Subjektivní práva a právní povinnosti; druhy subjektivních práv; právní nároky; právní tituly; klasifikace právní skutečnosti

Subjektivní právo (oprávnění) (právní) možnost subjektu chovat se určitým způsobem subjektivní právo je zaručeno objektivním právem nemůže existovat bez objektivního práva ani bez povinností každé právo je spojeno s právní povinností někoho jiného Právní povinnost -nutnost chovat se určitým způsobem komisivní spočívající v aktivní činnosti dát, kontakt omisivní spočívají v pasivní činnosti (nečinnost) nekonat, strpět -porušení právní povinnosti = delikt – vznik právní odpovědnosti

Druhy subjektivních práv absolutní všichni mají povinnost nezasahovat do výkonu tohoto práva pokud není právní titul k tomuto zásahu výkon práva – uskutečňování daného práva povinnost – v nečinnosti př. právo na život, právo na jméno, právo na soukromí,… relativní působí, proti konkrétní osobě povinnost – v aktivní činnosti jedna strana čerpá právo, druhá musí něco dát, konat, strpět často vznikají na základě smluv

právní nárok subjektivní právo, které je (aktuálně) vymahatelné vymahatelná práva („dospělá práva“) oprávněný má právní nárok nenároková práva („nedospělá práva“) neutrální obligace - jsou nevymahatelné (sázky, hry, promlčené závazky) preludované (zaniklé) právo nenárokové právo – existuje u něj široké uvážení (právo udělení milosti)

právní tituly -právní důvod vzniku, změny a zániku práv a povinností -existují dva druhy právních titulů právní norma právní vztah vzniká přímo z právních norem právní skutečnost okolnosti, s nimiž právní normy spojují vzniká, změnou, zánik práv a povinností druhy právních skutečností

právní jednání – projev vůle shodný s normami práva formy právního jednání právní úkony činěné FO, PO dělení: jednostranné, dvoustranné, vícestranné hmotněprávní, procesní podle formy ústní písemné konkludentní (mlčky činěné) individuální právní akty činěny orgány veřejné moci

protiprávní jednání - projev vůle v rozporu s normami práva důsledek (nejčastěji) - vznik právní odpovědnosti právní událost mimovolní skutečnost v souladu s PN narození, smrt, plynutí času, (promlčení – ztráta vymahatelnosti, prekluze – zánik práva),… protiprávní stav mimovolní skutečnost v rozporu s PN důsledek – vznik právní odpovědnosti = nikdo neodpovídá za něco, co nezavinil