Svoboda poskytování služeb Prezentace 2015

Svoboda poskytovat a přijímat služby Co je zvláštního na službách? Význam sektoru služeb pro členské státy Evropské unie se zvýšil výrazně v posledních 50 letech. Dnes je podíl sektoru služeb na HDP členských států EU odhadován na cca 65 %, a podíl osob zaměstnaných v sektoru služeb na všech zaměstnaných osobách dosahuje téměř 70 % Export služeb do jiných členských států je u většíny sektorů služeb méně než 5% z celkového objemu produkce, jelikož překážky volného pohybu služeb vyplývající z určitých regulačních norem členských států byly příliš velké .

Definice služeb v právu EU Pojem (podle definice SFEU) služby – aktivity (průmyslové nebo obchodní povahy, řemeslníků či svobodných povolání), které jsou obvykle prováděny za úplatu přeshraniční prvek poskytovatelem a příjemcem služby musí být osoby usídlené v různých členských státech, jeden z nich se přemísťuje přes hranice s cílem získat (poskytnout) služby nebo služby jsou poskytované přes hranice aniž by se příjemce nebo poskytovatel služeb přemístil

Definice služeb v právu EU Doprava (článek 58 (1) SFEU) je výslovně vyloučena, neboť se řídí samostatnou úpravou v rámci kapitoly o společné dopravní politice. Další omezení volného poskytování a přijímání služeb je záměr liberalizovat bankovní a pojišťovací služby jedním krokem s volným pohybem kapitálu (článek 58 (2) SFEU).  

Definice služeb v právu EU čl. 57 SFEU stanoví, že základní svoboda se týká služeb ”jež jsou poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob“. Svoboda poskytovat a přijímat služby proto působí jako "podpůrné ustanovení", které se použije pouze tehdy, když nelze aplikovat úpravu týkající se ostatních základních svobod. Co to znamená ?  

Svoboda poskytování služeb Úprava poskytování a přijímání služeb funguje jako „podpůrná“, její rozsah a působnost (aplikace) je z velké části definována tím, čím se odlišuje od ostatních základních svobod: Nejbližší vazba existuje mezi volným poskytováním a přijímáním služeb a svobodou usazování – rozdíl v povaze usazení (dočasné vs. trvalé působení).

Svoboda poskytování služeb Jelikož služby neposkytují pouze jednotlivci, ale v mnoha případech také firmy a jejich zaměstnanci, je třeba vymezit tuto svobodu také s ohledem na volný pohyb pracovníků. Jsou zaměstnanci fakticky posuzování jako zaměstnanci poskytovatele služby, nebo jako zaměstnanci klienta (objednatele služby)? A konečně, případy poskytování služeb na rozmezí dvou oblastí existují u služeb spojených s dodáním zboží (např. montáž, uvedení do provozu)

TŘI REŽIMY POSKYTOVÁNÍ PŘESHRANIČNÍCH SLUŽEB : Případy svobody poskytovat služby přes hranice -např. právník nebo poradce, který se etabloval v jednom členském státě cestuje ke klientovi, který je rezidentem v jiném členském státě, s cílem poskytovat služby tam. Případy svobody přijímat služby za hranicemi – uznávána od judikátu Luisi a Carbone z toku 1984 – spotřebitel cestuje do jiného členského státu pro příjem služby (např. služby poskytované hotely, nemocnicemi nebo servisní garáží pro turisty

TŘI REŽIMY POSKYTOVÁNÍ PŘESHRANIČNÍCH SLUŽEB : Případ svobody překračování samotných služeb – upravena od přijetí judikátu Sacchi v roce 1974 – je to služba sama, která přechází přes hranice do jiného členského státu. (nikoliv poskytovatel nebo příjemce služby). Původně to ovlivnilo zejména přeshraniční vysílání rozhlasových a televizních programů. Nicméně stále vice nabývají na významu služby interneu, call center apod.

Dočasnost poskytování přeshraničních služeb volný pohyb služeb se liší od svobody usazování poskytovatel si nezřizuje sídlo za účelem poskytování služeb PODMÍNKOU JE: dočasná povaha co se týče trvání poskytované služby pravidelnosti poskytované služby (opakování nebo kontinuita) ALE : může být spojena s i určitou infrastrukturou (např. kanceláří) ESD - Smlouva samotná nenabízí pravidla k abstraktnímu určení doby trvání nebo frekvence, při jejímž překročení již poskytování služeb není v rozsahu připuštěném Smlouvou

Přípustné a nepřípustné omezení volného pohybu služeb přes hranice Článek 56 SFEU omezení volného pohybu služeb uvnitř EU je zakázáno s přípustnými výjimkami, stejnými jako v případě volného pohybu osob výkon veřejné správy ochrana veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví usnadněno vzájemným uznáváním diplomů, osvědčení a jiných dokladů o dosažené kvalifikaci judikatura vykládá volný pohyb služeb a volného pohybu zboží souběžně Zejména v případě služby poskytované přes hranice bez přemístění příjemce nebo poskytovatele.

