Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Advertisements

Daň z příjmů právnických osob
AGENTURNÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ
Zdaňování stálé provozovny - aktuální pohled Finanční správy ČR
Pokyn DR SR – vznik tzv. „klasické“ stálé provozovny na Slovensku
ZÁKON O ROZPOČTOVÉM URČENÍ DANÍ č. 243/2000 Sb..  upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí.
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Úprava vedení účetnictví a daňové evidence zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve.
Zdaňovací období Novela DPH 2013
Subjekty obchodního práva
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Rezervy, pohledávky a opravné položky
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Mezinárodní zdanění Ing. Hana Jurajdová, Ph.D.. Kontakt: Mailové spojení: – – Telefonické.
Daňová soustava Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.. Téma : Majetkové daně (II) – Daň silniční 1.Poplatník daně. 2.Předmět daně. 3.Základ daně. 4.Sazby daně.
Důchodové daně Petr Mrkývka.
Osvobození od DPH U plnění, která jsou předmětem DPH, přichází v úvahu pouze 3 možnosti: Uplatnění DPH podle příslušné sazby DPH a to u plnění, která nejsou.
Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku vymezuje z hlediska FO § 8 ZDP, jsou jimi: podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu.
Daňové vztahy k zahraničí
DPH Je hlavní nepřímou daní v ČR, Upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH (dále ZDPH), přijatým v souvislosti se vstupem ČR do EU, Je vybírána plátci DPH.
Zdaňování ostatních příjmů Ostatní příjmy FO vymezuje § 10 ZDP, jsou jimi mj.: příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých.
IFA Česká republika 1 Novela zákona o kolektivním investování / Dopady do daní z příjmů Kateřina Hycnarová 11. října 2011.
Daňový systém Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.. Téma : Majetkové daně (II) – Daň silniční 1.Poplatník daně. 2.Předmět daně. 3.Základ daně. 4.Sazby daně.
Daň z příjmů právnických osob DPPO je samostatně upravena v ZDP § 17 – 21, Poplatníky DPPO jsou obecně osoby, které nejsou fyzickými osobami, organizační.
Daň z příjmů právnických osob Michal Radvan
Příjmy z pronájmu u FO Právnické osoby zdaňují příjmy z pronájmu v rámci svého obecného základu daně, U fyzických osob se postupuje podle § 9 ZDP a v případě.
Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku vymezuje z hlediska FO § 8 ZDP, jsou jimi: podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu.
Zdanitelná plnění Již víme, že zdanitelná plnění (§ 2 odst. 1 ZDPH) jsou: Dodání zboží (včetně dovozu a pořízení zboží z JČS), Převod nemovitosti, Poskytnutí.
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat DPH Právní úpravu této problematiky nalezneme v § 21 – 25 ZDPH, Daň na výstupu při dodání zboží, poskytnutí.
Druhy daní Daně FO.
DPH Je hlavní nepřímou daní v ČR, Upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o DPH (dále ZDPH), přijatým v souvislosti se vstupem ČR do EU, Je vybírána plátci DPH.
Zamezení dvojího zdanění
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat DPH Právní úpravu této problematiky nalezneme v § 21 – 25 ZDPH, Daň na výstupu při dodání zboží nebo.
Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku vymezuje z hlediska FO § 8 ZDP, jsou jimi: podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu.
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat DPH Právní úpravu této problematiky nalezneme v § 21 – 25 ZDPH, Daň na výstupu při dodání zboží, poskytnutí.
Zdanitelná plnění Již víme, že zdanitelná plnění (§ 2 odst. 3 ZDPH) jsou: Dodání zboží (včetně dovozu a pořízení zboží z JČS), Převod nemovitosti, Poskytnutí.
Zdaňování ostatních příjmů Ostatní příjmy FO vymezuje § 10 ZDP, jsou jimi mj.: příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých.
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat DPH
Zdaňování ostatních příjmů Ostatní příjmy FO vymezuje § 10 ZDP, jsou jimi mj.: příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých.
Téma 5 Zdanění příjmů ze závislé činnosti
Daň z příjmů právnických osob Mgr.Eva Kolářová, Ph.D. Tato prezentace vznikla za podpory projektu FRVŠ č.2714/2007.
PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ DANĚ Kristýna Nevolová Lucie Krausová C2A.
Ekonomická, finanční, právní a insolvenční andragogika určená lektorům, poradcům a dalším účastníkům vzdělávání - CZ.1.07/3.2.11/ Vzdělávací program:
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Číslo materiáluVY_32_INOVACE_259_TÉMA_ Daň z příjmu Název školy Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná.
Přehled subjektů obchodního práva JUDr. Dana Ondrejová, Ph.D.
STÁLÁ PROVOZOVNA A ZDANĚNÍ PŘESHRANIČNÍCH KAPITÁLOVÝCH PLATEB Jiří Zoubek,LL.M.
Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku vymezuje z hlediska FO § 8 ZDP, jsou jimi: podíly na zisku z obchodní korporace a úroky z držby.
Téma 4 Zdanění příjmů ze závislé činnosti  Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,  Zákon č. 337/1992 sb., o správě daní a poplatků.
Problematika bezúplatných příjmů
Pracovně právní vztahy
OBCHODNÍ REJSTŘÍK = veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů. Je veden soudem k tomu určeným zvláštním předpisem.
Tel , Problematika zaměstnávání zahraničních pracovníků z pohledu inspektorátu práce Mgr. Dagmar Lahresová.
Číslo projektu Číslo materiálu název školy Autor Tematický celek
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat DPH
Způsob vedení a evidence v podnikatelské činnosti
DPH Je hlavní nepřímou daní v ČR,
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Daň z příjmů právnických osob
Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.
Způsob vedení a evidence v podnikatelské činnosti
Zdaňování ostatních příjmů
Zdanitelná plnění Již víme, že zdanitelná plnění (§ 2 odst. 3 ZDPH) jsou: Dodání zboží (včetně dovozu a pořízení zboží z JČS), Převod nemovitosti, Poskytnutí.
Subjekty obchodněprávních vztahů
Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat DPH
Mgr. et Mgr. Michal Tuláček 30. října 2017
Živnostenské podnikání (správně-právní režim) I. část
Problematické aspekty patient summary optikou právníka
EVIDENCE VÝNOSŮ A NÁKLADŮ V ÚČETNICTVÍ
Mezinárodní pronájem pracovní síly
Transkript prezentace:

Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Stálá provozovna Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

Obsah Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. Stálá provozovna v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Typy stálých provozoven. Daňové povinnosti stálých provozoven.

1. Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. Stálou provozovnou se rozumí [§ 22 odst. 2 ZDPř] místo k výkonu činností nerezidentů (zahraničních fyzických a právnických osob) na území ČR. Je to např. : dílna; kancelář; místo k těžbě přírodních zdrojů (lom, důl); místo prodeje (odbytiště); staveniště.

1. Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. Stálou provozovnou se rozumí [§ 22 odst. 2 ZDPř] místo k výkonu činností nerezidentů (zahraničních fyzických a právnických osob) na území ČR. Je to např. : umístěného staveniště, místa provádění stavebně montážních projektů, poskytování služeb, poskytovaných činností obchodního, technického nebo jiného poradenství, prováděné řídící a zprostředkovatelské činnosti, a obdobných činností poskytovaných na území ČR, vykonávané nezávislé činnosti (např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí), osobně vykonávané činnosti nebo zde zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob poplatníkem, zaměstnanci nebo osobami pro něho pracujícími jsou tyto považovány za stálou provozovnu, přesáhne-li doba jejich trvání 6 měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

1. Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. Stálá provozovna nezahrnuje : zařízení, které se používá pouze k uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku; zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání; zásobu zboží, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem; trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik; trvalé zařízení pro podnikání, které se využívá pouze za účelem vykonávání jiných činností, které mají pro podnik přípravný charakter nebo představují pomocnou činnost; činnost nezávislého zástupce, makléře, generálního komisionáře, jednajícího v rámci své řádné činnosti.

1. Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. Stavebně montážní projekty a staveniště jsou považovány za stálou provozovnu na základě časového testu, přičemž : zdanění podléhají i příjmy dosažené do uplynutí stanovené doby; časová podmínka se posuzuje pro každé jednotlivé staveniště, stavbu nebo projekt samostatně, pokud nikterak nesouvisí s danou stavbou nebo montáží; podmínka místní trvalosti není porušena, pokud se jedná o stavbu svým charakterem postupující (dálnice, plynovody); přechodné přerušení stavby (např. sezónní) se započítává do doby trvání stavby;

1. Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. do doby trvání stavby se také započítává doba strávená na staveništi všemi subdodavateli; tato stálá provozovna je plátcem daně ve smyslu § 38 c zákona o daních z příjmů (zahraniční plátce daně); pokud různé stavby tvoří zeměpisně a hospodářsky jeden celek, posuzují se jako jedna jednotka, i když jsou podloženy různými smlouvami.

1. Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. Jestliže osoba jedná na území ČR v zastoupení nerezidenta (fyzické nebo právnické osoby) a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které jsou závazné pro tohoto poplatníka (nerezidenta) , má se za to, že tento poplatník (nerezident) má stálou provozovnu na území ČR, a to ve vztahu ke všem činnostem, které osoba pro poplatníka na území ČR provádí (§ 22 odst. 2 zákona o daních z příjmů).

1. Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. Příjem (peněžní i nepeněžní plnění) společníka v.o.s. anebo komplementáře k.s. anebo účastníka ve sdružení bez právní subjektivity, který je nerezidentem, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny.

1. Stálá provozovna v tuzemském daňovém zákonu. Pro zajištění daně z příjmů společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s. platí ustanovení § 38e odst. 3 zákona o daních z příjmů (zajištění daně ve výši 15 % u fyzických osob a 21 % u právnických osob – pro rok 2008). Význam pojmu „stálá provozovna“ spočívá v tom, že příjmy dosahované jejím zřizovatelem jsou zákonem označeny jako příjmy ze zdrojů na území ČR, tj. příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů u poplatníků-nerezidentů. Daňový nerezident je povinen oznámit místně příslušnému správci daně zahájení činnosti vedoucí ke vzniku stálé provozovny do 30 dnů.

2. Stálá provozovna v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. V bilaterálních smlouvách o zamezení mezinárodního dvojího zdanění (čl. 5 Permanent establishment), které uzavřela Česká republika, jsou v případě staveniště a montážních prací dohodnuty časové intervaly pro vznik stálé provozovny. V případě smluv s členskými státy EU takto :

Doba trvání nad (měsíců) 2. Stálá provozovna v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Poř.č. Stát Doba trvání nad (měsíců) 1 Belgie 12 2 Bulharsko 3 Dánsko 4 Estonsko 6 5 Finsko Francie 7 Irsko 8 Itálie 9 Kypr 10 Litva 11 Lotyšsko Lucembursko 13 Maďarsko

Doba trvání nad (měsíců) 2. Stálá provozovna v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Poř.č. Stát Doba trvání nad (měsíců) 14 Malta 9 15 Německo 12 16 Nizozemsko 17 Polsko 18 Portugalsko 19 Rakousko 20 Rumunsko 21 Řecko 22 Slovensko 23 Slovinsko 24 Španělsko 25 Švédsko 26 Velká Británie

2. Stálá provozovna v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Limit 6 měsíců vyplývající z tuzemského daňového zákona může být tedy dohodnut v mezinárodní smlouvě jinak, nejčastěji na 6, 9 nebo 12 měsíců, ve smlouvách s nečlenskými státy EU např. i na 3 měsíce (Nigérie). Pro mezinárodní daňovou praxi má pojem „stálá provozovna“, resp. její existence nebo neexistence mimořádný význam, neboť je základním kritériem pro dosahování příjmů z přímé aktivní hospodářské činnosti subjektů (business profits). Proto je ve všech smlouvách o zamezení mezinárodního dvojího zdanění příjmů tento pojem samostatně definován včetně uvedení forem typů provozoven a rovněž situací, které nevedou ke vzniku stálé provozovny.

3. Typy stálých provozoven. Z definice stálé provozovny lze odvodit základní 3 typy stálé provozovny, a to podle okolností, za nichž dochází k jejímu vzniku. Pro 1. typ stálé provozovny se v praxi užívá pojmu „pevná“, resp. „kamenná“ či „fyzická“ stálá provozovna, pro 2. typ pak pojmu „službová“, resp. „časová“ stálá provozovna a pro 3. typ pak pojmu „stavební“ stálá provozovna.

3. Typy stálých provozoven. [1] Pevná stálá provozovna (1. typ) vzniká zpravidla na základě vlastní úvahy a rozhodnutí zřizovatele o zahájení činnosti vzhledem k předpokládaným výsledkům na tomto trhu. Patří sem : dílna; továrna; kancelář (daňová, auditorská, advokátní, obchodní, poradenská). Jedná se o dlouhodobé podnikání prostřednictvím organizační složky podniku. Typická je fyzická přítomnost.

3. Typy stálých provozoven. [2] Službová stálá provozovna (2. typ) se odvíjí od uzavření konkrétního kontraktu s tuzemským odběratelem, na jehož podkladě dodavatel služby na území ČR přichází většinou jednorázově a na předem (smluvně) stanovenou dobu. Jde o poskytování služeb včetně poradenských nebo manažerských služeb.

3. Typy stálých provozoven. [3] Stavební stálá provozovna (3. typ) vzniká z důvodu poskytování konstrukční a stavební činnosti. V tomto případě pro existenci stálé provozovny hraje roli časový test (např. 6 nebo 12 měsíců).

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. Stálá provozovna umístěná na území České republiky má daňové povinnosti, přičemž poplatníkem daně je její zřizovatel, který na rozdíl od stálé provozovny má právní subjektivitu. V případě příjmů stálé provozovny platí pro tento subjekt stejné daňové povinnosti jako pro jiné fyzické či právnické osoby.

