Co je a co není diskriminace? Diskriminace ve školství Lucie Obrovská
Co je diskriminace? Diskriminace je právní, poměrně přesně definovaný pojem Diskriminace je nerespektování zásady rovnosti zacházení Proto zákaz diskriminace = povinnost zajištění rovnosti
V čem si všechny lidské bytosti musí být rovny? V důstojnosti a právech ! Ve zbytku věcí si lidé rovni být nemusejí Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech.“ (Listina základních práv a svobod, článek 1) Všichni lidé jsou zrozeni jako svobodní a rovní co do důstojnosti a práv.“ (Všeobecná deklarace lidských práv, článek 1) ?!
Co je rovnost? Rovnost znamená ve vývoji lidstva pokaždé něco jiného Příklad USA: 1896 – odděleni, ale rovni (separated but equal) Plessy v. Fergusson 1954 – konec segregace (teoreticky) – Brown vs. Board of education Topekka 1978 – pozitivní opatření – University of California v. Bakke Evropa: vývoj pohledu na práva gayů..
Pozitivní opatření Pozitivní akce (pozitivní opatření): „Dočasné, vyjednané opatření, který má za cíl eliminovat a předcházet existující diskriminaci nebo napomoci vyrovnat znevýhodnění, které vychází ze stávajících postojů, chování a struktur. Je úzce zaměřen na specifickou skupinu lidí.“
Rovný přístup ke vzdělání Antidiskriminační zákon Školský zákon Úmluva o právech lidí s postižením Listina základních práv a svobod Otázka diskriminace v českém vzdělávacím systému a inkluzívní vzdělávání
Sociálně znevýhodněný žák Podle platného znění (§ 16 ŠZ) je dítětem, které má speciální vzdělávací potřeby takové dítě, které je buď zdravotně postižené či znevýhodněné, nebo dítě se znevýhodněním sociálním Tím se chápe dítě s nařízenou ústavní výchovou, v postavení azylanta, nebo dítě z rodiny s nízkým sociálně – kulturním postavením
Sociálně znevýhodněný žák Problém 1: kdo toto určí? (§ 16 (5) ŠZ: ŠPZ určují SVP) Problém 2: návaznost na vyhlášku o krajských normativech -- financování Problém 3: asistenti pedagoga pro tyto děti (vznikající Asociace asistentů pedagoga při PedF MU?) DALŠÍ ZMĚNY: ZRUŠENÍ §16 ŠZ a speciální zákon?
Rozsudek D.H. vs. ČR 2007 D.H. a dalších 18 žáků proti ČR Jde o iniciativu organizace European Roma Rights Centre www.errc.org Přelomový rozsudek, v němž ESLP vyslovil porušení čl. 14 EÚLP a čl. 2 1. dodatkového protokolu Soud vyslovil, že je nasnadě, že podobné praktiky provozují i další evropské státy
Diskriminace a rozsudek ze Štrasburku 13. 11. 2007: D.H. and others vs. The Czech Republic Štrasburský soud neříká, co má vláda konkrétně dělat, říká však, že toto ne! Situace se s novým školským zákonem de facto nezměnila. Segregované školy, které navštěvuje převážná většina romských dětí, jsou diskriminační vůči Romům
Diskriminace a rozsudek ze Štrasburku 13. 11. 2007: D.H. and others vs. The Czech Republic České zvláštní školy (ať se jmenují jakkoliv) jsou nepřímo diskriminační vůči Romům, i když původně byly zamýšleny jako pozitivní opatření. Souhlas s přestupem žáka do speciálního vzdělávání musí být skutečně informovaný (nestačí podpis předtištěného formuláře) Soud měl pochybnosti o objektivitě testů, na základě kterých jsou žáci do speciálního vzdělávání zařazováni
Zkuste odhadnout: Může škola odmítnout žáka s tím, že nepatří do spádové oblasti? Může škola dostat na sociálně znevýhodněného žáka zvýšený finanční příspěvek? Upřednostňuje školská legislativa skupinovou integraci před individuální? Může být romské dítě zařazeno do speciální školy z důvodu problémového chování? Musí se žák s lehkým mentálním postižením vzdělávat ve speciální škole? Zná platná právní úprava romského asistenta?
