N_MF_A Mezinárodní finance 1. Platební bilance: Horizontální a vertikální struktura, Základní pojmy a salda platební bilance Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu VŠFS Garant předmětu Ing. Arnošt Klesla Ph.D. 1

Osnova kurzu N MF A ZS 2016 prezenční studium 1. Platební bilance: horizontální a vertikální struktura. Základní pojmy a salda PB. Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu 6.10. 2. Devizový kurz: zákon jedné ceny, parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Fundamentální analýza. 13.10. Seminář 13.10. 3. Devizové trhy: členění a struktura, subjekty devizového trhu, základní typy transakcí,kotace,FOREX, technická analýza. 20.10. 4. Devizové operace: forwardové operace (uzavřená a otevřená devizová pozice); swapové devizové operace. Futures a opce. 27.10. Seminář 27.10. 5. Mezinárodní investice: přímé investice, jejich formy, faktory a efektivnost, Portfoliové investice 3.11. 6. Devizová expozice a devizové riziko,transakční, ekonomická a účetní devizová expozice 10.11. Seminář 10.11. 7. Euroměnový a eurokapitálový trh 24.11. 8.Systémy devizového kurzu, teorie devizového kurzu, pohyblivé a pevné kurzy, kurzové intervence 24.11. 9. Mezinárodní měnový systém a instituce. 24.11. Průběžný test, Seminář 24.11. 10.Evropská měnová a finanční integrace 8.12. 11.Evropský měnový systém, euro a eurozóna. 8.12. . Seminář 8.12. 12.Měnové a finanční krize, teorie vzniku, vývoj, historie finančních a měnových krizí a současnost 15.12. Seminář, závěrečný test 2

Osnova kurzu N MF A ZS 2016 kombinované studium 1. Platební bilance: horizontální a vertikální struktura. Základní pojmy a salda PB. Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu 22.10. 2. Devizový kurz: zákon jedné ceny, parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Fundamentální analýza. 22.10. 3. Devizové trhy: členění a struktura, subjekty devizového trhu, základní typy transakcí,kotace,FOREX, technická analýza. 22.10. 4. Devizové operace: forwardové operace (uzavřená a otevřená devizová pozice); swapové devizové operace. Futures a opce. 22.10. 5. Mezinárodní investice: přímé investice, jejich formy, faktory a efektivnost, Portfoliové investice 18.11. 6. Devizová expozice a devizové riziko,transakční, ekonomická a účetní devizová expozice 18.11. 7. Euroměnový a eurokapitálový trh 3.12. 8.Systémy devizového kurzu, teorie devizového kurzu, pohyblivé a pevné kurzy, kurzové intervence 3.12. 9. Mezinárodní měnový systém a instituce. 16.12. 10.Evropská měnová a finanční integrace 16.12. 11.Evropský měnový systém, euro a eurozóna. 16.12. . 12.Měnové a finanční krize, teorie vzniku, vývoj, historie finančních a měnových krizí a současnost 16.12. závěrečný test 3

Témata seminárních prací Zimní semestr 2016 1. Vývoj běžného účtu platební bilance ČR od r. 2004, hlavní trendy a disproporce 13.10. 2. Vývoj finančního účtu platební bilance ČR od r. 2004, hlavní trendy a disproporce 13.10. 3. Teorie devizového kurzu, platebně bilanční a monetární, Dornbuschův přístup 13.10. 4. Vývoj devizového kurzu české koruny k hlavním rezervním měnám od r. 2004. 13.10. 5. Obchodování na mezinárodním měnovém trhu FOREX, hlavní rizikové faktory 27.10. 6. Swapové měnové operace, typy a příklady 27.10. 7. Měnové futures a opce, typy a příklady 27.10. 8. Vývoj přímých investic v ČR před a po r. 2004, tendence a problémy 10.11. 9. Hlavní metody hodnocení devizového rizika, metoda alt.scénářů a VaR 10.11. 10. Deriváty, hedžové fondy, offshorové společnosti, 24.11. 11. Zlatý měnový standard, vývoj, přednosti a problémy, 24.11. 12. Reforma MMF 8.12. 13. Evropská hospodářská a měnová integrace, historie a současnost, 8.12. 14. Eurozóna, historie, současnost a perspektivy 8.12. 15. Měnová politika ECB v současné etapě překonání dluhové krize 15.12. 16. Měnová politika ČNB – kurzový závazek, důvody a důsledky 15.12.

Literatura povinná literatura MANDEL, Martin a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Mezinárodní finance a devizový trh. Praha: Management Press, 2016. ISBN 978-80-7261-287-1. doporučená literatura KUBIŠTA, Václav. Mezinárodní měnové vztahy. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2007, 84 s. ISBN 978-80-245-1182-5. LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxvii, 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5. HELÍSEK, Mojmír. Měnové krize: (empirie a teorie). Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004, 180 s. ISBN 80-864-1982-7. BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1. NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s. ISBN 978-80-247-3276-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80-7261-219-2. http://knihovna.vsfs.cz/info/volne_eiz.html IS VŠFS → osobní administrativa → ProQuest

Hodnocení a zakončení předmětu Postup ke zkoušce je v prezenčním studiu podmíněn splněním stanovených studijních povinností v průběhu semestru, zejména samostatné prezentace seminární práce a postupového testu s celkovým bodovým ohodnocením max. 50 bodů. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část zkoušky tvoří test s bodovým ohodnocením 50 bodů pro PS a 100 bodů pro KS. K ústní zkoušce může postoupit student, který získá po ohodnocení písemného zkouškového testu alespoň 61 bodů. Ústní část zkoušky není povinná, Seznam otázek k ústní části zkoušky je zveřejněn přednášejícím v rubrice Další komentáře → Studijní materiály → Učební materiály. Celkové hodnocení v rozsahu A - E je odvozeno z celkového skore získaných bodů podle stupnice 61 – 100 bodů, která je zveřejněna v Informačním systému, v rubrice Učební materiály. Skóre do 60 bodů znamená, že student neprospěl a zkouška musí být opakována od závěrečného zkouškového testu.

Systém hodnocení kurzu N MF A v ZS 2016 rekapitulace 1/ prezenční studium 30 bodů seminární práce, prezentace pptx., 20 bodů postupový test na závěr cvičení 50 bodů písemný test, 1. část zkoušky 100 bodů celkem 2/ kombinované studium 100 bodů písemný test, 1. část zkoušky 61 bodů minimum pro postup k ústní, nepovinné, části zkoušky 61 – 100 bodů - celkové hodnocení podle stupnice známek

Platební bilance Horizontální a vertikální struktura, Základní pojmy a salda platební bilance Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu

Literatura povinná literatura MANDEL, Martin a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Mezinárodní finance a devizový trh. Str. 15 - 35 SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. Str. 181 - 190

Platební bilance Definice Systematický statistický výkaz v oblasti národního účetnictví zahrnující veškeré ekonomické transakce /nejen devizová inkasa a úhrady/, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizinci (nerezidenty) za určité zvolené období (zpravidla jeden rok). 10

Devizoví tuzemci a cizozemci . V české právní praxi jsou za devizové tuzemce s určitými výjimkami považovány právnické osoby, které mají v ČR své sídlo, a fyzické osoby, které mají v ČR své bydliště a nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují Rozhodující pro jejich vymezení je právní úprava příslušné země 11

Platební bilance Význam : Salda platební bilance poskytují základní informace o vnější nerovnováze ekonomiky z tokového pohledu Ovlivňuje klíčové makroekonomické veličiny / HDP, zaměstnanost, cenovou hladinu zboží a služeb, úrokovou míru a devizový kurs a je jimi zpětně ovlivňována Umožňuje předvídat kapacitu trhu země / v krátkém období/ Indikátor vývoje devizového kursu a uplatňování regulačních opatření 12

