Nerosty v zemské kůře Mgr.Jan Kašpar ZŠ Hejnice 2010

Nerost x hornina Hornina = neústrojná různorodá přírodnina, složená z více nerostů (např. žula – křemen, živec, slída, amfibol, augit…) Nerost = neústrojná stejnorodá přírodnina, lze vyjádřit chemickým vzorcem (např. křemen – SiO2, oxid křemíku).. OPVK-P4 ZŠ Hejnice, 2010

Obnažené žulové bloky Obr.1

Nerosty v zemské kůře - vznikly krystalizací z taveniny (magma), roztoků nebo plynů čím bude krystalizace pomalejší, tím vzniknou větší a dokonalejší krystaly (pokud budou mít dostatek prostoru pro růst) se vyskytují se v přírodě ve formě: 1. krystalované: tvoří pravidelné krystaly 2. krystalické: tvoří nedokonalé krystaly 3. amorfní (beztvaré): netvoří krystaly vůbec (opál) - krystaly na společném základě se nazývají drůzy shluk malých krystalů na malém prostoru se nazývá agregát

VNITŘNÍ STAVBA KRYSTALU - skládá se z atomů, iontů a molekul - v roztocích a plynech se stavební částice volně pohybují, snižováním teploty a zvyšováním tlaku se částice zpomalují a nakonec zaujímají polohy, ve kterých jsou jejich odpudivé a přitažlivé síly blíží nule. Vzniká krystalová mřížka, která dává krystalu charakteristický tvar a fyzikální vlastnosti.

Krystalové soustavy Podle počtu rovin souměrnosti, os souměrnosti a přítomnosti či nepřítomnosti středu souměrnosti můžeme krystalové tvary nerostů zařadit do skupin, které označujeme jako krystalové soustavy. Jsou to (podle vrůstající souměrnosti) soustavy: trojklonná (triklinická) jednoklonná (monoklinická) kosočtverečná (ortorombická) čtverečná (tetragonální) šesterečná (hexagonální) klencová (trigonální) krychlová (kubická)

Krychlová (kubická) - v podstatě krychlovité krystaly; přesto tato kategorie zahrnuje také oktaedrické (osmistěnné) nebo dodekaedrické (dvanáctistěnné) krystaly. V soustavě se 3 stejně dlouhé osy vzájemně kolmo protínají Diamant, zlato, sůl, galenit, sfalerit, uranit…)

Monoklinická (jednoklonná) - jedna z nejhojněji zastoupených soustav má nižší stupeň symetrie než krychlová soustavy. V soustavě se kříží 2 ze 3 různocenných os v libovolném úhlu a třetí je k nim kolmá Živec draselný, muskovit, biotit, kaolinit, augit, amfibol…

Triklinická (trojklonná) - nejméně souměrná z krystalových soustav. V soustavě jsou 3 různocenné osy křížící se v kosých úhlech. Živec sodnovápenatý, …

Rhombická (kosočtverečná) - typické pro tuto soustavu jsou prismata a zploštělé tabulkovité tvary. V soustavě se kolmo protínají 3 různocenné osy. Síra, …

Hexagonální (šesterečná) / Trigonální (klencová) - dvě soustavy spojené zde dohromady pro geometrickou shodu symetrie. Hexa…:Grafit, Trigo.. : Křemen, kalcit, siderit, hematit

FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI NEROSTŮ - využíváme je k určování nerostů v praxi 1. hustota:  = m / V , [kg/m3], [g/cm3] 2. tvrdost: - je schopnost odolávat mechanickému působení - závisí na: a) počtu vazeb –  = větší tvrdost b) délce vazeb –  = menší tvrdost

Mohsova stupnice tvrdosti: 1 mastek - lze rýpat nehtem 2 sůl kamenná - lze obtížněji rýpat nehtem 3 kalcit - lze rýpat mědí (hranou měděného plechu) 4 fluorit - lze rýpat nožem 5 apatit - lze obtížně rýpat nožem (tvrdost skla) 6 živec (ortoklas) - lze rýpat pilníkem na železo 7 křemen - lze obtížně rýpat pilníkem na železo 8 topaz - nelze rýpat pilníkem na železo 9 korund - nelze rýpat pilníkem na železo 10 diamant - nelze rýpat pilníkem na železo - nerost s vyšším číslem tvrdosti rýpe do nerostu s nižším číslem tvrdosti, od 6 rýpou do skla

3. štěpnost: - schopnost nerostů oddělovat se podle rovných ploch - štěpí se v místě, kde jsou od sebe atomy nejvíce vzdáleny - výborná: slída - velmi dobrá: kalcit - nedokonalá: křemen 4. lom: - pokud nerost rozlomíme a plochy částí jsou nerovné, hovoříme o lomu. (jde o lomný nerost)

5. soudržnost: schopnost stavebních částic zůstávat pohromadě zkoumáme ji tahem, úderem, ohýbáním záleží na krystalové mřížce podle soudržnosti rozlišujeme nerosty: a) křehké: při nárazu se úlomky nerostu rozletí (síra, křemen) b) jemné: při nárazu se nerost rozpadá na prášek (tuha) c) kujné a tažné: mění při úderu svůj tvar, roztepávají se (kovy, zlato..)

6. optické vlastnosti: a) propustnost světla : rozdělení nerostů podle množství propuštěných paprsků světla 1) průhledné: lze přes ně číst text (slída) 2) průsvitné: světlo proniká, ale text je nečitelný (záhněda) 3) neprůsvitné: světlo neproniká (opál, kovové nerosty) b) barva: 1) barevné: stále stejná barva (zlato) 2) zbarvené: barva nerostu se mění podle přísady (záhněda, citrín, ametyst) 3) bezbarvé: nemají zbarvení (kalcit) - průhledný bezbarvý nerost se označuje jako čirý (křišťál).

7. vlastnosti magnetické: - některé nerosty vychylují magnetickou střelku kompasu = jsou magnetické (magnetit) 8. žáruvzdornost: - odolnost proti vysoké teplotě (tuha) 9. elektrické vlastnosti: - některé nerosty získávají náboj třením (kalcit, křemen, sůl) - některé jsou výbornými izolanty (slída) - piezoelektřina, pyroelektřina….co to je???

CHEMICKÉ VLASTNOSTI - nejčastější prvky vyskytující se v nerostech jsou: O (v oxidech), Si, Al, Fe, Ca - geochemie: zabývá se složením zemské kůry - chemické vlastnosti nerostu vyplývají z chemického složení a ze struktury krystalové mřížky a) rozpouštění ve vodě b) reakce s kyselinami a zásadami c) tavení d) žíhání a další

Použité zdroje: Obr.1: Archív autora Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Jan Kašpar.