Další vývoj otázky GAC, s. r. o.: výzkum pro MŠMT týkající se vzdělávacích drah žáků v blízkosti sociálně vyloučených lokalit Šetření ČŠI: zjišťování oprávněnosti zařazení žáků do býv. zvláštních škol Sčítání romských žáků na SŠ 2011 – 2012 výzkum náhodně vybraných škol: sčítání romských žáků
Sběr etnických dat Údaj o národnosti = osobní údaj, resp. citlivý údaj Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů Správcem může být i škola! Sběr dat adresných XX neadresných Výzkum VOP
Další rozsudky Řecký judikát: Sampanis and Others vs. Greece V současnosti řešený případ Oršuš vs. Chorvatsko – opět iniciativa ERRC –vytváření jazykových tříd: Chorvatsko také odsouzeno pro diskriminaci -- - mezinárodní kritika také z jiných stran: zpráva European Commission against Racism and Intolerance /ECRI
Jiná rozhodnutí ESLP Rozhodnutí týkající se jiných aspektů vzdělávání Lautsi vs. Itálie: právo rodičů na výchovu dítěte podle vlastního přesvědčení vs. kříže ve školních třídách Katolický kříž jako symbol historie evropského národa, tj. má neutrální obsah? Další rozhodnutí v této oblasti: nošení náboženských symbolů
Veřejný a soukromý prvek S diskriminací se setkáme tam, kde je nějaký veřejný prvek Spotřebitelské, pracovní právo, veřejná správa – včetně školství atd. V soukromém životě je diskriminace (ve smyslu rozlišování) NUTNÁ! ? nebo ?
Co to je diskriminace Diskriminace je nerespektování zásady rovnosti zacházení. Diskriminace je situace, kdy je s jednou osobou zacházeno z nějakého diskriminačního důvodu méně příznivým způsobem, než je, bylo nebo by bylo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.
Příklad Byl přijat do zaměstnání (srovnatelná situace a právem vymezená oblast). Nebyl přijat do zaměstnání. Měl stejnou kvalifikaci. Nebyl přijat z důvodu, že patří do obecně definované skupiny černých igráčků (etnicita - právně zakázaný důvod).
Co se musí stát, aby došlo k diskriminaci? Zachází se s jednou osobou výhodněji než s druhou. Vzniká újma. Znevýhodnění se děje z právem zakázaného důvodu. Existuje v právem vymezených oblastech Nelze ji odůvodnit oprávněným účelem nebo dosahováním tohoto účelu, nebo popř. účel je oprávněný, ale děje se nepřiměřenými prostředky.
Druhy diskriminace S pojmy přímé a nepřímé diskriminace operuje také náš antidiskriminační zákon Přímá diskriminace je takové jednání nebo opomenutí, kdy je, bylo nebo by bylo s jednou osobou zacházeno ve srovnatelné situaci méně výhodným způsobem než s jinou osobou, a to na základě rozlišování podle vymezených diskriminačních důvodů.
Druhy diskriminace Nepřímá diskriminace je takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního rozhodnutí, kritéria nebo praxe je osoba znevýhodněna oproti ostatním, vždy za podmínky, že dotyčné rozhodnutí, kritérium nebo praxe nejsou odůvodněné a přiměřené. 1971: Griggs vs. Duke Power Comp. (SŠ vzdělání)
Druhy diskriminace Obtěžování je chování, které je dotčenou osobou oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a a) jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti osoby, nebo k vytvoření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí, nebo b) které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů. Pronásledování je nepříznivé zacházení s osobou, k němuž došlo proto, že uplatnila práva proti diskriminaci. Pokyn k diskriminaci je chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby. Navádění k diskriminaci je chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu.
Diskriminace a školský zákon Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) § 2 Zásady a cíle vzdělávání Vzdělávání je založeno na zásadách a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, Ustanovení školského zákona je poměrně vágní Výčet diskriminačních důvodů je otevřený
Co není diskriminace Srov. Diskriminace Manuál pro pracovníky institucí Jednání soukromých osob v oblastech, v nichž diskriminace zakázána není: spotřebitel si může bez omezení vybrat, u koho bude nakupovat, kam si půjde sednout do restaurace, žáci, kteří se „diskriminují mezi sebou“
Co není diskriminace Nespravedlnost, jiná protiprávnost Diskriminace je pouze výseč obecné nespravedlnosti, nikoliv nespravedlnost nebo protiprávnost veškerá !