Platební bilance – význam a)salda platební bilance poskytují základní informace o vnější (ne)rovnováze ekonomiky z tokového pohledu; b) jsou důležitým indikátorem vývoje měnového kursu, resp. tržních tlaků, které mohou vést ke zhodnocení nebo ke znehodnocení domácí měny (viz fundamentální analýza měnového kursu); c) dlouhodobý deficit platební bilance může vést k omezení směnitelnosti domácí měny, např. vyústit do zavedení devizové kontroly plateb spojených s exportem kapitálu a s převodem zisků a dividend, licenčních poplatků do zahraničí; d) vývoj salda obchodní bilance umožňuje předvídat kapacitu trhu příslušné země (např. země, která se potýká s deficitem obchodní bilance, nebude mít schopnost zvyšovat svůj import z ostatních zemí); e) vývoj salda běžného účtu ovlivňuje měnově politická rozhodnutí centrální banky zejména v oblasti měnového kursu; f) vývoj sald platební bilance (výkonové bilance a běžného účtu) v poměru k HDP poskytuje důležitou informaci při stanovení ratingu země; g) deficitní nerovnováha běžného účtu akumulovaná v nárůstu zahraničního zadlužení země může být příčinou budoucího prudkého propadu HDP země, neboť předchozí hospodářský růst byl strukturálně nerovnovážný (podobná situace jako při deficitu státního rozpočtu a nárůstu vládního dluhu). 13

Platební bilance – význam ekonomické transakce tvořící PB jsou spojeny s toky zboží, služeb, peněz kapitálu mezi domácí ekonomikou a zahraničím a zpravidla vedou ke změně zahraničních aktiv a zahraničních pasiv. Zachycuje nejen peněžní a finanční transakce, ale i transakce spojené s nepeněžními toky, (např. věcné dary). 14

Kreditní a debetní položky - vertikální struktura PB Kreditní - příliv deviz, tvorba deviz , znaménko + Devizová inkasa jsou devizovými tuzemci obdržené devizové platby od devizových cizozemců. vývoz zboží, služby zahraničním rezidentům Cestovní ruch v ČR získání dědictví, placení alimentů, náhrad z kapitálových operací soukromých subjektů i státu. Debetní – vynakládání, odliv deviz, znaménko – Devizové úhrady provedené devizové platby devizovými tuzemci ve prospěch devizových cizozemců. dovoz zboží splátky úvěrů turistické pobyty v zahraničí 15

Vertikální struktura PB Každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, jednou jako kreditní položka, jednou jako debetní položka. Jedná se o podvojný účetní zápis, hovoříme o vertikální struktuře platební bilance. Kreditní položky se zachycují se znaménkem plus + transakce, v jejichž důsledku dochází k příjmu plateb od nerezidentů. (například o vývoz zboží a služeb, příliv důchodů z výrobních faktorů dané země zapojených v zahraničí, příjmy z běžných převodů, příliv přímých investic do země, přijaté úvěry ze zahraničí apod. Debetní položky se zachycují se znaménkem minus (-) naopak transakce, v jejichž důsledku jsou poskytovány platby nerezidentům. (například dovoz zboží a služeb, odliv důchodů ze zahraničních výrobních faktorů zapojených v domácí ekonomice, výdaje na běžných převodech, přímé investice v zahraničí, splácení úvěrů do zahraničí apod.

Příklad Z České republiky bylo do Německa vyvezeno zboží v hodnotě 5 mil CZK na krátkodobý úvěr. Jak bude transakce z hlediska kreditních a debetních položek zachycena v platební bilanci? Řešení: Transakce bude zachycena jako kreditní položka v obchodní bilanci běžného účtu a jako debetní položka (bilance krátkodobého kapitálu) v bilanci finančního účtu. V důsledku vývozu zboží dojde k příjmu platby od zahraničního subjektu, proto se jedná o kreditní transakci, která bude zaznamenána se znaménkem plus. Tím, že byl z České republiky do Německa poskytnut úvěr, se vlastně jedná o dovoz zahraničního finančního aktiva, tedy transakci debetní, která bude zaznamenána se znaménkem minus. Vzhledem k podvojnosti zápisu je platební bilance vždy z účetního hlediska ex post vyrovnaná. 

Horizontální struktura PB Členění podle BPM 6 - Balance of Payments and International Investment Position Manual Mezinárodní měnový fond člení platební bilanci na : Běžný účet, Kapitálový účet, Finanční účet Chyby a opomenutí Platební bilance ČR byla do r. 2014 sestavována dle 5. vydání příručky k sestavování platební bilance Mezinárodního měnového fondu, z roku 1993 – BPM 5 . Šesté pokračování manuálu platební bilance a investiční pozice země přineslo změnu v měření jednotlivých finančních toků mezi jednotlivými ekonomikami označované také jako BPM 6. Primárně je PB sestavována za čtvrtletí v CZK. Bilance za delší časová období se získávají součtem jednotlivých čtvrtletí. Platební bilance je kromě CZK publikována i v EUR a v USD. Pro kurzový přepočet je používán průměrný kurz za vykazované období

Základní kategorie platební bilance podle BPM 5- Horizontální struktura PB Běžný účet platební bilance – toky zboží, služeb, výnosů a běžných převodů Kapitálový účet – kapitálové transfery Finanční účet – mezinárodní pohyb kapitálu Účet vyrovnávacích položek Účet oficiálních rezerv – změny zlata a deviz ČNB Účet chyb a opomenutí 19

Základní identita PB podle BPM 6 Běžný účet + Kapitálový účet + Chyby a opomenutí = Finanční účet Změna devizových rezerv je pod názvem „rezervní aktiva“ včleněna do Finančního účtu Zjednodušeně lze podvojné účetnictví v platební bilanci chápat tak, že: hmotné (zboží), nehmotné (služby), kapitálové a peněžní toky mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci zaznamenané na levé straně základní identity se projevují jako změny zahraničních aktiv a zahraničních pasiv na pravé straně základní identity. Vyrovnávací položkou je zvýšení, nebo (snížení) zahraničních aktiv nebo zvýšení (snížení) zahraničních pasiv v rámci finančního účtu. řada operací, které se podvojně účtují pouze na levé straně základní identity (např. hmotná pomoc do zahraničí) nebo naopak pouze na pravé straně základní identity (např. většina finančních investic a devizové intervence centrální banky) 20

Základní pojmy a salda platební bilance 21

Kreditní a debetní položky na levé straně základní identity platební bilance

Běžný účet platební bilance Běžný účet platební bilance zahrnuje: Zboží Služby Prvotní důchody (výnosy a náklady) spojené s mezinárodním pohybem kapitálu a pracovních sil Druhotné důchody (jednostranné běžné převody, tj. nekapitálové transfery). V agregované teritoriální struktuře MMF člení běžný účet na podskupiny pro vyspělé země (advanced economies) a pro rozvíjející se a rozvojové země (emerging and developing countries)

A. Běžný účet platební bilance struktura Obchodní bilance Bilance služeb Výkonová bilance 3. Prvotní důchody (Bilance výnosů) 4. Druhotné důchody (Bilance transferů) Běžný účet 24

