Fyziologie srdečně-cévního a lymfatického systému Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy. Fyziologie srdečně-cévního a lymfatického systému 2. část Obr. č.1

KREVNÍ A LYMFATICKÝ OBĚH Obr. č.13

Anatomie krevního oběhu systémový (velký, tělní) krevní oběh sériově zapojeny tepny - vlásečnice - žíly paralelně zapojeny okruhy, zásobující krví jednotlivé orgány regulační mechanizmy – řídí rozdělení krve v těle plicní (malý) oběh sériově zapojeny tepny – vlásečnice - žíly výměna dýchacích plynů v plicích lymfatický oběh začíná vlásečnicemi ve tkáních - přes lymfatické uzliny ústí do velkých žil odvádí z tkání tkáňový mok a vysokomolekulární látky

Typy krevních cév – podle funkce Pružník (velké tepny elastického typu) zajišťují rychlý transport krve do periferie přeměna nárazového přítoku krve v systole na její kontinuální proudění (aorta) Rezistenční cévy (malé tepny, tepénky a žilky) podílejí se na určování hydrostatického tlaku ve vlásečnicích zúžení nebo rozšíření tepének a žilek rozhoduje o počtu otevřených vlásečnic Vlásečnice - zajišťují přesun látek z krve do mezibuněčného prostoru a naopak Kapacitní cévy (žíly) rezervoár krve, zabezpečují návrat krve k srdci

Krev a krevní oběh Rozložení krve Proudění krve 84% krve je v cévách systémového (velkého, tělového) krevního oběhu z toho: 75% v žilách 15% ve velkých tepnách 7% ve vlásečnicích 3% v tepénkách a žilkách 9% krve v cévách plicního oběhu 7% krve je v srdci Proudění krve Fyziologicky – laminární (pohyb všech vrstev krve v cévě je rovnoběžný, i když se jednotlivé vrstvy pohybují různě rychle) Viskozita krve = odpor, kterým krev působí proti síle snažící se uvést ji do pohybu Obr. č.14

Průřez, tlak, rychlost a objem krve v cévách Největší celkový průřez v cévním řečišti mají krevní vlásečnice Nejvyšší tlak v cévním řečišti je v tepnách Největší rychlost proudění krve je v tepnách Největší objem krve je v žilách Obr. č.15

Krevní tlak Obr. č.17 Systolický tlak (120 torrů=16 kPa) – první „zvuk“ synchronní se SF závisí na práci srdce a pružnosti velkých tepen Diastolický tlak (70 torrů=9,3 kPa)- “zvuk“ se opět vytratil závisí na periferním odporu cévního řečiště Oba tlaky závisí na množství a složení krve není slyšet zvuk první zvuk synchronní se SF opět není slyšet zvuk Obr. č.16

Mikrocirkulace = tepénky + vlásečnice + žilky Význam: výměna látek a plynů v lidském těle je asi 40 miliard vlásečnic = 1000 m2 celkové plochy krev neprotéká nikdy současně všemi vlásečnicemi těla (asi jen 25-35%) vlásečnice nejsou v těle rozloženy rovnoměrně (v srdečním svalu, mozku, játrech či ledvinách je v 1 mm3 asi 2500-3000 vlásečnic, ve svalech 300-400 vlásečnic) vlásečnice tepénka žilka Obr. č.18

Tkáňový mok Difúze – probíhá stejně v obou směrech po celé délce vlásečnice Filtrace a reabsorpce – tvorba tkáňového moku = určováno poměrem mezi tlakem krve ve vlásečnicích a onkotickým tlakem plasmatických bílkovin mok vlásečnice tepénka žilka Obr. č.19

Lymfatický systém podpůrný drenážní systém = odvádí přebytečnou tekutinu a bílkoviny z mezibuněčného prostoru do krve účast na imunologických reakcích z tkáňového moku se tvoří lymfa, lymfatické cévy ústí do duté žíly má obdobné složení jako krevní plasma (méně má bílkovin) Obr. č.21 Obr. č.20

Žilní systém Žilní tlak žilky = 12-18 torrů žíly mimo hrudník = 5,5 torrů horní a dolní dutá žíla (u pravé síně) = 4,6 torrů Žilní návrat krve k srdci je podporován: svalovou pumpou žilními chlopněmi dýcháním a sací silou srdce žilní pumpou Obr. č.22

