BAROKO v evropské literatuře
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE šíření reformních myšlenek – změny ve věcech víry válečné konflikty – TŘICETILETÁ VÁLKA (1618 – 1648) zrod absolutistických monarchií – Francie – Ludvík XIV. Anglie a Nizozemí – v čele hospodářského vývoje
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE Nejpravděpodobnější výklad slova baroko je, že pochází z portugalštiny, výraz perles baroques se pro perly nepravidelného tvaru používal již počátkem 16. století ve středověké logice se tak označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné 17. století je zaznamenáno užití termínu „barokní“ ve významu „tordovaný“ (kroucený). Podobně jako označení mnoha jiných slohů bylo však i baroko pojmenováno až zpětně a i v tomto případě mělo toto dodatečně používané označení pejorativní přídech druhé polovině 18. a v 19. století bylo pro baroko často používáno také hanlivého označení: „sloh copový“, případně „sloh parukový“.
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE Ve druhé polovině 17. století – z Itálie do zaalpské Evropy nový umělecký sloh BAROKO HLAVNÍ ZNAKY: 1. okázalost 2. bohatství forem 3. rozvlnění linií a pohyb Uvnitř baroka lze rozpoznat dvě linie: a. klasicizující baroko – typické pro protestantskou Evropu a Francii b. dynamické (radikální) baroko typické pro katolické oblasti – Španělsko a jeho kolonie v Latinské Americe, Bavorsko a středoevropská habsburská monarchie Vidění sv. Terezie
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE - pro barokní stavitelství je typický cit pro kompozici a monumentalitu - mimo městské areály osvědčili barokní architekti neobyčejné pochopení pro krajinný ráz a začlenění architektury do přírodního prostředí - budování zámků doplněných zahradami, církevní stavby, baroko prostoupilo i lidovou architekturu – lidové baroko podoba Svatopetrského náměstí- italský architekt GIAN LORENZO BERNINI
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE Ferdinand M. Brokof, detail postavy světce ze sousoší sv. Františka Xaverského na Karlově mostě v Praze z roku 1711
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE Commedia dell'arte znamená (přeloženo z italštiny) „komedie profesionálních herců“. Jde o druh improvizovaného divadla barokní Itálie. Největšího rozmachu dosahovala v letech 1570 až 1650. Od 18. století její vliv postupně slábne, nicméně řídce se hraje dodnes.
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE ITALSKÁ LITERATURA TORQUATO TASSO (1544 – 1595) básník pozdní renesance, známý nejvíce díky svému mistrovskému dílu Osvobozený Jeruzalém od roku 1560 do roku 1565 studoval práva a filosofii na univerzitě Padově a Bologni NEJZNÁMĚJŠÍ DÍLA: hrdinský epos GERUSALEMME LIBERATA (OSVOBOZENÝ JERUZALÉM), 1575 Hlavním dějem eposu, skládajícího se z 20 zpěvů, tvoří obléhání a dobytí Jeruzaléma a božího hrobu křesťanským vojskem, v jehož čele stojí Godfrid Bouillonský. Hra Osvobozený Jeruzalém měla tehdy časový význam. Souvisela se stále významnější hrozbou Turků, kteří málem odvlekli do otroctví i Tassovu sestru. - GERUSALEMME CONQUISTATA (DOBYTÝ JERUZALÉM), 1593
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE ŠPANĚLSKÁ LITERATURA Pedro Calderón de la Barca (1600 – 1681) španělský dramatik 17. století narodil se ve šlechtické rodině teologické vzdělání získal na univerzitách v Alcalá de Henares a v Salamance Byl i vojákem, po vysvěcení na kněze působil jako kaplan v Toledu, později v Madridu jako čestný králův kaplan vrcholným představitelem závěrečného barokního období tzv. španělského zlatého věku napsal přes dvě stě her, většinou komedií, mezihry a náboženské jednoaktovky stylistické protiklady – hyperboly a antiteze (str. 200)
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE ŠPANĚLSKÁ LITERATURA DÍLO: Život je sen – základní otázky smyslu života, vše se odehrává v nitru hlavní postavy (Platón) Zalamejský rychtář - historická hra s motivem rovné cti pro každého, bez ohledu na postavení a majetek Schovávaná na schodech hra proslula v české Nezvalově adaptaci