Běžný účet platební bilance 1.Obchodní bilance – členění export zboží – kredit import zboží- debet Členění dle komodit a teritoriálně. Komoditní členění dle klasifikace Organizace spojených národů SITC (Standard International Trade Classification), která obsahuje deset komoditních skupin (0. potraviny, 1. nápoje a tabákové výrobky, 2. suroviny, 3. paliva, 4. tuky a oleje, 5. chemikálie, 6. tržní výrobky, 7. stroje a přepravní zařízení, 8. průmyslové výrobky, 9. nezařazené. Teritoriálně je obchodní bilance ČR členěna na svět celkem, eurozónu, ostatní evropské země, země Ameriky, Afriky a Asie. Austrálie a Nového Zélandu. 25

Běžný účet platební bilance 1. Obchodní bilance – Z hlediska časového je zboží podchycováno v době svého přechodu přes hranice nebo dnem převodu vlastnictví z exportéra na importéra. Z hlediska cenového se nejčastěji využívá cena celní hranice dodavatele, která neobsahuje náklady spojené s pohybem zboží v zahraničí. 26

Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby Bilance služeb zahrnuje příjmy a výdaje spojené s : cestovním ruchem, dopravou a ostatními službami, IT, pojištění, atd. Příjmy a výdaji spojenými s dopravou se rozumí platby spojené s přepravou vyváženého či dováženého zboží, včetně manipulace, skladování, pojištění aj., tranzitní poplatky za přepravu zemního plynu přes území státu, služby v oblasti železniční, letecké, automobilové říční a jiné přepravy zboží a osob z a do zahraničí. 27

Běžný účet platební bilance 2 Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby Bilance ostatních služeb se týká zejména finančních a reklamních služeb, nájemného a pronájmu nehmotných statků (filmových a zvukových záznamů apod.), stavebních a montážních prací prováděných v zahraničí, úhrad za stavební a montážní práce do zahraničí, finančních a pojišťovacích služeb, služeb v oblasti spojů, technických, právních a poradenských činností, licenčních poplatků, autorských honorářů, služeb v oblasti kultury, sportu a rekreace. V posledních letech celkový objem exportu a importu služeb absolutně i relativně (ve vztahu k zahraničnímu obchodu) roste. Konkrétní údaje MMF ukazují, že objem služeb tvoří zhruba jednu pětinu ve vztahu k exportu a importu zboží. 28

Dílčí a kumulativní salda výkonové bilance 29

Běžný účet platební bilance 3. Bilance prvotních důchodů náhrady zaměstnancům (příjmy z práce v zahraničí, výdaje na platy nerezidentů zaměstnaných v domácí ekonomice), výnosy a náklady spojené s předchozím investováním rezidentů v zahraničí, nebo nerezidentů v domácí ekonomice. Kreditní položky , zejména výnosy z finančních aktiv a investování v zahraničí, příjmy rezidentů ze zaměstnání v cizině zisky, úroky, dividendy a renty. Debetní položky zejména : Reinvestované zisky zahraničních firem v ČR vyplácené dividendy zahraničním investorům úroky placené domácími podniky do zahraničí z úvěrů od zahraničních bank úroky komerčních bank z přijatých depozit a úvěrů ze zahraničí. Bilance prvotních důchodů nahrazuje původní bilanci výnosů a tvoří ji příjmy z výrobních faktorů. 30

Běžný účet platební bilance 4. Bilance druhotných důchodů 31

4. Bilance druhotných důchodů zachycuje jednostranné platby ze zahraničí (kreditní položky) nebo do zahraničí (debetní položky), které nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země. Bilanci druhotných důchodů, která je nově součástí běžného účtu platební balance namísto dřívější bilance běžných převodů, tvoří: daně z příjmu, bohatství atd., čisté prémie z neživotního pojištění, pojistné plnění z neživotního pojištění, mezinárodní spolupráce, ostatní běžné transfery, korekce související s penzemi a další.

čistá investiční pozice země vůči zahraničí zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zahraničí. Pro období t až t+1 platí vztah: Investiční pozice (v t+1) = Saldo běžného a kapitálového účtu (za období t až t+1) + Investiční pozice (v t) Na straně aktiv v této stavové bilanci vystupují pohledávky za zahraničními subjekty a držba zahraničního majetku domácími subjekty. Na straně pasiv závazky domácích subjektů vůči zahraničním subjektům a držba majetku v domácí ekonomice zahraničními subjekty. Kladné saldo běžného účtu může vést ke zvýšení zahraničních pohledávek, ke snížení zahraničních závazků, nebo se může akumulovat v podobě držby zahraničního majetku (např. akcií zahraničních firem). Rovněž může vést ke zvýšení devizových rezerv. Opak nastává při deficitu běžného účtu. Při nulovém saldu běžného účtu se nemění celková investiční pozice země. Proto vyrovnanost běžného účtu je nejčastěji považována za ekonomickou rovnováhu platební bilance

B. Kapitálový účet platební bilance Zobrazuje a zachycuje převody (transfery) kapitálového charakteru. kapitálové transfery související s čerpáním zdrojů z Evropské unie, Převody majetku migrujícího obyvatelstva, promíjení dluhů i s vlastnickými právy k základním prostředkům převody nevýrobních nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv, jako jsou patenty, autorská práva apod. Ostatní kapitálové transakce, spojené především s mezinárodním investováním, jsou zachyceny na finančním účtu platební bilance 34

C. Finanční účet platební bilance Export /kredit/ a import/debet/ kapitálu, mezinárodní pohyby finančního kapitálu v členění na přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice, finanční deriváty a rezervní aktiva zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraniční. je záznamem o mezinárodních tocích soukromých a veřejných investic a půjček. Transakce finančního účtu ovlivňují zejména čistou věřitelskou pozici země. 35

C. Finanční účet platební bilance Transakce jsou klasifikovány jako: I.Přímé investice / 10% podíl na základním kapitálu/ V zahraničí Zahraniční II.Portfoliové investice III.Ostatní investice Úvěry poskytnuté Úvěry přijaté IV.Finanční deriváty / forwardy, swapy futures, opce/ V. Rezervní aktiva 36

Operace na finančním účtu podle BPM 6

Operace na finančním účtu podle BPM 6 Devizové rezervy s novým názvem „rezervní aktiva“ ztratily samostatnost a jsou vykazovány v rámci finančního účtu platební bilance. Operace na finančním účtu jsou klasifikovány podle hlediska zvýšení, či snížení zahraničních aktiv, či pasiv v důsledku transakce na finančním trhu Např. růst devizových rezerv (resp. Rezervních aktiv) je nyní označen „plus“, neboť je akcentována skutečnost, že dochází ke zvýšení zahraničních aktiv. Příliv (import) zahraničního kapitálu cestou prodeje domácích cenných papírů devizovému cizozemci je nyní výsledně označen „minus“, neboť je akcentována skutečnost, že dochází ke zvýšení čistých zahraničních finančních pasiv.

Vyrovnávací položky platební bilance D. Chyby a opomenutí vyrovnání rozdílů způsobených použitím různých metod při statistickém zjišťování položek platební bilance a odráží i možné nepřesnosti a chyby v evidenci jednotlivých transakcí. Umožňují vyřešit metodické odchylky ve statistice a účetnictví jednotlivých zemí 39

Změna devizových rezerv Změny v devizových rezervách měnových institucí, centrální banka, ministerstvo financí, nebo stabilizační fondy / mimo celkovou plat. bilanci/, ČNB nakupuje a prodává devizy ve snaze stabilizovat devizovou nabídku a poptávku (respektive devizový kurz). / Centrální banka drží ve svém portfoliu určitá reálná devizová aktiva (cizí volně směnitelné měny v hotovosti či na účtech u zahraničních bank, zlato, státní cenné papíry cizích vlád atd.) a má k dispozici i tzv. potenciální devizové prostředky, možnost čerpat úvěrové devizové zdroje u Mezinárodního měnového fondu (IMF) a cizích centrálních bank do předem stanoveného limitu. 40

Investiční pozice - saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům Ve druhém čtvrtletí 2016 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí snížil o 31,7 mld. Kč na 1262,7 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 120,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 27,2 %. Výše zahraničního dluhu České republiky činila na konci druhého čtvrtletí 3353,2 mld. Kč (tj. 72,1 % HDP) Oproti stejnému období minulého roku se zahraniční dluh zvýšil o 381,7 mld. Kč.