Co není diskriminace Subjektivní vnímání O diskriminaci se jedná pouze, jestliže k diskriminaci skutečně došlo (ze zákonem vymezených důvodů). Nestačí pocit křivdy či pocit, že byl někdo diskriminován.
Oprávněné formy rozdílného zacházení tzv. pozitivní diskriminace (nonsens..) – pozitivní opatření v § 7 odst. 2 ADZ - důchodové systémy - věcný důvod spočívající v povaze práce - podmínka minimálního věku pro zaměstnání - etika církve - ochrana žen v souvislosti s těhotenstvím - poskytování služeb v soukromé oblasti - § 7 odst. 1 ADZ – legitimní cíl + přiměřené prostředky Dále není diskriminací rozhodování v soukromých vztazích, jiná protiprávnost, subjektivní pocit ukřivdění, „děti se mezi sebou diskriminují“
Oprávněné formy rozdílného zacházení Proč můžu odmítnout V. Jandáka na roli Viléma a nepůjde o diskriminaci z důvodu věku..?
Oprávněné formy rozdílného zacházení § 7 odst. 1: Diskriminací není rozdílné zacházení z důvodu pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru ve věcech uvedených v § 1 odst. 1 písm. f) – j), pokud je toto rozdílné zacházení objektivně odůvodněno legitimním cílem a prostředky k jeho dosažení jsou přiměřené a nezbytné. Ustanovení § 6 tím není dotčeno. Tj. oblast sociálního zabezpečení, sociálních výhod, zdravotní péče, vzdělání, veřejně nabízených služeb Příklad takového jednání?
Oprávněné formy rozdílného zacházení Pozitivní opatření: Dočasné, vyjednané opatření, který má za cíl eliminovat a předcházet existující diskriminaci nebo napomoci vyrovnat znevýhodnění, které vychází ze stávajících postojů, chování a struktur. Je úzce zaměřen na specifickou skupinu lidí. - povolení pozitivního opatření v ADZ: ustanovení § 7 odst. 2: Za diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti.
Antidiskriminační zákon Předpisy EU naší republice jednoznačně ukládají přijetí zákona, který by se touto problematikou zabýval (směrnice 2000/43) Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a právních prostředcích ochrany před diskriminací Sdílené („obrácené“) důkazní břemeno
Antidiskriminační zákon Jakou oblast upravuje? Právo na zaměstnání, pracovní poměr.. Přístup ke zdravotní péči, sociální zabezpečení Přístup a poskytování vzdělání Přístup ke službám a zboží, pokud jsou nabízeny veřejnosti
Diskriminační důvody Pohlaví Věk Rasa, etnikum, národnost Víra, náboženství, světonázor Zdravotní postižení Sexuální orientace
Antidiskriminační zákon Zákon samozřejmě také stanoví, že v případě, kdy již k diskriminačnímu jednání došlo, se může postižená osoba domáhat u soudu upuštění od takového jednání, dále odstranění následků a dále také přiměřeného zadostiučinění, popř. uhrazení nemajetkové újmy v penězích
Německý rozsudek diskriminace podle pohlaví? Náhrada za újmu, náhrada za ztrátu na výdělku? společnost GEMA vs. paní XY 85 % zaměstnankyň 16 vedoucích pozic – ani jedna žena Matematický znalecký posudek jako indikátor diskriminace ??
Přímá diskriminace na základě zdravotního postižení EU: řada směrnic, které se týkají antidiskriminačního práva 2000/78 C 303/ 06 S. Coleman – Attridge Law Tuto směrnici podle soudu nelze vykládat restriktivně Zaměstnankyně sama dala výpověď, ale poté žalobu
Přímá diskriminace na základě zdravotního postižení „you use your fucking child…“ k diskriminaci dochází i tehdy, když je žena, resp. rodič poškozen na svých právech z důvodu, že má postižené dítě Navíc to splňuje znaky obtěžování, přestože obtěžována byla matka postiženého dítěte, tedy ne sám postižený
Obtěžování jako forma diskriminace I obtěžování je někdy diskriminací „Buď budeš hodná holčička, nebo ti udělám ze života peklo.“ Nadřízený odmítá spolupracovat, nesděluje důležité informace Zde šlo o kombinaci sexuálního obtěžování a šikany Obrácené důkazní břemeno!