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE ŠPANĚLSKÁ LITERATURA Tirso de Molina (asi 1584-1648) Španělský dramatik a prozaik, mnich roce 1601 vstoupil do řádu milosrdných bratří v Barceloně, kde byl v roce 1632 jmenován kronikářem mercenářského řádu autor téměř 400 her, z nichž se zachovalo kolem padesáti představují výběr všech tehdejších typů her od náboženských a historických až po komedie s milostnými náměty první uvedl na scénu postavu Dona Juana DÍLO: Sevillský svůdce a kamenný host
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE ŠPANĚLSKÁ LITERATURA Luis de Góngora y Argote (11. června 1561 Córdoba – 23. května 1627 tamtéž) synem právníka dona Francisca de Argote a vznešené paní Leonor de Góngora studoval práva v Salamance a vstoupil do mnišského řádu pro náklonnost ke kartám, hazardním hrám a corridě mu však byla roku 1588 udělena biskupská upomínka na dvoře žil až do roku 1626, ovšem za neustálých finančních problémů zemřel v naprosté chudobě DÍLO: svá díla oficiálně nevydal (v roce 1623 se o to ovšem neúspěšně pokusil) chápal poezii jako stylizaci skutečnosti
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE ANGLICKÁ LITERATURA John Milton (9. prosince 1608 – 8. listopadu 1674) anglický barokní básník, známý zejména díky své epické básni Ztracený ráj Po dokončení svého šestiletého soukromého studia (1638) se Milton plaví do Francie a Itálie a potkává italského astronoma Galilea Galileiho pro své samostudium je John Milton považován za jednoho z nejvzdělanějších anglických básníků
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE ANGLICKÁ LITERATURA Milton kvůli své slepotě Ztracený ráj a Ráj opět nabytý pouze diktoval. Musel si tudíž pamatovat obrovské části svých básní nazpaměť, což zaslouží obdiv - jiní by si tak rozsáhlé dílo rozvrhovali na papír. Ztracený ráj Báseň byla poprvé publikována roku 1667, byla ale dále upravována. Mělo jít o anglický národní epos, srovnatelný s řeckou Odysseou. Jedná se o duchovní epos, vyprávějící o biblických tématech, uvažuje o teologických problémech Hlavním protagonistou básně je Satan, padlý anděl. Každá z dvanácti knih (v rozsahu 640 - 1189 veršů, Jungmann ve svém překladu knihy nazývá "zpěvy") je opatřena krátkým shrnutím ("Argument"). Děj je vzat ze začátku knihy Genesis, vypráví o svržení padlých andělů, vzpouře andělů, stvoření světa, Satanově pouti po ráji, kde v převtělení za hada svede Evu k prvnímu hříchu, děje okolo prvního hříchu a vyhnání z ráje. Děj básně se drží velmi přesně biblického podání.
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE ANGLICKÁ LITERATURA
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE NĚMECKÁ LITERATURA Hans Jakob Christoffel von Grimmelshausen (17. 3. 1622 – 17. 8. 1676) nejvýznamnější německý barokní spisovatel autor pikareskních románů a novel v protikladu k tehdejší dvorské literatuře zobrazil život prostého lidu a hrůzy třicetileté války pocházel z řemeslnické (původně šlechtické) rodiny při přepadení svého bydliště a vyvraždění rodiny odvlečen hesenskými žoldáky ačkoliv neměl školy ani vzdělání stal se vojenským písařem a roku 1646 se vykoupil z vojenské služby po skončení třicetileté války konvertoval ke katolicismu stal se majitelem hostince a roku 1667 rychtářem v bádenském městě Renchen, kde také zemřel
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE NĚMECKÁ LITERATURA Dobrodružný Simplicius Simplicissimus to jest Podrobný životopis podivného vaganta jménem Melchior Sternfels von Fuchshaim, totiž jak, kde, kdy a jakým způsobem přišel na svět, co v něm pozoruhodného a pamětihodného viděl, poznal, zkusil a zažil, jakož i to, proč jej zase dobrovolně opustil dílo považované za nejvýznamnější prozaické dílo období baroka děj románu je velmi bohatý s mnoha postavami a vedlejšími epizodami. Příběh je vyprávěn v první osobě s humorem, ironií a smyslem pro realismus, přičemž čtenáři se vypravěč jeví jako taškář i moralista, křesťan i cynik, poustevník i záletník, prosťáček i chlapík všemi mastmi mazaný.
BAROKO V EVROPSKÉ LITERATUŘE NĚMECKÁ LITERATURA Andreas Gryphius (2. 10. 1616 – 16. 7. 1667) německý básník a dramatik období baroka k nejvýznamnějším tvůrcům sonetů v německé literatuře 17. století