Přípustné a nepřípustné omezení volného pohybu služeb přes hranice Výslovnou výjimkou ze svobody pohybu služeb jsou činnosti, které jsou vykonávány (poskytovány) v členském státě, ať už trvale či dočasně , a souvisejí s výkonem veřejné moci /veřejné služby / (článek 62 SFEU ve spojení s články 51 SFEU) Např. vydávání stavebního povolení autorizovaným architektem, zjišťování pozůstalosti notářem z pověření soudu

Přípustné a nepřípustné omezení volného pohybu služeb přes hranice Smlouva rovněž připouští výslovnou diskriminaci se zohledněním státní příslušnosti poskytovatele, pokud jde o ostatní služby, jestliže lze tuto ospravedlnit nařízením zvláštního režimu poskytování služeb těmito osobami důvody ochrany veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví. (článek 62 SFEU ve spojení s čl. 52 SFEU)

Pravidlo rozumu – judikatura ESD Omezení přeshraničního poskytování mohou být, v souladu s judikaturou ESD, odůvodněna naléhavými požadavky obecného zájmu, pokud tato omezení jsou nediskriminační a není porušena zásada proporcionality. ESD uznal následující “naléhavé požadavky obecného zájmu” dotýkající se svobody poskytovat a přijímat služby: poctivost obchodních transakcí a ochrany spotřebitele, ochrana zaměstnanců,

Pravidlo rozumu – judikatura ESD (2) ‘Naléhavé požadavky obecného zájmu' /pokrač. /: soudržnost daňových systémů, Regulace kapitálových trhů, Týkající se kulturní politiky, Týkající se sociální politiky a boje proti podvodům finanční rovnováha systému sociálního zabezpečení Účinnost fungování justice

Jak aplikovat pravidlo rozumu Soudní dvůr formuloval výjimky týkající se svobody poskytování služeb na základě pravidla rozumu. Stanoví podmínky uplatňování bez rozdílu na domácí i přeshraniční poskytovatele cíl omezení není čistě ekonomického charakteru zachována proporcionalita (významu daných opatření k omezení, jež působí)

Jak aplikovat pravidlo rozumu Význam proporcionality "objektivní ospravedlnitelné " - omezení musí být vhodné pro dosažení těchto cílů (např. tím, že omezí určité činnosti důsledně a systematicky) Zásada se aplikuje podobně jako u volného pohybu zboží členský stát nesmí stanovit podmínky pro poskytování služeb, které jsou identické jako podmínky požadované pro usazení

Směrnice na podporu liberalizace pohybu služeb Řada směrnic, jež podporují liberalizaci pohybu služeb: jako v případě ustanovení upravujících svobodu usazování, od 80. let min. století došlo k opuštění detailních odvětvových harmonizačních směrnic a ve prospěch sektorálně pojímaného vzájemného uznávání odborné kvalifikace a diplomů, jakož i osvědčení o odborné způsobilosti.

Směrnice na podporu liberalizace pohybu služeb Směrnice o vysílání pracovníků (96/71/ES) z roku 1996 umožňuje členským státům uplatňovat určité základní prvky z oblasti ochrany migrujících pracovníků na pracovníky, kteří byli dočasně vyslaní do zahraničí jejich zaměstnavatelem, sídlícím v jiném členském státě, za účelem poskytování služeb tito tedy v zásadě podléhají ustanovením pracovního práva jejich domovské (vysílající) země.

SMĚRNICE NA PODPORU LIBERALIZACE POHYBU SLUŽEB Směrnice o audiovizuálních mediálních službách (směrnice 2010/13/EU) zavádí režim minimálních standardů pro televizní a rozhlasové vysílání a poskytování služeb online Směrnice také používá jednoznačný princip "země původu", je-li služba je licencována v jednom členském státě, má právo být vysílánaí v kterémkoli jiném členském státě.

Směrnice o službách v EU - 2006 Povinnost transpozice do národního práva do konce roku 2009 Horizontální charakter rámcová směrnice velký rozsah služeb pokrytých směrnicí (obchod a maloprodej, stavebnictví, řemesla, poradenské služby, právní a daňové poradenství, realitní agenti, strojírenství, turismus, zábavní služby

Směrnice o službách v EU - 2006 Hlavní pilíře: Zjednodušení administrativy ( jediná kontaktní místa, procedury využívající elektronických prostředků) Usazení poskytovatele služby může být požadováno jen naléhavými důvody obecného zájmu a proporcionálnmií tomuto zájmu Zajištění svobody poskytovat služby administrativní spoluprácí mezi ČS navzájem (mezi úřady států)

Směrnice o službách (2006) Podniká pan Helbig v Německu legálně? Ano IMI

2006 - směrnice EU o službách- rozsah použití Prvotní výjimky: finanční služby, telekomunikace, doprava. Následně sjednané další výjimky: zdravotní služby (včetně úhrady zdravotnických služeb) některé sociální služby audiovizuální služby dočasné pracovní agentury soukromé bezpečnostní služby, služby poskytované notáři sázkové služby

Směrnice EU o službách 2006 - zjednodušení administrativy Obecná povinnost přezkoumat a zjednodušit postupy a formality Jediná kontaktní místa (JKM) - článek 6 – poskytovatelé služeb musí mít možnost získat všechny relevantní informace a dokončit veškeré procedury a formality vztahující se k přístupu a výkonu služeb s využitím JKM Procedury s využití elektronických prostředků (čl. 8) – ČS jsou povinny umožnit dokončení všech formalit a procedur za použití elektronických prostředků , zahrnujíce v to poskytovetele služeb z jiných ČS

Směrnice EU o službách 2006 - zjednodušení administrativy Úprava administrativní spolupráce mezi členskými státy komunikace přímo mezi úřady jednotlivých členských států prostřednictvím elektronického systému výměny informací pro vnitřní trh (tzv. IMI systém) Snižuje potřebu kontaktovat a administrativně zatěžovat jednotlivé podnikatele Nařízení Rady EU a EP č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu

Konec prezentace