Trestní právo Nový trestní zákoník – 40/2009 Sb. Nové ustanovení: § 402 „Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí, bude potrestán odnětím svobody na pět až dvanáct let.“
Trestní právo Nově také: § 263 a : persekuce obyvatelstva „Kdo za války uplatňuje apartheid nebo páchá jiné nelidské činy vyplývající z rasové diskriminace nebo terorizuje bezbranné civilní obyvatelstvo násilím nebo hrozbou jeho užití, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.“
Občanský soudní řád § 133a Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci a) na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, b) na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství ve spolcích a jiných zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb, nebo c) na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.
Obrácené důkazní břemeno Případ Čauševič, Nejvyšší soud ČR 2009: Již skutečnost, že žalobkyně byla vyloučena ve výběrovém řízení, znamená, že s ní bylo rozdílně zacházeno Žalobkyně tvrdila, že důvodem je její pohlaví – je třeba to mít za prokázané, pokud žalovaný neprokáže opak
Procesní nároky Nároky vzešlé z diskriminačního jednání - § 10 ADZ: postižená osoba se může domáhat u soudu upuštění od takového jednání, dále odstranění následků a dále také přiměřeného zadostiučinění, popř. uhrazení nemajetkové újmy v penězích Pozor: lze tyto nároky využít také při tvrzené diskriminaci podle jiných předpisů?
Obrana proti diskriminaci – další možnosti Antidiskriminační zákon – soukromoprávní žaloba x obrana před správními orgány x ombudsman Podle oblasti, v níž k diskriminaci došlo Možnost pokut apod., správní delikt – přestupek Česká školní inspekce, Česká obchodní inspekce, Státní úřad inspekce práce – oblastní inspektoráty práce, Česká národní banka Alternativní řešení sporů – zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci
Obrana proti diskriminaci – další možnosti Zvláštní úloha českého ombudsmana Další equality bodies v jiných zemích EU Kompetence ombudsmana: řešení individuálních stížností – poskytování metodické pomoci, vydávání stanovisek a doporučení, provádění výzkumu Pozor! Ombudsman nenahrazuje soud, tj. nevydává rozsudky, neukládá pokuty
První česká ombudsmanka Mgr. Anna Šabatová, Ph.D.
Obrana proti diskriminaci - ombudsman www.ochrance.cz www.ochrance.cz/diskriminace Různé způsoby podání podnětu: dopis, email, osobně podatelna@ochrance.cz Brno, Údolní 39, 602 00 Tel.: 542 542 888
Diskriminační reklama Může být reklama diskriminační? Podle zákona o regulaci reklamy nesmí být v rozporu s dobrými mravy, NSS zmínil D. H. a zvláštní ochranu Romů Kritika – nemohou se takto rozhodnout? ! „většina vyhlížela jako Romové“
Diskriminační reklama 1 As 46/2013-44: I. Pokud reklama obsahuje diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo národnosti, je třeba ji vždy považovat za rozpornou s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. II. Při hodnocení rozporu reklamy s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 zákona o regulaci reklamy) z důvodu diskriminace určitého etnika je nutné vzít v úvahu postavení tohoto etnika v české společnosti a existenci negativních stereotypů či předsudků o příslušnících tohoto etnika. III. Dobrovolnost účasti v reklamě nemá vliv na posouzení snížení lidské důstojnosti v důsledku této účasti (§ 2 odst. 3 zákona o regulaci reklamy).
