DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0807 Název projektu: EU peníze středním školám Gymnázium a Střední odborná škola, Podbořany, příspěvková organizace Šablona: DUM č. 3/2 – 4/4 Sada: Světové dějiny po roce 1945 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak , je Marcela Svejkovská. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

TÉMA: Dekolonizace PŘEDMĚT: dějepis – moderní poválečné dějiny KLÍČOVÁ SLOVA: Commonwealth, nacionalismus, kmenová nenávist, fáze kolonizace, Afrika, Asie JMÉNO AUTORA: Mgr. Marcela Svejkovská

Objasni pojmy: kolonizace, metropole, panafrikanismus. S jakými událostmi je spojen vznik kolonizace? Které státy byly prvními kolonizačními velmocemi a na jakých kontinentech? Které státy je předstihly a proč? Která velmoc ovládala na konci 19. století největší území? Jak ovlivnily světové války vztah mezi domorodci a kolonialisty?

Největší kolonialisté Velká Británie Francie USA Belgie Nizozemí Portugalsko Vyhledej na mapě území, která tyto státy ovládaly před a po 2. světové válce.

Národně emancipační hnutí v různých zemích má různou podobu kmenové a náboženské nacionalismy Obr. 1

Příčiny dekolonizace účast obyvatel kolonií v bojích druhé světové války – svobodu chtějí i pro sebe kontakty se západními demokraciemi – jednotlivci z kolonií studují na Z univerzitách – po návratu elity národa v mateřských zemích: vliv liberalistické a humanistické představy – obyvatelstvo kolonií má přirozeně právo na svobodu a nezávislost pro válkou vyčerpané evropské země jsou kolonie stále větší finanční zátěží USA – záporný postoj ke koloniálním ambicím Francie a Velké Británie vliv studené války a bipolarismu

Britský postoj kompromisy měly do budoucna zajistit britský vliv a úzké kontakty s bývalou kolonií ve většině případů se podařilo… učí se z chyb, které udělala v Indii své kolonie připravuje pozvolna na samostatnost, zapojuje místní obyv. do samosprávy – kolonie se po osamostatnění nebrání stát součástí Commonwealthu Obr. 2

Postoj Francie (de Gaulle – už za války slíbil nezávislost koloniím, ale sliby nenaplňoval – Brazzaville: 1944) místo dialogu a kompromisu používá vojenské prostředky Francie zatažena do konfliktů v Indočíně a v Alžírsku Obr. 3

Budoucnost vztahu pouta mezi koloniemi a metropolemi mají mít podobu politické, vojenské, hospodářské a kulturní spolupráce Obr. 4

Situace po r. 1945 Obr. 5

I. fáze (1945–1950) Jižní Asie Dálný východ arabský svět Obr. 6

Jaká je koloniální historie Indie? O jaký typ kolonie šlo? Jakou stopu zde po sobě kolonisté zanechali? Co víš o dnešní Indii? Porovnej ji s dnešním Pákistánem.

Indie a Pákistán VB slíbila Indii samostatnost už před válkou r. 1942 se japonská armáda dostává až k indickým hranicím – M. Gándhí a D. Nehrú toho využívají – začínají prosazovat nezávislost (bojovníci za samostatnost nebyli jednotní) Britové odpor potlačili během několika týdnů, ale s vědomím další neudržitelnosti – Mountbattenův plán = vznik nezávislých dominií – Indie a Pákistánu – realizováno r. 1947

M. Gándhí a D. Nehrú Obr. 7 Obr. 8

Indočína francouzské kolonie okupovalo za války Japonsko (Asie Asiatům) místní doufali v poválečnou svobodu, ale Francie se po válce pokusila svoji nadvládu obnovit – od prosince 1945–1954: válka, kterou F. prohrála: svoboda pro Vietnam, Laos a Kambodžu Severní komunistický Vietnam: Vietnamská demokratická republika Jižní nekomunistický: Vietnamská republika situace neklidná i nadále (viz válka ve Vietnamu)

