Mgr. Rostislav Navláčil 18. Filozofie, základní pojmy Občanská nauka Název SŠ: SŠ-COPT Uherský Brod Autor: Mgr. Rostislav Navláčil Název prezentace (DUMu): 18. Filozofie, základní pojmy Název sady: Občanská nauka Ročník: 1. – 4. Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0727 Datum vzniku: 6.10.2012 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE Záměrem výukového materiálů s názvem Filozofie, základní pojmy je poskytnout a upevnit znalosti z oblasti filozofie a etiky. Jednotlivé DUMy v této sadě popíší tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Občanská nauka

Filozofie soustava kritického uvažování o problémech bytí světa, poznání a člověka, lidského kladení otázek po základu, smyslu porozumění a vysvětlení světa jako celku a místa člověka v něm hledá obecné vlastnosti člověka, struktur přírody, společnosti, kosmu

Základní filozofické problémy Základní filozofický problém je charakterizován otázkou „CO JE BYTÍ“, bytí jednotlivých věcí, hlavně však bytí světa jako celku. Vztah mezi světem, jaký je, a světem, jak se nám především skrze naše smysly jeví.

Filozofické disciplíny ontologie gnozeologie etika filozofická antropologie

Ontologie Výklad teorie bytí. Zabývá se problémy, co je bytí a jsoucno, hmota, čas, prostor, konečno, nekonečno, kauzalita, zákonitost, nutnost, vývoj, kvalita,kvantita,rozpor.

Gnozeologie Výklad teorie poznání. Zabývá se problémem zdrojů, podmínek, možností a mezilidského poznání, otázkami pravdy, která je cílem každého poznání, a jejího ověřování, porozumění textům.

Etika Teorie morálky. Zabývá se otázkami dobra a zla, svobody, mravní odpovědnosti, štěstí, smyslu lidského života, mravními normami a hodnotami.

Empirismus Filozofický názor, který tvrdí, že základním a rozhodujícím pramenem našeho poznání je zkušenost (smyslové poznání)

Racionalismus Je filozofický názor, který tvrdí, že rozum je jediný možný zdroj našeho poznání. Racionalisté jsou přesvědčeni o neomezených schopnostech lidského rozumu.

Filozofická antropologie Filozofie člověka. Zabývá se člověkem jako celkem, jeho podstatou, smyslem, perspektivami,čím je určován ve svém bytí, zda je člověk tvorem racionálním či iracionálním, jaký je vztah duše a těla, jak se má člověk postavit k sobě samému, k přírodě.

Další filozofické disciplíny logika (zabývá se formami a zákony správného usuzování) estetika (zabývá se krásnem, vnímáním, formováním a hodnocením světa z hlediska krásy a ošklivosti) filozofie přírody (zabývá se výkladem podstaty přírody, jejich forem, jevů, změn, snaží se o objasnění zákonitostí přírodního dění

Dějiny filozofie Antická filozofie je založena na předpokladu celistvosti a jednoty bytí, která je odvozena z uspořádanosti bytí, z řádu, který vším proniká a je mu vše podrobeno

Miléťané První filozofové, kteří začínají realizovat přechod od mýtu k filozofii. Orientují se na svět jako přírodu prostřednictvím představy kosmu jako uspořádaného a jednotného celku, z něhož vše vzniká a zaniká.

Pýthagorovci Filozofie založená zkoumání světa na základě čísla, které je principem jsoucího. Vědecká orientace pythagorovců se splétá s učením o převtělování duší, kterou chtěli osvobodit z koloběhu životů dodržováním přísných životních zásad (vzdělání, disciplína, autorita).

Eleaté Poukazují na vztah mezi pravým poznáním (výsledek práce rozumu) a pouhým zadáním (výsledek klamu smyslů).

Sofisté Byli profesionální učitelé moudrosti, kteří slibovali svým žákům, že je naučí (za peníze) myslet, mluvit a jednat a tím je dokonale připravit na úspěšnou politickou kariéru. Je jim vytýkáno tvrzení, že není možné dosáhnout trvale platného poznání. Byli přesvědčeni, že jejich pravda je ta nejlepší a hodnotové systémy jsou historicky a společensky podmíněné.

Helénismus Úkolem helénské filozofie je učit člověka, jak mravně, hodnotně smysluplně žít. Filozofie se tak orientuje převážně na etiku.

Stojcismus Chápe filozofii jako jednotu logiky (teorie poznáni), fyziky (přírodní filozofie) a etiky. Stoický mudrc se pomocí svého rozumu spojí se světovým rozumem a tam pozná, jaké je jeho místo ve světě, světovém řádu

Středověká křesťanská filozofie Patristika – období první filozofické reflexe křesťanské víry. Mezi hlavní filozofické problémy patří křesťanské moudrosti (zjevení) a moudrosti pohanské, vztah víry a rozumu.

Scholastika – systém nauk a vyučování na středověkých školách, později filozofické směry druhého období vývoje křesťanského myšlení, které zdůvodňuje teologickými i filozofickými prostředky všechny rozhodující prvky a principy křesťanské věrouky.

Novověká filozofie Je součástí bouřlivého vývoje evropské kultury a civilizace od 17.století do poloviny 19.století. Novověká filozofie řeší problémy smyslové či racionální – Jak člověk poznává? Co člověk poznává? Jaké vlastnosti má objektivní věc? Novověká filozofie nastoluje jako hlavní problém gnozeologický.

Otázky a úkoly Vysvětli pojem filozofie Jaké znáš filozofické disciplíny Čím se zabývá filozofická antropologie Co je to etika a čím se zabývá

Zdroje pro textovou část EMMERTL,F. a kol Odmaturuj ze společenských věd. Nakladatelství DIDAKTIS spol. s r.o. DIDAKTIS 2004 ISBN: 80-86285-68-5 PhDr.HOŘEJŠOVÁ,H.CSc. Občanská nauka. Vydalo Naše vojsko a knižní obchod,s.p. Praha: 1994 ISBN: 80-206-0499-5