VELKÉ PŘEHRADY V AFRICE Z0099 Regionální geografie světa - Afrika, Austrálie a Oceánie VELKÉ PŘEHRADY V AFRICE Tomáš SELUCKÝ, Jiří HRABALA Brno, 2010

Obsah Fyzicko-geografické predispozice Využití a pozitivní dopady výstavby přehrad Negativní dopady výstavby přehrad Nejvýznamnější přehrady Projekty do budoucna Použitá literatura a jiné zdroje

Fyzicko-geografické predispozice I. Většina říčních soustav málo vyvinuta (sníženiny) → nevyrovnané spádové křivky + intenzivní eroze Vývojově starší úseky – vyrovnaná spádová křivka → charakteristické pro pánve Počátek čtvrtohor, tektonický zdvih → vznik krátkých vodnatých řek na vnějších svazích kontinentu Tyto řeky následně zpětnou erozí podchytily staré říční systémy bezodtokých pánví Vzniklé náčepné procesy se v krajině projevují v podobě peřejí a vodopádů → proto africké řeky nejsou splavné po celém toku

Fyzicko-geografické predispozice II. Stupňovitý profil a velká vodnatost zapříčiňují velké zásoby vodní energie (1/5 světových zdrojů) To spolu s nedostatkem vody a sezónním rozložením srážek vedlo ke stavbě vodních nádrží Nejpřínosnější jsou víceúčelové nádrže, které kompenzují své nevýhody spoustou výhod

Přehrady v Africe podle účelu využití Závlahový 50 Vodárenský 20 Víceúčelové přehrady 19 Hydro-energetický 9 Protipovodňový 2 Nejvíce přehrad bylo vybudováno v období 1980 až 1990 – 316 a v období 1970 až 1980 – 262

Využití a pozitivní dopady výstavby přehrad Prvotně sloužily jako ochrana před každoročními záplavami Přehrada umožňuje zadržet nadbytek vody v letech s nadměrnými srážkami a využít ho v letech s vodním deficitem Výroba elektrické energie (např. poskytování elektrické energie měděným dolům – Kariba) Přehrada zvětší zemědělsky využívané území (někde až o 30 %) Rybářství (zvětšení úlovků rybářů) Rozvoj turistického ruchu Rozvoj lodní a silniční dopravy

Využití přehrady na příkladu Oblast Sahelu – významný zavlažovací projekt byl vybudován v oblasti vnitřní delty Nigeru Delta se skládala ze dvou částí: „živé delty“ (rýže) a „mrtvé delty“, což byla nevyuživatelná bahenní oblast V roce 1947 postavena přehrada Sansanding v „mrtvé deltě“ Zvedla hladinu řeky jen o pár metrů, ale zaplavila přes 40 000 ha 30 000 obyvatel bylo donuceno se přestěhovat Vznik nových převážně bavlníkových polí Vystavěna celá síť zavlažovacích kanálů, z nichž nejvýznamnější jsou kanály Sahel a Macina Výrazně se zvýšil i výskyt ryb (50 000 místních rybářů uloví ročně přes 90 000 tun ryb)

Negativní dopady výstavby přehrad Zatopeno mnoho afrických měst, vesnic a přírodních i kulturních památek (Egypt) Přesídlení především zemědělského obyvatelstva Narušení ekologické rovnováhy Každoroční záplavy přinášely úrodnou půdu ( pokles úrodnosti půdy) Do postavení Asuánské přehrady se delta Nilu zvětšovala o 5 m ročně a dnes se zmenšuje Ubývá úživnost moře v oblasti delt, kde vymírají ryby a ústřice Stále zavodněné zavlažovací kanály způsobují zasolování půd a zvyšují výskyt bilharziózy a dalších zdravotních problémů Velkým ekologickým problémem je zvýšená hladina DDT, které se používalo na přemnoženou mouchu tse-tse (Kariba)