Indonésie r. 1949 – nezávislost, do té doby patřila Nizozemí levicový politik Sukarno – hrozil příklon k maoismu r. 1967 – státní převrat, k moci se dostává diktátor Suharto – protikomunistický puč (odstoupil v 90. letech) Obr. 9

Arabský svět Střední a Blízký východ Liga arabských zemí: vzniká v březnu 1945 pod kontrolou Velké Británie květen 1948 – OSN – vznik Izraele – Izrael neuznaly arabské státy → prohrály a palestinská území jsou obsazena Izraelem v dalších letech proběhlo ještě několik konfliktů – vždy vítězí Izrael Jaká je současná situace na Středním a Blízkém východě?

II. fáze (50/60 léta) „probuzená Afrika“ – zde ale většina států není připravena na samostatnost Trh v Djenne, Mali, obr. 10

Afrika po r. 1945 VB Súdán Keňa Nigérie Belgie Kongo Francie Maroko Alžírsko Madagaskar Portugalsko Angola Mosambik Kolik států v Africe bylo v té době samostatných?

Nezávislé africké státy – po r. 1945 jen čtyři: Egypt Etiopie Libérie Jihoafrická unie + v lednu 1952 vznikla Libye

1956: Francie poskytla nezávislost Maroku a Tunisku Velká Británie Súdánu 1957: Ghana – prezident N. Nkrumah, osamostatněna od VB

„Rok Afriky – 1960“ 18 afrických zemí získalo do konce r. 1960 nezávislost bez většího násilí Senegal, Togo, Mali, Mauretánie, Gabon, Kongo, Čad, Madagaskar, Středoafrická republika, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Kamerun, Benin a Niger pouze Portugalsko (diktátorský režim Salazara a Caetana) odmítalo z Afriky odejít (to vedlo v Mosambiku a Angole k partyzánské válce) – 1975 se P. po demokratické revoluci Angoly i Mosambiku vzdalo

Nezávislost Alžírska alžírští Francouzi: prokolonialistické a ultrapravicové organizace květen 1958: protivládní puč – obsadili Korsiku, připravují se na obsazení Paříže Alžířané: noční útoky, přepadávání skladišť, dolů…, zbraně: lovecké pušky, vyřazené zbraně, dodávky ze zahraničí (i z Československa) de Gaulle znovu povolán do čela vlády, pak zvolen prezidentem – 1962: podepsány evianské dohody milion alž. Francouzů emigruje

Tuareg Obr. 11 Obr. 12

Proč se Francie Alžírska tak těžko vzdávala? Jaké vztahy s Alžírskem mělo Československo a proč? Proč jsou evianské dohody spojovány s comebackem de Gaulla? Vyhledej v učebnici/na internetu informace o průběhu bojů za alžírskou nezávislost.

Maroko Maročané požadují nezávislost za svoji účast ve válce 1947: vystoupil marocký sultán Muhammad Ben Júsuf s požadavkem státní suverenity – spor se vyostřuje, r. 1953 sultán sesazen a deportován na Madagaskar organizace Černý půlměsíc (stoupenci býv. sultána) – partyzánská válka proti francouzské menšině Francouzi ustupují, na podzim 1955 – návrat Bena Júsufa – v březnu 1956: Maroko získává nezávislost, sultán prohlášen králem Muhammadem V.

