Mgr. Marie Havránková TVAROSLOVÍ 1 Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012

ANOTACE V této sadě výukových materiálů s názvem Tvarosloví se budeme zabývat tvořením tvarů slov, slovními druhy, jejich tříděním a mluvnickými kategoriemi. Učivo má rozšířit znalosti, které žáci získali v ZŠ a je určeno pro žáky 2. ročníku učebních oborů SOU. Tato prezentace vysvětluje, na jaké části lze rozčlenit slovo, zabývá se rozdělením na slova ohebná a neohebná, na plnovýznamová a neplnovýznamová a využitím slov ve větě.

TVAROSLOVÍ MORFOLOGIE

TVAROSLOVÍ část mluvnice(gramatiky), která se zabývá tvořením tvarů slov pojednává o slovních druzích, jejich třídění a o mluvnických kategoriích, tj. o tvarech slov a jejich mluvnických významech

Členění slovního tvaru každé slovo můžeme rozdělit na minimální části nesoucí význam (lexikální nebo gramatický), tzv. MORFÉMY tvar učitelem můžeme rozdělit na morfémy: uč – i – tel - em

Členění slovního tvaru Pro tvarosloví je důležité především dělení tvaru slova na dvě části: - tvaroslovný základ, tj. část slova která se při ohýbání nemění a je společná pro všechny tvary slova koncovku, která se u jednotlivých tvarů liší př. učitel = tvaroslovný základ učitel – i, -em, -é = koncovky

Třídění slovní zásoby třídění podle tvaroslovného(morfologického) hlediska – rozdělují slova podle toho, zda mění nebo nemění tvar: SLOVA OHEBNÁ – skloňují se (skloňování jmenné, zájmenné, nebo složené) : podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky časují se: slovesa SLOVA NEOHEBNÁ – příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce

Třídění slovního tvaru třídění podle obsahového (sémantického) hlediska – hodnotí význam slov, dělí slova na významově samostatná (ve větě bývají větnými členy) a slova významově závislá (ve větě funkci větných členů neplní): SLOVA PLNOVÝZNAMOVÁ – podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce SLOVA NEPLNOVÝZNAMOVÁ – předložky, spojky, částice, citoslovce

Třídění slovního tvaru třídění podle skladebného (syntaktického) hlediska – sleduje využití slova ve větě – kterým větným členem bývá, jakou funkci ve větě plní ( např. spojky nejsou větnými členy, ale vyjadřují větné vztahy mezi větnými členy a větami)

Slovní druhy podle tvaroslovného hlediska rozlišujeme 10 slovních druhů: SLOVA OHEBNÁ SLOVA NEOHEBNÁ 1.podstatná jména 6. příslovce 2.přídavná jména 7. předložky 3. zájmena 8. spojky 4. číslovky 9. částice 5. slovesa 10. citoslovce

ZÁPIS: TVAROSLOVÍ Tvarosloví se zabývá tvořením tvarů slov, pojednává o slovních druzích, jejich třídění a o mluvnických kategoriích. Morfém = část slova, která má slovní a gramatický význam. Tvaroslovný základ = část slova, která se při ohýbání nemění a je společná pro všechny tvary slova. Koncovka = u jednotlivých tvarů slova se liší.

Slova dělíme podle tvaroslovného hlediska na ohebná (podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky - skloňují se, slovesa - časují se) a na slova neohebná ( příslovce, předložky, spojky, částice, citoslovce). Slova plnovýznamová = jsou významově samostatná a ve větě bývají větnými členy - podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, příslovce. Slova neplnovýznamová = závislá, neplní funkci větného členu – předložky, spojky, částice, citoslovce.

Otázky pro opakování 1. Čím se zabývá tvarosloví? 2. Co jsou morfémy? 3. Jaký rozdíl je mezi tvaroslovným základem a koncovkou? 4. Jak se česká slovní zásoba dělí podle tvaroslovného hlediska? 5. Jaký rozdíl je mezi slovy plnovýznamovými a neplnovýznamovými? 6. Které slovní druhy jsou ohebné, které neohebné?

Zdroje: MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 082 – 9 DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7538 – 019 – 5 SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, ISBN 978 – 253 – 0298 – 0