Polsko ve středověku Mgr. Jiří Žilka
ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_4.DE.03 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: květen 2013 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Středověk Materiál slouží k seznámení žáků s problematikou příchodu Slovanů do oblasti dnešního Polska a s problematikou vzniku slovanského státního útvaru na tomto území. Materiál zpracovává polské dějiny od počátků do roku 1385 – do vzniku tzv. krevské unie mezi Polskem a litevským velkoknížectvím. Je určen především pro výkladovou část hodiny, ale i pro opakování a upevňování poznatků. Pomůcky: interaktivní tabule, dataprojektor, učebnice.
Od počátků státu do roku 1385 Polsko ve středověku Od počátků státu do roku 1385
Konstituování polského státu od 6. století se v povodí Visly a Odry usazují kmeny Polanů, Pomořanů, Vislanů, Luticů, Lužických Srbů, Slezanů… vedoucí postavení mezi nimi získal kmen Polanů (z nich Piastovci)
Měšek I. (962-992) první historický panovník z rodu Piastovců probíhá sjednocovací proces a christianizace na pokřtění polských předáků měli vliv Češi Měšek se oženil s Doubravkou, dcerou českého Boleslava I. (přinesla křesťanství, které však určitě pronikalo už z Velké Moravy) knížecím sídlem se stalo Hnězdno Měšek vzal Přemyslovcům Slezsko 1.
Polsko za vlády Měška I. 2.
Boleslav Chrabrý (992-1025) syn Měška a Doubravky upevnil polský stát nejsilnějším knížectvím za jeho panování bylo Krakovsko Vedl války s Čechy, Němci a Rusy (dobyl Kyjev) Po smrti Oty III. střety s císařem Jindřichem II. 1018 budyšínský mír – získal obě Lužice, Milsko, Moravu (1019 o ni přišel) a Slovensko 1025 těsně před smrtí byl hnězdenským arcibiskupem korunován na krále
Polsko za Boleslava I. Chrabrého 3. 4.
Svatovojtěšská misie po neshodách v Čechách odešel Vojtěch Slavníkovec do Itálie a pak do Polska pohanskými Prusy 23. 4. 997 zavražděn Ota III. založil r. 1000 v Hnězdně arcibiskupství svatého Vojtěcha, zde také uloženy jeho ostatky První hnězdenský arcibiskup byl Radim (Gaudentius), Vojtěchův nevlastní bratr
Krize Po smrti Boleslava Chrabrého v Polsku krize jeho syn Měšek II. Lambert (1025-34) se po zásahu císaře Konráda II. musel vzdát královského titulu (1032) Protikřesťanské hnutí Břetislav I. 1039 odnáší ostatky sv. Vojtěcha existence Polska neohrožena
Kazimír I. Obnovitel (1039-1058) Sjednotil Velkopolsko, Malopolsko a Mazovsko sídlo v Krakově obnova církevní organizace boj s Břetislavem o Slezsko - císař Jindřich III. ho přidělil Polsku Poláci platili Čechům tribut (1054) 5.
Boleslav II. Smělý (1058-1079) boje s císařem Jindřichem IV. a Vratislavem II. Českým přijal zemi v léno od papeže Řehoře VII. byl v Hnězdně korunován 1076 na krále Poláci titul neudrželi a získali jej zpět až ve 13. století vzpoura velmožů, král zabil krakovského biskupa (sv.) Stanislava 1079 v kostele při mši zavraždil jej Boleslav II. vlastnoručně emigrace do Uher umírá v Uhrách (zřejmě otráven) úpadek Polska, rozdělení Polska do roku 1106
6. Boleslav II. Smělý 7. Sv. Stanislav ze Szcepanowa
Boleslav III. Křivoústý (1106-1138) uhájil samostatnost Polska vůči Německu Polsko silné 1138 – Boleslavův statut rozdělení Polska na 4 úděly seniorát - budoucí problémy, synové soupeří Po jeho smrti postupný rozpad Polska přenesení velkoknížecího stolce z Hnězdna do Krakova sílící německá expanze
Polsko zůstávalo po celé 13 Polsko zůstávalo po celé 13. století rozdrobeno na řadu samostatných knížectví 1226 povolal Konrád, kníže mazovský a kujavský, řád německých rytířů, aby ho bránili před pohanskými Prusy 1237 se němečtí rytíři sloučili s mečovými rytíři a později si podmanili celé Prusko díky německé kolonizaci vznikl silný stát Tatarsko-mongolský vpád roku 1241 bitva u Lehnice, poražen Jindřich Pobožný území vylidněné tatarským vpádem obsazovali němečtí kolonisté
Přemysl II. Velkopolský (1290-1296) 1291 nucen odstoupit Václavovi II. Krakovsko 1292 získal Václav II. Sandoměřsko 1295 se nechal Přemysl korunovat na polského krále 1296 Přemysl úkladně zavražděn Václav II. se zmocnil i Velkopolska a Pomořan vypudil Piastovce Vladislava Lokietka stvrdil nároky na tyto země sňatkem s Přemyslovou dcerou Eliškou Rejčkou (1300)
Vladislav Lokietek (1305-1333) Václav II. (1300-1305) korunován v Hnězdně na polského krále (1300) Češi urychlili sjednocení Polska Václav III. (1305-1306) Vladislav Lokietek (1305-1333) v době smrti Václava III. už ovládal značnou část Polska 1320 Lokietek korunován králem jednotného polského státu zcela Polsko sjednotit nedokázal
Polsko za Vladislava I. Lokietka 8.
