Česká meziválečná literatura Období 1918 – 1938, s přesahem do roku 1945. Úvodní charakteristika.
Co ovlivňovalo kulturní život mezi dvěma válkami? Války samotné – 1.světová válka 1914 – 18, 2.světová válka – 1939 – 45. Poválečná vitalita a vitalismus 20.let, optimismus, radost ze života. Vědeckotechnický rozvoj, inspirace umění novými technologiemi. Evropské umělecké směry, např.velmi zásadně surrealismus. Světová hospodářská krize 1929-33, nástup fašismu v sousedním Německu (1933). Okupace ČSR v říjnu 1938.
Spolek Devětsil Umělecký spolek Devětsil, založený 1920, 1923 vznikla i jeho brněnská pobočka. Názor: „Jedině organizovaná skupina může dělat revoluci v kultuře“. Členy Karel Teige, Vladislav Vančura, Alois Wachsman, Jaroslav Seifert atd. 1925 přejmenován na Svaz moderní kultury Devětsil.
Básnické směry Civilismus – oslava výdobytků lidské civilizace po 1.svět.válce. Dadaismus – inspirace evropským směrem, u nás jej prosazoval např.Vítězslav Nezval – dadaistický manifest „Papoušek na motocyklu“. Poetismus – ryze český básnický směr, avantgardní směr. Rozvíjel lyričnost, hravost a prosazoval úplné odtržení umění od politiky. Představitelem např.J.Seifert, dále V.Nezval,… Surrealismus – v českém prostředí prosazovaný hlavně Karlem Teigem a opět V.Nezvalem.
Proletářská poezie Český literární směr, 1922 J.Wolker vydává stať „Proletářské umění“. Inspirace v marxistickém náhledu na svět – i poezie má být revoluční, tendenční, realistická, ale hlavně kolektivistická – hlavním hrdinou je dělník, součást dělnického kolektivu. Poezie a literatura mají být pro všechny – i pro pracující lid. Hlavními představiteli J.Wolker, J.Hora, S.K.Neumann, ale v i J.Seifert, K.Biebl (v určitých obdobích a dílech).
Próza Rozvíjí se v několika proudech – buď dle zaměření nebo dle ztvárňování témat. Legionářská literatura – tématem boje československých legionářů proti Rakousku a Německu. Např. R.Medek, Fr.Langer, J.Kopta, J.Kratochvíl a další. Tématiku 1.svět.války též ztvárnili J.Hašek a J.John. Imaginativní proud – hravé a obrazné prózy. Hlavně Vl.Vančura.
Próza - pokračování Katolický proud – autoři názorově vycházející z katolické (křesťanské) víry a náhledu na život. Představiteli hlavně J.Durych a J.Čep. Ruralistický proud – těží z tématiky českého venkova, kde se ukrývá zdravé jádro národa. Sepětí s vlastenectvím a katolictvím. Představiteli J.Knap a Fr.Křelina. Reportážní próza – inspirace žurnalistikou a hlavně filmem – snaha podat poutavou formou bezprostřední zážitky autora. Dotkli se jí např. M.Majerová, E.Bass, R. Těsnohlídek a další.
Próza - pokračování Socialistický realismus – díla měla být levicová, ideologická, v popředí měl být proletariát. Představiteli např. M.Majerová, M.Pujmanová, dotkl se i I.Olbrachta. Psychologická próza – soustředěnost na niterné problémy a stavy člověka. Představiteli J.Glazarová, E.Hostovský, J.Havlíček, V.Řezáč. Demokratický proud – spjatý hlavně s prostředím Lidových novin. Představiteli K.Čapek, K.Poláček, E.Bass, F.Peroutka.
Drama Vedle tradičních – kamenných – divadel se objevuje řada konkurenčních avantgardních divadel, značné oblibě se těší i kabarety. Z kabaretů – Červená sedma (vznikl 1909, zanikl 1922, ale prošla jím celá řada osobností – E.Bass, heci Plachta, Burian, Futurista, písníčkář K.Hašler a další). Z avantgardních divadel – Osvobozené divadlo (Voskovec, Werich, Ježek,…), D 34 (E.F.Burian).
Shrnutí Doba meziválečná byla nesmírně bohatá na kulturní život. V oblibě je avantgarda – tradicemi nevázané umění. Z optimismu 20.a první poloviny 30.let celková nálada přechází v pesimismus pod vlivem ataků fašistického Německa vůči naší republice.
Zdroje Vlastní tvorba autora.