Zásady estetiky ve floristice

Estetika Nauka, která se zabývá poznáváním a hodnocením krásy Kořeny sahají do antické řecké filosofie Jako věda definována v 18. století Nezastupitelná zejm. v uměleckých činnostech

Estetické prvky Nejjednodušší základní atributy, komponenty jednotlivě hodnocené, posuzované a vnímané a následně sestavené v celek podle estetických pravidel Bod Linie Tvar Textura Struktura Barva Světlo Stín

Bod Základní prvek kompozice, jediné místo v prostoru, nemusí jít o 1 kus Výrazové možnosti 1 bodu na ploše:ve středu či mimo střed Výrazové možnosti více bodů na ploše: kompozice 2 bodů, 3 bodů v linii, 3 bodů v ploše, skupiny bodů vytvářející pole – rovnoměrný rozptyl či jeho porušení vynecháním, střídáním, zahuštěním nebo optickým zvýrazněním prvků

Těžiště kompozice Pomyslný bod kompozice, ze kterého se rozbíhají linie, ne všechna aranžmá musí mít těžiště (startovací body kompozice) Umístění: v nádobě, pod nádobou, nad nádobou, vedle nádoby Jedno nebo několik těžišť ve vzdálenostech podle formy aranžmá

Linie Skupina bodů určitého směru,vymezuje myšlenkovou konstrukci a udává charakter aranžmá Podle charakteru pohybu: přímé (přímky) a nepřímé (křivky) Přímky: horizontála, vertikála, diagonála Křivky: vlnité,spirálovité,esovité,stoupající,klesající atd. Dělení aranžmá podle převládajících linií:s převládajícím radiálním uspořádáním,s převládajícím paralelním uspořádáním,s převládajícím diagonálním uspořádáním, s převládajícími pokroucenými liniemi,s převládajícími liniemi vzájemně se křížícími,s volným uspořádáním linií

Plocha Vzniká pohybem linie, přímkou plocha rovinná, křivkou plocha křivá V aranžování nejčastěji útvar obklopující aranžmá - podklad a pozadí Aranžmá většinou prostorová, ale lze i plošné aranžmá s rozmístěním stejných prvků ve stejných vzdálenostech, s různými prvky ve stejných vzdálenostech, dělené pomocí přímých či nepřímých linií či strukturované

Tvar Kompoziční prvek daný vnějším ohraničením plochy nebo tělesa (obrysem) Konstrukční tvary – geometrické,dají se opakovaně zkonstruovat: kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník, kosočtverec, lichoběžník, krychle, kvádr, jehlan, kužel, koule,elipsa Tvary volné – nahodilé,vznikají růstem či působením sil,nedají se vyrobit a zopakovat stejně:rostliny a doplňkové materiály Rostliny a jejich části lze abstrahovat do základních geometrických tvarů

Základní geometrické tvary a jejich působení v kompozici Obdélník a čtverec – statika,pevnost,klid a řád Čtverec:přísný,vyrovnaný,čistý,střízlivý, dobře kombinovatelný se složitějšími tvary Obdélník:působí podle poměru stran,položený klidnější než stojatý,čím větší výška,tím větší napětí Odvozené:kosočtverec,kosodélník,lichoběžník, krychle a kvádr Rostliny zřídka,nádoby,svíčky,rámy,police

Základní geometrické tvary a jejich působení v kompozici Trojúhelník-tvrdý,ale tendence k pohybu, vybíhání, živost. Na straně stabilnější než na špici.Čím větší výška a užší základna, tím lehčí dojem a větší napětí. Odvozené: jehlan, kužel Rostliny kuželovité-válcovité:květy-šuškarda, levandule,šalvěj,listy-juka,trávy,kosatce,plody- mochyně,paprika,obrácený trojúhelník-řebříčky, rozchodník Dekorační a technické materiály

Základní geometrické tvary a jejich působení v kompozici Kruh-měkký vymezený kružnicí,plný, těžký,bez vyzařování,podle polohy k okolí statický či dynamický, navození tendence pohybu do středu,vyžaduje dostatek prostoru pod sebou Odvozené: koule, ovály, elipsy, kopule, homole, vypoukliny Rostliny:květy-česnek,pivoňky,bělotrn, plody-tykev,mák,hlaváč,listy-kontryhel, bergénie, kakost.Homole-máčka,štětka,nízká elipsa-gerbera,chryzantéma,ovál-tulipán,růže,šípek, žalud Dekorační materiály:kuličky,sisal. koule,svíčky

Textura Uspořádání povrchových částí a detailů povrchů. Vyjadřuje charakter či kvalitu povrchu plochy. Primárně ovlivněna velikostí listů, květů, jejich hustotou, postavením a členitostí Sekundárně formováním povrchu listů, květů a jejich barvou,vzdáleností pozorování,světelnými podmínkami apod. Silný výrazový prostředek u kompaktních aranžmá