Keňa na bělošskou menšinu útočí domorodé teroristické hnutí Mau-Mau – Britové si to nenechali líbit: do r. 1957 hnutí zcela eliminováno 1963 získala Keňa autonomii

Ghana původně portugalskou kolonii získali Britové: 1901–1957 = Zlaté pobřeží první prezident Kwame Nkrumah (panafrikanismus, Hnutí Afrika), svržen r. 1966 (odklonil se od demokratismu, režim podobný stalinismu) Proč je Nkrumah na sovětské známce? Obr. 13

Zimbabwe ani zde to není poklidné partyzánské útoky černošského obyvatelstva proti stávající vládě (bílá vláda Iana Smithe kapitulovala až v r. 1979) černošská většina vyhrála v čele – diktátorský režim Roberta Mugabeho (vraždy, falšování voleb)

Obr. 14

Jihoafrická republika zaujímá zvláštní postavení až do r. 1961 – statut britského dominia pak vystoupila z Britského společenství národů politika apartheidu – vládne bílá menšina a diskriminuje barevné obyvatelstvo změna až v 90. letech: prezident Frederik de Klerk a černošský vůdce Nelson Mandela Jak se politika apartheidu projevovala v běžném životě obyvatel JAR?

Obr. 15

Belgické Kongo nezkušenost a vzájemné spory vedou po osamostatnění Konga ke krvavé situaci – vlna násilí proti všem Evropanům a jejich majetku řeší belgičtí výsadkáři vkládá se OSN, přesto pokračuje gerilová válka (partyzánská levice) Joseph Mobutu – stát stabilizoval (za cenu děsných brutalit) a přejmenoval na Zaire, diktátorem až do r. 1997, svržen – Demokratická republika Kongo

Obr. 16

Důsledky kolonizace a dekolonizace náboženské problémy (masakry mezi hindy a muslimy po vzniku Indie a Pákistánu…) vysoká míra korupce (malá stabilita vlád a režimů) zadluženost (podpora ze Z v rámci studené války) v některých státech demokratické režimy svrženy vojenským pučem vojenské diktatury + zabíjení v rámci kmenové nenávisti

Pokus se porovnat procesy dekolonizace v Asii a v Africe. Stručně vyjmenuj příčiny neúspěchu samostatné existence mnoha bývalých kolonií. Které země jsou dodnes v koloniální závislosti? Je tato závislost dobrovolná?

Literatura a zdroje KUKLÍK, Jan a Jan KUKLÍK. Dějepis pro gymnázia a střední školy. 1. vyd. Praha: SPN – pedagogické nakladatelství, c2002, 215 s. ISBN 80-723-5175-3. NÁLEVKA, Vladimír. Kapitoly z dějin studené války. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku, 1997, 146 s. ISBN 80-861-3000-2. NÁLEVKA, Vladimír. Světová politika ve 20. století. 1. vyd. Praha: Aleš Skřivan ml., 2000, 287 s. ISBN 80-902-2616- 7. VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 9 pro základní školy: nejnovější dějiny. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009, 159 s. ISBN 978-807-2354-283.

Obrázky Obr. 1: Ryan. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Africacolony.PNG> Obr. 2: Original flag. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_United_Kingdom.svg> Obr. 3: SKopp. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_France.svg> Obr. 4: Original flag. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_Commonwealth_of_Nations.svg> Obr. 5: Hamodi1234. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Colonization_1945.png> Obr. 6: E Pluribus Anthony. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Location-Asia-UNsubregions.png> Obr. 7: Neznámý. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Portrait_Gandhi.jpg> Obr. 8: Government of India work. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nehru1.jpg> Obr. 9: Zscout370. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Flag_of_the_Netherlands.svg>

Obr. 10: Ferdinand Reus. [cit. 2013-07-21] Obr. 10: Ferdinand Reus. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Djenne_market.jpg> Obr. 11: Florence Devouard. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Targui.jpg> Obr. 12: Garrondo. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tuareg.JPG> Obr. 13: Mariluna. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:1989_CPA_6101.jpg> Obr. 14: U. S. Navy. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Robert_Mugabe,_12th_AU_Summit,_090202-N- 0506A-417.jpg> Obr. 15: Kuvassa Lotta Kemppainen2008. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Creative Commons na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nelson_Mandela- 2008_(edit).jpg> Obr. 16: Frank Hall. [cit. 2013-07-21]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mobutu.jpg>