Rovnováha platební bilance Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Vyrovnanost není rovnováha! Podmínky rovnováhy Schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv Pozor devizové rezervy nelze využívat dlouhodobě k vyrovnávání platební bilance 43

Rovnováha platební bilance Příklad 1: /schodek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je 100 mld. Kč, ale přebytek našeho finančního úctu by byl jen 60 mld. Kč. Na devizovém trhu by dovozci chtěli prodat navíc 100 mld. korun (za zahraniční měny), avšak zahraniční investoři by chtěli koupit jen 60 mld. korun (za zahraniční měny). Nabídka korun na měnovém trhu by převyšovala poptávku po nich. V tom případě dojde k depreciaci koruny. 44

Rovnováha platební bilance Příklad 1: pokračování Když bude koruna depreciovat, naše zboží bude na zahraničních trzích (vyjádřeno v zahraničních měnách) levnější, a náš vývoz proto poroste. Naopak zahraniční zboží bude na našem trhu (vyjádřeno v korunách) dražší, a náš dovoz bude tudíž klesat. Schodek běžného účtu se bude proto zmenšovat. Jakmile poklesne na 60 mld. Kč, tj. bude pokryt přebytkem finančního účtu, bude na měnovém trhu nabídka korun odpovídat poptávce po korunách a koruna přestane dále depreciovat. Platební bilance bude v rovnováze. 45

Rovnováha platební bilance Příklad 2: /přebytek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je jen 20 mld. Kč, zatímco přebytek finančního účtu je 60 mld. Kč. V tom případě nabízejí naši dovozci na měnovém trhu 20 mld. Kč (za zahraniční měny), zatímco zahraniční investoři poptávají 60 mld. Kč (za zahraniční měny). Poptávka po korunách na měnovém trhu převyšuje nabídku korun. Koruna bude apreciovat. 46

Rovnováha platební bilance Příklad: /přebytek platební bilance/ Apreciace koruny způsobí, že naše zboží bude na zahraničních trzích dražší, a náš vývoz bude proto klesat. Zahraniční zboží bude naopak na našem trhu levnější a náš dovoz bude růst. Schodek běžného účtu se proto bude zvětšovat. Jakmile dosáhne 60 mld., tj. vyrovná se přebytku finančního účtu, přestane koruna apreciovat, protože se na měnovém trhu bude poptávka po korunách rovnat nabídce korun. Platební bilance bude v rovnováze. 47

Rovnováha platební bilance Běžný účet a finanční účet jsou „spojené nádoby" - spojené měnovým kurzem, který zajišťuje, že se bilance obou účtů navzájem vyvažují Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz za předpokladu, že je měnový kurz volně pohyblivý (centrální banka neintervenuje na měnovém trhu). Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý a centrální banka jej udržuje na úrovni, která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak může nerovnováha platební bilance přetrvávat delší dobu. Tato nerovnováha je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv. 48

Rovnováha platební bilance Existují čtyři základní faktory ovlivňující platební bilanci země. Jedná se o míru inflace, růst reálného HDP, výši úrokových sazeb a devizový kurz. Platební bilance zemí podléhají neustálým procesům automatického vyrovnávání. Jedná se o takzvané vyrovnávací procesy platební bilance, vyrovnávací proces cenový, důchodový a kurzový

Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí na měnovém kurzu. Depreciace domácí měny tuto bilanci zlepšuje (snižuje její schodek, popř. zvyšuje její přebytek) a apreciace ji naopak zhoršuje. Změna měnového kurzu však mívá na bilanci zboží a služeb jiný vliv v krátkém a v dlouhém období. Poptávka domácích osob po zahraničním zboží, jakož i poptávka zahraničních osob po našem zboží, bývá k krátkém období méně elastická než v dlouhém období 50

Rovnováha platební bilance a HDP Růst domácího reálného HDP zvyšuje náš dovoz, a proto zhoršuje naši bilanci zboží a služeb. Naopak růst zahraničního reálného HDP zvyšuje náš vývoz a zlepšuje naši bilanci zboží a služeb 51

Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí jednak na reálném měnovém kurzu a jednak na růstu domácího reálného HDP v poměru k růstu zahraničního reálného HDP.

Rovnováha platební bilance Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraničního kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady. V tom případě roste přebytek na našem finančním účtu (popř. se zmenšuje jeho schodek).. 53

Mezinárodní pohyby kapitálu Mají podobu arbitrážních obchodů, využívajících krátkodobých rozdílů ve výnosnosti aktiv jednotlivých zemí. Podmínkou fungování této arbitráže je dokonalá kapitálová mobilita. Dokonalá kapitálová mobilita existuje v mezinárodní sféře tehdy, jestliže investoři mohou nakupovat aktiva v kterékoliv zemi, s nízkými transakčními náklady, rychle a v neomezeném rozsahu. podmínkou dokonalé kapitálové mobility jsou: - neexistující rozdíly zdanění v jednotlivých zemích - neexistující riziko změny devizového kurzu - neexistující politické a jiné překážky odlivu kapitálu a jeho výnosů z jedné země do druhé.

Rovnováha platební bilance Růst investic zvyšuje úrokovou míru, což vyvolává přebytek na finančním účtu platební bilance. V důsledku toho domácí měna apreciuje, což vyvolává schodek bilance zboží a služeb. růst úspor snižuje úrokovou míru a tím zhoršuje finanční účet a zlepšuje bilanci zboží a služeb 55

Rovnováha platební bilance Příčinou schodku bilance zboží a služeb je především dovoz kapitálu, který zaplňuje mezeru mezi vyššími domácími investicemi a nižšími domácími úsporami. Nebýt dovozu kapitálu, musela by země snížit investice na úroveň domácích úspor a nemohla by využít některé investiční příležitosti, které v zemi existují a na které jsou zahraniční investoři ochotni půjčovat 56

Mýtus aktivní platební bilance Stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní bilance nakonec vede jen k tomu, že obchodní partneři sáhnou k odvetným opatřením. Výsledkem je potlačování svobodného obchodu a deformování komparativních výhod v mezinárodním obchodě. 57

N_MF_A Mezinárodní finance 1. Platební bilance: Horizontální a vertikální struktura, Základní pojmy a salda platební bilance Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu VŠFS Garant předmětu Ing. Arnošt Klesla Ph.D. 58

Osnova kurzu N MF A ZS 2016 prezenční studium 1. Platební bilance: horizontální a vertikální struktura. Základní pojmy a salda PB. Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu 6.10. 2. Devizový kurz: zákon jedné ceny, parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Fundamentální analýza. 13.10. Seminář 13.10. 3. Devizové trhy: členění a struktura, subjekty devizového trhu, základní typy transakcí,kotace,FOREX, technická analýza. 20.10. 4. Devizové operace: forwardové operace (uzavřená a otevřená devizová pozice); swapové devizové operace. Futures a opce. 27.10. Seminář 27.10. 5. Mezinárodní investice: přímé investice, jejich formy, faktory a efektivnost, Portfoliové investice 3.11. 6. Devizová expozice a devizové riziko,transakční, ekonomická a účetní devizová expozice 10.11. Seminář 10.11. 7. Euroměnový a eurokapitálový trh 24.11. 8.Systémy devizového kurzu, teorie devizového kurzu, pohyblivé a pevné kurzy, kurzové intervence 24.11. 9. Mezinárodní měnový systém a instituce. 24.11. Seminář 24.11. 10.Evropská měnová a finanční integrace 8.12. 11.Evropský měnový systém, euro a eurozóna. 8.12. . Seminář 8.12. 12.Měnové a finanční krize, teorie vzniku, vývoj, historie finančních a měnových krizí a současnost 15.12. Seminář, závěrečný test 59