Struktura Složení,členění,konstrukce. U rostlin vyjadřuje charakter větvení, stavbu a ovlivňuje celkovou architekturu. Nejvíce patrná v bezlistém stavu. Primárně ovlivněna hustotou a směrem lodyh, větví a hustotou olistění Sekundárně světelnými podmínkami a vzdáleností pozorování

Struktura rostlin podle směru růstu větví,výhonů a lodyh Vertikální:Allium giganteum, Lilium Diagonální:Liatris spicata, Astilbe Horizontální:Lysimachia nummularia Mírně obloukovitá:Solidago,Dicentra Silně obloukovitá:Fritillaria meleagris Silně pokroucená:Juncus effusus ’Spiralis’ Indiferentní:Gypsophila paniculata

Vertikální Allium giganteum Lilium

Diagonální Liatris spicata Astilbe

Horizontální Lysimachia nummularia

Mírně obloukovitá Solidago Dicentra

Silně obloukovitá Fritillaria meleagris

Silně pokroucená Juncus effusus ‘Spiralis’

Indiferentní Gypsophila paniculata

Struktura rostlin podle množství a průměru větví,výhonů a lodyh Jemná – Molinia arundinacea Střední – Rudbeckia nitida Hrubá – Miscanthus giganteus

Jemná Molinia arundinacea

Střední Rudbeckia nitida

Hrubá Miscanthus giganteus

Struktura v aranžování Využíváme strukturu celých rostlin –vytváření velkých sesazovaných kompozic, sesazované věnce apod. Strukturu sami vytváříme. Je-li dominantní, jde o tzv.konstrukční dílo- konstrukce kompozice je zřejmá na první pohled

Barva Událost vznikající mezi zdrojem světla, objektem a pozorovatelem Lidské oko vnímá viditelné světlo 380-750 nm od červené, přes oranžovou, žlutou, zelenou, modrou až po fialovou (spektrální, chromatické, pestré barvy)

Ittnova klasifikace barev 12 barevných polí, vychází z rovnostranného trojúhelníku vepsaného do kružnice 3 vrcholy trojúhelníku vymezují 3 barvy 1.řádu (primární): červená, modrá, žlutá Smícháním primárních barev barvy 2.řádu (sekundární): oranžová, zelená, fialová Smícháním barev prvního a druhého řádu barvy 3. řádu: červenofialová, modrofialová, modrozelená, žlutozelená, oranžovožlutá, červenooranžová Vně kruhu je bílá, uvnitř černá - barvy nespektrální (nepestré, achromatické) Barvy doplňkové -komplementární,v kruhu proti sobě, po smíchání dávají šedou,1.a 2.řádu,černá,bílá- základní b.

Vnímání barev Ovlivněno zkušenostmi, věkem, prostředím Bílá:nejsvětlejší,nejlehčí,nejvyšší koeficient odrazivosti,opticky zvětšuje, vytváří nejsilnější kontrasty s tmavými spektrálními a černou, zesvětluje ostatní, symbol světla, čistoty, pořádku, nevinnosti, slavnostně radostná Černá:nejtmavší a nejtěžší,nejmenší koeficient odrazivosti,opticky zmenšuje,vytváří nejsilnější kontrasty s bílou a světlými spektrálními,zesiluje účinek ostatních-ožívají,jsou zářivější,jasnější, větší,symbol tmy, smrti, smutku, elegance, slavnostně vážná

Vnímání barev Šedá:vzniká smícháním černé a bílé nebo dvojice komplementárních,neutrální,mdlá, zeslabuje intenzitu jiných,spojuje barevné protiklady,se spektrálními vytváří silný kontrast, vysoký koeficient odrazivosti, světlá Červená:aktivní,těžká,silná,symbol ohně, lásky, náruživosti a bojovnosti Žlutá:aktivní,teplá,živá,světlá,lehká,nejsvětlejší chromatická,vysoký stupeň odrazivosti,silně kontrastní s tmavými,zářivost ztrácí s bílou, symbol slunce,zářivosti,mladistvosti,závisti

Vnímání barev Modrá:pokojná,statická,pasivní, symbol nekonečna, dálky,vážnosti a touhy, do zelena nejstudenější, do fialova nejtmavší a nejtěžší Zelená:barva přírody,mnoho odstínů, stejné %odrazivosti jako červená, uklidňuje Oranžová:nejteplejší,aktivní, živá, symbol přátelství, tepla,sucha a energie Fialová:těžká,tmavá,tajemná,s napětím, symbol důstojnosti, důvěry, pokory, povýšenosti a pompéznosti

Hodnocení barevného účinku kompozice Objektivní faktory: barevný tón,zákonitosti kontrastu,vlastnosti povrchů,kvalita světla, velikost ploch Subjektivní faktory: charakter a povahové vlastnosti,věk,zkušenosti,momentální stav Výsledek – harmonická či disharmonická barevná kompozice

Barevný kontrast Jsou-li mezi 2 barevnými účinky zřetelné rozdíly v tónu, světlosti, sytosti apod. 1. Přímé barevné kontrasty - objektivní 2. Přímé barevné kontrasty - subjektivní 3. Nepřímé barevné kontrasty - vizuální