Kazimír III. Veliký (1333-1370) poslední Piastovec získal podporu části polské šlechty a sjednotil Polsko ztráta Slezska (1335, Trenčín) ve prospěch českých Lucemburků (Jan se vzdal polské koruny) a východního Pomořanska s Gdaňskem ve prospěch řádu německých rytířů Polsko tím ztratilo přístup k moři, ale na Litvě dobylo Halič Kazimírův bratranec, uherský král Ludvík z Anjou získává nástupnictví na polský trůn v případě, že Kazimír nebude mít mužského dědice 1355 – budínské privilegium, Ludvík ujistil polskou šlechtu, že nový král nenaruší stará práva a svobody
Polsko za Kazimíra III. Velikého 9.
Ludvík I. z Anjou (1370-1382) slabý panovník velmi ustupoval šlechtě Po jeho smrti 1382 končí polsko-uherská unie 1384 – Ludvíkova dcera Jadwiga (Hedvika) se stává polskou královnou 1386 se provdala se ze litevského velkoknížete Jagiełła (spojenec proti křižákům) 1385 uzavřena v Krevě smlouva, jíž se Jagiełło zavázal přijmout i se svými poddanými křest a Litvu připojit k Polsku – krevská unie
Závěrečné opakování Rod Piastovců pocházel z kmene …… První historicky doložený panovník Piastovců se jmenoval …… Boleslav Chrabrý Kterého roku musel Boleslav Chrabrý odstoupit Moravu českému knížeti? Svatovojtěšská misie. Sv. Stanislav Který panovník přinesl do Polska seniorátní řád? Bitva u Lehnice. Krevská unie.
Zdroje MATEJKO, Jan. http://cs.wikipedia.org [online]. [cit. 21.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mieszko_I.jpg POZNANIAK. wikipedia.cz [online]. [cit. 21.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Polska_960_-_992.png JACOBI, Jan Bogumil. wikipedia.cz [online]. [cit. 21.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jan_Bogumi%C5%82_Jacobi_- _Boles%C5%82aw_Chrobry.jpg POZNANIAK. wikipedia.cz [online]. [cit. 21.5.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Polska_992_-_1025.png MATEJKO, Jan. wikipedia.cz [online]. [cit. 21.5.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kazimierz_I_Odnowiciel.jpg?uselang=cs MATEJKO, Jan. wikipedia.cz [online]. [cit. 24.5.2013]. Dostupný na WWW: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Boleslaw_Smialy.jpg?uselang=cs AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.cz [online]. [cit. 24.5.2013]. Dostupný na WWW: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sanctus_Stanislaus.JPG?uselang=cs AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.pl [online]. [cit. 24.5.2013]. Dostupný na WWW: https://pl.wikipedia.org/wiki/Plik:Polska_WladLokietka_%281275-1300%29.png AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.pl [online]. [cit. 24.5.2013]. Dostupný na WWW: https://pl.wikipedia.org/wiki/Plik:Polska_1333_-_1370.png
Literatura KANTOREK, Pavel; SOCHROVÁ Marie. Dějepis I. v kostce pro střední školy. 1.vyd. Fragment, 2008. ISBN 978-802- 5306-055. KVIRENC, Jan. Evropa do roku 1914: historie v dokumentech. Vyd. 1. Liberec: Dialog, 2007, 232 s. ISBN 978-808-6761- 701. ŠTĚPÁNKOVÁ, Alena a Zdeněk ŠAŠINKA. Odmaturuj! z dějepisu 1. Vyd. 1. Brno: Didaktis, c2006, 232 s. ISBN 80- 735-8059-4.
Konec