Osnova kurzu N MF A ZS 2016 kombinované studium 1. Platební bilance: horizontální a vertikální struktura. Základní pojmy a salda PB. Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu 22.10. 2. Devizový kurz: zákon jedné ceny, parita kupní síly, parita úrokové míry, Fisherovy vztahy. Fundamentální analýza. 22.10. 3. Devizové trhy: členění a struktura, subjekty devizového trhu, základní typy transakcí,kotace,FOREX, technická analýza. 22.10. 4. Devizové operace: forwardové operace (uzavřená a otevřená devizová pozice); swapové devizové operace. Futures a opce. 22.10. 5. Mezinárodní investice: přímé investice, jejich formy, faktory a efektivnost, Portfoliové investice 18.11. 6. Devizová expozice a devizové riziko,transakční, ekonomická a účetní devizová expozice 18.11. 7. Euroměnový a eurokapitálový trh 3.12. 8.Systémy devizového kurzu, teorie devizového kurzu, pohyblivé a pevné kurzy, kurzové intervence 3.12. 9. Mezinárodní měnový systém a instituce. 16.12. 10.Evropská měnová a finanční integrace 16.12. 11.Evropský měnový systém, euro a eurozóna. 16.12. . 12.Měnové a finanční krize, teorie vzniku, vývoj, historie finančních a měnových krizí a současnost 16.12. závěrečný test 60

Témata seminárních prací Zimní semestr 2016 1. Vývoj běžného účtu platební bilance ČR od r. 2004, hlavní trendy a disproporce 13.10. 2. Vývoj finančního účtu platební bilance ČR od r. 2004, hlavní trendy a disproporce 13.10. 3. Teorie devizového kurzu, platebně bilanční a monetární, Dornbuschův přístup 13.10. 4. Vývoj devizového kurzu české koruny k hlavním rezervním měnám od r. 2004. 13.10. 5. Obchodování na mezinárodním měnovém trhu FOREX, hlavní rizikové faktory 27.10. 6. Swapové měnové operace, typy a příklady 27.10. 7. Měnové futures a opce, typy a příklady 27.10. 8. Vývoj přímých investic v ČR před a po r. 2004, tendence a problémy 10.11. 9. Hlavní metody hodnocení devizového rizika, metoda alt.scénářů a VaR 10.11. 10. Deriváty, hedžové fondy, offshorové společnosti, 24.11. 11. Zlatý měnový standard, vývoj, přednosti a problémy, 24.11. 12. Reforma MMF 8.12. 13. Evropská hospodářská a měnová integrace, historie a současnost, 8.12. 14. Eurozóna, historie, současnost a perspektivy 8.12. 15. Měnová politika ECB v současné etapě překonání dluhové krize 15.12. 16. Měnová politika ČNB – kurzový závazek, důvody a důsledky 15.12.

Literatura povinná literatura MANDEL, Martin a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Mezinárodní finance a devizový trh. Praha: Management Press, 2016. ISBN 978-80-7261-287-1. doporučená literatura KUBIŠTA, Václav. Mezinárodní měnové vztahy. Vyd. 2. Praha: Oeconomica, 2007, 84 s. ISBN 978-80-245-1182-5. LACINA, Lubor. Měnová integrace: náklady a přínosy členství v měnové unii. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2007, xxvii, 538 s. ISBN 978-80-7179-560-5. HELÍSEK, Mojmír. Měnové krize: (empirie a teorie). Vyd. 1. Praha: Professional Publishing, 2004, 180 s. ISBN 80-864-1982-7. BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1807-1. NEUMANN, Pavel, Pavel ŽAMBERSKÝ a Martina JIRÁNKOVÁ. Mezinárodní ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010, 159 s. ISBN 978-80-247-3276-3. SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. 2., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010. ISBN 978-80-7261-219-2. http://knihovna.vsfs.cz/info/volne_eiz.html IS VŠFS → osobní administrativa → ProQuest

Hodnocení a zakončení předmětu Postup ke zkoušce je v prezenčním studiu podmíněn splněním stanovených studijních povinností v průběhu semestru, zejména samostatné prezentace seminární práce a postupového testu s celkovým bodovým ohodnocením max. 50 bodů. Zkouška se skládá z písemné a ústní části. Písemnou část zkoušky tvoří test s bodovým ohodnocením 50 bodů pro PS a 100 bodů pro KS. K ústní zkoušce může postoupit student, který získá po ohodnocení písemného zkouškového testu alespoň 61 bodů. Ústní část zkoušky není povinná, Seznam otázek k ústní části zkoušky je zveřejněn přednášejícím v rubrice Další komentáře → Studijní materiály → Učební materiály. Celkové hodnocení v rozsahu A - E je odvozeno z celkového skore získaných bodů podle stupnice 61 – 100 bodů, která je zveřejněna v Informačním systému, v rubrice Učební materiály. Skóre do 60 bodů znamená, že student neprospěl a zkouška musí být opakována od závěrečného zkouškového testu.

Systém hodnocení kurzu N MF A v ZS 2016 rekapitulace 1/ prezenční studium 30 bodů seminární práce, prezentace pptx., 20 bodů postupový test na závěr cvičení 50 bodů písemný test, 1. část zkoušky 100 bodů celkem 2/ kombinované studium 100 bodů písemný test, 1. část zkoušky 61 bodů minimum pro postup k ústní, nepovinné, části zkoušky 61 – 100 bodů - celkové hodnocení podle stupnice známek

Platební bilance Horizontální a vertikální struktura, Základní pojmy a salda platební bilance Rovnováha PB a vztah k devizovému trhu

Literatura povinná literatura MANDEL, Martin a Jaroslava DURČÁKOVÁ. Mezinárodní finance a devizový trh. Str. 15 - 35 SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie. Str. 181 - 190

Platební bilance Definice Systematický statistický výkaz v oblasti národního účetnictví zahrnující veškeré ekonomické transakce /nejen devizová inkasa a úhrady/, které byly uskutečněny mezi devizovými tuzemci (rezidenty) a devizovými cizinci (nerezidenty) za určité zvolené období (zpravidla jeden rok). 67

Devizoví tuzemci a cizozemci . V české právní praxi jsou za devizové tuzemce s určitými výjimkami považovány právnické osoby, které mají v ČR své sídlo, a fyzické osoby, které mají v ČR své bydliště a nebo se zde alespoň po dobu jednoho roku zdržují Rozhodující pro jejich vymezení je právní úprava příslušné země 68

Platební bilance Význam : Salda platební bilance poskytují základní informace o vnější nerovnováze ekonomiky z tokového pohledu Ovlivňuje klíčové makroekonomické veličiny / HDP, zaměstnanost, cenovou hladinu zboží a služeb, úrokovou míru a devizový kurs a je jimi zpětně ovlivňována Umožňuje předvídat kapacitu trhu země / v krátkém období/ Indikátor vývoje devizového kursu a uplatňování regulačních opatření 69