1.Přímé barevné kontrasty objektivní (primární kontrasty) Kontrast jednotlivých barev Kontrast světlých a tmavých barev Kontrast studených a teplých barev Kontrast kvality Kontrast kvantity

2.Přímé barevné kontrasty subjektivní (sekundární kontrasty) Kontrast v aktivitě a pasivitě barev Kontrast slabých a silných barevných tónů Kontrast v dojmu blízkosti a vzdálenosti

3. Nepřímé barevné kontrasty Simultánní (současný) kontrast Sukcesivní (následný) kontrast

Barva a harmonie Cíl při práci s barvou: harmonická kompozice - vyžaduje kontrast. Představy lidí o harmonickém celku dány vědomostmi, zkušenostmi, city apod. Jako harmonické většinou vnímány barevné kombinace s malými kontrasty

Barevná harmonie založená na malých kontrastech Monochromatická barevná harmonie-změnou sytosti barevného tónu (kombinace tón v tónu) Harmonie sousedních barev- 5 barev ležících v kruhu vedle sebe, nanejvýš 2 primární (červená, červenooranžová, oranžová, oranžovožlutá, žlutá)

Barevná harmonie založená na velkých kontrastech Kombinace dvou barev-komplementární dvojice barev ležící v koncových bodech průměru Ittnova kruhu,sytostní stupně komplementárních barev Kombinace tří barev-3 základní barvy či jejich sytostní stupně,vrcholy rovnostranného či rovnoramenného trojúhelníku vepsaného do Ittnova kruhu Kombinace čtyř barev-čtveřice ležící ve vrcholech čtverce či obdélníku vepsaných do Ittnova kruhu

Barevná harmonie založená na smíšených kontrastech Uplatňují-li se v kompozici současně silné a slabé kontrasty např. kontrast sousední barvy a komplementární barvy Kombinace barev vyvolávající silné kontrasty se nazývají dynamické Kombinace barev vyvolávající malé kontrasty nazýváme statické

Vztah barvy k ostatním prvkům kompozice Barva a plocha Barva a textura Barva a tvar Barva a světlo Světlo a stín

Estetické zákonitosti a principy Nepsaná pravidla daná společenskou praxí, podle nichž seskupujeme estetické prvky v harmonický celek Harmonie-uspořádání různých prvků tak, aby vznikl dokonalý, soudržný celek Kontrast-opozice dvou prvků,z nichž každý vyniká prostřednictvím druhého.Čím více se od sebe prvky liší,tím je kontrast silnější Bez kontrastu není harmonie

Rovnováha kompozice Vyváženost kompozice podél pomyslné osy-vertikální osa procházející těžištěm kompozice Souvisí s optickou hmotností použitých prvků a jejich vzdáleností od osy Vychází ze zákona rovnováhy na páce Zřejmá-viditelná na 1.pohled, mezní-symetrická-zrcadlově stejná:jednoosá, dvouosá, víceosá Skrytá-patrná po detailnějším zkoumání,obě strany opticky vyvážené-asymetrická kompozice

Metrum Nejjednodušší opakování prvků stejné účinnosti Prvky identické, opakují se ve stejných vzdálenostech Výsledek: metrická řada Příklady: topolová alej, v aranžování – girlanda z chvojí, věnec z cesmíny, konvalinkový věneček

Rytmus Vzniká opakováním nebo střídáním prvků rozličné účinnosti, střídáním prvků aktivních (akcentů) a pasivních (intervalů) Vyžaduje nejméně 3 prvky Čím jsou prvky kontrastnější, tím je rytmická řada dynamičtější

Druhy rytmů Pravidelný jednoduchý – výsledek: jednoduchá rytmická řada Pravidelný stupňovitý – výsledek: rytmická řada odstupňovaná Nepravidelný

Proporcionalita Jeden z nejdůležitějších principů k docílení harmonie Vyjadřuje vzájemné poměry rozměrů dvou a více prvků kompozice mezi sebou a k celku Matematické vyjádření těchto poměrů – zlatý řez,stanoveno řeckými matematiky: 2:3:5, 3:5:8, 5:8:13, 8:13:21

Nádoba a proporcionalita Stanovení výšky kompozice – poměr výška nádoby : výška aranžmá 3:5 či 5:3 nebo součet výšky a šířky nádoby Širší nádoba vyžaduje širší kompozici, k větší šířce třeba i větší výška kompozice Ploché misky vyžadují výšku kompozice jako součet výšky a šířky nádoby, lze až zdvojnásobit Opticky těžší nádoby umožňují použít delší květiny ve větším množství Čím je aranžmá vzdušnější, tím více můžeme porušit proporce nahoru

Rostlinný materiál a proporcionalita Štíhlé tvary a rostliny jemné textury lze užít do vyšších výšek Výšku vykompenzovat těžšími, opticky plnějšími tvary v těžišti a jeho blízkosti Dekorace z tmavých barev mohou být vyšší, širší a delší