O původu vědy

Moderní věda krize vědy x triumf vědy Problém – odpovědnosti – hodnotové neutrality – vývoje vědy: kumulativní x diskontinuální – demarkace

Věda deduktivní systém tvořený souborem výroků podávajících vysvětlení, organizovaný způsob znalostí a klasifikace (Nagel) aktivita odehrávající se ve společnosti Technika - způsob, jak něco udělat. Věda - pochopení, jak si počínat, aby se věci dělaly lépe (J. Bernal) duchovní činnost, jejíž náplní je teoretické a systematické poznávání skutečnosti pomocí souboru metod na základě logického myšlení

Věda Internalismus absolutizoval vnitřní podmínky vývoje vědy vývoj vědy má svou vnitřní logiku (od jednoduššího ke složitějšímu). Externalismus absolutizoval vnější podmínky vývoje vědy věda je součástí společnosti (sociální determinace)

Původ vědy vznik vědy - společnost dospěla do stadia, kde pokročilá dělba práce – mentální dělba práce velké asijské říše a Egypt poznatky pro základ vědy: určování kalendáře, zeměměřičské práce, vypočítávání daní atd. Jde o vědu či mytologii? V antice nebyla věda využívána pro výrobu - poznání harmonie světa → estetická hodnota

Nereprezentativní ikonografie mnohoúhelníková tradice, komplexní „gestalt“ – talismany, objekty rozjímání, spekulativní filosofie – kvalita geometrických symbolů → teorie a elegance. → v dnešní vědě: Occamova břitva, elegantní tvary rovnic (př. E=mc2) chyby přepisovačů manuskriptů řada případů v historii (šesticípá Davidova hvězda – judaismus), pěticípá hvězda – pentagram,Pentagon koncept elementární teorie spojuje substance, síly a změny → transformace substancí zdůvodnění fyziky, astrologie a alchymie

Nereprezentativní ikonografie diagramy ukazují stejnou symetrii jako teorie → předpoklad že symetrie důkazem pravdivosti teorie teorie čtyř elementů modality hmoty produkovány dvěma páry opozitních kvalit křížením forem vznikají čtyři elementy

Nereprezentativní ikonografie astrologické horoskopové diagramy – vznik překřižováním čtverců osmiúhelná symetrie doplněna dvanáctistrannou, dělením odvozeno z polygonální teorie – ukazuje množství symetrie – 3 čtverce posun o 120 stupňů – 4 trojúhelníky podle tohoto principu postavena věž větrů (Atény) – astronomická pozorovatelna i model vesmíru

Nereprezentativní ikonografie osmiúhelný podklad, orientace podél poledníku korouhvička – osm větrů voda otáčí hvězdným diskem osvětlené plameny, dekorované fontánami strop vymalován zvěrokruhem dvanáct konstelací s planetami v pojmenovaných pozicích zvěrokruh začíná beranem, jarem, vzduchem a krví na jihu - ostatní cykly zapadají přirozeně - symetrie propletené teorie o stvoření, kosmologii, chemii, fyzice, meteorologii a medicíně – astrologické teorie spojeny s polygonální (tvarovou) teorií a přidruženým symbolismem

Babylon babylónská matematika a astronomie – vysoká úroveň algebraická perverznost – série závorek v závorkách, ale velký smysl pro vlastnosti čísel původ aspektů babylónské civilizace – počítatelné klínové písmo záznam a manipulace s čísly v obchodě a náboženství astronomie ve formě aritmetiky – pohyb hvězd, slunce,měsíce šedesátinný základ (dodnes v měření úhlů) astronomické kalkulace bez geometrických vyobrazení numerický a kvantitativní přístup

Řecko v raném Řecku velký zájem o matematiku i o model vesmíru zaměření na logiku a geometrii – polygonální (mnohoúhelníkové) teorie Euclid – zcela postrádá hlubší znalost výpočtů počítání užíváno jen pro účty zaměření na čísla – Pytagorejci postrádají znalost složitých výpočtů a všeobecná čísla „vstup, kdo jsi geometrický“

Vznik moderní vědy spojení babylonské a řecké civilizace v době Alexandra Velikého 140 n.l. Klaudios Ptolemaios – Almagest – matematický model vesmíru, komplexní, planety se pohybují okolo pevného pozadí hvězd jediné co přežilo pád říše římské a zánik řecké vyšší matematiky Mikuláš Koperník – upravuje Amalgest spíše k horšímu, zlepšuje pouze (geocentrický) pohyb měsíce navazují práce Galilea, Keplera, Newtona boom moderní vědy 16. – 17. století

Vědecké nástroje a historie hodin hodiny Giovanni de Dondi 1364, Padua sedm ciferníků pro každou planetu jeden extra pro čas

Antické stroje hodometr vodní hodiny

Čína Su-Sung (1088) – krokový mechanismus

Mechanismus z Antikythery

Equatoria proto-hodiny

Planetostroje

Planetária

Věda o vědě vznikla z historie vědy – z dlouhodobého hlediska začaly být patrné vzory chování ve vědě vedlo k hledání zákonitostí, které se projevují ve vývoji vědy – konstanty a zákony vědy humanistická a vědecká analýza vědy, hledající základní pravidla a konstanty ve vědeckých metodách, v reakci veřejnosti, v použití matematických modelů a technického vybavení či v lidských zdrojích a motivacích, které pak aplikuje v kritice a porozumění této vědě (de Price)

Věda o vědě zkoumání vědy jako společenského jevu podmíněného výrobou, technikou a společenskými vztahy, zvláště v procesu soudobé vědeckotechnické revoluce, kdy se věda mění v bezprostřední výrobní sílu, v činitele, který podmiňuje plánování a řízení společenských procesů zkoumání problematiky vnitřních souvislostí vědy, její struktury a dynamiky, klasifikace vědecké teorie a metodologie, otázek vědeckého jazyka, i dialektických vztahů vědy a praxe

Oblasti vědy a vědě metodologie vědy filosofie vědy sociologie vědy a sociotechnologická studia historie vědy ekonomie vědy politika vědy kulturní aspekty vědy

Základní témata blízká ekonometrii růst vědy růst vědecké populace růst vědecké produkce a informační exploze možnosti řešení informačního problému distribuce kvality ve vědě charakteristika geniality charakter vědců a vědecké podvody komunikace ve vědě a neviditelná univerzita financování vědy a jeho sociální a politické důsledky struktura vědy ve světě vztah vědy a technologie reálnost vědeckého poznání

Věda o vědě a vědecký obraz Epocha vědy: * sociální kontext * historický čas *jazyk vědy * způsob komunikace Typy epochy vědy: * racionalita a vědecký obraz světa * mody vědeckého obrazu světa * diskurs v rámci dané epochy vědy * změna paradigmatu (nový obraz světa)

Historické zlomy ve vědě společnost začala myslet vědecky (antika) transformace čistého myšlení do vědecké technologie (středověk) zpětné propojení technologií a klasické a moderní vědy (renesance – 19. stol.) přechod k explozi mnohonásobných objevů (20. stol.)

Doporučená literatura PRICE, Derek J. Science since Babylon. 1st enlarged ed. New Haven: Yale University Press, 1978, xi, 215 s. ISBN 0300017987. Kapitola Celestial clockwork in Greece. BERNAL, J. Věda v dějinách. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1960, 509 s.