Nejvýznamnější přehrady Asuánská přehrada Volta Kariba Cahora Bassa Kainji

Nízká Asuánská přehrada (Nil, Egypt) Délka 1,9 km, výška 54 m, postavena v roce 1902 Objem vody 5,5 km3, původně zásobárna vody Malá kapacita → 1960 transformace na elektrárnu Vysoká Asuánská přehrada (Nil, Egypt, Súdán) 1960 – 1971 Délka 480 km, šířka 16 km Hráz – 111 m vysoká, 3 600 m dlouhá a až 980 m široká 35 000 dělníků – 451 na stavbě zahynulo Objem vody 164 km3, rozloha 6 000 km2 Účel stavby: zabránění povodním, zásoba vody pro zemědělství, výroba el. energie (hydroelektrárna o výkonu 2 100 MW)

ASUÁNSKÁ PŘEHRADA

Volta Na soutoku Černé a Bílé Volty v Ghaně Nachází se na nultém poledníku, 6° severně od rovníku Postavena v roce 1965, délka 520 km rozloha 8 502 km2 (jedna z největších na světě) Hráz je 113 m vysoká a 670 m dlouhá Muselo být přestěhováno přibližně 78 000 obyvatel a 200 000 zvířat Účel: výroba elektřiny (část se vyváží do Toga a Beninu), lodní doprava, zavlažování, rybolov

VOLTA

Kariba Na řece Zambezi, na hranici Zimbabwe a Zambie Stavba dokončena v roce 1959 britskými koloniálními úřady za podpory Světové banky Muselo být přesídleno 57 000 obyvatel (protesty krvavě potlačeny armádou, odškodnění – 4-15 liber) Rozloha 5580 km2, délka 220 km, šířka 40 km Objem vody 180 km3 Leží v tektonicky aktivní zóně Využití: výroba elektřiny, rybolov (40 000 tun ryb), turistický ruch

KARIBA

Cahora Bassa Na řece Zambezi v Mosambiku Stavba probíhala v letech 1969-1974 Délka 292 km, šířka 38 km, plocha 2739 km2 Objem vody 55,8 km3 Sloužit měla hlavně pro kontrolu pravidelných záplav a zavlažování Později postavena hydroelektrárna (elektřina byla odváděna do Jihoafrické republiky po 870 mil dlouhém vedení až do občanské války v Mosambiku v 70. letech – opět uvedeno do provozu v roce 1998) Až do roku 1992 patřila hydroelektrárna Portugalsku

CAHORA BASSA

Kainji Leží na řece Niger v Nigérii, vybudována v roce 1968, rozloha činí 1270 km2 Kapacita 150 km3, délka 135 km, šířka 30 km Kvůli stavbě vystěhováno 50 000 obyvatel Typickým příkladem víceúčelové přehradní nádrže Využití: k regulaci záplav, rybaření, zavlažování, cestovnímu ruchu a k výrobě el. energie

KAINJI

Projekty do budoucna Merowe (Súdán) – hydroelektrárna, na Nilu blízko egyptských hranic, 75% financuje Čína, protesty Batoka Gorge (Zimbabwe, Zambie) – na Zambezi 50 km pod Viktoriinými vodopády, výška 181 m Highlands Water Project (Lesotho) – 7 přehrad propojených 140 km tunelů, dopravení vody z horního toku Orange do údolí řeky Vaal Bui dam (Ghana) – na Černé Voltě, staví se od roku 2001, účel: energie, pitná voda; protesty

Projekty do budoucna Popa (Namibie) – na vodopádech Okavanga jen 50 km od hranic s Botswanou, zisk energie a pitné vody nezávisle na JARu, voda pro Wiendhoek Epupa (Namibie) – na vodopádech řeky Kunene, výška 163 m, plocha až 380 km2, problém sucha a velkého výparu (naplní se?), spory s Angolou Rozšíření přehrady Owen Falls (Uganda) – nedosatatek elektrické energie, spor o vodopády Bujagali "Nové údolí" - propojení Asuánské přehrady se Středozemním mořem

Použitá literatura a jiné zdroje ADAMS, W., GOUDIE, A., ORME, A.: The physical geography of Africa. Oxford : Oxford university press, 1996. 429 s. ISBN 0198234066 KUNSKÝ, J., MÁLEK, R., VRÁNA, O.: Zeměpis světa : Afrika. Vyd. 1. Praha: Orbis, 1971. 546 s. http://www.zemepis.com/vodaafriky.php http://www.afrikaonline.cz/view.php?cisloclanku=2001041001 http://www.dams.org http://www.wikipedia.org http://www.irn.org http://www.edf.org http://www.britannica.com