PEDOSFÉRA

Planetární členění pedosféry Arktické půdy a půdy tunder v létě rozmrzají jen do hloubky 1 metru. Pod nimi je nepropustná trvale zmrzlá vrstva (permafrost, věčnaja merzlota) Podzoly a podzolové půdy jsou rozšířeny v tajze (Rusko, Kanada) vznikají podzolizací – chemický rozklad horninových nerostů vlivem organických kyselin. Rozložené látky se z horních poloh přesunou spolu s vodou do spodních poloh, kde se hromadí

Hnědé lesní půdy Hnědozemě Jsou nejrozšířenější ve střední Evropě Matečnou horninou je pískovec, žula, andezit Vznikají brunifikací – chemické zvětrávání nerostů, při němž vzniká jíl bohatý na křemík (Si) a současně se uvolňuje železo, které zabarvuje půdu do hněda. Hnědozemě Vyvinuly se v nížinách a kotlinách do 450 m n.m. na spraších Vznikají ilimerizací – přesun nerozložených jírovitých částic a železa s prosakující vodou do nižších vrstev, kde se hromadí. Horizont B je rezavě hnědý

Žlutozemě a červenozemě Černozemě Jsou to půdy travnatých stepí a lesostepí Mají pouze horizonty A a C Vznikly na spraších černozemním procesem, který se vyznačuje hromaděním jakostního humusu z kořenů stepních trav a bylin Humusový horizont může být 60 – 100 cm mocný Jsou to nejúrodnější půdy Žlutozemě a červenozemě Vznikají v tropech a subtropech intenzivním zvětráváním matečných hornin. Vyznačují se žlutým až červeným zbarvením (sloučeniny Fe a Al)

Hnědozem na spraši

Černozem na spraši

Ilimerizovaná půda

Glej na deluviofluviální uloženině

Opakování Čím je ovlivňován vznik půdy a její vlastnosti? mateční horninou (na té se půda vyvíjí) podnebím (zejména teplotou a srážkami) georeliéfem (sklonem svahů a nadmořskou výškou) podzemní a podpovrchovou vodou mikroorganismy, rostlinstvem a živočišstvem činností člověka velkou roli hraje i čas

Výškové členění pedosféry Podél řek se nacházejí nivní půdy Dále od vodních toků lužní půdy Na svazích nížinných pahorkatin se nacházejí černozemě lemované hnědozeměmi Ve vyšších nadm. Výškách převládají hnědé lesní půdy V hornatinách podzoly

Pedosféra a člověk Nejsvrchnější část půdy, kterou zemědělci obdělávají, se nazývá ornice Problémem je její odnos (eroze) Patří sem i desertifikace – rozšiřování pouští (způsobeno pasoucím se dobytkem) Ochrana terasováním, volbou správných plodin, správným obděláváním

Předcházení erozi půdy různými způsoby orání

Eroze v solném krasu v Minzalešti (Rumunsko)

Prtě (oblast Piclele Mici – Rumunsko)

Konec části II.