Platební bilance – význam a)salda platební bilance poskytují základní informace o vnější (ne)rovnováze ekonomiky z tokového pohledu; b) jsou důležitým indikátorem vývoje měnového kursu, resp. tržních tlaků, které mohou vést ke zhodnocení nebo ke znehodnocení domácí měny (viz fundamentální analýza měnového kursu); c) dlouhodobý deficit platební bilance může vést k omezení směnitelnosti domácí měny, např. vyústit do zavedení devizové kontroly plateb spojených s exportem kapitálu a s převodem zisků a dividend, licenčních poplatků do zahraničí; d) vývoj salda obchodní bilance umožňuje předvídat kapacitu trhu příslušné země (např. země, která se potýká s deficitem obchodní bilance, nebude mít schopnost zvyšovat svůj import z ostatních zemí); e) vývoj salda běžného účtu ovlivňuje měnově politická rozhodnutí centrální banky zejména v oblasti měnového kursu; f) vývoj sald platební bilance (výkonové bilance a běžného účtu) v poměru k HDP poskytuje důležitou informaci při stanovení ratingu země; g) deficitní nerovnováha běžného účtu akumulovaná v nárůstu zahraničního zadlužení země může být příčinou budoucího prudkého propadu HDP země, neboť předchozí hospodářský růst byl strukturálně nerovnovážný (podobná situace jako při deficitu státního rozpočtu a nárůstu vládního dluhu). 70

Platební bilance – význam ekonomické transakce tvořící PB jsou spojeny s toky zboží, služeb, peněz kapitálu mezi domácí ekonomikou a zahraničím a zpravidla vedou ke změně zahraničních aktiv a zahraničních pasiv. Zachycuje nejen peněžní a finanční transakce, ale i transakce spojené s nepeněžními toky, (např. věcné dary). 71

Kreditní a debetní položky - vertikální struktura PB Kreditní - příliv deviz, tvorba deviz , znaménko + Devizová inkasa jsou devizovými tuzemci obdržené devizové platby od devizových cizozemců. vývoz zboží, služby zahraničním rezidentům Cestovní ruch v ČR získání dědictví, placení alimentů, náhrad z kapitálových operací soukromých subjektů i státu. Debetní – vynakládání, odliv deviz, znaménko – Devizové úhrady provedené devizové platby devizovými tuzemci ve prospěch devizových cizozemců. dovoz zboží splátky úvěrů turistické pobyty v zahraničí 72

Vertikální struktura PB Každá transakce je v platební bilanci zachycena dvakrát, jednou jako kreditní položka, jednou jako debetní položka. Jedná se o podvojný účetní zápis, hovoříme o vertikální struktuře platební bilance. Kreditní položky se zachycují se znaménkem plus + transakce, v jejichž důsledku dochází k příjmu plateb od nerezidentů. (například o vývoz zboží a služeb, příliv důchodů z výrobních faktorů dané země zapojených v zahraničí, příjmy z běžných převodů, příliv přímých investic do země, přijaté úvěry ze zahraničí apod. Debetní položky se zachycují se znaménkem minus (-) naopak transakce, v jejichž důsledku jsou poskytovány platby nerezidentům. (například dovoz zboží a služeb, odliv důchodů ze zahraničních výrobních faktorů zapojených v domácí ekonomice, výdaje na běžných převodech, přímé investice v zahraničí, splácení úvěrů do zahraničí apod.

Příklad Z České republiky bylo do Německa vyvezeno zboží v hodnotě 5 mil CZK na krátkodobý úvěr. Jak bude transakce z hlediska kreditních a debetních položek zachycena v platební bilanci? Řešení: Transakce bude zachycena jako kreditní položka v obchodní bilanci běžného účtu a jako debetní položka (bilance krátkodobého kapitálu) v bilanci finančního účtu. V důsledku vývozu zboží dojde k příjmu platby od zahraničního subjektu, proto se jedná o kreditní transakci, která bude zaznamenána se znaménkem plus. Tím, že byl z České republiky do Německa poskytnut úvěr, se vlastně jedná o dovoz zahraničního finančního aktiva, tedy transakci debetní, která bude zaznamenána se znaménkem minus. Vzhledem k podvojnosti zápisu je platební bilance vždy z účetního hlediska ex post vyrovnaná. 

Horizontální struktura PB Členění podle BPM 6 - Balance of Payments and International Investment Position Manual Mezinárodní měnový fond člení platební bilanci na : Běžný účet, Kapitálový účet, Finanční účet Chyby a opomenutí Platební bilance ČR byla do r. 2014 sestavována dle 5. vydání příručky k sestavování platební bilance Mezinárodního měnového fondu, z roku 1993 – BPM 5 . Šesté pokračování manuálu platební bilance a investiční pozice země přineslo změnu v měření jednotlivých finančních toků mezi jednotlivými ekonomikami označované také jako BPM 6. Primárně je PB sestavována za čtvrtletí v CZK. Bilance za delší časová období se získávají součtem jednotlivých čtvrtletí. Platební bilance je kromě CZK publikována i v EUR a v USD. Pro kurzový přepočet je používán průměrný kurz za vykazované období

Základní kategorie platební bilance podle BPM 5- Horizontální struktura PB Běžný účet platební bilance – toky zboží, služeb, výnosů a běžných převodů Kapitálový účet – kapitálové transfery Finanční účet – mezinárodní pohyb kapitálu Účet vyrovnávacích položek Účet oficiálních rezerv – změny zlata a deviz ČNB Účet chyb a opomenutí 76

Základní identita PB podle BPM 6 Běžný účet + Kapitálový účet + Chyby a opomenutí = Finanční účet Změna devizových rezerv je pod názvem „rezervní aktiva“ včleněna do Finančního účtu Zjednodušeně lze podvojné účetnictví v platební bilanci chápat tak, že: hmotné (zboží), nehmotné (služby), kapitálové a peněžní toky mezi devizovými tuzemci a devizovými cizozemci zaznamenané na levé straně základní identity se projevují jako změny zahraničních aktiv a zahraničních pasiv na pravé straně základní identity. Vyrovnávací položkou je zvýšení, nebo (snížení) zahraničních aktiv nebo zvýšení (snížení) zahraničních pasiv v rámci finančního účtu. řada operací, které se podvojně účtují pouze na levé straně základní identity (např. hmotná pomoc do zahraničí) nebo naopak pouze na pravé straně základní identity (např. většina finančních investic a devizové intervence centrální banky) 77

Základní pojmy a salda platební bilance 78

Kreditní a debetní položky na levé straně základní identity platební bilance

Běžný účet platební bilance Běžný účet platební bilance zahrnuje: Zboží Služby Prvotní důchody (výnosy a náklady) spojené s mezinárodním pohybem kapitálu a pracovních sil Druhotné důchody (jednostranné běžné převody, tj. nekapitálové transfery). V agregované teritoriální struktuře MMF člení běžný účet na podskupiny pro vyspělé země (advanced economies) a pro rozvíjející se a rozvojové země (emerging and developing countries)

A. Běžný účet platební bilance struktura Obchodní bilance Bilance služeb Výkonová bilance 3. Prvotní důchody (Bilance výnosů) 4. Druhotné důchody (Bilance transferů) Běžný účet 81

Běžný účet platební bilance 1.Obchodní bilance – členění export zboží – kredit import zboží- debet Členění dle komodit a teritoriálně. Komoditní členění dle klasifikace Organizace spojených národů SITC (Standard International Trade Classification), která obsahuje deset komoditních skupin (0. potraviny, 1. nápoje a tabákové výrobky, 2. suroviny, 3. paliva, 4. tuky a oleje, 5. chemikálie, 6. tržní výrobky, 7. stroje a přepravní zařízení, 8. průmyslové výrobky, 9. nezařazené. Teritoriálně je obchodní bilance ČR členěna na svět celkem, eurozónu, ostatní evropské země, země Ameriky, Afriky a Asie. Austrálie a Nového Zélandu. 82

