovací místnosti (bílkoviny, …) Více cukru → více alkoholu (max. však 18%)

Kvasné procesy Obrovská káď (musí se chladit) – spodně kvašené pivo za nízké teploty Teplota kvasícího zeleného piva se udržuje na max. 11 ° Hořká chuť – specifická vzácná Příznivé Ph Poté se nechá kvasit ve spilce nebo v CK tanku (skosená nádoba do tvaru cylindru – tam leží ještě 1-3 měsíce - 11 ° pivo až speciály) Zbyteček kvasinek pracuje- lehce probublává CO2 Recyklují kvasinky (usuší se a použijí se znovu třeba 4x)

Nakonec se pivo lahvuje Pivo z ležáckého sklepa je vždy nej – mnohem lepší než chlazené z lednice

Filtrace a pasterizace piva Filtrace piva znamená mechanické odstranění živých kvasinek z nápoje jedním anebo několikerým průtokem piva přes filtrační vrstvu Pasterace (nesprávně „pasterizace“) piva je krátkodobé zvýšení teploty nápoje na teplotu, která způsobí zničení nesporulujících patogenních, ale také lidskému tělu prospěšných organismů

Zdroje https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%BDroba_piva http://www.pivni-zachranka.cz/pivni-slovnicek/ http://old.pglbc.cz/files/chv/slad/zhvozdeni.html https://www.google.cz/search?q=v%C3%BDroba+piva+slad&client=firefox-b&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwiN-LemkbnUAhWL7BQKHQYsB_4Q_AUIBigB&biw=939&bih=564#imgrc=Co3trH2L10hM4M: Moje drahá polovička – navzdory mladistvému věku dlouholetý konzument piva (národnost: česká) Otec – dlouholetý konzument piva (národnost: česká) Děda – dlouholetý konzument piva (národnost: česká) Matka – dlouholetá konzumentka piva (národnost: česká) Zápisky z rekapitulační hodiny s paní profesorkou Vondráčkovou