STRUKTURA A JAZYK LITERÁRNÍHO DÍLA VRSTVA KOMPOZIČNÍ Mgr. Michal Oblouk
KOMPOZIČNÍ VRSTVA způsob řazení a spojení témat uspořádání obsahových a jazykových složek ve vyšší celek kompoziční schémata jsou založena na dějovém napětí a časových vazbách
PROSTŘEDKY KOMPOZIČNÍ VÝSTAVBY v próze – vnitřní členění (věta, odstavec, kapitola), cyklus = soubor samostatných děl, montáž = celek vzniká sestavováním částí jiných celků v poezii – báseň (nejmenší textový celek poezie, členění do strof), básnická skladba (rozsáhlejší báseň s lyricko-epickým základem), básnická sbírka (soubor básní jednoho autora), báseň v próze (krátký prozaický útvar s důrazem na lyrismus a fantazii, bez veršů) v dramatu – výstup (počet postav na scéně), dějství (jednání, akty – začínají a končí pohybem opony)
CHRONOLOGICKÁ KOMPOZICE kopíruje časovou posloupnost děje – jak se ve skutečnosti odehrál kronikářská – dodržen časový sled událostí, ale bez příčinného sepětí deník – osobní záznamy pozorovaných a prožívaných událostí pořizované v krátkých intervalech sága, román-kronika – sleduje v časovém odstupu události v určité lokalitě
RETROSPEKTIVNÍ KOMPOZICE zpětná postup prostřednictvím vzpomínky nazpět, od konce, od důsledky k příčinám detektivky
RÁMCOVÁ KOMPOZICE prstencová dílo má více ucelených příběhů vložených do příběhu hlavního, který je jakoby rámuje Pohádky tisíce a jedné noci
PARALELNÍ KOMPOZICE prolínavá souběžně několik dějových linií, které se propojují historické romány
ŘETĚZOVÁ KOMPOZICE sled samostatných příhod spjatých jednou postavou Babička od Boženy Němcové díla s motivem putování nebo pronásledování
„IN MEDIAS RES“ k jádru věci autor při vyprávění vtáhne čtenáře přímo doprostřed děje (bez úvodu) porušení logického časového sledu událostí