Běžný účet platební bilance 1. Obchodní bilance – Z hlediska časového je zboží podchycováno v době svého přechodu přes hranice nebo dnem převodu vlastnictví z exportéra na importéra. Z hlediska cenového se nejčastěji využívá cena celní hranice dodavatele, která neobsahuje náklady spojené s pohybem zboží v zahraničí. 83

Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby Bilance služeb zahrnuje příjmy a výdaje spojené s : cestovním ruchem, dopravou a ostatními službami, IT, pojištění, atd. Příjmy a výdaji spojenými s dopravou se rozumí platby spojené s přepravou vyváženého či dováženého zboží, včetně manipulace, skladování, pojištění aj., tranzitní poplatky za přepravu zemního plynu přes území státu, služby v oblasti železniční, letecké, automobilové říční a jiné přepravy zboží a osob z a do zahraničí. 84

Běžný účet platební bilance 2 Běžný účet platební bilance 2.Bilance služeb – příjmy a výdaje za služby Bilance ostatních služeb se týká zejména finančních a reklamních služeb, nájemného a pronájmu nehmotných statků (filmových a zvukových záznamů apod.), stavebních a montážních prací prováděných v zahraničí, úhrad za stavební a montážní práce do zahraničí, finančních a pojišťovacích služeb, služeb v oblasti spojů, technických, právních a poradenských činností, licenčních poplatků, autorských honorářů, služeb v oblasti kultury, sportu a rekreace. V posledních letech celkový objem exportu a importu služeb absolutně i relativně (ve vztahu k zahraničnímu obchodu) roste. Konkrétní údaje MMF ukazují, že objem služeb tvoří zhruba jednu pětinu ve vztahu k exportu a importu zboží. 85

Dílčí a kumulativní salda výkonové bilance 86

Běžný účet platební bilance 3. Bilance prvotních důchodů náhrady zaměstnancům (příjmy z práce v zahraničí, výdaje na platy nerezidentů zaměstnaných v domácí ekonomice), výnosy a náklady spojené s předchozím investováním rezidentů v zahraničí, nebo nerezidentů v domácí ekonomice. Kreditní položky , zejména výnosy z finančních aktiv a investování v zahraničí, příjmy rezidentů ze zaměstnání v cizině zisky, úroky, dividendy a renty. Debetní položky zejména : Reinvestované zisky zahraničních firem v ČR vyplácené dividendy zahraničním investorům úroky placené domácími podniky do zahraničí z úvěrů od zahraničních bank úroky komerčních bank z přijatých depozit a úvěrů ze zahraničí. Bilance prvotních důchodů nahrazuje původní bilanci výnosů a tvoří ji příjmy z výrobních faktorů. 87

Běžný účet platební bilance 4. Bilance druhotných důchodů 88

4. Bilance druhotných důchodů zachycuje jednostranné platby ze zahraničí (kreditní položky) nebo do zahraničí (debetní položky), které nevedou ke vzniku zahraničních pohledávek nebo zahraničních závazků země. Bilanci druhotných důchodů, která je nově součástí běžného účtu platební balance namísto dřívější bilance běžných převodů, tvoří: daně z příjmu, bohatství atd., čisté prémie z neživotního pojištění, pojistné plnění z neživotního pojištění, mezinárodní spolupráce, ostatní běžné transfery, korekce související s penzemi a další.

čistá investiční pozice země vůči zahraničí zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zahraničí. Pro období t až t+1 platí vztah: Investiční pozice (v t+1) = Saldo běžného a kapitálového účtu (za období t až t+1) + Investiční pozice (v t) Na straně aktiv v této stavové bilanci vystupují pohledávky za zahraničními subjekty a držba zahraničního majetku domácími subjekty. Na straně pasiv závazky domácích subjektů vůči zahraničním subjektům a držba majetku v domácí ekonomice zahraničními subjekty. Kladné saldo běžného účtu může vést ke zvýšení zahraničních pohledávek, ke snížení zahraničních závazků, nebo se může akumulovat v podobě držby zahraničního majetku (např. akcií zahraničních firem). Rovněž může vést ke zvýšení devizových rezerv. Opak nastává při deficitu běžného účtu. Při nulovém saldu běžného účtu se nemění celková investiční pozice země. Proto vyrovnanost běžného účtu je nejčastěji považována za ekonomickou rovnováhu platební bilance

B. Kapitálový účet platební bilance Zobrazuje a zachycuje převody (transfery) kapitálového charakteru. kapitálové transfery související s čerpáním zdrojů z Evropské unie, Převody majetku migrujícího obyvatelstva, promíjení dluhů i s vlastnickými právy k základním prostředkům převody nevýrobních nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv, jako jsou patenty, autorská práva apod. Ostatní kapitálové transakce, spojené především s mezinárodním investováním, jsou zachyceny na finančním účtu platební bilance 91

C. Finanční účet platební bilance Export /kredit/ a import/debet/ kapitálu, mezinárodní pohyby finančního kapitálu v členění na přímé investice, portfoliové investice, ostatní investice, finanční deriváty a rezervní aktiva zahrnuje transakce spojené se vznikem, zánikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraniční. je záznamem o mezinárodních tocích soukromých a veřejných investic a půjček. Transakce finančního účtu ovlivňují zejména čistou věřitelskou pozici země. 92

C. Finanční účet platební bilance Transakce jsou klasifikovány jako: I.Přímé investice / 10% podíl na základním kapitálu/ V zahraničí Zahraniční II.Portfoliové investice III.Ostatní investice Úvěry poskytnuté Úvěry přijaté IV.Finanční deriváty / forwardy, swapy futures, opce/ V. Rezervní aktiva 93

Operace na finančním účtu podle BPM 6

Operace na finančním účtu podle BPM 6 Devizové rezervy s novým názvem „rezervní aktiva“ ztratily samostatnost a jsou vykazovány v rámci finančního účtu platební bilance. Operace na finančním účtu jsou klasifikovány podle hlediska zvýšení, či snížení zahraničních aktiv, či pasiv v důsledku transakce na finančním trhu Např. růst devizových rezerv (resp. Rezervních aktiv) je nyní označen „plus“, neboť je akcentována skutečnost, že dochází ke zvýšení zahraničních aktiv. Příliv (import) zahraničního kapitálu cestou prodeje domácích cenných papírů devizovému cizozemci je nyní výsledně označen „minus“, neboť je akcentována skutečnost, že dochází ke zvýšení čistých zahraničních finančních pasiv.

Vyrovnávací položky platební bilance D. Chyby a opomenutí vyrovnání rozdílů způsobených použitím různých metod při statistickém zjišťování položek platební bilance a odráží i možné nepřesnosti a chyby v evidenci jednotlivých transakcí. Umožňují vyřešit metodické odchylky ve statistice a účetnictví jednotlivých zemí 96

Změna devizových rezerv Změny v devizových rezervách měnových institucí, centrální banka, ministerstvo financí, nebo stabilizační fondy / mimo celkovou plat. bilanci/, ČNB nakupuje a prodává devizy ve snaze stabilizovat devizovou nabídku a poptávku (respektive devizový kurz). / Centrální banka drží ve svém portfoliu určitá reálná devizová aktiva (cizí volně směnitelné měny v hotovosti či na účtech u zahraničních bank, zlato, státní cenné papíry cizích vlád atd.) a má k dispozici i tzv. potenciální devizové prostředky, možnost čerpat úvěrové devizové zdroje u Mezinárodního měnového fondu (IMF) a cizích centrálních bank do předem stanoveného limitu. 97

Investiční pozice - saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům Ve druhém čtvrtletí 2016 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí snížil o 31,7 mld. Kč na 1262,7 mld. Kč. V meziročním srovnání je schodek nižší o 120,8 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 27,2 %. Výše zahraničního dluhu České republiky činila na konci druhého čtvrtletí 3353,2 mld. Kč (tj. 72,1 % HDP) Oproti stejnému období minulého roku se zahraniční dluh zvýšil o 381,7 mld. Kč.

