Řízení pohledávek Ing. Gabriela Dlasková

Povinná literatura: Kislingerová, E. a kol.: Manažerské finance, C.H.BECK, Praha 2010

Pohledávky v podnikové praxi představují nároky podniku vůči jiným subjektům na příjem peněžních prostředků. Jsou to aktiva podniku, tvoří součást jeho oběžného majetku.   Řízení pohledávek činnost podniku směřující k optimálnímu usměrňování jeho pohledávek Smysl řízení pohledávek Ochrana společnosti před vysokým podílem faktur, které jsou hrazeny se zpožděním Minimalizace počtu nedobytných pohledávek

Pohledávky v podnikové praxi Vznik pohledávek Z obchodního styku – tedy nejčastěji z prodeje výrobků, poskytování služeb, jestliže tyto výkony hradí odběratel s časovým odstupem později po dodávce (obchodní úvěr) Z ostatních důvodů – vznikají jako nároky na dotace, odpočty daní, z půjček zaměstnancům, placením předem (pohledávky vůči dodavatelům), poskytováním záloh na dodávky zboží, aj.

Pohledávky v podnikové praxi Předmět řízení Objem pohledávek a jejich vývoj Struktura pohledávek Doba splatnosti pohledávek Likvidnost pohledávek ( běžné, s prošlou lhůtou splatnosti, sporné, nedobytné) Rizika spojená s pohledávkami ( pokles odbytu, platební neschopnost či nevůle odběratelů, podvody)  

Pohledávky v podnikové praxi Pozitiva pohledávek Lze očekávat vyšší prodeje při poskytování dodavatelského úvěru – součást obchodní nabídky. Konkurenční výhoda – délka splatnosti zároveň zdroj financování pro odběratele Negativa pohledávek Riziko nezaplacení (odvod DPH a DP, daňové odpisy pohledávek) Zvýšené fin. náklady na financování obch. úvěru Odběratelé tímto financují i jiné aktivity

Pohledávky v podnikové praxi Dvě dimenze řízení pohledávek Prevence se zaměřuje na: Limity dodavatelských úvěrů Platební podmínky Přístup k novým zákazníkům Fakturace a doklady potvrzující existenci pohledávek Vymáhání pohledávek

Pohledávky v podnikové praxi Platební podmínky Splatnost faktur = vyjadřuje dobu, na kterou dodavatel poskytuje dodavatelský úvěr ve výši dané konkrétní fakturou Doba splatnosti – jeden z bodů jednání při uzavírání obchodu rozhodnutí dodavatele o plnění dvou protichůdných cílů: 1) maximalizace prodeje 2) minimalizace nároků na financování a minimalizace kreditního (úvěrového) rizika

Pohledávky v podnikové praxi Minimalizace rizika: Platba předem (záloha) – výrobky na zakázku Prodej za hotové – při předání dodávky (rizikoví, noví, nepravidelní zákazníci) Splatnost běžná v oboru – podle konkurence Nadstandardní splatnost – při snaze o zvyšování tržního podílu a např. v situaci, kdy výrobky nejsou dostatečně konkurence schopné

Pohledávky v podnikové praxi Skonto za včasnější platbu Pozitivní efekty pro dodavatele Menší objem pracovního kapitálu Menší riziko vzniku nedobytných pohledávek Menší administrativní náklady spojené se sledováním a vymáháním pohledávek Negativní efekty pro dodavatele Snížení ceny výrobku ZISKU Výše nabízeného skonta je závislá na přínosech pro dodavatele a na dostatečné schopnosti stimulovat odběratele k jeho využití.

Pohledávky v podnikové praxi Pohledávky ovlivňují finanční hospodaření podniku, protože vznik pohledávky je většinou účetně spjat se vznikem výnosu společnosti. Tyto tržby jsou tedy součástí výsledku hospodaření. Je tedy důležité sledovat vývoj uspokojování pohledávek - objem, struktura a čas – skutečné inkaso. Nesplacené pohledávky negativně ovlivňují zejména likviditu firmy (snižování rizika zajišťovacími instrumenty). Nesplacené pohledávky znamenají náklady na jejich vymáhání.

Příklad Podnik má roční objem realizace 18 milionů Kč. Celkové náklady činí 16 milionů Kč, z toho fixní náklady jsou 6 milionů Kč a 10 milionů Kč jsou variabilní náklady. Podnik poskytuje svým odběratelům obchodní úvěr v průměrné lhůtě 60 dní. Náklady inkasa činí 1% z tržeb a ztráty z pochybných pohledávek činí 0,5% z tržeb. Předpokládá se, že výnosnost kapitálu v ekonomice je při srovnatelné rizikovosti 15%. Podnik uvažuje o poskytování obchodního úvěru v průměrné lhůtě 90 dní. Marketingová studie předpokládá, že toto opatření by zvýšilo okruh zákazníků a tím růst objemu realizace o 10%, přičemž se očekává zvýšení nákladů inkasa na 1,5% z tržeb a ztrát z pochybných pohledávek na 0,8% z tržeb. Zvýšený objem produkce je podnik schopen pokrýt lepším využitím stávající výrobní kapacity. Úkol 1:Rozhodněte, zda je navrhované opatření pro podnik ekonomicky výhodné.

Příklad Po prodloužení průměrné lhůty obchodního úvěru na 90 dní, podnik zvažuje možnost poskytování skonta za promptní platbu, a to ve výši 3% těm odběratelům, kteří uhradí dodávku do 10 dnů. Marketingová studie předpokládá, že výhodu skonta by využilo 50% odběratelů, což by snížilo náklady inkasa na 1,1% z tržeb a ztráty z pochybných pohledávek na 0,5% z tržeb. Úkol 2: Rozhodněte, zda je poskytnutí skonta pro podnik ekonomicky výhodné. Úkol 3: Určete, při jakých úrokových podmínkách je pro odběratele výhodná promptní platba.