Další problémy k diskusi Požadavky celiaků a veganů na speciální stravu ve školkách a ve školách Náboženské symboly ve školách – kříže, šátky Požadavky na úpravu výuky – Svědkové Jehovovi
Diskriminace na základě státní příslušnosti Diskriminace založená na etnické a národnostní příslušnosti // na státní příslušnosti (čl. 18 Smlouvy o fungování EU, čl. 45: „Je zajištěn volný pohyb pracovníků v Unii“) Antidiskriminační zákon výslovně uvádí, že se nevztahuje na vstup a pobyt cizích státních příslušníků v ČR Vybrané případy z webu ombudsmana: - používání slovenštiny v zaměstnání (lze vyžadovat češtinu v písemném styku a při komunikaci s klienty, jinak ne) - prodej vstupenek na sport jen občanům ČR (opatření na fotbal kvůli předchozímu agresivnímu vystupování polských fanoušků – nelze takto postupovat)
Diskriminace na základě státní příslušnosti - poskytování hypotečního úvěru cizím státním příslušníkům (lze si klienta „proklepnout“ důkladně – jde o specifickou službu) - trvalý pobyt v ČR jako podmínka přiznání žákovského jízdného (jde o diskriminační opatření s ohledem na právo EU vůči cizincům) - vyloučení možnosti cizího státního příslušníka získat bydlení v domě s pečovatelskou službou (mohlo by být v rozporu s právem EU)
Diskriminace na základě státní příslušnosti Doporučení ombudsmana k rovnému zacházení s cizinci - nastínění jednotlivých problémů: § 20 školského zákona – zajištění přípravy na vzdělání jen dětem cizinců z EU – problematické, není k tomu důvod Další problémy: rozšíření osob spadajících do systému veřejného zdravotního pojištění – doporučení: manželky/manželé a děti osob pobývajících v ČR na dlouhodobé vízum
Diskriminace na základě státní příslušnosti Poskytování hypotečního úvěru cizincům – lze je prověřit důkladněji s ohledem na vyšší riziko, ale pokud by šlo o plošné nastavení, šlo by o diskriminaci Volný pohyb osob, volný pohyb služeb v právu EU, diskriminace na základě státní příslušnosti podle čl. 18 SFEU – zde se nepotvrdila
Diskriminace na základě státní příslušnosti Projekt Inovace uměnovědných studijních oborů FF MU, v rámci OPVK - omezení jen na české státní příslušníky – diskriminace? V antidiskriminačním zákoně není uvedena státní příslušnost Je tu řada studentů ze Slovenska..!
Diskriminace cizích občanů - volby http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/ministr-vnitra-a-ombudsmanka-hledaji-reseni-pravidel-volebniho-prava-cizincu/ Ombudsmanka: cizinci s přechodným pobytem by měli mít možnost volit už teď v říjnových volbách, ne čekat na preciznější transpozici, protože to umožňuje právo EU (smlouva o fungování EU) – české právo to váže na trvalý pobyt (získává se zpravidla po pěti letech, na základě zákona o pobytu cizinců), právo EU na bydliště – dostatečně jasné pravidlo, proto přímý účinek!
Diskriminace ve školství – šátky a ve sportu Další případ ombudsmanky: šátky ve školách – podle jejího názoru jde o diskriminační opatření - nebyl tam dán zřetelný důvod - neexistuje zákon, který by to upravoval Jiný případ: stanovení počtu sportovců cizí příslušnosti na soupisce oddílu ČSVP Další činnost ombudsmanky týkající se cizinců: sledování výkonu trestu vyhoštění
Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání Náboženské symboly ve školách, požadavky na úpravu výuky: šátky – o jaká práva jde? Kdy je možné je omezit? http://www.ochrance.cz/tiskove-zpravy/tiskove-zpravy-2014/skola-nemuze-zcela-zakazat-noseni-krizku-ani-muslimskeho-satku-nezahalujiciho-tvar-a/ Argumenty obou stran… ?
Další otázky diskriminace v přístupu ke vzdělání Nikáb, hidžáb, burka
ESLP k otázce zahalování Rozsudek Velkého senátu ESLP z 1. 7. 2014 ve věci S. A. S. proti Francii (č. 43835/11) Čl. 8, čl. 9 a čl. 14 EÚLP Stěžovatelka se považuje za oddanou muslimku, nikdo ji k nošení šátku nenutí Co princip multikulturality…?
Přístup ke vzdělání podle školského zákona Občané EU: za stejných podmínek ke vzdělání i ke školským službám Ostatní: stejně jako EU občané k základnímu vzdělávání a školským službám, ne tak u středních škol (nutno prokázat oprávněný pobyt), mateřských škol, školských služeb (nutno prokázat pobyt min. na 90 dní)