Rovnováha platební bilance Platební bilance je vždy účetně vyrovnaná. Vyrovnanost není rovnováha! Podmínky rovnováhy Schodek běžného účtu je pokryt přebytkem finančního účtu a (nebo) čerpáním devizových rezerv. Naopak přebytek běžného účtu jde na pokrytí schodku finančního účtu a (nebo) na zvýšení devizových rezerv Pozor devizové rezervy nelze využívat dlouhodobě k vyrovnávání platební bilance 100

Rovnováha platební bilance Příklad 1: /schodek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je 100 mld. Kč, ale přebytek našeho finančního úctu by byl jen 60 mld. Kč. Na devizovém trhu by dovozci chtěli prodat navíc 100 mld. korun (za zahraniční měny), avšak zahraniční investoři by chtěli koupit jen 60 mld. korun (za zahraniční měny). Nabídka korun na měnovém trhu by převyšovala poptávku po nich. V tom případě dojde k depreciaci koruny. 101

Rovnováha platební bilance Příklad 1: pokračování Když bude koruna depreciovat, naše zboží bude na zahraničních trzích (vyjádřeno v zahraničních měnách) levnější, a náš vývoz proto poroste. Naopak zahraniční zboží bude na našem trhu (vyjádřeno v korunách) dražší, a náš dovoz bude tudíž klesat. Schodek běžného účtu se bude proto zmenšovat. Jakmile poklesne na 60 mld. Kč, tj. bude pokryt přebytkem finančního účtu, bude na měnovém trhu nabídka korun odpovídat poptávce po korunách a koruna přestane dále depreciovat. Platební bilance bude v rovnováze. 102

Rovnováha platební bilance Příklad 2: /přebytek platební bilance/ Schodek běžného účtu naší platební bilance je jen 20 mld. Kč, zatímco přebytek finančního účtu je 60 mld. Kč. V tom případě nabízejí naši dovozci na měnovém trhu 20 mld. Kč (za zahraniční měny), zatímco zahraniční investoři poptávají 60 mld. Kč (za zahraniční měny). Poptávka po korunách na měnovém trhu převyšuje nabídku korun. Koruna bude apreciovat. 103

Rovnováha platební bilance Příklad: /přebytek platební bilance/ Apreciace koruny způsobí, že naše zboží bude na zahraničních trzích dražší, a náš vývoz bude proto klesat. Zahraniční zboží bude naopak na našem trhu levnější a náš dovoz bude růst. Schodek běžného účtu se proto bude zvětšovat. Jakmile dosáhne 60 mld., tj. vyrovná se přebytku finančního účtu, přestane koruna apreciovat, protože se na měnovém trhu bude poptávka po korunách rovnat nabídce korun. Platební bilance bude v rovnováze. 104

Rovnováha platební bilance Běžný účet a finanční účet jsou „spojené nádoby" - spojené měnovým kurzem, který zajišťuje, že se bilance obou účtů navzájem vyvažují Mechanismem, který uvádí platební bilanci do rovnováhy, je měnový kurz za předpokladu, že je měnový kurz volně pohyblivý (centrální banka neintervenuje na měnovém trhu). Jestliže měnový kurz není volně pohyblivý a centrální banka jej udržuje na úrovni, která neodpovídá rovnováze platební bilance, pak může nerovnováha platební bilance přetrvávat delší dobu. Tato nerovnováha je pak vyrovnávána změnou devizových rezerv. 105

Rovnováha platební bilance Existují čtyři základní faktory ovlivňující platební bilanci země. Jedná se o míru inflace, růst reálného HDP, výši úrokových sazeb a devizový kurz. Platební bilance zemí podléhají neustálým procesům automatického vyrovnávání. Jedná se o takzvané vyrovnávací procesy platební bilance, vyrovnávací proces cenový, důchodový a kurzový

Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí na měnovém kurzu. Depreciace domácí měny tuto bilanci zlepšuje (snižuje její schodek, popř. zvyšuje její přebytek) a apreciace ji naopak zhoršuje. Změna měnového kurzu však mívá na bilanci zboží a služeb jiný vliv v krátkém a v dlouhém období. Poptávka domácích osob po zahraničním zboží, jakož i poptávka zahraničních osob po našem zboží, bývá k krátkém období méně elastická než v dlouhém období 107

Rovnováha platební bilance a HDP Růst domácího reálného HDP zvyšuje náš dovoz, a proto zhoršuje naši bilanci zboží a služeb. Naopak růst zahraničního reálného HDP zvyšuje náš vývoz a zlepšuje naši bilanci zboží a služeb 108

Rovnováha platební bilance Bilance zboží a služeb závisí jednak na reálném měnovém kurzu a jednak na růstu domácího reálného HDP v poměru k růstu zahraničního reálného HDP.

Rovnováha platební bilance Finanční účet závisí na úrokovém diferenciálu, tj. na rozdílu mezi úrokovou mírou u nás a v zahraničí. Pokud se úrokový diferenciál zvětší, ať už zvýšením naší úrokové míry, nebo poklesem úrokové míry v zahraničí, dojde k přílivu zahraničního kapitálu, protože investoři budou raději ukládat peníze na korunové vklady. V tom případě roste přebytek na našem finančním účtu (popř. se zmenšuje jeho schodek).. 110

Mezinárodní pohyby kapitálu Mají podobu arbitrážních obchodů, využívajících krátkodobých rozdílů ve výnosnosti aktiv jednotlivých zemí. Podmínkou fungování této arbitráže je dokonalá kapitálová mobilita. Dokonalá kapitálová mobilita existuje v mezinárodní sféře tehdy, jestliže investoři mohou nakupovat aktiva v kterékoliv zemi, s nízkými transakčními náklady, rychle a v neomezeném rozsahu. podmínkou dokonalé kapitálové mobility jsou: - neexistující rozdíly zdanění v jednotlivých zemích - neexistující riziko změny devizového kurzu - neexistující politické a jiné překážky odlivu kapitálu a jeho výnosů z jedné země do druhé.

Rovnováha platební bilance Růst investic zvyšuje úrokovou míru, což vyvolává přebytek na finančním účtu platební bilance. V důsledku toho domácí měna apreciuje, což vyvolává schodek bilance zboží a služeb. růst úspor snižuje úrokovou míru a tím zhoršuje finanční účet a zlepšuje bilanci zboží a služeb 112

Rovnováha platební bilance Příčinou schodku bilance zboží a služeb je především dovoz kapitálu, který zaplňuje mezeru mezi vyššími domácími investicemi a nižšími domácími úsporami. Nebýt dovozu kapitálu, musela by země snížit investice na úroveň domácích úspor a nemohla by využít některé investiční příležitosti, které v zemi existují a na které jsou zahraniční investoři ochotni půjčovat 113

Mýtus aktivní platební bilance Stát nedokáže dlouhodobě zlepšit bilanci zboží a služeb. Politika aktivní bilance nakonec vede jen k tomu, že obchodní partneři sáhnou k odvetným opatřením. Výsledkem je potlačování svobodného obchodu a deformování komparativních výhod v mezinárodním obchodě. 114