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. Jde-li o právnickou osobu, pak jsou předmětem daně z příjmů výnosy z veškeré činnosti a s nakládání s veškerým majetkem. Pro stanovení výsledného základu daně právnické osoby v rámci mimoúčetní transformace účetního výsledku hospodaření na základ daně platí stejná metodika a režim jako u ostatních podnikajících právnických osob, např. s.r.o., a.s. Pokud by (z různých důvodů) nebylo vedeno účetnictví, může správce daně stanovit základ daně podle pomůcek.

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. V této souvislosti je třeba připomenout, že v poměrně značném počtu případů platí tuzemské subjekty (rezidenti ČR) za služby poskytované stálou provozovnou (např. úhrada za stavbu hotelu, úhrada za pronájem výstavní plochy pozemku). V řadě případů je stanovena povinnost srážet z takovýchto úhrad tzv. zajištění daně (§ 38a zákona o daních z příjmů).

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. K zajištění daně ze zdanitelných příjmů, z nichž není daň vybírána srážkou, jsou plátci daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, povinni srazit zajištění daně. Toto zajištění daně je plátce daně povinen provést včas, ve správné výši nejpozději v den, kdy o závazku účtuje podle účetních předpisů (nejpozději do 2 měsíců po uplynutí zdaňovacího období) a odvést daň v termínu do konce měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž povinnost srazit daň vznikla.

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. V této souvislosti je třeba upozornit na problematiku zákazu přenosu daňové povinnosti (§ 45 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků) v návaznosti na problematiku nedaňových výdajů (§ 25 odst. 1 písm. r) zákona o daních z příjmů) . Příjmy službové stálé provozovny jsou zdaňovány srážkovou daní (§ 36 ) 15 % nebo zajištěním daně ve výši 10 % (platí pro fyzické i právnické osoby).

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. Postup (režim zdanění) při zdaňování příjmů nerezidentů ze služeb, z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území ČR lze vymezit následovně : [1] při vyplácení příjmu rezidentovi nesmluvního státu : z titulu kontraktu, jehož předpokládaní doba trvání nepřesáhne 6 měsíců v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích (dále jen 6 měsíců) a tento rezident nemá podle zjištění plátce v ČR stálou provozovnu (např. z titulu kontraktů s jinými subjekty), je plátce povinen provést srážku daně podle zvláštní sazby daně (§ 38d); z titulu kontraktu, jehož předpokládaná doba trvání přesáhne 6 měsíců, je plátce povinen provést zajištění daně (§ 38e);

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. [2] při vyplácení příjmu rezidentovi smluvního státu : z titulu kontraktu, jehož předpokládaná doba trvání nepřesahuje 6 měsíců nebo delší lhůtu stanovenou pro existenci stálé provozovny u tohoto druhu činnosti v daňové smlouvě, nepodléhá tento příjem u plátce zajištění daně ani srážce daně; z titulu kontraktu, jehož předpokládaná doba trvání přesáhne 6 měsíců nebo delší lhůtu stanovenou pro existenci stálé provozovny u tohoto druhu činnosti v daňové smlouvě, je plátce povinen provést u tohoto příjmu zajištění daně; Je-li v příslušné daňové smlouvě stanoven způsob zdanění těchto příjmů nebo některých z nich v jejím samostatném článku (např. smlouva s Indií – článek 12), je plátce daně povinen provést srážku daně ve výši stanovené smlouvou, maximálně však sazbou daně stanovenou v zákonu o daních z příjmů.

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. Za příjem dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny se považuje i příjem člena evropského hospodářského zájmového sdružení, který je nerezidentem, plynoucí z členství v evropském hospodářském zájmovém sdružení a z úvěrů a půjček poskytnutých tomuto sdružení. Pro stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti člena evropského hospodářského zájmového sdružení se postupuje jako u společníka v.o.s. (§ 37a odst. 1, 2, 3, 4) zákona o daních z příjmů).

4. Daňové povinnosti stálých provozoven. Evropská společnost (SE) postupuje při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení jako akciová společnost (§ 37 a odst. 5 zákona o daních z příjmů). Evropská družstevní společnost (SEC) postupuje při stanovení základu daně, daňové ztráty a daňové povinnosti a v daňovém řízení jako družstvo (§ 37 a odst. 6 zákona o daních z příjmů). Stálá provozovna nebo jiná organizační složka osoby se sídlem nebo trvalým pobytem v zahraničí, je rovněž poplatníkem daně silniční v případě, že silniční motorová vozidla jsou předmětem daně silniční.