Řízení krevního oběhu Místní regulační mechanismy Chemické vývojově jsou nejstarší (nejjednodušší, nejspolehlivější) úkol: udržení rovnováhy mezi metabolickými potřebami orgánu a průtokem krve pokles pO2, vzestup pCO2, H+, laktátu či histamin vyvolávají rozšíření cév (vasodilataci) zúžení cév (vasokonstrikci) vyvolává serotonin, chlad Nervové složitější, mívají charakter dlouhodobé adaptace úkol: přerozdělení minutového srdečního výdeje vasokonstrikce (sympatikus) – kůže, kosterní sval, ledviny, zažívací trakt. Pokles aktivity sympatiku = vasodilatace vasodilatace (parasympatikus) – např. zevní genitál

Enzymatické a hormonální kininy (bradykinin) vyvolávají vasodilataci ve žlázách zažívacího traktu a potních žlázách adrenalin a noradrenalin alfa-receptory – vasokonstrikce (noradrenalin – jen na a-receptory, adrenalin – působí na a i b-receptory) beta-receptory – vasodilatace (adrenalin v nízkých koncentracích) Celkové regulační mechanismy Rychlé (krátkodobé) mechanismy baroreceptorové reflexy vysoký TK dráždění baroreceptorů (oblouk aorty, karotický sinus) útlum sympatiku a aktivace parasympatiku = pokles minutového srdečního výdeje a TK (vasodilatace) Obr. č.23

Pomalé (dlouhodobé) mechanismy jsou závislé na: množství tekutiny vyloučené ledvinami účinku antidiuretického hormonu účinku aldosteronu Centra řízení krevního oběhu prodloužená mícha (centra pro řízení cévních reakcí = zúžení nebo rozšíření cév) hypotalamus (jen v některých případech vyvolává vasokonstrikci, řídí prodlouženou míchu, účast na poplachových reakcí) mozková kůra

Krevní oběh mozkem průtok krve mozkem – u mladého = 750 ml za minutu (= 20% minutového srdečního výdeje) při zvýšené aktivitě neuronů stoupá průtok krve mozkem až o 50% v dané oblasti šedou hmotou protéká 5x více krve než hmotou bílou řízení mozkové cirkulace: nedostatek O2 (hypoxie), nadbytek CO2 (hyperkapnie), posun pH krve na kyselou stranu (acidóza) vyvolávají vasodilatace mozkových cév vdechování čistého O2 vyvolává vasokonstrikci mozkových cév

Krevní průtok koronárními cévami průtok krve srdečním svalem je 250 ml krve za minutu při maximální fyzické zátěži – až 1250 ml.min-1 průtok krve koronárními cévami stoupá v diastole, klesá v systole řízení průtoku krve: množství katabolitů (ty mají vasodilatační efekt) sympatikus katecholaminy (adrenalin a noradrenalin)

Plicní cirkulace řízení plicního oběhu: sympatická vasokonstrikční inervace (zvýšené dráždění baroreceptorů vede k poklesu odporu plicního cévního řečiště, při zvýšené dráždivosti chemoreceptorů odpor v plicním cévním řečišti stoupá) pokles pO2 a vzestup pCO2 vyvolá místní vasokonstrikci

Oběh krve ledvinami průtok krve ledvinami – 1200 ml.min-1 (= 20% minutového srdečního výdeje) typické pro ledviny jsou dvě kapilární sítě za sebou protiproudový mechanismus Obr. č.24

Krevní oběh ve svalstvu průtok krve svalstvem – v klidu 900-1200 ml.min-1 v průběhu maximální práce – 20-22 l.min-1 regulace průtoku krve: sympatikus : vasokonstrikční mechanismus – podílí se na řízení TK vasodilatační mechanismus – při přípravě na svalovou práci a v jejím počátku (ovládaný z gyrus precentralis mozkové kůry) mechanická komprese cév pracujícím svalem

Oběh krve kůží průtok krve kůží – málo je určován potřebami její výživy význam: především termoregulační řízení průtoku krve: nervové (adrenergní vasokonstrikční nervová vlákna) bradykinin – vasodilatace (proximální úseky končetin a trupu)

Seznam publikací, ze kterých byly použity obrázky Obr. č.1 - Van De Graaff K.: Human Anatomy. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-23667-0 Obr. Č.13 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.14 - Ganong W.F.: Lékařská fyziologie. H+H. 1993. ISBN 80-85787-36-9 Obr. Č.15 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.16 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.17 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.18 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.19 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.20 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0 Obr. Č.21 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.22 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.23 - Fox S.I.: Human Physiology. The McGraw-Hill. 1996. ISBN 0-697-20985-7 Obr. Č.24 - Mader S.S.: Human Biology. The McGraw-Hill. 2000. ISBN 0-07-290584-0