Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0565 Číslo materiálu VY-32-INOVACE-494 Úloha barev v sadovnických úpravách Název školy Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Autor Ing. Daniela Brímusová Průřezová témata Člověk a životní prostředí Tematický celek Sadovnické úpravy Ročník 1. Datum tvorby 10. 4. 2013 Datum a místo ověření 12. 4. 2013 SAD 1. Za Druh učebního materiálu Prezentace Anotace Výklad nové látky – názornější a přehlednější vysvětlení učiva Klíčová slova Základní barvy, doplňkové barvy, kontrast, soulad, barevný kruh Metodický pokyn Určeno k výkladu do hodiny i pro samostudium Možnosti využití – navrhování a realizace květinových mís, záhonů, sadovnických úprav Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora.

Úloha barev v SÚ

Barvy v kompozici zeleně Barvy zvyšují účinek díla a oživují jej Barvy vyvolávají určité nálady Nevhodná volba barev může znehodnotit jinak dobrou kompozici Rozloží-li se sluneční paprsky, rozpadnou se do stupnice nazývané barevné spektrum Barevné paprsky jsou uspořádány podle vlnové délky záření

Ostwaldův barevný kruh Složený z 24 barev Slouží k vyhledávání barevných sestav

Rozdělení barev I. Spektrální (živé, pestré), všechny barvy ve spektru Základní (primární) barvy: Červená, žlutá a modrá. Nedají se namíchat z jiných barev Smíšené (sekundární) barvy: V barevném kruhu leží mezi základními barvami Řadí se mezi ně i hnědá barva, i když není obsažena v barevném spektru

Rozdělení barev II. Nespektrální (nepestré, neutrální) Bíla, černá a šedá Doplňkové (komplementární, protikladné) Dvojice barev, které leží v barevném kruhu proti sobě Nejodlišnější V příslušných světelných délkách vznikne bezbarvý paprsek Jedna barva získá spojením ostatních barev doplňkovou barvu Doplňkové barvy jsou silně kontrastní, ale souladné

Rozdělení barev III. Teplé barvy Vyvolávají dojem jasu a tepla Žlutá, oranžová, červená Studené barvy (klidné) Navozuje pocit chladu Modrá, fialová, zelená

Vlastnosti barev I. Barevný tón (barva, kvalita) – určuje druh barvy (např. oranžová, zelenomodrá) Světlost (jasnost, svítivost) – síla určité barvy Jednotlivé barvy vznikají stupněm světlostí v pořadí (bílá, žlutá, oranžová, červená, fialová, modrá, zelená, černá) Světlost se označuje jako odstín (valér). Světlý, tmavý Pastelové barvy – čisté barvy Světlé barvy – opticky lehčí Tmavé barvy – opticky těžké

Vlastnosti barev II. Sytost (plnost, čistota) – výraznější barvy, působí živým dojmem Jestliže se čistá barva utopí ve výraznosti (např. šedou nebo barvou doplňkovou) vznikne tzv. barva lomená

Volba a sestava barev I. Sestava barev závisí na účelu, prostředí, velikosti plochy, materiálu a výtvarném záměru Barvy, které v jednom prostředí působí příznivě, mohou v prostředí jiném působit rušivě, křiklavě Sestava světlých barev je nevýrazná Nejživěji působí světlejší a sytější barvy v teple laděné kompozici Tmavší a málo syté barvy jsou tlumenější a klidnější Studené barvy se vyvažují barvami teplými Obecně platí, že barevná rovnováha má být jasná barva méně než tmavá nebo lomená

Volba a sestava barev II. Ve světlém prostředí (např. dlažba) budou vhodnější květiny tmavších barev V prostorovém uspořádání se jako první usazují světlé barvy a postupně barvy tmavší Proto květiny a světlé plastiky vyniknou v pozadí tmavozelených jehličnanů Souladnou sestavu nelze stanovit. Přesto je možno v jednodušších případech vycházet z následujících pravidel

Volba a sestava barev III. Pravidla: Stejná barva působí nejklidněji Odstíny téže barvy působí rovněž klidně. Oživení dosáhneme větším rozdílem v odstínu. Příjemně působí odstíny zelené barvy Příbuzné barvy ležící v barevném spektru jsou rovněž málo rozdílné. Vždy je zapotřebí zvýšit v jejich světlosti a nebo sytosti. Z příbuzných barev se nesdružuje červená barva s fialovou a zelená s modrou Doplňkové barvy jsou souladné, ale spektrální barva je nejkontrastnější. Syté barvy působí až příliš tvrdě

Volba a sestava barev IV. Pravidla: Neutrální barvy: bílá, šedá a černá, ale také žlutá, okrová a světle oranžová, ladí se všemi ostatními barvami. Jsou důležité pro výplně a obruby Barevné tóny jsou vzdáleny v barveném kruhu po 120° a tvoří souladné trojice. Klasická barva červené se žlutou a modrou. Podobné pravidlo platí i pro čtyři barvy vzdálené v barevném kruhu po 90° Barvy za umělého osvětlení mění svou kvalitu

Zdroje: HURYCH, Václav. Tvorba zeleně: sadovnictví - krajinářství. 1. vyd. Mělník: Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola ve spolupráci s Grada Publishing, 2011, 303 s. ISBN 978-80-247-3605-1